Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Fyzioterapeutické postupy u entezopatií na dolní končetině
VOLENCOVÁ, Lenka
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma týkající se problematiky úponových bolestí na dolní končetině nesoucí název "Fyzioterapeutické postupy u entezopatií na dolní končetině". Toto téma jsem si vybrala, jelikož sama mám za sebou období, kdy se u mě začaly objevovat prvotní příznaky úponových bolestí, a navíc jsem nenarazila na práci, která by se takto široce věnovala entezopatiím na dolní končetině. Onemocnění vzniká na podkladě přetížení šlachy z mnoha příčin jako je nárazové cvičení, nekvalitní obuv, patologické pohybové stereotypy a svůj vliv mají i předchozí prodělaná zranění. Klinický obraz pak záleží na lokalizaci a době trvání přetěžování. V léčbě je velká snaha zůstat při konzervativní terapii, která je mnohdy úspěšná. Ta spočívá ve využití měkkých a mobilizačních technik, kompenzačních cviků, fyzikální terapie a dalších metod. Avšak někdy je třeba přistoupit k operačnímu řešení. Důležitou roli hraje prevence, která nás dokáže od vzniku obtíží uchránit. V teoretické části začínám podrobnější anatomií popisující kosti a svaly celé dolní končetiny. Dále se věnuji vyšetřovacím metodám, kde zmiňuji anamnézu, aspekci, palpaci, vyšetření kloubní pohyblivosti a zobrazovací metody. V další části se zabývám problematikou entezopatií, jejich podstatou vzniku, rizikovými faktory a popisem klinického obrazu dle jednotlivých lokalizací. Na závěr čtenáře seznamuji s možnostmi terapie, kde jsem větší prostor vymezila pro konzervativní léčbu. Nechybí ani zmínka o preventivních opatřeních. V praktické části jsem pracovala s pacienty trpícími úponovými bolestmi v oblasti Achillovy šlachy. U všech jsem prováděla vstupní a výstupní kineziologický rozbor, který jsem na konci výzkumu porovnávala. Po vstupním vyšetření bylo provedeno během pěti týdnů 10 terapií, které se skládaly z měkkých a mobilizačních technik, laserterapie, kompenzačních cvičení a tejpování. Pacienty jsem zaedukovala v oblasti autoterapie a preventivních opatření. Výzkumný soubor tvořili 3 pacienti ve věku 25-45 let. Vzhledem k získaným výsledkům lze říci, že navrhnutá terapie má pozitivní účinky a pacientům přinesla v různé míře úlevu. Navrhla jsem také cvičení vhodná pro prevenci i léčbu vybraných entezopatií na dolní končetině, která můžete nalézt mezi přílohami. Tato práce by mohla sloužit jako edukační materiál pro zdravotnické pracovníky, sportovce i pro laickou veřejnost.
Možnosti terapeutického ovlivnění entezopatií v oblasti loketního kloubu
Novotná, Petra ; Němeček, Ondřej (vedoucí práce) ; Molnár, Petr (oponent)
Autor: Petra Novotná Instituce: Rehabilitační klinika Lékařské fakulty Hradec Králové Název práce: Možnosti terapeutického ovlivnění entezopatií v oblasti loketního kloubu Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Němeček Počet stran: 81 Počet příloh: 1 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: Entezopatie, loketní kloub, tenisový loket, kineziotaping Bakalářská práce se zabývá problematikou entezopatií v oblasti loketního kloubu, podává přehled nejčastěji se vyskytujících a popisuje podrobně klinický obraz jednotlivých typů tohoto onemocnění. Pozornost je věnována etiopatogenezi entezopatií z pohledu ortopedie, fyzioterapie i celostní medicíny. Popsáno je vyšetření včetně anamnézy a speciálních funkčních testů. Následuje popis nejčastěji využívaných způsobů léčby včetně farmakoterapie, fyzikální terapie a kineziotapingu. Praktická část je vedena formou kvalitativního výzkumu, obsahuje tři kazuistiky pacientů s radiální epikondylitidou a porovnává výsledky terapie rázovou vlnou, funkční fyzioterapie a operativního způsobu léčby.
