|
|
Moderní technologie v přednemocniční neodkladné péči
BRŮŽKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá tématem moderních technologií v přednemocniční neodkladné péči. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o jednotlivých technologiích, které jsou dle dostupných zdrojů považovány za moderní. Stanoveným cílem, který má bakalářské práce naplnit, je zjistit aplikovatelnost moderních technologií v přednemocniční neodkladné péči. Taktéž byly stanoveny dvě výzkumné otázky: jaké moderní technologie uplatňujeme v přednemocniční neodkladné péči a jaký mají vliv moderní technologie na poskytování přednemocniční neodkladné péče. K dosažení cíle bylo provedeno výzkumné šetření kvalitativním způsobem, technikou polostrukturovaných rozhovorů. Tyto rozhovory byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a následně byla analyzovaná data rozdělena do jednotlivých kategorií. Výzkumným vzorkem byli zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje. Praktická část bakalářské práce disponuje výsledky výzkumného šetření, kde byly nalezeny odpovědi na již zmíněné výzkumné otázky, a navíc názor na moderní technologie v přednemocniční neodkladné péči z pohledu zdravotnického záchranáře. Z odpovědí zdravotnických záchranářů se mimo jiné zjistilo, že se všichni shodují na skutečnosti, že aplikace Záchranka je přínosem pro přednemocniční neodkladnou péči. Naopak dron, jakožto bezpilotní letecký prostředek, nemá pro Českou republiku v přednemocniční neodkladné péči až takový význam, dokonce přesně polovina dotazovaných neměla o tomto prostředku ani povědomí. Dále bylo zjištěno, že dle slov dotazovaných, moderní technologie obecně značně ovlivňují poskytování přednemocniční neodkladné péče, nicméně ne vždy se jednalo o pozitivní zkušenost. Tato bakalářská práce může být přínosem, díky zpracovaným informacím v teoretické části a následným výsledkům z části praktické.
|
|
|
Kardiopulmonární resuscitace pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19
HVOZDOVSKÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce byla zaměřena na Kardiopulmonární resuscitaci pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19. Byly stanoveny celkem dva cíle, které mapovaly postupy zdravotnických záchranářů při provádění kardiopulmonární resuscitace během pandemie Coronavirus disease (COVID-19). Dalším neodmyslitelným ukazatelem bylo vícestupňové hodnocení rizika během pandemie COVID-19, které klade důraz na zvýšení opatrnosti a užívání možných osobních ochranných prostředků. Teoretická část bakalářské práce byla zaměřena na úvod do problematiky koronavirového onemocnění, a dále také na provádění kardiopulmonární resuscitace během pandemie COVID-19. Práce dále popisuje, co předchází zástavě oběhu a od toho se pak následně odvíjejí další výkony jako je právě kardiopulmonární resuscitace. Praktická část probíhala pomocí kvalitativního výzkumu metodou hloubkového rozhovoru se zdravotnickými záchranáři Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Rozhovor obsahoval celkem 20 otázek zaměřených na danou problematiku. Výzkumný soubor tvořilo 13 respondentů, 7 zdravotnických záchranářů z Kraje Vysočina a 6 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Jihočeského kraje. Výsledky byly následně zpracovány do osmi kategorií a podle toho rozděleny do tabulek. Z výzkumné části vyplynulo, že členové jednotlivých Záchranných služeb mají dostatečné teoretické znalosti a mají i dost praktických zkušeností s prováděním kardiopulmonární resuscitace za pandemie COVID-19. Mezi kraji jsem nenašla žádné viditelné rozdíly v provádění kardiopulmonární resuscitace, odpovědi respondentů se téměř shodovali. Pouze v otázkách dekontaminace se vyskytly jemné rozdíly v užívaných desinfekčních prostředcích. Výzkum ukázal, že nezáleží na geografickém rozložení, ale že Záchranné služby postupují podle jasně daných metodických postupů, ale nedbají příliš na svou vlastní bezpečnost s ohledem na onemocnění COVID-19.
