Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Praktický přístup k pacientovi s akcidentální hypotermií a možnosti řešení v podmínkách ZZS JčK
MASAŘ, Jakub
Tématem této bakalářské práce je Praktický přístup k pacientovi s akcidentální hypotermií a možnosti řešení v podmínkách ZZS JčK. Teoretická část této práce, se zabývá projevy a mechanismy vzniku hypotermie, jejím dělením, klasifikačními systémy hypotermie a rizikovými skupinami náchylnými na hypotermii. Hlavní částí práce je management přednemocniční péče u akcidentální hypotermie. Práce je ukončena možnými intervencemi pro hypotermického pacienta po transportu do zdravotnického zařízení. V praktické části byly stanoveny dva cíle a dvě výzkumné otázky. Prvním cílem by-lo zmapovat problematiku akcidentální hypotermie a zkušenosti záchranářů s výjezdy k případům akcidentální hypotermie v oblasti ZZS JčK. Druhým cílem bylo zmapovat současné možnosti řešení akcidentální hypotermie a nejlepší možný praktický přístup k ní v možnostech ZZS JčK. Následně byly pro tuto práci stanoveny dvě výzkumné otázky a to, jaké jsou nejčastější případy akcidentální hypotermie, se kterými se setká-vají záchranáři ZZS JčK, a jakou nejlepší možnou péči můžeme poskytnout pacientovi s akcidentální hypotermií v možnostech ZZS JčK. Praktická část byla uskutečněna pomocí polostrukturovaného rozhovoru s šesti zdravotnickými záchranáři z oblastí JčK. Rozhovor obsahoval 25 otázek a výsledky těchto rozhovorů byly zpracovány do 12 kategorií. Cíle bakalářské práce byly splněny z důvodu zodpovězení obou výzkumných otázek. Zdravotničtí záchranáři se orientují v základech tématu akcidentální hypotermie. Je potřeba aktualizovat povědomí a informovanost zdravotnických záchranářů ohledně specifik farmakoterapie, kardiopulmonální resuscitace a o možnostech transportu pacienta zasaženého hypotermií. Tohoto by mohlo být dosaženo zvýšením počtu školení zdravotnických záchranářů. Tato bakalářská práce by mohla být v budoucnu využita jako výukový materiál pro tato školení a pro nastavení metodiky u akcidentální hypotermie.
Klíčové kompetence sestry při mimotělní membránové oxygenaci
HOLKUPOVÁ, Klára
Cílem této diplomové práce je zmapovat specifika práce pro intenzivní péči při péči o kriticky nemocného pacienta na mimotělní membránové oxygenaci a zjistit, jaké znalosti a dovednosti musí mít sestra pro intenzivní péči pečující o kriticky nemocného pacienta napojeného na mimotělní membránovou oxygenaci. Ke splnění cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaké jsou klíčové kompetence sestry se specializovanou způsobilostí v intenzivní péči při péči o kriticky nemocného pacienta na mimotělní membránové oxygenaci? Jaké činnosti vykonává sestra se specializovanou způsobilostí v intenzivní péči při péči o kriticky nemocného pacienta na mimotělní membránové oxygenaci? Jaké má sestra se specializovanou způsobilostí v intenzivní péči postavení v multidisciplinárním týmu během péče o kriticky nemocného pacienta na mimotělní membránové oxygenaci? Teoretická část práce se zaměřuje na samotný přístroj ECMO, jeho historii a součásti. Dále jsou popsány rizika a komplikace, které mohou nastat jako důsledek této metody. V neposlední řadě je popsáno potřebné vzdělání a kompetence sester, které mohou poskytovat péči kriticky nemocnému pacientovi na ECMO. Část práce je věnována i ošetřovatelskému managementu péče o takového pacienta. Pro dosažení cílů byla využita kvalitativní forma výzkumného šetření. Empirická část diplomové práce byla zpracována na podkladě polostrukturovaných rozhovorů s devíti informanty poskytujícími vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči pacientům na mimotělní membránové oxygenaci pracujících po celém Česku. K analýze dat byla použita metoda otevřeného kódování. Z rozboru dat jsme získali ucelený pohled na péči o pacienta na mimotělní membránové oxygenaci. Sestry pro intenzivní péči poskytují komplexní vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči a je nezbytné, aby měly dostatečné znalosti v dané problematice a uměly spolupracovat v týmu. Výstupem práce je manuál se základními informacemi pro sestry, které se s mimotělní membránovou oxygenací setkávají poprvé.
