|
|
Možnosti fyzioterapie pro zlepšení posturální stability u seniorů
NOVOTNÝ, Petr
V současné době dochází, vzhledem k nízké porodnosti a zvyšující se střední délce života, k postupnému stárnutí populace v České republice. Stárnutí s sebou přináší větší riziko zdravotních problémů, které významně ovlivňují kvalitu života. Jedním z nich je také instabilita s přítomností pádů, které jsou s přibývajícím věkem časté, a v konečném důsledku velmi závažné. Senioři s prokazatelnými symptomy svědčícími pro výrazně zhoršenou posturální stabilitu, by neměli brát tyto potíže na lehkou váhu, a měli by vyhledat odbornou pomoc. Jednou z možností prevence zhoršené posturální stability a následných pádů může být i fyzioterapie zaměřená na tuto problematiku. Cílem této práce je zmapovat možnosti fyzioterapie pro zlepšení posturální stability u seniorů, dále navrhnout cvičební jednotku zlepšující posturální stabilitu pro autoterapii. Práce obsahuje teoretickou část se získanými poznatky o stáří, stárnutí, posturální stabilitě a možnostech fyzioterapie, které ji pozitivně ovlivňují. V praktické části je vypracovaných šest kazuistik se seniory ve věku mezi 76 a 78 lety, které jsou složené ze vstupního a výstupního kineziologického testu. V těchto rozborech jsou zobrazeny i změny, které nastaly po cvičení mnou vytvořené cvičební jednotky a po stabilografickém tréninku. Věřím, že by tato práce mohla pomoci rozšířit povědomí o zhoršené posturální stabilitě u seniorů a možnostech jejího ovlivnění, a dále by mohla být využívána pro edukaci seniorů, jako terapeutická metodika pro veřejnost nebo pro domovy seniorů.
|
|
|
Formy aktivní spolupráce s rodinou seniora v domech pro seniory.
KOUBKOVÁ, Michaela
Ve své bakalářské práci se zabývám tématem spolupráce s rodinou seniora v domech pro seniory. Protože demografické stárnutí je celosvětový problémem spojeným s rostoucí věkovou hranicí. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké formy spolupráce s rodinou seniora používají ve vybraných domech pro seniory v Jihočeském kraji a charakterizovat formy spolupráce z hlediska jejich efektivity, perspektiv a současných možností domů pro seniory. Dílčími cíli této práce je zjistit, zda domovy pro seniory považují za důležitou spolupráci s rodinou seniora pro zajištění kompletní péče a zda jsou senioři spokojeni s tím, jak zařízení spolupracují s jejich rodinou. K realizaci šetření byl použit kvantitativní výzkum, který byl realizován za pomoci dotazníkového šetření v náhodně vybraných domovech pro seniory v Jihočeském kraji. A následnou sekundární analýzou dat zpracovaných v programu Microsoft Office Excel 2007. Výsledky práce mohou být využity domovy pro seniory pro zlepšení kvality služeb a ke zjištění, zda jsou senioři spokojeni se spoluprací s rodinou ze strany instituce. Dotazníková šetření ukázala, že domovy pro seniory považují spolupráci s rodinou seniora pro zajištění kompletní péče za důležitou a že senioři jsou většinou se spoluprací domova pro seniory s jejich rodinou spokojeni. Domovy pro seniory používají jako formu spolupráce s rodinou seniora nejčastěji zapojení rodiny uživatele do péče o uživatele.
|
|
|
Život uživatelů v domech s pečovatelskou službou a v domácím prostředí
JIRSOVÁ, Hana
Cílem diplomové práce je zmapovat subjektivní důvody uživatelů pro stěhování do domova s pečovatelskou službou. Teoretická část je zaměřena na sociální práci se seniory, legislativní rámec pečovatelské služby a nabídku pomoci pro seniory. Jedna kapitola je věnována potřebám ve stáří. Část práce je věnována správné komunikaci se staršími. Konec teoretické části je věnován důležitému významu rodiny v péči o seniora a změnám domova. V diplomové práci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Výzkum byl terénní. Metodou získávání dat byl polostrukturovaný rozhovor. Data byla zpracována pomocí kvalitativní obsahové analýzy a tvorbou biografií účastníků výzkumu. Výzkumu se účastnily tři skupiny informantů z celého Jihočeského kraje. První skupinu tvořili senioři, kteří žijí v domácím prostředí a využívají terénní pečovatelské služby. Druhou skupinu tvořili senioři, kteří žijí v domě s pečovatelskou službou. Do výzkumu byla zahrnuta i třetí skupina - zaměstnanci v pečovatelské oblasti. Jako nejčastější důvod stěhování se do DPS účastníci uváděli zhoršení zdravotního stavu, bolesti pohybového aparátu, časté bolesti a pády. Dalším často zmiňovaným byl i strach, že se o sebe již nedokážou postarat sami z důvodu snížené soběstačnosti. Většina dotázaných seniorů se spoléhala na pomoc rodiny a přátel. Mezi často zmiňovaným důvodem bylo i úmrtí manžela. Dalším důvodem byla i neochota, nebo nemožnost rodiny pokračovat v péči. Z pohledu zaměstnanců může být důvodem řešení bytového a existenčního problému. Pouze jedna seniorka byla velice nespokojená s bydlením v DPS. Výsledky práce mohou posloužit jako zpětná vazba a informační materiál pro zaměstnance pečovatelské služby.
|
|
|
Saturace potřeby výživy u seniorů v domovech pro seniory.