|
|
|
Analýza technického vybavení složek IZS
TARAS, Ivan
Tématem diplomové práce je Analýza technického vybavení složek IZS. V teoretické části práce se mohou čtenáři dozvědět co je to integrovaný záchranný systém, jeho strukturu a jeho hlavní a ostatní složky. U jednotlivých složek se čtenáři mohou seznámit s jejich historii, členěním, fungováním a v neposlední řadě s legislativním zakotvením. V praktické části byl zvolen jeden cíl. Analyzovat stav technického vybavení u hlavních složek IZS v Jihočeském kraji. Pro zpracování výzkumného souboru byla použita kvantitativní metoda sběru dat ve formě dotazníkového šetření, kde byl vytvořen dotazník pro každou hlavní složku IZS zvlášť. Některé otázky v dotazníkovém šetření byly pak obohaceny o doplňující informace z výpovědí zástupců ze složek IZS. Výzkumný vzorek tvořilo 90 respondentů, respektive 90 vyplněných dotazníků. Za každou složku IZS bylo tedy shromážděno 30 vyplněných dotazníků. Výstupem diplomové práce je přehled, který ukazuje, jak pandemie SARS-CoV2 v období od 1.1.2021 do 1.1.2022 ovlivnila technickou, ale i personální vybavenost u Hasičského záchranného sboru ČR, Policie ČR a Zdravotnické záchranné služby v Jihočeském kraji. Práce by mohla sloužit jako reálný pohled na zvládnutí období pandemie SARS-CoV2 v uvedeném období "očima" příslušníků IZS v Jihočeském kraji.
|
|
|
Připravenost zdravotnické záchranné služby na Covid-19
KYMLA, Tomáš
Tématem bakalářské práce byla Připravenost zdravotnické záchranné služby na Covid19. Byly stanoveny tři výzkumné cíle. Zaprvé, zmapovat jak původní, tak současnou pracovní zkušenost zdravotnických záchranářů s výjezdy v době pandemie Covid-19. Zadruhé, vyhodnotit materiální připravenost zdravotnické záchranné služby na Covid-19 a zatřetí, prozkoumat postup zdravotnických záchranářů v péči o pacienta s Covid-19. Dále byly stanoveny tři výzkumné otázky, na které se v průběhu výzkumného šetření povedlo odpovědět. Teoretická část bakalářské práce byla zaměřena na Zdravotnickou záchrannou službu a její fungování. Dále se věnuje infekčním onemocněním a procesu šíření nákazy, a následně pak vysoce nebezpečným nákazám, které jsou onemocnění Covid-19 podobné. Práce dále seznamuje s historií, diagnostikou a léčbou tohoto onemocnění. Práce nezapomíná ani na pandemický plán České republiky a na připravenost Zdravotnické záchranné služby na Covid-19. Praktická část byla provedena kvalitativní metodou, technikou polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval 27 otázek. Výzkumný soubor vytvořilo 10 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumu byly pro přehlednost rozděleny do 8 kategorií a zpracovány do tabulek. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zdravotničtí záchranáři se s výjezdy k pacientům s onemocněním Covid-19 setkávali často hlavně v době, kdy Zdravotnická záchranná služba neměla dostatečné množství osobních ochranných prostředků, (což vedlo k používání neobvyklých ochranných pomůcek). Byl také zmapován postup zdravotnických záchranářů v péči o pacienta s Covid-19 a prokázalo se, že postupují u Covid-19 pozitivních pacientů až na výjimky stejně, jako při ošetření ostatních pacientů. U pacientů s onemocněním Covid-19 zdravotničtí záchranáři kladou důraz na zvýšenou osobní ochranu a využívají osobních ochranných pomůcek, kde vychází také z hodnot saturace a teploty. Dále práce ukázala, že Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje je dnes velmi dobře připravena na možnou další vlnu Covid-19. Cíle práce byly splněny a bylo odpovězeno rovněž na výzkumné otázky.
