|
|
Logistický plán vybraných právnických osob ovlivněných krizovým stavem a jejich reakce na vyhlášená krizová a mimořádná opatření
ŠŤÁSTKA, Jaroslav
Diplomová práce řeší vztah mezi vybranými právnickými osobami a jejich logistickým plánováním, které by mohlo být ovlivněno krizovým stavem a s ním spojené reakce na vyhlášená krizová a mimořádná opatření. Cílem práce bylo analyzovat reakce vybraných právnických osob na vyhlášený krizový stav, postupy a činnosti vybraných právnických osob v rámci krizových a mimořádných opatření vně a ve společnosti za pomoci právních předpisů, opatření, rozhodnutí a logistických, popřípadě dalších relevantních plánů. Teoretická část obsahuje základní vymezení pojmů, definice a terminologie v oblastech logistiky, charakteristiky právnických osob, právních předpisů spojených s Českou republikou, krizového řízení a epidemie covid-19. Praktická část je věnována dotazníkovému šetření, kde byli osloveni respondenti jako zástupci vybraných právnických osob, kteří zodpovídali soubor otázek, týkající se vztahu mezi právnickými osobami a logistickým plánováním v souvislostech s reakcemi a činnostmi v rámci krizových a mimořádných opatření. Dále byl vytvořen přehledný informační zdroj v podobě checklistu, který zohledňuje soubor činností spojených s krizovým či mimořádným opatřením. Vytvořený návrh logistického plánu doplňuje a zohledňuje souhrnný pohled na danou problematiku a charakterizuje vybranou právnickou osobu. Diplomová práce a její obsah je možné zaimplementovat do praxe v podobě využití některé z právnických osob, případně lze využít jako studijní materiál pro krizové řízení u právnických osob jako jsou obchodní společnosti.
|
|
|
Subjektivně vnímaná profesní zátěž u pracovníků v sociálních službách
WEISE, Michaela
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku subjektivně vnímané profesní zátěže u pracovníků v sociálních službách. Diplomová práce souvisí se situací koronavirové pandemie a vládním nařízením, kterým byla vyhlášena mimořádná opatření, která měla zamezit přenosu a šíření nákazy ve zdravotnictví a sociálních službách. Teoretická část se zaměřuje na pracovní zátěž, stres, syndrom vyhoření a prevenci duševní hygieny. Praktická část je prezentací vlastního kvalitativního výzkumu, který byl proveden prostřednictvím hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Analýza distančního vzdělávání během nouzového stavu na 2. stupni vybrané ZŠ
Poluhová, Adéla ; Vondrášek, David (vedoucí práce) ; Fiala, Miloš (oponent)
Autor: Bc. Adéla Poluhová Název: Analýza distančního vzdělávání během nouzového stavu na 2. stupni vybrané ZŠ Cíle: Cílem diplomové práce je analýza implementace distančního vzdělávání během nouzového stavu na druhém stupni vybrané základní školy a zjištění rozdílů využití aplikací při realizaci prezenční výuky a v průběhu mimořádného opatření. Metody: Ve výzkumné části je použita kvalitativní metoda ve formě analýzy, která popisuje implementaci distančního vzdělávání na druhém stupni základní školy během mimořádného opatření a kvantitativní metoda ve formě dotazníkového šetření konaného mezi pedagogy. Výsledky: Výsledkem diplomové práce je souhrnný přehled průběhu distančního vzdělávání na vybrané základní škole a vyhodnocení dotazníkového šetření, které je zpracováno do tabulek a grafů, které jsou popsány, zhodnoceny a porovnány. Klíčová slova:distanční vzdělávání, nouzový stav, mimořádné opatření, on-line komunikační nástroje
|
|
|
Analýza distančního vzdělávání během nouzového stavu na 2. stupni vybrané ZŠ
Poluhová, Adéla ; Vondrášek, David (vedoucí práce) ; Fiala, Miloš (oponent)
Autor: Bc. Adéla Poluhová Název: Analýza distančního vzdělávání během nouzového stavu na 2. stupni vybrané ZŠ Cíle: Cílem diplomové práce je analýza implementace distančního vzdělávání během nouzového stavu na druhém stupni vybrané základní školy a zjištění rozdílů využití aplikací při realizaci prezenční výuky a v průběhu mimořádného opatření. Metody: Ve výzkumné části je použita kvalitativní metoda ve formě analýzy, která popisuje implementaci distančního vzdělávání na druhém stupni základní školy během mimořádného opatření a kvantitativní metoda ve formě dotazníkového šetření konaného mezi pedagogy. Výsledky: Výsledkem diplomové práce je souhrnný přehled průběhu distančního vzdělávání na vybrané základní škole a vyhodnocení dotazníkového šetření, které je zpracováno do tabulek a grafů, které jsou popsány, zhodnoceny a porovnány. Klíčová slova:distanční vzdělávání, nouzový stav, mimořádné opatření, on-line komunikační nástroje
