|
|
Projekt opatření pro zajištění prevence a bezpečnosti komplexu bazénů a sportovišť Jedenáctka Vodní svět
Kosková, Martina ; Miler, Tomáš (vedoucí práce) ; Jurák, Daniel (oponent)
Název: Projekt opatření pro zajištění prevence a bezpečnosti komplexu bazénů a sportovišť Jedenáctka Vodní svět Cíle: Cílem této práce je na základě dostupné literatury vztahující se k zadání práce zpracovat ucelený systém opatření k zajištění prevence a bezpečnosti návštěvníků Metody: Data budou shromažďována z dostupných publikací a internetu. Během práce bude využita metoda kvalitativní, kvantitativní a teoretická metoda analýzy a následné syntézy Výsledky: Ve 4. kapitole, Projekt, jsou na základě dostupné literatury zpracovány vzorové Plány pro normální provoz a Plány pro nebezpečí. Dále je tam uvedeno, jaké má být personální a materiální zabezpečení budov. Klíčová slova: Bezpečnost, personální zajištění, plán pro normální provoz, plán pro nebezpečí
|
|
|
Projekt opatření pro zajištění prevence a bezpečnosti komplexu bazénů a sportovišť Jedenáctka Vodní svět
Kosková, Martina ; Miler, Tomáš (vedoucí práce) ; Jurák, Daniel (oponent)
Název: Projekt opatření pro zajištění prevence a bezpečnosti komplexu bazénů a sportovišť Jedenáctka Vodní svět Cíle: Cílem této práce je na základě dostupné literatury vztahující se k zadání práce zpracovat ucelený systém opatření k zajištění prevence a bezpečnosti návštěvníků Metody: Data budou shromažďována z dostupných publikací a internetu. Během práce bude využita metoda kvalitativní, kvantitativní a teoretická metoda analýzy a následné syntézy Výsledky: Ve 4. kapitole, Projekt, jsou na základě dostupné literatury zpracovány vzorové Plány pro normální provoz a Plány pro nebezpečí. Dále je tam uvedeno, jaké má být personální a materiální zabezpečení budov. Klíčová slova: Bezpečnost, personální zajištění, plán pro normální provoz, plán pro nebezpečí
|
|
|
Připravenost zdravotnické záchranné služby kraje na řešení mimořádných událostí srovnávací studie
MACHOVSKÝ, Lukáš
Tato diplomová práce je rozdělena na dvě základní části - teoretickou a praktickou. Jejím cílem je zjistit připravenost vybrané zdravotnické záchranné služby kraje na mimořádné události, zjistit funkčnost zpětné vazby po zásahu u mimořádné události a porovnat nasazení množství sil a prostředků u vybraných mimořádných událostí. Jednotlivé cíle jsou pak doplněny hypotézami. Teoretická část je psána jako úvod do problematiky. První kapitola se zmiňuje o integrovaném záchranném systému a jeho jednotlivých stupních poplachu. Druhá kapitola je již zaměřena na mimořádnou událost, její definici a možný postup zasahujících zdravotnických týmů při mimořádné události, včetně třídění raněných. Další kapitoly jsou věnovány krizovému řízení ve zdravotnictví se zaměřením na krizové plánování a tvorbu jednotlivých plánů. Poslední dvě kapitoly teoretické části jsou věnovány Zdravotnické záchranné službě Středočeského kraje a materiálně-technické vybavení důležité pro úspěšné zvládnutí mimořádné události. Pro splnění prvního cíle (zjistit připravenost vybrané zdravotnické záchranné služby kraje na mimořádné události) jsem prováděl dotazníkové šetření, které jsem rozdělil na dvě části: První zjišťovala připravenost ZZS Středočeského kraje jako celku prostřednictvím dotazníkového šetření probíhajícího u vedoucích pracovníků. Tento dotazník jsem pro možnost porovnání s Jihomoravským a Jihočeským krajem převzal od Mgr. Zuzany Němečkové po jejím předchozím telefonickém souhlasu. Druhá část je založena na dotazníkovém šetření probíhajícím mezi zdravotnickým personálem ZZS Středočeského kraje. Dotazník byl sestaven dle dotazníku Mgr. Zuzany Táchové po předchozí telefonické domluvě, pro možnou porovnatelnost s jejími výsledky uskutečněnými v Nemocnici České Budějovice, a.s. Zjištěné výsledky jednotlivých dotazníkových šetření jsou podrobně rozebírány v diskusi. Nicméně co se týče připravenosti ZZS Středočeského kraje nevybočuje žádným směrem ve srovnání s připraveností zdravotnických zařízení Jihočeského a Jihomoravského kraje. Překvapující výsledky byly u dotazníkového šetření probíhajícího mezi zdravotnickým personálem ZZS Středočeského kraje. Ze statistického zpracování vyplynul fakt, že zdravotnický personál pracující u Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje delší dobu dosáhl horších výsledků než zdravotnický personál s kratší délkou praxe u Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Pro splnění 2. a 3. cíle, které se týkaly zjištění funkčnosti zpětné vazby po zásahu u mimořádné události a porovnání nasazení množství sil a prostředků u vybraných mimořádných událostí jsem si vybral dvě mimořádné události, které proběhly ve Středočeském kraji. Ty jsem následně porovnal s Doporučeným postupem č. 18 odborné Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof České lékařské společnosti J. E. Purkyně Hromadné postižení zdraví postup řešení zdravotnickou záchrannou službou v terénu. Výsledek je opět rozebírán podrobněji v diskusi, nicméně závěrem lze konstatovat důležitost zpracovávání závěrečné zprávy o zásahu.
|
|
|
Plán havarijního opatření pro případ havárie s únikem amoniaku na zimním stadionu Kotlina Havlíčkův Brod
ZEZULOVÁ, Jana
Množství amoniaku používaného k chlazení stadionů je obvykle nižší, než limity uvedené v příloze zákona o prevenci závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami, a stadiony z tohoto důvodu nepodléhají tak přísným bezpečnostním procedurám stanoveným tímto zákonem. Přitom se však jedná o místa, kde se v určitou chvíli může vyskytovat velké množství lidí a v případě havárie a úniku amoniaku tak může dojít k ohrožení zdraví mnoha osob, z nichž někteří ani zdaleka netuší jak se v dané situaci zachovat. V úvodu své práce jsem se zaměřila na problematiku mimořádných událostí, nebezpečných látek a přípravků, legislativy dotýkající se oblasti chemických látek a ochrany obyvatelstva a havárií s únikem nebezpečných látek. Práce obsahuje také charakteristiku a popis amoniaku a počítačových programů pro modelování následků havárií spojených s únikem nebezpečných chemických látek. V praktické části diplomové práce jsem pomocí programového nástroje TerEx nasimulovala havárii s únikem amoniaku ze Zimního stadionu Kotlina v Havlíčkově Brodě a z dosažených výsledků jsem navrhla ?plán havarijního opatření? se zaměřením na analýzu případné evakuace žáků a pedagogických pracovníků přilehlých základních škol. Pro tuto analýzu jsem použila rozhovory s řediteli základních škol. Dále jsem analyzovala, jaká je úroveň informovanosti a znalosti obyvatelstva (žijícího v oblasti nasimulované zóny ohrožení) a pedagogických pracovníků přilehlých základních škol v problematice správného chování v případě úniku amoniaku ze zimního stadionu. Součástí práce i zpracovaný varovný leták a informační plakát pro obyvatelstvo žijící v Havlíčkově Brodě o správném chování v případě úniku nebezpečné chemické látky.
|
host ::
RSS.