|
|
|
Organizace poskytování přednemocniční neodkladné péče v bojových podmínkách
ŠPRUNGLOVÁ, Ilona
Má bakalářská práce s názvem "Organizace poskytování přednemocniční neodkladné péče v bojových podmínkách" je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám historií poskytované péče v polních podmínkách, právním prostředím pro poskytování přednemocniční neodkladné péče a vzděláním nelékařských pracovníků, včetně kurzů dostupných pro Armádu České republiky. Dále poskytováním první pomoci v bojových a extrémních podmínkách podle postupů Tactical combat casualty care, kde je kapitola rozdělena na ošetření v boji pod přímou palbou, ošetření v boji mimo přímou palbu a ošetření během transportu. Na tuto kapitolu navazuje kapitola Algoritmy první pomoci, kam spadá hlášení událostí, třídění raněných a vyšetření raněného. V poslední části své teoretické části se zabývám zdravotnickým zabezpečením, zdravotnickým vybavením a zdravotnickou dokumentací. Má výzkumná část má jeden cíl: "zpracovat ucelený přehled postupů poskytování přednemocniční neodkladné péče v taktickém prostředí používaných zdravotnickými záchranáři Armády České republiky a zhodnotit jejich možnou implementaci do podmínek civilního sektoru, tzn. jejich možné využití výjezdovými skupinami poskytovatelů zdravotnické záchranné služby." Na základě cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1: "Je možné využít postupy v poskytování přednemocniční neodkladné péče používané příslušníky Armády České republiky v civilní oblasti u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby?" Výzkumná otázka č. 2: "Lze použít vojenské zdravotnické prostředky a pomůcky také v civilním sektoru u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby?" Odpovědi na uvedené otázky byly zjištěny za pomoci kvalitativního výzkumu ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl tvořen 6 zdravotnickými záchranáři Armády České republiky a 5 zdravotnickými záchranáři civilní oblasti a 1 lékařem zdravotnické záchranné služby v civilní oblasti. Respondentům bylo položeno 10 otázek, které byly poté rozděleny do kategorií. Zkoumáním bylo zjištěno, že Armáda České republiky a civilní oblast zdravotnické záchranné služby mají mezi sebou velice spjatý stav. To se týká postupů v určitých situacích anebo v materiálním vybavení.
|
|
|
Práce dispečera zdravotnické záchranné služby
MITTNER, Viktor
Tato bakalářská práce se zabývala především činností dispečerů, ale i problematikou zdravotnického operačního střediska jako takového. Mnoho lidí neví, co si pod pojmem zdravotnické operační středisko představit. Pro většinu je to pouze nenáročné sedění u telefonu a přijímání hovorů. Rád bych proto touto prací poukázal na skutečnosti související s tímto povoláním a pokusil se vyvrátit toto tvrzení většiny. Tato práce zmiňuje zdravotnické operační středisko, jeho historii v České republice, zajímá se o jeho úlohy, uspořádání a vybavení. Dále se zabývá činností samotných dispečerů včetně jejich vzdělání a trestní odpovědnosti. Důraz je kladen také na stres působící na dispečery při výkonu této profese. Velká část práce se věnuje odběru tísňové výzvy, telefonicky asistované neodkladné resuscitaci a telefonicky asistované první pomoci. Mezi cíle této bakalářské práce patřilo zmapování teoretických znalostí dispečerů a zjištění jednotlivých postupů při poskytování telefonicky asistované resuscitace jak dospělého, tak dítěte. Dalším cílem poté bylo zjištění spokojenosti dispečerů s výkonem tohoto povolání. Byl proveden kvalitativní výzkum technikou rozhovoru. Rozhovor mapoval znalosti a spokojenost s touto profesí spokojeni a problematiku telefonicky asistované resuscitace dospělého a dítěte. Výsledky výzkumného šetření dle jednotlivých cílů ukazují, že dispečeři nejsou dostatečně připraveni k výkonu povolání dispečera zdravotnického operačního střediska ihned po dokončení studia, využívají stejné, nebo velmi podobné postupy při poskytování telefonicky asistované resuscitace dospělého či dítěte a vykazují spokojenost s výkonem tohoto povolání.