|
|
|
Finanční zabezpečení krizových opatření obce
ČERVENÝ, Jiří
Finanční zabezpečení je důležitým prostředkem pro provedení kvalitních příprav na krizové situace a následné řešení. Základní složku obecního rozpočtu tvoří finanční prostředky ze státního rozpočtu, které obce dále přerozdělují v odvětvové části do skupin, oddílů, pododdílů a paragrafů. Finanční prostředky na krizová opatření a ochranu obyvatelstva tvoří oddíl pět bezpečnosti státu a právní ochrany. Hlavním nástrojem finančního zabezpečení a sestavení rozpočtových výdajů ve skupině pět je zákon o krizovém řízení, zákon o IZS a zákon o rozpočtové skladbě. Současná legislativa pojednává o finančním zabezpečení krizových opatření a finanční rezervě. Množství finančních prostředků není stanoveno právním předpisem. Finanční prostředky jsou určeny k zajištění přípravy krizových situací, řešení a odstraňování následků podle krizového zákona a plnění úkolů stanovených zákonem o integrovaném záchranném systému. Cílem práce je v praktické části analyzovat veškeré příjmy obcí. Dále analyzovat rozpočtové výdaje, které jsou určené na zabezpečení krizových opatření včetně ochrany obyvatelstva. Cílem práce je, jestli podle současné legislativy obce vynakládají finanční prostředky podle rozpočtových kapitol na krizová opatření a zda finanční rezerva je dostačující. Výzkumná otázka, byla položená následovně: "Vytvářejí si obce rezervu finančních prostředků na zabezpečení krizových opatření, jak jim stanoví legislativa České republiky?". Výzkumný soubor tvořily tři obce katastrálního území ORP Tábor. Obce byly podobné svou velikostí a počtem obyvatel. Obec Planá nad Lužnicí byla odlišná v geografickém položení, kde okrají obce protéká řeka Lužnice. Krizový plán ORP Tábor není veřejně publikovatelný, ale z obecných poznatků může na území ORP Tábor vzniknout krizová situace povodně velkého rozsahu, epidemie, epizootie, radiační havárie, narušení dodávek plynu, tepla, a jiné živelné pohromy. Jedná se o rizika nebo možnou mimořádnou událost, která může iniciovat vznik krizové situace. Každá obec je zřizovatelem JPO3 a v obci je jednotka SDH. Možné riziko a vznik krizové situace může postihnout všechny tři zkoumané obce. Při porovnávání výdajů do skupiny pět bezpečnosti státu, bylo porovnání provedeno včetně pododdílu 531, který je v rozpočtových pravidlech veden na obecní policii, kamerový systém apod. Dále byly obcím porovnány výdaje zvlášť do oddílu 52 a oddílu 55. V oddíle 52 byla výše finančních prostředků podle zkoumaného roku například 0%, 0,1%, 0,4%, 2,9%. Oddíl 55 byl znatelně odlišný a to byla výše finančních prostředků například 82%, 97%, 100%. Výjimku tvoří rok 2013, kdy všechny tři obce znatelně navýšily finanční prostředky v oddíle 52. Tyto prostředky dosahovali výše 12,2%, 17,4% a 47,5% výdajů v odvětvové části. Podrobnějším výzkumem bylo zjištěno, že obce ne vždy mají rozpočtové výdaje na krizová opatření, tak jak ukládá zákon. Často nebyl v rozpočtové skladbě ve výdajích skupiny 5 pododdíl ochrany obyvatelstva, pododdíl krizového řízení, anebo pododdíl ostatní složky a činnosti integrovaného záchranného systému. Pododdíl 521 ochrana obyvatelstva byl pouze u obce Mladá Vožice a to ve všech čtyřech zkoumaných rozpočtových obdobích. Ostatní obce neuvedly ve zmíněném pododdíle žádné finanční prostředky. Provedenou analýzou rozpočtových výdajů v odvětvové části do skupiny pět bezpečnost státu lze vyhodnotit, že obce si nevytvářejí finanční rezervu a finanční prostředky tak jak jim ukládá současná legislativa. Zjištěné výsledky budou poskytnuty obcím a krajským úřadům. Práce bude poskytnuta krizovým manažerům, školám s podobným oborem, pro zkvalitnění vzdělávacího procesu.