Využití rázové vlny ve fyzioterapii
NOVÁK, Jan
Kromě několika odborných prací zatím neexistuje dostatek dostupné, česky psané literatury shrnující teoretické informace o účincích léčby rázovými vlnami. V rámci svojí bakalářské práce jsem se pokusil objasnit fyzikální podmínky související se vznikem a specifickým šířením rázových vln v různém prostředí a další fyzikální principy, které vysvětlují chování a účinky rázových vln při průchodu různými typy tkání. Dále jsem z výsledků odborných studií a článků vypracoval přehled nejčastějších možností využití rázových vln v lékařství - především ve fyzioterapii. V praktické části hodnotím účinky a průběh terapie rázovými vlnami u třech náhodně vybraných pacientů s diagnózou epikondylitis radialis humeri (tenisový loket). Pacienti byli ošetřeni sérií aplikací radiálních rázových vln, kdy jedno sezení čítalo 1500 - 2000 rázů o proměnlivé frekvenci 4 - 21 Hz a pneumatickém tlaku 2 - 3,2 baru. Z výsledků vyplývá, že na terapii rázovými vlnami může pacient reagovat různě. Díky tomu, že v relativně malém výzkumném vzorku byly zaznamenány poměrně nesourodé výsledky - první pacient se výrazně zlepšil, druhý se zlepšil mírně a třetí se naopak zhoršil - můžeme lépe pochopit rozmanitost názorů odborné veřejnosti na smysluplnost využití rázových vln u ortopedických diagnóz. Pro praktickou část práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Byly použity techniky rozhovoru, pozorování, kazuistiky, analýzy dat a rešerše. Výzkum byl prováděn v rehabilitačním centru OLMA R+ v Českých Budějovicích a na oddělení Rehabilitace Polikliniky Jih MEDIPONT s. r. o. v časovém rozmezí od ledna do dubna 2012.
Fyzioterapie a léčba entezopatií v loketním kloubu
MRÁZKOVÁ, Lucie
Téma práce s názvem ?Fyzioterapie a léčba entezopatií v loketním kloubu? je v dnešní době velice aktuální. Velká část populace trpí těmito potížemi v důsledku nepřiměřeného zatěžování. Často se neklade patřičná pozornost prvotním příznakům, abychom mohli zamezit problému včas. Vzniká nejčastěji po jednorázové namáhavé práci (psaní na počítači, štípání dříví apod.) a mnohdy tato akutní forma přechází do stadia chronicity. Léčba tohoto onemocnění pak bývá velmi zdlouhavá. Volba vhodné terapie je obtížná a ještě doposud nebyla popsána metoda správného postupu při terapii, protože každý jedinec reaguje individuálně. Nelze tedy dopředu odhadnout, jak dlouho bude trvat návrat k běžným každodenním aktivitám. Za cíl v teoretické části jsem si zvolila zpracovat aktuální dostupné informace z nejrůznějších zdrojů a tím utvořit edukační materiál o možnostech užití vhodné terapie. Je zde popsána základní anatomie loketního kloubu, kineziologie, nejčastější faktory a příčiny vzniku. Dále speciální vyšetřovací metody a klinický obraz, terapie a prevence vzniku onemocnění. Pro praktickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Byly zpracovány 3 kazuistiky pacientů, kteří navštěvovali ordinaci a rehabilitaci MUDr. Kunovského v Táboře. Výzkum byl prováděn pomocí pozorování, anamnézy, rozhovoru během terapií, dokumentace pacientů a speciálních vyšetřovacích metod. Způsoby léčby, na které jsem se zaměřila, byly mobilizace, techniky měkkých tkání, proprioceptivní neuromuskulární facilitace, fyzikální terapie a technika tejpování. Některé formy aplikace měly pozitivní účinky na pacienty a přinesly zlepšení potíží, jiné nejevily žádné změny. Myslím, že jednotlivé prvky by měly být kombinovány a aplikovány po delší dobu a měla by být probrána důkladně anamnéza pacienta k zjištění hlavní příčiny vzniku. Pacienti se během terapií naučili postup, jak správně čelit vzniku tohoto problému a účinně využít preventivních opatření, aby se zamezilo opětovnému rozvoji potíží. Tato práce by mohla být využita pro účely studia budoucích fyzioterapeutů, pro samotné nemocné nebo jako zdroj informací pro širokou veřejnost.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.