KAHOUNOVÁ, Dagmar
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou saturace výživy u seniorů v domovech pro seniory. Nutriční stav seniorů v domovech pro seniory je znepokojivý a není ošetřujícím personálem adekvátně hodnocen. Nedostatečná výživa má mnoho následků a ovlivňuje celkový stav organismu seniora, přičemž příčiny nedostatečné výživy jsou ovlivnitelné. Základním kamenem pro zlepšení nutričního stavu seniorů by bylo zavedení nutričních screeningů do praxe. Výživa seniorů má svá specifika, a při zajišťování výživy seniorů, by měla být akceptována. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá stářím, výživou a malnutricí. Na teoretickou část navazuje empirická část. Cílem bakalářské práce bylo zjistit jaké překážky se vyskytují při příjmu stravy u seniorů v domovech pro seniory. Jak uspokojují všeobecné sestry potřebu výživy u seniorů a zda spolupracují s dalšími členy ošetřovatelského týmu. K dosažení cílů práce bylo v empirické části použito kvalitativní šetření. Výzkumné šetření probíhalo technikou polostrukturovaných rozhovorů, metodou dotazování. Výzkumného šetření se zúčastnilo 10 všeobecných sester pracujících v domovech pro seniory. Rozhovory byly zaznamenány metodou tužka - papír a přepsány. Z šetření vyplynulo, že nutriční stav seniorů je hodnocen minimálně. Domovy pro seniory nemají zavedené standardy, pouze vnitřní postupy. Přítomnost nutričního terapeuta v ošetřovatelském týmu není běžnou praxí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že v domovech pro seniory bez nutričního terapeuta a vlastní kuchyně není připravována strava vhodná pro individuální potřeby seniora.
|
|
|
Hodnocení nutričního stavu u seniorů v domovech pro seniory a v domácím prostředí
SVATOŠOVÁ, Tereza
Bakalářská práce s názvem "Hodnocení nutričního stavu u seniorů v domovech pro seniory a v domácím prostředí" se zabývá problematikou výživy ve stáří. Teoretická část práce je zaměřena nejprve na definici stáří, dále na změny organismu ve stáří související s výživou, pak také na potřebu energie a jednotlivých živin. Práce se zabývá i interakcemi mezi potravinami a léky, poruchami výživy ve stáří a rovněž tím, jak lze zjišťovat a hodnotit nutriční stav. Výzkumný soubor tvořilo 6 seniorů, z toho 3 byli z domovů pro seniory a 3 z domácího prostředí. Všichni měli 65 let a více. Cílem bylo zjistit jejich nutriční stav a následně porovnat výsledky mezi respondenty z domovů pro seniory a těmi z domácího prostředí. Pro bakalářskou práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Nejprve byly od respondentů získány základní informace, které se týkaly antropometrických údajů, osobní anamnézy, rodinné anamnézy apod., formou polostrukturovaného rozhovoru. Následně respondenti zaznamenali své týdenní jídelníčky. V praktické části jsou u každého seniora uvedeny informace získané z rozhovoru, dále vypočtený doporučený příjem energie a živin, propočet jídelníčku získaný z programu "Nutriservis Professional" a na závěr je vypracováno doporučení. Z výsledků vyplývá, že dotazovaní senioři mají nevyhovující pitný režim, nekonzumují dostatek zeleniny, luštěnin, ryb a rybích výrobků. Zkoumaní senioři upřednostňovali tuky před sacharidy. Na základě zjištěných výsledků nelze však jednoznačně říci, zda je nutriční stav u respondentů z domovů pro seniory lepší než u těch v domácím prostředí, nebo naopak. V jídelníčcích respondentů z domovů pro seniory se ale objevovalo více vhodných potravin a pokrmy se opakovaly pouze zřídka. Je nutné, aby senioři měli možnost získat více informací o výživě a aby si uvědomili, že i ve stáří je důležité konzumovat vhodnou stravu v dostatečném množství tak, aby odpovídala nárokům na jejich aktuální potřebu. Výsledky výzkumu a doporučení mohou být využity organizacemi, které o seniory pečují, a dále samotnými seniory jako zdroj informací v oblasti výživy a vhodného stravování.