Potřeby pacienta na JIP po prodělaném infarktu myokardu vyžadující V-A ECMO podporu
Procházková, Tereza ; Konopásková, Marie (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Úvod: Problematika ischemické choroby srdeční je stále aktuální téma. Přestože její mortalita v posledních letech klesá, prevalence v populaci stagnuje, takže zahrnuje velkou skupinu pacientů. Incidence akutního infarktu myokardu je stále vysoká. Jednou z metod reperfúzní léčby je kardiochirurgické založení aortokoronárního bypassu, který může být pooperačně zkomplikován rozvojem syndromu nízkého srdečního výdeje s nutností využití extrakorporální membránové oxygenace. Takto nemocní pacienti vyžadují vysoce specializovanou a komplexní péči nejen během kritické fáze stonání, ale také v období dlouhodobé rekonvalescence na jednotce intenzivní péče přes náročnou rehabilitaci a weaning od umělé plicní ventilace až po nácvik soběstačnosti a pomoc při návratu do běžného života. Rešerše literatury: Teoretická část je vypracována na základě rešerše Národní lékařské knihovny (NLK) a Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (SVKPL). K vyhledávání článků v zahraničních odborných publikacích zahrnující nejnovější kohortní studie byly použity databáze PubMed, Scopus, Web of science a Science direct. Využívanými periodiky jsou Cor et Vasa, European Heart Journal, Critical Care či European Journal of Cardiovascular Nursing atd. Zdrojem informací se staly také guidelines odborných organizací: Česká...
Náhrada a podpora funkce životně důležitých orgánů v sepsi: patofyziologické a léčebné aspekty
Martínková, Vendula ; Matějovič, Martin (vedoucí práce) ; Chytra, Ivan (oponent) ; Charvát, Jiří (oponent)
Infekční nemoci jsou celosvětově hlavní příčinou morbidity a mortality. Sepse je hlavní příčinou úmrtí na infekční choroby. Jedná se o jeden z nejvážnějších a současně jeden z nejobtížněji léčitelných stavů současné medicíny. Sepse je nejčastější příčinou úmrtí na jednotkách intenzivní péče. Dosud neexistuje kauzální léčba. Díky významnému prohloubení znalostí pato/fyziologických mechanismů sepse je možné modelovat nové preklinické experimenty k ověření účinnosti a bezpečnosti nových terapeutických postupů. Nezastupitelnou roli mají velké animální experimenty progresivní sepse využívající prase domácí. Dlouholeté zkušenosti s tímto modelem a podobnost s člověkem umožňují realizaci složitých experimentů s potenciálem relevantní translace výsledků do následných humánních klinických studií. Cílem této dizertační práce bylo vyhodnotit na klinicky relevantním modelu 1) účinnost a bezpečnost mimotělní membránové oxygenace v případě refrakterního vazoplegického septického šoku; 2) přínos dvou inovativních léčebných přístupů v léčbě sepse: a) intravenózní aplikace mesenchymálních buněk a b) aktivace neuroinflamatorního reflexu stimulací bloudivého nervu.
Užití extrakorporální membránové oxygenace - náročné metody k překlenutí kritické fáze kardiopulmonálního selhání
VAŠURA, Ondřej
Extrakorporální membránová oxygenace (dále jen ECMO) je náročná metoda, která se používá u kriticky nemocných pacientů a jejíž používání vyvolává řadu kontroverzí, například: Kam až lze v intenzivní péči zajít? Je správné pacienta dále trápit? Kdy odpojit infaustního pacienta? Avšak těmito otázkami se tato bakalářská práce nezaobírá. Teoretická část práce se zabývá tím, co vlastně ECMO je, jak ho lze rozdělit, jak funguje a jaké jsou indikace a kontraindikace. Dále se věnuje vývoji ECMO, okruhu ECMO, ošetřovatelské péči a všemu, co k ní patří, včetně kompetencí zdravotních sester, monitorace a antikoagulace. Práce je zaměřena také na komplikace, které se v souvislosti s ECMO mohou vyskytnout a na způsob jakým probíhá weaning a následné odpojení pacienta od ECMO. Výzkumná část byla zpracována pomocí kvalitativní metody - formou polostrukturovaných rozhovorů, které jsem následně rozdělil do 8 kategorií. Výzkumný soubor tvořilo 7 respondentů, 3 ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 4 z Nemocnice České Budějovice a.s. Cílem mého výzkumu bylo zjistit kvalitu života po užití ECMO u kriticky nemocného pacienta. Na základě tohoto cíle jsem si stanovil dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka zní: "Jak časté je užívání ECMO u kriticky nemocných pacientů?". Druhá výzkumná otázka zní: "Jaká je úspěšnost návratu pacientů do rodin?" Výzkum ukázal, že přesnou kvalitu života tímto způsobem zjistit nelze. Je možné pouze obecně říci, že kvalita života pacienta po odpojení od ECMO je závislá na míře zotavení poškozených orgánů (srdce a/nebo plíce). Čím bude vyšší míra zotavení poškozených orgánů, tím bude vyšší i kvalita života pacienta. To ovšem záleží na mnoha faktorech, které jsou v této bakalářské práci dále zmíněny.
