|
|
Vývoj osídlení Křemžské kotliny s důrazem na vrcholně středověké až raně novověké hmotné prameny
HAMAN, Jaroslav
Práce se zabývá vývojem osídlení Křemžské kotliny a je podrobněji zaměřena na období středověké kolonizace a raného novověku. Na základě písemných pramenů, geografických dat, toponomastiky, a především archeologických pramenů je nastíněn vývoj osídlení na sledovaném území. Práce je syntézou uskutečněných výzkumů Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Regionálního muzea v Českém Krumlově a povrchové prospekce J. Polácha. Přílohy: Mapové podklady,katalog nalezišť,kresebná a fotografická dokumentace nemovitých archeologických památek, kresebná a fotografická dokumentace nálezů.
|
|
|
Norimberské hudební nástroje v Čechách
Freemanová, Michaela
Norimberk byl po staletí významným střediskem výroby hudebních nástrojů, které se vyvážely i do českých zemí. Nejvýznamnější soubor norimberských nástrojů ze 16. století, dochovaný v českých zemích, byl původně rožmberským majetkem; v roce 1862 se dostal do Národního muzea.
|
|
|
Testamenty urozených žen v Čechách mezi lety 1650-1753. Gender a legitimizační strategie šlechty v testamentárním diskurzu
SWIDEROVÁ, Kristina
Osu diplomové práce Testamenty urozených žen v Čechách mezi lety 1650-1753. Gender a legitimizační strategie šlechty v testamentárním diskurzu tvoří soubor posledních vůlí urozených žen z let 1650-1753, na jejichž základě se snaží postihnout genderové aspekty a funkci zbožnosti v testamentárním diskurzu. Za pomoci kombinace kvantifikační a kvalitativní analýzy spolu s komparací výpovědí pramenů povahy v zásadě normativní, došlo k rozboru testamentární praxe na několika úrovních. V prvé řadě si práce všímá soudobého právního postavení žen, dále rozebírá formální stránku posledních pořízení a odkazy majetku, které jsou primárními faktory, jež podmiňují vznik jedné každé poslední vůle. Těžiště výzkumu pak tvoří oblast testamentární zbožnosti. Na ní je nahlíženo mimo jiné jako na prostředek legitimizace vlastní nobility, pro jehož uplatnění představoval proces přípravy na smrt příhodný prostor. Doplňkem celé práce je samostatná kapitola všímající si kodicilů, tedy dokumentů původní ustanovení pro případ smrti doplňujících či pozměňujících. Jejich vzájemná obsahová komparace s posledními vůlemi odhaluje skutečné náboženské prožitky, které jsou jinak v testamentech poněkud zakryty důrazem na formálnost textu. Takto koncipovaný výzkum si klade za cíl jednak napomoci k pochopení utváření a projevu genderových rolí v jednotlivých oblastech života raně novověké společnosti a jednak přispět k poznání souboru proměn, které nejpozději do počátku 19. století vedly k celkovému zesvětštění náboženské praxe.
|
|
|
Analýza rostlinných makrozbytků z klenebního zásypu Vladislavského sálu Pražského hradu
IRMIŠOVÁ, Jitka
Analýza rostlinných makrozbytků z klenebního zásypu Vladislavského sálu přispěla k poznání jejich utváření, nabídla možnost porovnání dvou separačních metod archeobotanického materiálu a zaznamenala nové významné importované druhy rostlin, které odrážejí vysoký sociální status hradních a městských obyvatel. Rozšířila tak poznatky o prostředí Pražského hradu na přelomu 16. a 17. století, co by centra ekonomického a politického života střední Evropy.
|
|
|
Manželské strategie české šlechty v předbělohorském období
TARANTOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce Manželské strategie české šlechty v předbělohorském období je představit strategie, které využívali příslušníci šlechty, především panského stavu, v období před Bílou horou při uzavírání manželství. Výběr partnera je v tomto kontextu chápán jako prostředek (sebe)prezentace jedince a jeho rodiny a měl by sloužit jako jeden ze znaků sebeidentifikace šlechty v raném novověku. Základ diplomové práce tvoří databáze sňatků českých šlechticů mezi léty 1500-1650 a to na základě dostupné literatury a vydaných pramenů. Z takto zjištěných údajů práce sleduje, jak se zmíněné strategie lišily v závislosti na sociálním a majetkovém postavení rodiny. Základními otázkami na požadavky při výběru partnera/partnerky jsou sociální aspekty - z jaké společenské vrstvy pocházel ženich a nevěsta, jestli se brali jen v rámci svého společenského stavu nebo byly běžné sňatky i mezi mužem z rytířského rodu a ženou z panstva a naopak. Zda si sourozenci brali stejně urozené nevěsty, nebo si prvorození brali urozenější partnerky než ti mladší, popřípadě naopak. Dále aspekty geografické {--} z jaké oblasti si muži vybírali nevěsty, jestli si častěji vybírali ženy z českého nebo cizího prostředí. V neposlední řadě bude zkoumána i role náboženství, tedy zda při výběru partnera/partnerky rozhodovala jejich víra nebo nikoliv a jestli se mezi sebou brali jen lidé stejného vyznání nebo i různého.
