|
|
Hodnocení vybraných znaků perspektivních odrůd broskvoní
Horsáková, Jana
Disertační práce se zabývá hodnocením vybraných znaků perspektivních odrůd broskvoní zařazených do genofondové kolekce a poloprovozního pokusu. Hodnocení probíhalo v letech 2011 až 2013. Práci lze rozdělit na tři tématické celky. První celek se zabývá problematikou zdravotního stavu, konkrétně sledováním výskytu fytoplazmy evropské žloutenky peckovin (ESFY) a viru šarky švestek (PPV). Druhý celek je zaměřen na fyziologické jevy probíhající v květních pupenech (dormance, mikrosporogeneze, mrazuodolnost) a třetí celek se zabývá pomologickou charakteristikou odrůd a ekonomickým hodnocením odrůd, které jsou už do pěstitelské praxe zavedeny. V literární části je popsán původ a rozšíření broskvoní, světová produkce broskví a současná situace v České republice, uvedena je zde také kapitola o šlechtění broskvoní. Dále jsou zařazeny kapitoly charakterizující dormanci, mikrosporogenezi a mrazuodolnost. Literární část zahrnuje také obsahové a zdraví prospěšné látky v plodech broskvoní. V poslední kapitole jsou popsány choroby způsobující u broskvoní ekonomicky významné ztráty. V experimentální části byl hodnocen výskyt a symptomy fytoplazmy ESFY a synergismus mezi PPV a ESFY. Zkoumán byl také vliv infekce PPV na obsah celkových polyfenolických sloučenin a antioxidační aktivitu v plodech. Dále byl hodnocen výstup z dormance, průběh mikrosporogeneze a mrazuodolnost květních pupenů. Podstatnou částí práce bylo pomologické hodnocení vybraných odrůd z kolekce genofondu a hodnocení odrůd v poloprovozních podmínkách. Z výsledků vyplývá, že ve výsadbách broskvoní se na stromech infikovaných fytoplazmou ESFY objevují různé symptomy této choroby závislé na genotypu hostitele. Synergismus mezi virem šarky švestky (PPV) a fytoplazmou evropské žloutenky peckovin (ESFY) nebyl jednoznačně prokázán. Infekce PPV má za následek zvýšený obsah antioxidační aktivity i celkových polyfenolů v plodech broskvoní. Dle termínu ukončení endogenní dormance lze odrůdy rozdělit do 3 skupin, a to na odrůdy s raným výstupem, odrůdy se středním výstupem a odrůdy s pozdním výstupem z dormance. Sledované odrůdy se liší jak délkou trvání, tak datem nástupu jednotlivých fází mikrosporogeneze. Průběh dormance i mikrosporogeneze je u jednotlivých odrůd odlišný a je ovlivněn meteorologickými podmínkami daného roku. Existují rozdíly v mrazuodolnosti mezi jednotlivými odrůdami broskvoní. Největší míra mrazuodolnosti byla stanovena u odrůdy 'Lesiberian'. Sledované odrůdy broskvoní vykazují rozdíly v řadě pomologických, biologických i hospodářských znaků. Ze sledovaného souboru odrůd lze označit za perspektivní odrůdy 'Venus', 'Fantasia', 'Fidelia', 'Neve' a 'W 14', přičemž nejlepšího hodnocení dosáhla odrůda 'Venus'. Na základě hodnocení odrůd přímo z pěstitelské praxe byla stanovena jako nejlepší odrůda 'Symphonie', která dosahuje stabilně vysokých výnosů a vyznačuje se dobrým zdravotním stavem. Jako středně vhodné odrůdy pro pěstitelskou praxi byly stanoveny odrůdy 'Fidelia' a 'Orion'.
|
host ::
RSS.