|
|
Posouzení možnosti připojení kogenerační výrobny 138 MW v Prostějově
Vacek, Tomáš ; Opat, Jaroslav (oponent) ; Bátora, Branislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je posouzení možnosti pripojení kogeneracní výrobny 138 MW, která je ve stavu plánování. Tato výrobna má být pripojena do rozvodny 110 kV v Prostejove a sloužit k výrobe jak elektrické energie, tak tepelné energie pro blízké okolí. V této práci se budeme zabývat jednak rešením ustáleného stavu stávající síte o napetové hladine 110 kV, tak i vlivy plánované výrobny na tuto sít. Kogeneracní výroba vykazuje oproti výrobe elektrické energie vyšší úcinnost premeny energií v celém procesu výroby díky výrobe jak tepelné, tak i elektrické energie z primárních zdroju paliva. Jak v celém svete, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejcasteji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se postupne snižují. Zároven jsou zdrojem oxidu uhlicitého, který škodí atmosfére a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnejší k životnímu prostredí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhorelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má spolecnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obe jsou vuci životnímu prostredí maximálne ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatecnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktoru ctvrté generace budou schopny vyrábet elektrinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen duraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnejší k životnímu prostredí. Výhledove spolecnost CEZ, jakožto nejvetší producent elektrické energie pocítá s vetším využitím vodní energie, která se již dnes hojne využívá jako prehradní elektrárny, nebo precerpávací. Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Ovšem tyto ekologické formy v naší zemepisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Další problematikou je dodávání výkonu do síte závislé na pocasí. Geotermální energie je nejvíce využívána napríklad na Islandu, kde je dostatek vyverajících pramenu o vysoké teplote. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití drevní hmoty, napríklad odpad z lesní cinnosti, z drevovýroby, nebo spalování odpadu z predešlé lidské produkce ci odpadu rostlinného a živocišného puvodu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
|
|
|
Posouzení možnosti připojení kogenerační výrobny 138 MW v Prostějově
Vacek, Tomáš ; Opat, Jaroslav (oponent) ; Bátora, Branislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je posouzení možnosti pripojení kogeneracní výrobny 138 MW, která je ve stavu plánování. Tato výrobna má být pripojena do rozvodny 110 kV v Prostejove a sloužit k výrobe jak elektrické energie, tak tepelné energie pro blízké okolí. V této práci se budeme zabývat jednak rešením ustáleného stavu stávající síte o napetové hladine 110 kV, tak i vlivy plánované výrobny na tuto sít. Kogeneracní výroba vykazuje oproti výrobe elektrické energie vyšší úcinnost premeny energií v celém procesu výroby díky výrobe jak tepelné, tak i elektrické energie z primárních zdroju paliva. Jak v celém svete, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejcasteji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se postupne snižují. Zároven jsou zdrojem oxidu uhlicitého, který škodí atmosfére a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnejší k životnímu prostredí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhorelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má spolecnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obe jsou vuci životnímu prostredí maximálne ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatecnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktoru ctvrté generace budou schopny vyrábet elektrinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen duraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnejší k životnímu prostredí. Výhledove spolecnost CEZ, jakožto nejvetší producent elektrické energie pocítá s vetším využitím vodní energie, která se již dnes hojne využívá jako prehradní elektrárny, nebo precerpávací. Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Ovšem tyto ekologické formy v naší zemepisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Další problematikou je dodávání výkonu do síte závislé na pocasí. Geotermální energie je nejvíce využívána napríklad na Islandu, kde je dostatek vyverajících pramenu o vysoké teplote. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití drevní hmoty, napríklad odpad z lesní cinnosti, z drevovýroby, nebo spalování odpadu z predešlé lidské produkce ci odpadu rostlinného a živocišného puvodu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
|
|
|
Dopady výpadku elektrické energie v Pardubickém kraji
KRÁLOVÁ, Kateřina
Název mé diplomové práce zní Dopady výpadku elektrické energie v Pardubickém kraji. Nebezpečí plynoucí z dlouhodobého výpadku elektrické energie jako jedné oblasti kritické infrastruktury je velké a má rozsáhlé následky, neboť elektrická energie je v současnosti nezbytná pro lidskou civilizaci a její existenci. V České republice je kritická infrastruktura řešena v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), kdy byla do tohoto zákona aplikována směrnice Rady 2008/114/ES, o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu. Rozhodla jsem se psát diplomovou práci o dopadech výpadku elektrické energie, protože mě problematika blackoutu při přednáškách velice zaujala a domnívám se, že je to velmi aktuální téma. Oblast Pardubického kraje jsem si zvolila z toho důvodu, že pocházím z tohoto kraje, tudíž je mi tato oblast osobně blízká. V první části práce jsem se rozhodla představit kritickou infrastrukturu, její legislativní zakotvení a její ochranu, dále je zde popsána elektrická energie, její výroba, přenos a distribuce. V neposlední řadě jsem se v teoretické části zabývala náhradními zdroji elektrické energie, energetickou bezpečností a definicí pojmu blackout včetně historie již známých blackoutů. Pro potřeby diplomové práce jsem použila základní vědecké postupy: analýzu a syntézu či indukci a dedukci. Cílem diplomové práce bylo prostřednictvím výzkumné části zmapovat dopady výpadku elektrické energie v Pardubickém kraji. Jako metodu svého výzkumu jsem si zvolila kvalitativní sběr dat a polostrukturované rozhovory s odborníky s praxí v oblasti krizového řízení. Výzkumná otázka zněla: "Které z následků výpadku elektrické energie jsou zásadní, které naopak marginální?". K vyhodnocování výzkumné části došlo pomocí SWOT analýzy, kdy byly identifikovány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v Pardubickém kraji v případě výpadku elektrické energie. Výsledky diplomové práce budou poskytnuty Hasičskému záchrannému sboru Pardubického kraje, který může tyto údaje využít v oblasti krizového plánování. Zároveň bude diplomová práce využita jako studijní materiál pro studenty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
| |
host ::
RSS.