|
|
Společenstva drobných zemních savců v okolí toku Vltavy
ŠPILAUER, Tomáš
Předložená bakalářská práce se zabývá diverzitou drobných zemních savců (DZS) podél jednoho úseku vodního toku Vltavy v CHKO Blanský les. Teoretická část obsahuje obecné poznatky o biodiverzitě, životě DZS, ekotonech, biokoridorech, vodních tocích a problematiku odchytu DZS. Praktická část obsahuje porovnání diverzity DZS ve vzdálenosti od vodního toku. Výzkum byl proveden metodou zpětných odchytů a označení jedinců ušní známkou, byly použity živochytné pasti typu Chmela. Během vegetační sezóny 2021 proběhly tří třídenní odchyty ve třech liniích v různých vzdálenostech od břehu řeky (linie Břeh, Louka, Les). V každé linii bylo položeno 25 pastí ve vzdálenostech 5 metrů. Bylo celkem zaznamenáno 136 odchytů DZS. U zvířat byl určen druh, pohlaví, hmotnost, délka zadního chodila a také odhadem určen věk. Byly odchyceny dva druhy: norník rudý (Myodes glareolus; 51 odchycení) a myšice křovinná (Apodemus sylvaticus; 75 odchycení). V linii Břeh a Les byla zaznamenána shodná abundance DZS (68 jedinců), přičemž v linii Břeh převažovali norníci (38 jedinců) a v linii Les myšice (45 jedinců). V linii Louka nebyl odchycen ani jeden jedinec DZS.
|
|
|
Vliv způsobu hospodaření na biodiverzitu modelových skupin obratlovců - drobní savci
KOUTNÍKOVÁ, Lenka
Předkládaná bakalářská práce: Vliv způsobu hospodaření na biodiverzitu modelových skupin obratlovců {--} drobní savci, je součástí rozsáhlejší studie, která má za cíl zhodnotit vliv rozdílného managementu na ekologické funkce a vodní režim krajiny v pramenných oblastech Šumavy. Bakalářská práce vychází z předpokladu, že způsob hospodaření ovlivňuje mimo jiné i biodiverzitu dané lokality. Jednou ze skupin obratlovců, jejichž diverzita dobře indikuje okamžitý stav kvality prostředí, jsou drobní savci, což je dáno jejich značným reprodukčním potenciálem a invazními schopnostmi. Práce má za cíl porovnání biodiverzity drobných savců na třech malých povodích s odlišným managementem. Teoretická část práce obsahuje literární rešerši problematiky výskytu drobných savců na Šumavě, jejich mikrohabitatové preference a vlivu způsobu hospodaření na biodiverzitu jejich společenstev. Praktická část obnáší vyhodnocení výsledků tří odchytů drobných savců do živochytných pastí během léta a podzimu roku 2007. Největší diverzita i abundance drobných savců byla zaznamenána v zalesněném povodí Bukového potoka. Naopak v odvodněném a pastevně využívaném povodí Mlýnského potoka nebyl odchycen ani jeden drobný savec. Téma je podpořeno projektem MSM 6007665806.