|
|
|
Plánování obce zaměřené na řešení krizových opatření
UHROVÁ, Šárka
V současné době je moderní svět citlivý a křehký. S rostoucím počtem mimořádných událostí způsobených přirozenými přírodními příčinami roste i potřeba se proti nim efektivně bránit a minimalizovat jejich dopady na životy, zdraví, majetek a životní prostředí. Tato potřeba je realizována v oblasti krizového řízení, někdy také nazývané krizový management, jež se v České republice nachází na výborné úrovni. Krizové řízení je pevně ukotveno v české legislativě, zejména v souboru, kterému se říká krizová legislativa, a popisováno v odborných publikacích. Jedná se o soustavu orgánů krizového řízení podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, které mají úkoly a povinnosti, aby zajistily potřebnou ochranu. V této práci je tato soustava podrobně popsána spolu s další a nedílnou součástí krizového řízení - krizovým plánováním. Produktem krizového plánování je krizová dokumentace, která slouží orgánům krizového řízení k řešení mimořádných událostí a krizových situací, což jsou mimořádné události velkého rozsahu, při nichž byl vyhlášen krizový stav. V této oblasti je jeden sporný bod, kterým se tato práce zabývá - zdali má obec coby právnická osoba zpracovávat plán krizové připravenosti pro objekty využitelné k plnění krizových opatření. Tento bod je zahrnut v cíli práce, kterým je zhodnocení současné plánovací dokumentace obce zaměřené na řešení krizových opatření, a pokrývá ho i výzkumná otázka, jestli obce zpracovávají plány podle doporučení Ministerstva vnitra nebo příslušné obce s rozšířenou působností. Bylo zjištěno, že obce zpracovávají krizovou dokumentaci v případech, kdy by mohlo být jejich správní území ohroženo mimořádnou událostí. Doporučené plány jsou zpracovávány v menším počtu případů. V případě, že obce mají ve svém vlastnictví objekt, který by mohl být využit při plnění krizových opatření, až na výjimky pro něj nezpracovávají doporučený plán krizové připravenosti. Na základě těchto zjištění v práci navrhuji plán, který by obce mohly použít jak k řešení mimořádných události či krizových situací, tak pro objekty využitelné k plnění krizových opatření ubytování a stravování. Plán by sestával ze tří částí. První by obsahovala základní informace o obci (počet obyvatel, rozloha, vodní plochy, informace o krizovém štábu apod.), druhá by byla rozdělena na další dvě částí. Část A by se zabývala řešením mimořádných událostí a krizových situací v podobě seznamu úkolů, které by obec musela splnit, v časové posloupnosti od zjištění ohrožení po dokumentaci škod. Tato část by se členila do tří oddílů. První by se týkal úkolů, které by obec musela splnit před tím, než mimořádná událost nastane, druhý oddíl by obsahoval postupy při již nastalé mimořádné událostí a třetí úkoly po jejím ukončení. Část A by mohla obsahovat i rozepsání spolupráce s Hasičským záchranným sborem kraje a orgány krizového řízení podle platných zákonů. Část B by se týkala objektů ve vlastnictví obce, které by bylo možné využít k plnění krizových opatření ubytování nebo stravování. Obsahovala by seznam těchto objektů, postupy, kdy a jak uvést objekt do pohotovosti, a informace o potřebném počtu lidí, množství surovin apod. včetně způsobu, jak je zajistit. Třetí částí plánu by byly přílohy. Dokumentace by byla pro obce přínosná, měly by přesný a přehledný materiál, podle kterého by bylo možné postupovat. Šlo by o dva plány v jednom, obcím by to usnadnilo manipulaci i organizaci. Mohl by být zpracováván i v případech, že obci nehrozí bezprostřední ohrožení z důvodu jejích geografických podmínek.
|
|
|
Zhodnocení havarijní připravenosti železniční stanice České Budějovice
KLÍMA, Petr
Havarijní připravenost zahrnuje schopnost rozpoznat vznik mimořádné události a zejména plánování, organizování a kontrolu mimořádných opatření k jejich řešení. Cílem této diplomové práce je tedy zhodnotit plánovaná opatření na odvrácení dopadů havárií v závislosti na vybraných mimořádných událostech v prostoru železniční stanice České Budějovice. Dalším cílem je posoudit celkovou havarijní připravenost železniční stanice České Budějovice v této rovině. Aby bylo možné co nejlépe naplnit uvedené cíle, stanovil jsem následující hypotézu: Plánovaná opatření na odvrácení dopadů havárií v prostoru uzlové železniční stanice České Budějovice jsou dostačující a v souladu s platnými právními předpisy. Práce obsahuje základní obecné informace o mimořádných událostech, havarijním plánování a integrovaném záchranném sytému, dále popisuje zabezpečení havarijní připravenosti v rámci organizační struktury zainteresovaných subjektů. Obsažena je i problematika železniční nákladní dopravy a s ní související přepravy nebezpečných látek. Ke splnění cílů práce a ověření hypotézy jsem využil rozhovorů s příslušnými odborníky z řad ČD a.s., ČD Cargo, SŽDC a studia dostupné literatury a legislativy. Dále jsem využil analýzy dokumentů, zaměřené na posouzení dostatečnosti a vhodnosti plánovaných opatření v závislosti na vybraných MU - spojených jak s běžným provozem železniční stanice, tak s přepravou nebezpečných látek v cisternách. Z analýzy vyplynulo, že plánovaná opatření na odvrácení dopadů havárií v prostoru železniční stanice České Budějovice jsou v současnosti z větší míry dostačující a v souladu s platnými vnitrostátními i mezinárodními právními předpisy. V kapitole diskuze jsem uvedl problémy, které se při řešení této problematiky vyskytly. V závěru práce jsem se pokusil navrhnout opatření, která by bylo vhodné do dokumentace havarijní připravenosti železniční stanice v Českých Budějovicích doplnit. Věřím, že tato práce bude využita jako dokument, monitorující souhrn opatření k zajištění havarijní připravenosti železniční stanice České Budějovice a s ohledem na výsledky práce bude možné doporučit další zlepšení v zabezpečení přípravy těchto opatření.
|
host ::
RSS.