|
|
Evakuace obyvatel v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečné chemické látky na území vybraného města
WINTEROVÁ, Sabina
Bakalářská práce s názvem "Evakuace obyvatel v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečné chemické látky na území vybraného města" je složena z teoretické a empirické části. Teoretická část čtenáře seznámí se základními pojmy, s pojmem evakuace, prostředky individuální i improvizované ochrany či platnou legislativou vztahující se k tématu. Nedílnou součástí teoretické části je stručné představení města Sokolov, ve kterém se nachází chemický závod Synthomer a.s., který je předmětem této práce. Dále se zde nachází výčet chemických látek, se kterými se zde pracuje. V empirické části naleznete výzkum, který si kladl za cíl zjistit, zda jsou obyvatelé seznámeni s vnějším havarijním plánem společnosti.
|
|
|
Opatření dekontaminace ve vybraných vnějších havarijních plánech s únikem nebezpečných látek v Pardubickém kraji
VAŠÁTKOVÁ, Klára
Tématem diplomové práce je opatření dekontaminace ve vybraných vnějších havarijních plánech s únikem nebezpečných látek v Pardubickém kraji. Tato problematika je aktuální, protože průmyslová výroba s nebezpečnými látkami stále narůstá a rozšiřuje se. Tím se zvyšuje pravděpodobnost úniku těchto nebezpečných látek a riziko negativního dopadu na zdraví osob a poškození životního prostředí. Cílem práce bylo rozebrat a zhodnotit přijímaná opatření dekontaminace ve vnějších havarijních plánech s únikem nebezpečných látek v Pardubickém kraji a zároveň posoudit havarijní připravenost vybraných podniků z hlediska dekontaminace ve vnějších havarijních plánech s únikem nebezpečných látek v Pardubickém kraji. Získaná data z výzkumu byla analyzována a vzájemně porovnávána dle stanovených kritérií. Na základě výsledků byly navrhnuty další postupy a informace, které by vnější havarijní plán, v části věnované dekontaminaci, měl obsahovat a zahrnovat. Výzkum byl prováděn metodou výpočtu "indexu připravenosti", která zjišťuje ucelenost a komplexnost informací v opatření dekontaminace ve vybraných vnějších havarijních plánech s únikem nebezpečných látek v Pardubickém kraji. Bylo zjištěno, že opatření dekontaminace obsahují neúplné informace, často pouze teoretické a tedy nevyužitelné pro dekontaminační opatření při úniku nebezpečných látek v praxi. Diplomová práce může sloužit Krajskému úřadu Pardubického kraje, který může využít náměty obsažené v této práci k dopracování opatření dekontaminace ve vnějším havarijním plánu.
|
|
|
Opatření Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje při vzniku radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín
HRNEČEK, Martin
Cílem diplomové práce je objasnit základní principy činnosti policistů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje v případě vzniku radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Tyto principy soustředit do ucelené dokumentace s praktickými úkoly pro dotčené organizační články Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, která bude následně sloužit jako metodická pomůcka pro zainteresované policisty. V teoretické části diplomové práce je provedeno vymezení základních pojmů, dotýkajících se a používaných při opatření v případě řešení radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. V této části je rovněž provedena analýza právních norem a odborné literatury. Podrobněji je představen Vnější havarijní plán Jaderné elektrárny Temelín a provedeno srovnání předešlého a aktuálního atomového zákona. Poslední kapitola této části je věnována aktuální dokumentaci Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ke zvládnutí radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Pro zpracování práce bylo použito nezbytné množství zákonných předpisů, dohod a interních aktů řízení, které se dotýkají zpracovávaného tématu. Jsou zde rovněž zakomponovány informace a poznatky pracovníků Oddělení krizového řízení Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje. Praktická část diplomové práce je věnována soustředění veškerých materiálů a dosavadních poznatků Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje v případě opatření při radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín do jednotlivých kapitol. Každá z těchto kapitol představuje konkrétní činnosti příslušníků Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje při plnění jednotlivých úkolů v souvislosti se zvládnutím mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín. Při výčtu jednotlivých úkolů a procesů jsou v této části zmíněny rovněž některé z činností dalších subjektů, podílejících se společně s příslušníky Policie České republiky na opatřeních v souvislosti s radiační mimořádnou událostí. Výsledkem práce je soustředěný přehled a pracovní materiál pro příslušníky Policie České republiky, sloužící k jejich seznámení s problematikou zvládání radiační mimořádné události na Jaderné elektrárně Temelín a také jako podklad pro pravidelná cvičení a školení v této oblasti.
