Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Diplomatický azyl
Baránek, Martin ; Beránek, Milan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá mezinárodněprávním institutem diplomatického azylu. V úvodu práce analyzuje ranou historii poskytování azylu, přičemž se zaměřuje především na období starověkého Řecka a Říma, posléze azylovou praxi církve, která jako vlivná instituce středověkého světa značně ovlivnila vývoj azylového práva. Aby bylo možné zasadit diplomatický azyl do širšího kontextu azylového práva, zabývá se práce rovněž azylem teritoriálním, tedy klasickou formou azylu. Okrajově se práce dotýká rovněž problematiky uprchlictví. Po obecném výkladu následuje pojednání o samotném diplomatickém azylu. Diplomatický azyl, jakožto jihoamerický právní partikularismus, představuje zvláštní formu azylu, poskytovanou zejména na zastupitelských misích států, nebo jiných vhodných místech. Práce se zabývá zejména výkladem nezbytných atributů, které diplomatický azyl formují a rozborem významných kodifikačních počinů v Latinské Americe. Milníkem ve vývoji diplomatického azylu bylo rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v případě Diplomatického azylu, který na jeho půdu přenesly Kolumbie a Peru poté, co se v roce 1948 na kolumbijské velvyslanectví v Limě ukryl neúspěšný peruánský revolucionář Haya de la Torre. Negativní postoj Mezinárodního soudního dvora, k tomuto institutu, podnítil legislativní akci ze...
Diplomatický azyl
Ander, Adam ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
67 Résumé Diplomatický azyl Cílem této práce je analyzovat téma diplomatického azylu ve světle faktu, že diplomatický azyl není na univerzální úrovni kodifikován a přesto je v mezinárodní praxi používán. Hlavními výzkumnými otázkami této práce jsou: Na jakém základě spočívá praxe poskytování mezinárodní ochrany ve formě diplomatického azylu ve státech, které nejsou účastny mezinárodních smluv týkajících se diplomatického azylu? Má být tato situace odlišně nazývána (např. humanitární útočiště)? Proč nejsou státy schopny nalézt kompromis nutný pro kodifikaci tématu? Jaké je pozadí této neschopnosti - nebo spíše neochoty? Diplomová práce je rozdělena do šesti hlavních kapitol, kdy každá z nich pojednává o tématu z jiného hlediska a pokouší se nalézt odpovědi na stanovené otázky. První kapitola se zabývá terminologickými otázkami za použití rozličných encyklopedií a slovníků a dospívá téměř k babylonskému zmatení jazyků. Následující kapitola se vrací zpět do historie, aby nalezla kořeny azylu a přesněji pak diplomatického azylu. Tato kapitola je dále dělena do dvou podkapitol, a to kvůli značnému rozdílu mezi vývojem diplomatického azylu v Evropě a v Latinské Americe, kde přetrval diplomatický azyl dodnes a byl dokonce i kodifikován. Třetí kapitola zkoumá případ, který vznikl díky komplikované právní situaci v...
Diplomatický azyl
Baránek, Martin ; Beránek, Milan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá mezinárodněprávním institutem diplomatického azylu. V úvodu práce analyzuje ranou historii poskytování azylu, přičemž se zaměřuje především na období starověkého Řecka a Říma, posléze azylovou praxi církve, která jako vlivná instituce středověkého světa značně ovlivnila vývoj azylového práva. Aby bylo možné zasadit diplomatický azyl do širšího kontextu azylového práva, zabývá se práce rovněž azylem teritoriálním, tedy klasickou formou azylu. Okrajově se práce dotýká rovněž problematiky uprchlictví. Po obecném výkladu následuje pojednání o samotném diplomatickém azylu. Diplomatický azyl, jakožto jihoamerický právní partikularismus, představuje zvláštní formu azylu, poskytovanou zejména na zastupitelských misích států, nebo jiných vhodných místech. Práce se zabývá zejména výkladem nezbytných atributů, které diplomatický azyl formují a rozborem významných kodifikačních počinů v Latinské Americe. Milníkem ve vývoji diplomatického azylu bylo rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v případě Diplomatického azylu, který na jeho půdu přenesly Kolumbie a Peru poté, co se v roce 1948 na kolumbijské velvyslanectví v Limě ukryl neúspěšný peruánský revolucionář Haya de la Torre. Negativní postoj Mezinárodního soudního dvora, k tomuto institutu, podnítil legislativní akci ze...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.