|
|
|
Indikovanost výjezdů zdravotnické záchranné služby
AIZNEROVÁ, Daniela
Bakalářská práce byla zaměřena na bližší porozumění problematiky indikovanosti výjezdů zdravotnické záchranné služby (ZZS) a to z pohledu zdravotnických operačních středisek. Problematika indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby je jedním ze stále řešených a aktuálních témat v přednemocniční neodkladné péči. Činnosti výjezdových posádek stejně jako činnosti zdravotnického operačního střediska (ZOS) jsou dány zákonem 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, avšak stále častěji dochází k hovorům na tísňovou linku, jejichž určení pro zdravotnickou záchrannou službu je sporné. Práce tedy mapuje znalost indikačního seznamu dispečery a jejich přístup ke klasifikaci událostí. Zároveň se zabývá řešením neindikovaných volání a zneužíváním ZZS. Cílem výzkumu bylo mimo jiné porovnání postupů a znalostí mezi dvěma kraji. Výzkum probíhal na ZOS Jihočeského kraje a na ZOS Plzeňského kraje. Byl zvolen kvalitativní typ výzkumu polostrukturovanými rozhovory. Vzorek respondentů tvořilo 8 dispečerů zdravotnického operačního střediska, tedy osob přímo zodpovědných za příjem výzev a koordinaci posádek. Otázky rozhovoru jsou zaměřeny jak na příjem tísňové výzvy, tak na operační řízení. Především se zaměřují na naléhavosti N3 a N4, kde se nejčastěji setkáváme s ne úplně jednoznačnými indikacemi. Zabývá se také poměrem využití formalizovaného a intuitivního postupu při rozhodování dispečerů. A v neposlední řadě dispečery konfrontují s pojmem zneužívání ZZS a řešením neindikovaných volání. Rozhovory poskytly informaci o široké škále přístupů k dispečerské práci, ale v zásadních bodech většinou docházelo ke shodě názorů. Z výsledků vyplývá, že dispečeři jsou postupů a legislativy ZZS znalí, nicméně i přes uplatnění převážně formalizovaného přístupu ke klasifikacím je potřeba jednat i částečně intuitivně, jelikož žádné volání není nikdy stejné jako případ předpisový. Větší je pak snaha definovat pojmy neindikované volání a zneužívání ZZS, které však každý z dispečerů vnímá individuálně, stejně jako je vnímá každý záchranář, který s nimi přijde do styku. Tyto pojmy často vyvolávají velké emoce mezi dispečery ZOS a záchranáři. Nicméně jak vyplývá z výsledků ani tento problém nemá jen jeden úhel pohledu, ale má jich hned několik a všechny je třeba brát v potaz při jeho řešení.
|
|
|
Specifika integrovaného záchranného systému z pohledu laické veřejnosti v Jihlavě
BLAHA, Tomáš
Bakalářská práce "Specika integrovaného záchranného systému z pohledu laické veřejnosti v Jihlavě" se zabývá problematikou Integrovaného záchranné systému ČR a jeho jednotlivých složek. Významným aspektem této práce jsou názory obyvatel Jihlavy na IZS jako celek a jeho význam pro společnost. V teoretické části jsou na základě odborné literatury popsány nejen jeho základní, ale i ostatní složky. Je zde kladen důraz na složky působící v krajském městě Kraje Vysočina Jihlavě, kdy je možné z textu získat informace o jejich formování z historického hlediska nejen v rámci celého českého státu, ale i na lokální úrovni. Na ostatní složky je nahlíženo jakožto na odborníky, kteří se zapojují do dění integrovaného záchranného systému díky své specializaci a tedy možnosti využití další síly při řešení krizových situací ve specifickém prostředí. Výzkumná část práce je věnována pohledu laické veřejnosti na integrovaný záchranný systém pomocí polostandardizovaného dotazníku. Na počátku výzkumné části práce byly vytvořeny tři hypotézy, které byly na základě získaných dat ze sociálního šetření ověřovány, tyto hypotézy byla následně potvrzeny nebo vyvráceny. Výsledky sociálního šetření jsou u uzavřených otázek vypracovány pomocí grafů a tabulek, u otázek s možností vlastní odpovědí je textové zpravování názorů respondentů. Součástí práce jsou i názorné fotografie, které zobrazují symboly typické pro základní složky IZS.