|
|
|
Liniové krajinné prvky a biodiverzita drobných zemních savců v zemědělské krajině
MARŠÁLEK, Martin
Anotace: Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou vlivu liniových krajinných prvků a heterogenity krajiny na biodiverzitu a populační dynamiku drobných zemních savců (DZS) v zemědělské krajině jižních Čech. Teoretická část obsahuje úvod do nauky o krajině, historickou analýzu vývoje krajinných struktur v zájmové oblasti a shrnuje dosavadní poznatky o životních nárocích zjištěných druhů DZS. Praktická část si klade za cíl porovnání biodiverzity DZS ve třech různých biotopech za použití metody zpětných odchytů. Tato diplomová práce navazuje na metodiku použitou v bakalářské práci v roce 2013. Data získaná v průběhu vegetačních sezón 2013 a 2015 byla vyhodnocena a výsledky byly porovnány. V obou sezónách proběhly shodně tři třídenní odchyty DZS, v každém ze tří studovaných biotopů byla položena linie 30 pastí ve vzdálenosti 5 metrů. U chycených zvířat byl určen druh, pohlaví, hmotnost, délka zadního chodidla a přibližný věk. V sezóně 2013 bylo v lokalitě Opatovice odchyceno celkem 60 jedinců DZS tří druhů (myšice křovinná Apodemus sylvaticus, norník rudý Myodes glareolus a hraboš polní Microtus arvalis). V roce 2015 bylo odchyceno v téže lokalitě 444 jedinců DZS. Jednalo se o druhy myšice křovinná Apodemus sylvaticus, norník rudý Myodes glareolus, hraboš polní Microtus arvalis a myšice lesní Apodemus flavicollis. Celkové počty DZS se mezi lety 2013 a 2015 statisticky významně lišily (Wilcoxonův párový test, Z = 2,66; p = 0,008). Jednotlivé linie se statisticky významně lišily v abundanci odchycených DZS jak v roce 2013 (Chí-Kvadr. = 114,1; s. v. = 2; p < 0, 0001), tak i v roce 2015 (Chí-Kvadr. = 346,96; s. v. = 2; p < 0,0001). Nejvyšší druhová diverzita i abundance byla opakovaně prokázána v liniovém krajinném prvku (aleji).
|
|
|
Vybrané aspekty ekologie drobných savců ve vztahu k variabilitě lesních stanovišť
Čepelka, Ladislav
Práce se zabývá ekologií drobných savců v lesních ekosystémech v oblasti Moravy. Bylo pracováno s daty získanými v období let 2002-2013. Sledována byla stanoviště v různých nadmořských výškách, odlišného dřevinného složení, způsobů managementu a v jiných fázích sukcese na lokalitách na jižní Moravě, v Hrubém Jeseníku a v Moravskoslezských Beskydech. V průběhu výzkumu byli na sledovaných plochách odchytáváni drobní zemní savci do sklapovacích pastí. Následně bylo provedeno jejich laboratorní vyšetření a odběr vzorků pro analýzu přijaté potravy. Na nezajištěných kulturách byly sledovány škody způsobené drobnými savci. Na jižní Moravě a v Beskydech byla na zájmových lokalitách zjišťována semenná úroda hlavních dřevin. V rámci vyhodnocení získaných podkladů byla sledována diverzita synuzií drobných savců na stanovištích v nížinných a v horských lesních ekosystémech a úzce související biotopové preference jednotlivých druhů. V monitorovaném období byly u nejpočetnějších druhů zjišťovány změny početní dynamiky a dalších populačních charakteristik, zejména v souvislosti s intenzitou semenné úrody. U savců z jižní Moravy byla studována kvalita přijaté potravy (obsah dusíkatých látek v obsazích žaludků) metodou NIRS. V Jeseníkách byl sledován vliv drobných zemních savců na nezajištěné kultury dřevin.
|
|
|
Vliv krajinných prvků na biodiverzitu drobných zemních savců
MARŠÁLEK, Martin
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu liniových krajinných prvků na biodiverzitu drobných zemních savců (DZS) v zemědělské krajině jižních Čech. Teoretická část shrnuje dosavadní obecné poznatky o biodiverzitě v agroekosystémech, ekotonech, krajinných prvcích a životních nárocích drobných hlodavců a hmyzožravců. Praktická část má za cíl porovnat biodiverzitu DZS v liniovém krajinném prvku, na jeho okraji a na přilehlé zemědělské ploše. Byla použita metoda zpětných odchytů do živochytných pastí a značení ušními štítky. V průběhu vegetační sezóny 2013 proběhly tři třídenní odchyty DZS, v každém ze tří studovaných biotopů byla položena linie 30 pastí ve vzdálenosti 5 metrů. U chycených zvířat byl určen druh, pohlaví, hmotnost, délka zadního chodidla a přibližný věk. Celkem bylo odchyceno 36 jedinců drobných zemních savců 3 druhů (myšice křovinná Apodemus sylvaticus, norník rudý Myodes glareolus a hraboš polní Microtus arvalis). Jednotlivé linie se statisticky významně lišily v abundanci odchycených DZS (Chí-Kvadrát 66,167; s. v. = 2; p < 0, 0001). Nejvyšší druhová diverzita i abundance byla zjištěna v krajinném prvku (aleji), kde se podařilo odchytit 35 jedinců všech zaznamenaných druhů DZS. V přechodové zóně na rozhraní aleje a louky byl zaznamenán pouze jeden jedinec a na zemědělsky využívané louce nebyl odchycen žádný drobný savec.