|
|
|
Možnosti a způsoby dekontaminace a další manipulace se zvířaty v zájmových chovech v zóně havarijního plánování při možném vzniku radiační havárie na jaderných zařízeních
BENDOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se zabývá zmapováním a posouzením současných postupů užívaných v oblasti dekontaminace a další manipulace se zvířaty v zájmových chovech v zóně havarijního plánování při možném vzniku radiační havárie na jaderných zařízeních. Zvířaty v zájmových chovech jsou míněna taková zvířata, která jsou držena člověkem jako společníci nebo jsou chována pro jeho potěchu, nikoliv pro jejich hospodářský efekt. Pro jaderná zařízení, která se nacházejí na našem území, jsou zpracovány havarijní plány, ve kterých jsou popsány postupy řešení radiační havárie. V těchto dokumentech je ale postup zacházení s těmito zvířaty řešen jen okrajově. Teoretická část práce se věnuje problematice zvířat v zájmových chovech v legislativním ohledu, a popisuje základy praktického zacházení při chovu, manipulaci a také při jejich usmrcování. Dále jsou zde popsána ochranná opatření zaváděná při vzniku radiační havárie, nežádoucí účinky ionizujícího záření na živý organismus a základní postupy dekontaminace. Praktická část je zaměřena především na zpracování podkladů ze současných platných předpisů a norem v dané oblasti a popis opatření prováděných v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín v souvislosti s ochranou a záchranou těchto zvířat. Základním dokumentem, z kterého vychází postup aplikovaný při radiační havárii v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín je její vnější havarijní plán. Tento dokument obsahuje plány konkrétních činností. Ty blíže rozpracovávají jednotlivé problémy, které je nutno řešit. Pro tvorbu této práce byly podstatné zejména plány jodové profylaxe, evakuace osob, individuální ochrany osob, dekontaminace a veterinárních opatření. V případě zjištění nedostatečného zpracování problematiky nakládání se zvířaty v zájmových chovech v některé z těchto oblastí bude vytvořen návrh možné metodiky postupu opírající se o fakta z jiných českých i zahraničních dokumentů.
|
|
|
Zapojení složek IZS do Vnějšího havarijního plánu jaderné elektrárny Temelín
PLAŇANSKÝ, Jan
Práce je zaměřena na zapojení základních složek IZS při radiační havárii, technické havárii nebo poruše či teroristickém útoku v Jaderné elektrárně Temelín zejména s ohledem na zapracování do Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín včetně ověření jejich vhodnosti a dostatečnosti pro řešení mimořádné události.V analytické části je rozebrán současný stav v řešené oblasti. Jsou vymezeny základní pojmy, které souvisí s nasazením sil a prostředků složek IZS a případné evakuace obyvatel z ohrožené oblasti. Dále se zde nachází právní úprava týkající se zpracování vnějšího havarijního plánu, stanovení zóny havarijního plánování. Také je zde nastíněn plán evakuace osob podle Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín
|
|
|
Opatření k zabezpečení ochrany obyvatelstva v zóně havarijního plánování Tomegas s.r.o. úložiště propan - butanu Branice
FOŠUM, Daniel
Cílem této práce je navrhnout opatření havarijního plánování k provádění záchranných a likvidačních prací, k odvrácení nebo omezení bezprostředního ohrožení havárií, dle podkladů poskytnutých od složek IZS, dotčených obcí, správních úřadů a provozovatele úložiště. Dalším cílem je navrhnout opatření zabezpečující ochranu obyvatelstva v zóně havarijního plánování tak, aby byla co možná nejlépe naplněna tato hypotéza: {\clqq}Opatření havarijního plánování k provádění záchranných a likvidačních prací a opatření zabezpečující ochranu obyvatelstva jsou nedílnou součástí vnějšího havarijního plánu, který slouží pro řešení možné havárie, ohrožující životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí.`` Pro splnění cílů a ověření hypotézy jsem využil vlastních zkušeností v oblasti havarijního plánování a osobní znalosti dané lokality tak, abych zpracoval návrh odpovídajících opatření, směřujících k omezení bezprostředního ohrožení a zmírnění dopadů možné závažné havárie. Pro tuto práci jsem si zvolil {\clqq}Provoz úložiště propan - butanu a plnírna lahví Branice u Milevska`` tuzemské právnické osoby s obchodním jménem TOMEGAS s.r.o. Tento provoz byl Krajským úřadem Jihočeského kraje, podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami nebo chemickými přípravky, zařazen do kategorie B a zároveň zde byla stanovena zóna havarijního plánování o poloměru 1 km. Uvedené cíle jsou navrženy v souladu se všemi zákonnými normami a předpisy. Věřím, že výsledek práce bude použitelný při zpracování a aktualizaci vnějšího havarijního plánu pro daný provoz. Hypotéza je zcela jistě potvrzena existencí mezinárodních smluv a právních předpisů EU zaměřených na ochranu obyvatel v okolí objektů v nichž je nakládáno s nebezpečnými látkami a přípravky, stejně jako množstvím havárií, vznikajících po celém světě. V části {\clqq}Diskuse" je rozebráno několik problémů, z nichž se jako největší jeví finanční a v jeho důsledku i včasné zabezpečení navrhovaných ochranných opatření.
|
|
|
Mimořádná událost s únikem nebezpečných látek a informování obyvatel o možnosti ohrožení
BURŠÍKOVÁ, Jana
V úvodu mé diplomové práce jsou objasněny některé základní pojmy a uveden stručný přehled a podmínky vzniku legislativních norem vztahujících se k řešené problematice a to zejména krizových zákonů, zákonů ve vztahu k nakládání s nebezpečnými látkami a atomového zákona. Ve druhé části analyzuji připravenost orgánů státu a územních samosprávných celků na nevojenské krizové situace (krizová legislativa, dokumentace krizového plánování) a na řešení mimořádných událostí, zdůrazňuji poslání a činnost integrovaného záchranného systému. V dalším textu je podrobně rozebrána legislativa vztahující se ke způsobu zabezpečení a nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a radioaktivními látkami. Jedná se především o tyto o zákony: zákon o prevenci závažných havárií (povinnosti provozovatele zařízení nakládajícího s nebezpečnými látkami, účast veřejnosti a informování veřejnosti, výkon státní správy), zákon o chemických látkách a chemických přípravcích (klasifikace, zkoušení a registrace, označování a balení chemických látek a přípravků, přeprava nebezpečných látek), zákon o opadech a problematiku jaderné energie a ionizujícího záření upravuje atomový zákon (jaderná bezpečnost a havarijní připravenost, opatření v zóně havarijního plánování). Tyto právní normy jsou doplněny a zpřesněny některými vyhláškami a nařízeními. Praktická část je zaměřená především na zjišťování úrovně znalostí a informovanosti obyvatel, v převážné většině žijících v okolí zařízení nakládajících s nebezpečnými látkami, o rizicích plynoucích z provozu těchto zařízení a o vhodném chování obyvatel v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek. V úvodních řádcích praktické části uvádím charakteristiku průzkumu jako celku, vymezuji základní soubor respondentů (z hlediska čtyř identifikačních znaků), popisuji použitou metodiku. V další části jsou stručně charakterizovány zkoumané regiony z hlediska možnosti vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek. Ke zpracování jsem využila formu dotazníku. Dotazník byl zaměřen na otázky znalostní (toxické účinky některých nebezpečných látek, označování nebezpečných látek, znalost tísňových čísel, zásady chování obyvatelstva při mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek, jaderná problematika). V příloze dotazníku zjišťuji zájem respondentů o tuto problematiku a jejich preference způsobů vhodného informování o rizicích plynoucích z provozu těchto zařízení. Výsledky průzkumu podrobně uvádím v kapitole s totožným názvem. V závěru práce uvádím některé doporučené formy ke zlepšení informovanosti obyvatelstva o mimořádných událostech s únikem nebezpečných látek. Závěr práce a diskuse je věnovaná shrnutí zjištěných výsledků, případně komparace výsledků s některými autory.
|
host ::
RSS.