|
|
|
Hodnocení životní spokojenosti seniorů (zdravotnická zařízení, agentury domácí péče, domovy pro seniory)
FUJDLOVÁ, Radka
Teoretická východiska: Ústředním tématem mé práce je životní spokojenost seniorů, přitom obsah tohoto pojmu je vnímán velice subjektivně a navíc proměnlivě i u jednoho člověka v různých životních etapách a v závislosti na řadě okolností a událostí, které jedince na jeho životní dráze provázejí. Vždy je ovšem předpokladem prožívání spokojenosti saturace potřeb, a to jak fyzických, tak i psychických, sociálních a spirituálních. Většinou je člověk schopen uspokojování svých potřeb zajišťovat nebo alespoň ovlivňovat svými aktivitami a svojí vůlí, avšak čím je starší, tím více se stává v tomto směru závislým na pomoci okolí. Zčásti se tohoto úkolu obvykle ujímají rodinní příslušníci, kteří jsou ochotni svému blízkému pomáhat a starat se o něj, ale nastávají i situace, kdy se člověk musí svěřit do rukou zdravotníků, zejména zdravotních sester. Náplní sester je nejen plnění ordinací lékařů, ale je nezbytné, aby věnovaly pozornost i osobním potřebám svých klientů. Význam obou těchto složek péče je zcela rovnocenný, neboť úspěšnost léčby do značné míry závisí na psychickém stavu, daném uspokojením klientových životních potřeb a naopak míra pacientovy pohody je výrazně ovlivněna zdravotním stavem odvíjejícím se od úspěšné léčby. Profesionální péče, jež se jejich klientům dostává, je často vázána na umístění seniora v některých zdravotních institucích, eventuelně se jedná o variantu, kdy senior zůstává ve svém domově a přijímá péči od terénních zdravotníků jen po určitý počet hodin denně. V každém případě by cílem takovéto péče, ať už realizované jakýmkoliv způsobem, mělo být dosažení co nejvyšší možné míry spokojenosti starých jedinců. Cíle práce: Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na věku Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na pohlaví Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na typu organizace Hypotézy: H1: Muži jsou spokojenější než ženy H2: S vyšším věkem klesá spokojenost seniorů H3: Nejvíce spokojení jsou senioři využívající služeb ADP Metodika: V praktické části byla využita metoda kvantitativního výzkumu. Za tímto účelem jsem použila zredukovaný standardizovaný dotazník SQUALA, který jsem vzhledem k cílové seniorské věkové skupině převedla do formy rozhovorů. Získaná data byla zpracována prostřednictvím programu Microsoft Office Excel a k některým výpočtům byl využit program Statistica. V rámci výzkumného šetření byly získány odpovědi od sta respondentů z jihočeského kraje, konkrétně Českobudějovicka a Českokrumlovska. Oslovila jsem tři typu zdravotnických zařízení a to agenturu domácí péče, domovy pro seniory a oddělení následné péče v nemocnicích. V agentuře domácí péče jsem získala ke spolupráci 15 seniorů, v domovech pro seniory 39 a v nemocnicích 46. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že spokojenost seniorů je nejvíce ovlivněna využívaným typem zdravotního zařízení, tedy prostředím, ve kterém je jim zdravotní péče poskytována. Jednoznačně nejspokojenější jsou lidé, kteří využívají služeb agentury domácí péče. Naproti tomu věk ani pohlaví při hodnocení životní spokojenosti podstatnou roli nehrál. Závěr: Význam mé diplomové práce spatřuji především v možnosti využít získaných poznatků, týkajících se spokojenosti seniorů a faktorů, jež tuto spokojenost ovlivňují, ke zkvalitnění péče zdravotních sester a dalších zdravotnických pracovníků.
|
|
|
Vliv sociální opory seniora na rozhodování při jeho všedních činnostech
ČERVENKOVÁ, Milada
Tato práce zkoumá vliv sociální opory seniora na jeho všední aktivity. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část popisuje témata týkající se stáří a sociální opory seniora. Praktická část zahrnuje terénní výzkum ve formě rozhovorů. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv má sociální opora seniora žijícího v domácím prostředí na jeho každodenní život.