|
|
|
Připravenost lékařů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na mimořádné události s hromadným postižením osob
ZAUNMÜLLEROVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání lékařů v oblasti mimořádné události s hromadným postižením osob. Cílem diplomové práce je seznámit čtenáře se základními pojmy v oblasti mimořádných událostí s hromadným postižením osob, třídění v místě události a úkoly členů výjezdových skupin při řešení mimořádné události s hromadným postižením osob. Výzkumná část práce je tvořena formou dotazníků, které byly vyplněny 15 lékaři, kteří pracují u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje (dále ZZS JčK). Otázky byly zaměřeny na teoretické znalosti respondentů vztahující se k oblasti mimořádné události s hromadným postižením osob (dále MU s HPO) a zároveň byly položeny otázky na subjektivní názor lékařů na školení absolvovaná u výše zmíněné organizace. Byly porovnány teoretické znalosti lékařů v této oblasti v závislosti na délce jejich praxe u ZZS JčK a následně vyhodnoceny. V dotaznících se odrážely i reálné zkušenosti lékařů, kteří se během své praxe setkali s MU s HPO. Všechny odpovědi byly následně porovnány, vyhodnoceny a zaneseny do grafů. Výsledek této práce může sloužit jako opora pro další vzdělávání, které v rámci organizace spadá do působnosti Pracoviště krizové připravenosti ZZS JčK.
|
|
|
Epidemiologické hrozby a připravenost ZZS Jihočeského a Plzeňského kraje na převoz pacientů s vysoce nebezpečnou nákazou.
CHALOUPKOVÁ, Klára
Práce se zabývá rozdíly v připravenosti Biohazard Týmu Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Plzeňského kraje v péči o infekčně nemocné pacienty, jejich transport a ošetření. Je tvořena teoretickou a empirickou částí. Teoretická část se soustředí na historii a epidemiologii infekčních onemocnění, na druhy a výskyt vysoce nebezpečných nákaz na území ČR přičemž popisuje biologické riziko, jednotlivé plány. Dále se zabývá složkami podílejícími se na opatřeních při výskytu či podezření na vysoce nebezpečnou nákazu, popisuje úlohu poskytovatelů zdravotnické péče, úlohu Krajské hygienické stanice. Vyzdvihuje zdravotnické složky podílející se na péči při podezření či výskytu vysoce nebezpečné nákazy, zabývá se také výcvikem členů Integrovaného záchranného systému, osobními ochrannými prostředky a v neposlední řadě dekontaminací osob i předmětů. Empirická část je uskutečněna pomocí strukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 15 otázek, 14 uzavřených a 1 otevřenou. Všechny otázky byly zaměřeny na povědomost členů Biohazard Týmů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Plzeňského kraje o činnosti těchto týmů, o příslušné legislativě, o teoretické a praktické přípravě a vybavenosti pracovišť. Respondenty tvořili členové Biohazard Týmu, ve složení 4 zdravotničtí záchranáři, 4 řidiči a 2 lékaři z každého jmenovaného kraje.Z výsledků vyplývá, že připravenost Biohazard Týmu Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Plzeňského kraje je velmi podobná, přičemž Biohazard Tým Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje preferuje pro vstup odpracovaná léta, jsou respondenti tohoto týmu více obeznámeni s teoretickými vědomostmi,jelikož se účastní teoretických školení 4 x ročně a tudíž lépe připraveni pro zásah při podezření či výskytu vysoce nebezpečné nákazy. Členové Biohazard Týmu Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje se účastní teoretických školení 2 x ročně. Biohazard Týmy obou krajů se účastní praktických cvičení 4 x ročně, zde ovšem nastává problém, jelikož chybí jednotná metodika pro vybavení Biohazard Týmu při Zdravotnické záchranné službě, neexistuje centrální nákup vybavení, což je jednak velmi ekonomicky nevýhodné a jednak velmi složité pro kooperaci jednotlivých BHT.
|
host ::
RSS.