|
|
| |
|
| |
|
|
Biodiverzita drobných zemních savců na loukách s odlišným typem managementu a vodního režimu na Třeboňsku.
KOMENDOVÁ, Barbora
Diplomová práce navazuje na předešlou bakalářskou práci porovnávající biodiverzitu drobných zemních savců na čtyřech lokalitách s různým managementem a významně ji rozšiřuje. Teoretickou část tvoří literární rešerše o problematice výskytu drobných savců na Třeboňsku, jejich mikrohabitatových preferencích a vlivu způsobu hospodaření na biodiverzitu jejich společenstev. Praktická část práce popisuje druhové sloţení společenstev DZS a změny jejich abundance a biomasy v průběhu tří vegetačních sezón v závislosti na klimatických charakteristikách lokalit. Obsahuje vyhodnocení výsledků z pravidelných odchytů do ţivochytných pastí (CMR metoda), které proběhly od června do září v letech 2009 aţ 2011 (kaţdý rok tři třídenní odchyty) na čtyřech lokalitách s rozdílným managementem: Mokré louky nekosené, mokré louky kosené, louka Cirkvičný a pastvina (louka) Jeţek. Celkem bylo odchyceno 553 drobných zemních savců a zaznamenali jsme 9 druhů: hraboše polního (Microtus arvalis), hraboše mokřadního (M. agrestis), myšku drobnou (Micromys minutus), myšici křovinnou (Apodemus sylvaticus), rejska obecného (Sorex araneus), rejska malého (Sorex minutus), rejsce černého (Neomys anomalus), rejsce vodního (Neomys fodiens), bělozubku šedou (Crocidura suaveolens) a myšici křovinnou (Apodemus sylvaticus). Různý charakter biotopů poskytuje různě vhodné podmínky pro usazení populací podle jejich stanovištních nároků. Převaţujícím druhem na Mokrých loukách nekosených a kosených byl hraboš mokřadní (Microtus agrestis) a na louce Cirkvičný a pastvině (louce) Jeţek byl hraboš polní (Microtus arvalis). Nejvyšší početnost i nejvyšší diverzita byla zaznamenána na Mokrých loukách nekosených a kosených. Nejvyšší biomasa byla zaznamenána v roce 2009 a 2010 v letním období, kdy byly nejvyšší teploty. V roce 2011 byla nejvyšší biomasa jiţ na jaře, pravděpodobně protoţe předchozí zima byla velmi teplá. Nejvyšší Simpsonův index druhové diverzity byl na ML_kosených v roce 2010. Relativní abundance byla nejvyšší u hraboše mokřadního (Microtus agrestis), myšice křovinné (Apodemus sylvaticus) a rejska obecného (Sorex araneus) střídavě na ML_nekosených a kosených. Hraboš polní (Microtus arvalis) měl nejvyšší abundanci po všechny tři roky na L_Cirkvičný. Pravděpodobnost odchytu vţdy během odchytů vzrůstala, aţ dosáhla 100%, jak u hraboše polního (Microtus arvalis), hraboše mokřadního (Microtus agrestis) i u myšice křovinné (Apodemus sylvaticus). Nejvyšší pravděpodobnost zpětného odchytu byla u myšice křovinné (Apodemus sylvaticus), kde byla druhý den 33% a třetí den 43%. Výsledky předkládané diplomové práce přispěly při řešení projektu NPV 2B06023 MŠMT.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.