|
| |
|
| |
|
|
Výběr a metody stanovení indikátorových organismů pro hodnocení vlivů na zdraví a životní prostředí při nakládání s biologicky rozložitelnými odpady: Návrh na metodický návod pro stanovení indikátorových organismů v bioodpadech, kalech z čistíren odpadních vod, digestátech, substrátech, kompostech, pomocných růstových prostředcích, sedimentech a podobných matricích
Státní zdravotní ústav, Centrum hygieny životního prostředí, odborná skupiny hygieny půdy a odpadů, Praha ; Zimová, Magdalena ; Štěpánková, Martina ; Matějů, Ladislava
Metodický návrh předkládá metody pro hodnocení mikrobiologických kvalitativních parametrů pomocí stanovení indikátorových organismů v určených matricích, stanovení indikátorových organismů pro hodnocení účinnosti hygienizace biotechnologických, termálních a chemických procesů zpracovávání bioodpadů a čistírenských kalů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
CHARAKTERIZACE NOVÝCH DRUHŮ LAKTOBACILŮ A JINÝCH BAKTERIÍ MLÉČNÉHO KVAŠENÍ Z TRÁVICÍHO TRAKTU SAVCŮ A HMYZU
Killer, Jiří ; Kopečný, Jan ; Mrázek, Jakub ; Koppová, Ingrid ; Rada, V. ; Kott, T.
Do skupiny probiotik, která jsou zjednodušeně definována jako „potravní doplňky obsahující přesně definované ţivé mikroorganismy mající prokazatelně pozitivní vliv na zdraví hostitele a zlepšující navíc vyuţívání ţivin“, náleţí především kmeny bifidobakterií, laktobacilů a jiných bakterií mléčného kvašení (druhy r. Lactococcus, Enterococcus, Streptococcus), ale také nepatogenní druhy bacilů (např. Bacillus coagulans), dále nepatogenní Escherichia coli, Propionibacterium freudenreichii a eukaryota v podobě některých druhů kvasinek (Saccharomyces boulardi). Zdá se, ţe výzkum probiotik je v současné době zaměřen na jiţ známé druhy především laktobacilů a bifidobakterií. Vzrůstá tedy význam testování probiotických vlastností jiných druhů bifidobakterií a bakterií mléčného kvašení (dále BMK), stejně tak izolace dosud nepopsaných druhů potenciálně vyuţitelných nejen v humánní medicíně, ale také v chovech hospodářských zvířat a v chovech hospodářsky významného hmyzu (včel a čmeláků).
|
|
| |
|
|
Porovnání vhodnosti vybraných rostlinných kultur pro různé způsoby energetického využití.
PAVELOVÁ, Lenka
Bakalářská práce byla zpracována formou literární rešerše, doplněné případně o tabulkové a grafické zpracování získaných údajů a o vlastní komentář (diskuzi) k literárním údajům. Cílem práce bude posouzení vhodnosti vybraných rostlinných kultur pro pěstování na energetické využití s ohledem na jejich pěstební technologie a posouzení vhodnosti biomasy k různým způsobům zpracování a získávání energie. Stručný nástin hospodářského, ekonomického a ekologického významu tématu. V úvodu literárního přehledu ve druhé kapitole, jsou uvedeny informace týkající se obnovitelných zdrojů energie, co jsou obnovitelné zdroje energie, jejich význam a využití. Kapitola se dále zabývá významem a využitím rostlinné biomasy jako zdroje energie, charakteristikou jednotlivých typů biomasy a na závěr je zmíněna budoucnost biomasy. Ve třetí kapitole ?Výběr a pěstování rostlin pro energetické využívání? jsou uvedeny informace o vybraných dřevnatých a nedřevnatých plodinách uvažovaných pro energetické využití. Jedná se o tyto plodiny ? obiloviny, kukuřice, rychle rostoucí dřeviny, monokultury trav, jetelotravní směsi, monokultury jetelovin, byliny, trvalé travní porosty: jejich produkční a mimoprodukční význam. Pro jednotlivé plodiny jsou zpracovány: obecná charakteristika plodiny, botanické zařazení, nároky na stanoviště, agrotechnika, sklizeň a posklizňové ošetření. Dále jsou uvedeny možnosti využití produkce a nastíněno využití jednotlivých plodin pro energetické účely. Čtvrtá kapitola se zabývá způsoby využití biomasy k energetickým účelům. Využitím dřevní hmoty, slámy obilovin a energetických rostlin pro přímé spalování, využití biomasy na výrobu bioplynu a ostatními způsoby využití. Závěrem v páté kapitole je shrnutí nejdůležitějších poznatků a doporučení vyplývajících ze studované problematiky, obohacené o tabulkové a grafické zpracování.
|
host ::
RSS.