Potřeby pacienta na JIP po prodělaném infarktu myokardu vyžadující V-A ECMO podporu
Procházková, Tereza ; Konopásková, Marie (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Úvod: Problematika ischemické choroby srdeční je stále aktuální téma. Přestože její mortalita v posledních letech klesá, prevalence v populaci stagnuje, takže zahrnuje velkou skupinu pacientů. Incidence akutního infarktu myokardu je stále vysoká. Jednou z metod reperfúzní léčby je kardiochirurgické založení aortokoronárního bypassu, který může být pooperačně zkomplikován rozvojem syndromu nízkého srdečního výdeje s nutností využití extrakorporální membránové oxygenace. Takto nemocní pacienti vyžadují vysoce specializovanou a komplexní péči nejen během kritické fáze stonání, ale také v období dlouhodobé rekonvalescence na jednotce intenzivní péče přes náročnou rehabilitaci a weaning od umělé plicní ventilace až po nácvik soběstačnosti a pomoc při návratu do běžného života. Rešerše literatury: Teoretická část je vypracována na základě rešerše Národní lékařské knihovny (NLK) a Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (SVKPL). K vyhledávání článků v zahraničních odborných publikacích zahrnující nejnovější kohortní studie byly použity databáze PubMed, Scopus, Web of science a Science direct. Využívanými periodiky jsou Cor et Vasa, European Heart Journal, Critical Care či European Journal of Cardiovascular Nursing atd. Zdrojem informací se staly také guidelines odborných organizací: Česká...
Tissue microcirculation in cardiac arrest setting - impact of various methods of circulatory support
Krupičková, Petra ; Bělohlávek, Jan (vedoucí práce) ; Widimský, Jiří (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Úvod: Cílem této dizertační práce je popsat změny mikrocirkulace, ke kterým dochází při srdeční zástavě, a zkoumat vliv jednotlivých oběhových podpor v léčbě srdeční zástavy (tj. mechanizované srdeční masáže a oběhové podpory mimotělní membránovou oxygenací (ECMO)) na periferní tkáňovou mikrocirkulaci. Metody a výsledky: Byly navrženy 2 samostatné studie. Mikrocirkulace byla měřena sublingválně metodou Sidestream Dark Field (SDF) imaging a její parametry byly vyhodnoceny zvlášť pro malé cévy (s průměrem ≤ 20 µm) a ostatní cévy. Pro monitoring změn mikrocirkulace během srdeční zástavy (SZ) a resuscitace (KPR) jsme využili experimentální prasečí model. U 18 prasat jsme navodili 3 minuty trvající neléčenou SZ následovanou 5 minutami mechanizované KPR. Parametry mikrocirkulace se postupně zhoršovaly během neléčené SZ a po zahájení KPR vystoupaly na 59 - 85% oproti klidovému stavu. Parametry mikrocirkulace nekorelovaly s parametry systémové cirkulace (středním arteriálním tlakem a průtokem krve v karotidě) ani s laktátem. Druhá, klinická, studie sledovala mikrocirkulaci u pacientů po SZ, kteří byli po neúspěšné konvenční KPR resuscitováni pomocí ECMO. Zahrnuto bylo 15 pacientů 29 (± 17) hod od kolapsu a 12 zdravých dobrovolníků (pohlavím a věkem srovnatelných s pacienty). Pacienti měli v porovnání s...
Komplexní ošetřovatelská péče u pacienta po transplantaci plic na anesteziologicko resuscitačním oddělení.
Ivánková, Vendula ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Transplantace plic je řešení konečných stádií některých plicních onemocnění, pokud jsou vyčerpány ostatní terapeutické možnosti, které moderní medicína nabízí. Hlavním cílem této práce je ukázat pooperační péči o pacienty po transplantaci plic na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Je zapotřebí vysoce specializované komplexní péče a spolupráce různých oborů. Sestry pečující o tyto pacienty musí být zkušené, zručné a musí zvládat výborně ošetřovatelskou péči o potřeby pacienta v analgosedaci i při vědomí. Dále je nutné, aby se orientovaly ve specializovaných postupech měření hemodynamiky, aplikace oxidu dusnatého, obsluhy přístroje pro mimotělní membránovou oxygenaci a dobře znaly podávané léky. V práci je shrnuta anatomie a fyziologie dýchacího ústrojí, dále se zabývá plicními chorobami a jejich příznaky, které nejčastěji vedou k transplantaci plic. Nakonec je popsán vývoj transplantací plic od historie po současnost včetně počtu transplantací za rok. V závěrečné kapitole teoretické části jsou též uvedeny indikace, kontraindikace a hlavní zásady péče, která probíhá předtransplantačně i potransplantačně. Výzkumná část je sepsána formou případové studie pacientky se IV. stádiem chronické obstrukční plicní nemoci po provedené oboustranné transplantaci plic. Je uvedena ošetřovatelská a lékařská...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.