|
|
Dvoustupňový tok komunikace v aplikaci na volby do Senátu na Praze 4 v roce 2012 - Případová studie
Olejárová, Adéla ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dvoustupňovým tokem komunikace, který byl objeven Paulem Felixem Lazarfeldem a jeho týmem při tvorbě volební studie The People's Choice v roce 1944. Cílem práce je zjistit, jaká je jeho platnost v současnosti na případu kampaní pro volby do Senátu, které proběhly v roce 2012. S tím souvisí i obecný vliv médií na jednotlivce, který je v současnosti odlišný od předpokladu, který převládal v době, kdy byla Lazarsfeldova studie uskutečněna. Kromě teorie dvoustupňového toku komunikace jsou popsány i jiné komunikační modely, které s ní souvisí nebo z ní přímo vycházejí. Dále jsou zkoumány kampaně dvou politických stran - ODS a TOP 09, popsáni jsou kandidáti, hlavní sdělení kampaně a především formy kampaně, které převládaly. Jak ukázal můj výzkum, převažující forma kampaně byla v tomto případě kontaktní kampaň, která přítomnost dvoustupňového toku komunikace nepotvrzuje, jelikož jde o přímý kontakt s lidmi. Právě ten je pro kandidáty nejdůležitějším nástrojem k zisku volebních hlasů.
|
|
|
Vliv názorových vůdců na utváření postojů v malé skupině
Pospíšilová, Petra ; Buchtík, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Miloslav (oponent)
Bakalářská práce "Vliv názorových vůdců na utváření postojů v malé skupině" se zabývá tématem názorového vůdcovství a jeho rolí při formování názoru jedince ve skupině. Zkoumá, zda lze aspekty názorového vůdcovství rozebrané v teoretické části práce nalézt ve dvou zkoumaných skupinách, a pokud ano, jak se od sebe tyto skupiny liší. Prostřednictvím smíšeného designu dvou výzkumných metod, metody informátorů a sebehodnotící S-GOLS škály názorového vůdcovství, jsou v kvantitativní části výzkumu identifikováni názoroví vůdci pro určené oblasti vlivu. V kvalitativní výzkumné části byly poté s takto identifikovanými vlivnými osobami provedeny hloubkové rozhovory, na jejichž základě jsou popsány časté vlastnosti těchto názorových vůdců, uvedeno jejich zařazení do stávajících typologií a poukázáno na rozdíly mezi nimi. Analyzován je také rozdíl mezi daty získanými oběma použitými kvantitativními metodami a reflexe jejich silných a slabých stránek. Oporou práce jsou studie klasických autorů v oblasti výzkumu názorového vůdcovství, na jejichž poznatky práce odkazuje a byly východiskem pro sestavení hypotéz výzkumu.
|
host ::
RSS.