|
|
Energetické daně v členských státech Evropské unie
KUNSTOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce je na základě vybraných ukazatelů určit podobné znaky členských států v oblasti zdanění energetickými daněmi. V teoretické části je popsán vnitřní trh Evropské unie a harmonizace energetických daní. V rámci harmonizace jsou uvedeny minimální sazby energetických daní, které musí členské státy uplatňovat. Následně jsou popsány konkrétní energetické daně v daňových systémech jednotlivých členských států Evropské unie. V praktické části je provedena shluková analýza, která sloučila podobné státy v rámci vybraných ukazatelů. Vybranými ukazateli jsou podíl energetických daní na HDP a celkových daňových příjmech, podíl výdajů domácností na energetické produkty na HDP a celkových výdajích domácností a daňový příjem z energetických daní na jednoho obyvatele. Shluková analýza je vyhodnocena pomocí aritmetického průměru, směrodatné odchylky a variačního koeficientu daných ukazatelů v rámci výsledných shluků. Shlukování bylo provedeno za rok 2008 a 2020. V obou letech vyšlo pět shluků ve vzdálenosti 5. Struktura shluků se mění především kvůli změnám ukazatele daňového příjmu z energetických daní na jednoho obyvatele. Avšak shluk se samostatným Lucemburskem se nemění a je to i díky vysokému HDP, jež ovlivňuje podílové ukazatele. Význam podílových ukazatelů nelze též opomenout, a to především díky vlivu HDP. Ve shlucích lze pozorovat podobnosti států, které mají společnou historii či zeměpisnou polohu.
|
|
|
Spotřební a energetické daně v ČR a ostatních členských státech Evropské unie
PEČENKOVÁ, Miroslava
Cílem této bakalářské práce je pomocí vybraných ukazatelů zjistit ve vymezeném období 2001-2019 odlišnosti mezi členskými státy Evropské unie v oblasti aplikace spotřebních a energetických daní s důrazem na Českou republiku. Práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou část. V praktické části jsou nejprve popsány ukazatele vztahující se ke zkoumaným daním. Poté následuje shluková analýza. Výsledky této metody umožnily určit, které státy jsou ve zkoumaných letech vzájemně podobné a které nikoliv. V závěru práce jsou shrnuty skupiny států s podobnými hodnotami sledovaných ukazatelů ve sledovaném období 2001-2019. Na základě těchto výsledků lze zjistit, zda v tomto období docházelo k přibližování států, neboli k harmonizačnímu procesu spotřebních a energetických daní.
|
|
|
Daňové, poplatkové a jiné obdobné nástroje ochrany životního prostředí
Hlúbiková, Helena ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
1 Daňové, poplatkové a jiné obdobné nástroje ochrany životního prostředí Důvodem, proč jsem si vybrala ochranu životního prostředí z pohledu finančního práva, jakožto téma mé diplomové práce je to, že se jedná o velice aktuální téma nejen ve všech státech Evropské unie, ale i v České republice. Cílem mé diplomové práce je analyzovat nástroje, které jsou využívány k ochraně životního prostředí. Tato diplomová práce se zabývá nástroji přímé a nepřímé regulace, přičemž zvýšená pozornost je věnována energetickým daním. Tato diplomová práce je rozčleněna do pěti kapitol, jejichž společným tématem je ochrana životního prostředí z pohledu finančního práva. První a druhá kapitola jsou úvodními a vymezují základní pojmy používané v této práci, jako například životní prostředí a jeho ochrana anebo environmentální politika. Kapitola třetí se zabývá základním členěním nástrojů na ochranu životního prostředí, a to na nástroje přímé regulace (normativní) a nástroje regulace nepřímé (ekonomické). Tato kapitola dále popisuje charakteristiku těchto nástrojů a jejich výhody a nevýhody. Kapitola čtvrtá se soustředí na ekonomické nástroje - ekologické poplatky a zejména ekologické daně. Tato kapitola se zabývá pojmem environmentální daň, jejich charakteristikou a klasifikací. Environmentální daně jsou dále rozděleny na obecné...
|
|
|
Daňové, poplatkové a jiné obdobné nástroje ochrany životního prostředí
Hlúbiková, Helena ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
1 Daňové, poplatkové a jiné obdobné nástroje ochrany životního prostředí Důvodem, proč jsem si vybrala ochranu životního prostředí z pohledu finančního práva, jakožto téma mé diplomové práce je to, že se jedná o velice aktuální téma nejen ve všech státech Evropské unie, ale i v České republice. Cílem mé diplomové práce je analyzovat nástroje, které jsou využívány k ochraně životního prostředí. Tato diplomová práce se zabývá nástroji přímé a nepřímé regulace, přičemž zvýšená pozornost je věnována energetickým daním. Tato diplomová práce je rozčleněna do pěti kapitol, jejichž společným tématem je ochrana životního prostředí z pohledu finančního práva. První a druhá kapitola jsou úvodními a vymezují základní pojmy používané v této práci, jako například životní prostředí a jeho ochrana anebo environmentální politika. Kapitola třetí se zabývá základním členěním nástrojů na ochranu životního prostředí, a to na nástroje přímé regulace (normativní) a nástroje regulace nepřímé (ekonomické). Tato kapitola dále popisuje charakteristiku těchto nástrojů a jejich výhody a nevýhody. Kapitola čtvrtá se soustředí na ekonomické nástroje - ekologické poplatky a zejména ekologické daně. Tato kapitola se zabývá pojmem environmentální daň, jejich charakteristikou a klasifikací. Environmentální daně jsou dále rozděleny na obecné...
|
|
|
Modelování dopadů ekologické daňové reformy a možné směry jejího dalšího vývoje
Koderová, Alena ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Vítek, Leoš (oponent) ; Široký, Jan (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je identifikovat vhodný přístup pro vyhodnocení dopadů první fáze ekologické daňové reformy v České republice, jeho následná úprava a použití pro daný účel. Nejvhodnější pro tuto analýzu byla shledána input -- output analýza, která byla použita pro vyhodnocení dopadů zavedení nových daní z elektřiny, pevných paliv, zemního plynu a některých dalších plynů na ceny finální produkce jednotlivých odvětví OKEČ v České republice. Vzhledem k tomu, že nejsou dostupné informace o konečném dopadu daní na jednotlivé subjekty v ekonomice, je analýza provedena na základě pěti incidenčních předpokladů o dopadu daně na odběratele a dodavatele. Této analýze, která je stěžejní kapitolou celé práce, předchází teoretický úvod zabývající se teoriemi uložení optimální daně a teoriemi o možných pozitivních důsledcích zavedení environmentálního zdanění. Dále je představena implementace energetických daní v České republice a v Evropské unii. Důležitým výchozím bodem pro nalezení vhodného modelu bylo shrnutí přístupů k modelování dopadů energetických daní na ekonomiku, které je v práci zpracováno formou teoretického popisu jednotlivých modelů. Je popsána historie modelů, typ rovnic a vzájemných vazeb v modelu, dále potřeba datové základny pro výpočty, možnost využití k dalším účelům. Práce též obsahuje analýzu kladů a záporů jednotlivých modelů a další důležité charakteristiky a v neposlední řadě informace, zda a k jakým účelům byl model v České republice aplikován. Dopad zavedení energetických daní v České republice na ceny finální produkce se neprokázal jako významný a až na výjimky (zejména odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody) růst cen finální produkce nepřekročil hodnotu 0,2 %, u poloviny odvětví růst cen finální produkce nepřekročil 0,1 %.
|
|
| |
host ::
RSS.