|
|
|
Sociální práce se seniory v pobytových zařízeních
MÁTLOVÁ, Monika
MÁTLOVÁ, M. Sociální práce se seniory v pobytových zařízeních. České Budějovice 2014. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Oddělení praxe. Vedoucí práce H. Machulová. Klíčová slova: stárnutí, stáří, kvalita života, senior, sociální práce, sociální pracovník, sociální služby, sociální práce se skupinou, skupinové hry a činnosti se seniory Bakalářská práce, která se nazývá "Sociální práce se seniory v pobytových zařízeních" je zaměřena na skupinovou práci se seniory jako jednou z metod sociální práce. Prostřednictvím bakalářské práce se snažím zmapovat přínosy a možná negativa, která tkví ve skupinové práci se seniory v pobytových zařízeních. Na postavení seniorů v dnešní společnosti jsou různé pohledy. Jeden pohled uvádí, že mladá generace na starého člověka pohlíží jako na někoho nepotřebného, zbytečného, kdo zatěžuje společnost, a tak často dochází k umisťování seniorů do pobytových zařízení, kde většinou stráví zbytek svého života. Druhý pohled uvádí, že existují naopak rodiny, které o svého seniora pečují do poslední chvíle. Využívají často služeb pečovatelské služby a snaží se ze všech sil postarat se o svého seniora, kterého umisťují do pobytových zařízení až v krajním případě, kdy není jiné východisko. Je pochopitelné, že i ten sebelepší domov pro seniory i s nabídkou řady služeb a podpůrné péče nenahradí starému člověku skutečný domov, lásku a péči nejbližších. V pobytových zařízeních se seniorům nabízí řada aktivit ke smysluplnému trávení volného času, ale není v silách každého podílet se na nich a řada z nich o ně nemá ani zájem. Je zde důležitá motivace pracovníků daného zařízení k účasti na nabízených aktivitách. V pobytových zařízeních se často využívají skupinové aktivity, které jsem v této bakalářské práci zmapovala a uvedla praktické poznatky při práci se seniory. Bakalářská práce se skládá ze tří kapitol. První kapitola je věnována obecným poznatkům o stárnutí a stáří. Dále jsou zde popsány změny, které vlivem stárnutí a stáří mohou nastat v životě seniora a jaké jsou reakce na ně. Dále zde uvádím postoj společnosti k seniorům, jak seniory vnímá mladá generace. Druhá kapitola je zaměřena na sociální práci. Uvádím zde vymezení sociální práce, dějinné souvislosti ve vztahu k sociální práci, metody sociální práce a zabývám se zde zákonem č. 108/2006 Sb. O sociálních službách. Třetí kapitola se zabývá skupinovou prací obecně, požadavky na sociálního pracovníka a konkrétními podobami skupinové práce se seniory. V této části také uvádím problémové aspekty, které mohou nastat ve skupinové práci se seniory, a vycházím především z vlastních poznatků. Dále ve třetí kapitole bakalářské práce se nachází kazuistiky formou příběhu, kde je uvedená skupinová práce s klientem. Prostřednictvím této bakalářské práce jsem se dozvěděla více informací o stárnutí a stáří a jejich vlivu na život seniora, o sociální práci, zmapovala jsem skupinové aktivity, které v dnešní době nabízí řada pobytových zařízení, apod. Pokud bych se v budoucnu znovu zabývala touto problematikou, zaměřila bych se na spokojenost seniorů v pobytových zařízeních a zmapovala bych důvody umístění do těchto typů zařízení.
|
|
|
Úloha sestry v rozpoznávání časných stádií demence
VELÁTOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit, zda sestry, pracující v ordinacích praktických lékařů pro dospělé, mají možnosti vyhledávat signály časných stádií demence u svých klientů, zda se sestry ve své praxi cíleně zaměřují na jejich odhalení, ale také zda o tyto intervence mají zájem sami senioři.. Výzkumný soubor byl tvořen skupinou sester z ordinací praktických lékařů v okrese Tábor a skupinou seniorů ve věku nad 65 let také z okresu Tábor. Výzkumná část práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumu, metodou dotazování, jako technika sběru dat byl použit strukturovaný rozhovor. Důvodem zájmu o problematiku byla snaha upozornit na široké možnosti sester zaznamenat včas signály onemocnění a ovlivnit tím osud mnoha pacientů. Výsledek nepotvrdil hypotézu, že sestry pracující v ordinacích praktických lékařů nemají možnosti využít naplno své kompetence nebo zavádět nové poznatky z ošetřovatelství sloužící k odhalování příznaků demence u seniorů a k posílení laické osvěty o zdravém stárnutí. Výzkumem bylo potvrzena druhá hypotéza, že se sestry v ordinacích praktických lékařů cíleně nezaměřují na odhalování časných stádií demence. Třetí hypotéza potvrzena byla, senioři projevili o intervence sester k odhalování příznaků demence zájem a potvrdili důvěru v odborné znalosti sester. Domnívám se, že všechny tři stanovené cíle byly splněny. V závěru studie bylo poukázáno na potřebnou změnu v dosavadním přístupu sester v ordinacích praktických lékařů k tomuto onemocnění, na nutnost zapojit sestry do provádění standardizovaných méně časově náročných testů u seniorů se zvýšeným rizikem výskytu demence a posilovat laickou osvětu o zdravém stárnutí a možných formách prevence syndromu demence.
|
host ::
RSS.