|
|
|
Duely v českých zemích raného novověku
ŠÁRO, Ondřej
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou raně novověkých duelů se zaměřením na šlechtické prostředí v českých zemích. Celá práce je členěna do tří kapitol. První kapitola je obsáhlým nastíněním celé problematiky na základě dosavadních poznatků zéjmena zahraniční historické vědy. Její nedílnou součástí je zhodnocení existující literatury na dané téma, stručné představení metodologického přístupu a nastínění možných tématických okruhů, jimž je možné se v souvislosti s problematikou duelů věnovat. Úkolem podkapitoly první kapitoly je zevrubné představení zvoleného metodologického východiska {--} historickoantropologického konceptu cti v raném novověku. Raněnovověká čest je zde představena na základě širokého spektra kategorií, jako byl například aspekt vnitřní a vnější cti, ženské a mužské cti, respektive individuální a kolektivní cti. Druhá kapitola pak zasazuje raně novověký duel do časoprostorového kontextu, přičemž se snaží představit jak jeho předchůdce v podobě středověkých soudních soubojů, šlechtických záští, případně rytířských turnajů, tak i jeho následovníky v podobě přísně ritualizovaného duelu {\clqq}dlouhého`` 19. století. Zvláštní pozornost je přitom věnována rozboru duelových příruček 19. století, která má posloužit jakožto východisko pro třetí kapitolu. Tou je vlastní rozbor raněnovověkých duelů s ohledem na postižení všech možných aspektů, které je možné v jejich souvislosti vysledovat. Pozornost se bude věnovat možným příčinám vzniku raně novověkého duelu, přímým i nepřímým účastníkům, okolnostem, které raně novověký duel doprovázely, ale též potencionálním důsledkům pro všechny zúčastněné. Na základě nepočetných zmínek v pramenech osobní povahy a vlastního archivního výzkumu tak má být alespoň v hrubých konturách nastíněn raně novověký duel jakožto svébytný vývojový stupeň v dějinách duelantsví. Stejný důraz je však kladen rovněž na postižení duelu coby nedílné součásti myšlenkového světa raně novověkého člověka se zvláštním přihlédnutím k prostředí urozených vrstev. Cílem práce je prokázat svébytnost raně novověkého duelu a zároveň poukázat na jeho nezastupitelné místo ve vnitřním světě tehdejších urozených vrstev, jakož i jiných společenských vrstev.
|
|
|
Tělo a hřích. Jeden z obrazů ženy v mravokárné literatuře raného novověku
VÁŇOVÁ, Gabriela
Tělo a hřích. Jeden z obrazů ženy v literatuře raného novověku Anotace Diplomová práce Tělo a hřích. Jeden z obrazů ženy v mravokárné literatuře raného novověku se soustředí na ženu raného novověku očima mravokárných autorů. Práce se řadí k příspěvkům vztahujícím se k výzkumu generových rolí ve společnosti ve zkoumané době. Prameny, ze kterých čerpá, pocházejí z 16. a 17. století a jsou zaměřeny proti ženským neřestem, které byly ve většině případů spojovány s ženskou tělesností. Tělo jako nástroj hříchu představuje v této práci pojící jednotku mezi jednotlivými kapitolami a slouží jako hlavní symbol ženského hříchu. V souvislosti s tělesnem se tak v práci objevují nejobávanější hříchy, jakými byla pýcha, cizoložstvo či smilstvo. Vedle těchto konkrétních prohřešků upozorňovali mravokární autoři také na možné nástrahy či možné cesty vedoucí k hříchu, jako byl tanec nebo pouhý ženský pohled. Již z těchto názorů je patrné, že bylo velmi důležité vyvarovat se ženám se špatnou pověstí, protože i pouhá pomluva mohla zpochybnit bezúhonnost každého člověka. Cílem diplomové práce je přiblížení představ, které o ženách raného novověku ve společnosti převládaly. Práce by měla nastínit jistou bipolaritu, která je v souvislosti s ženou v mravokárných spisech patrná. Žena raného novověku tak byla chápána ve dvou rovinách, buď byla pojímána jako vykupitelka nebo naopak žena zlá či neřestná, přičemž hlavní myšlenkou práce je přiblížení dobových názorů především na ženu hříšnici.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.