|
|
Nové metody in vivo monitorace a ošetření dehiscence střevní anastomózy na experimentálním modelu
Kalvach, Jaroslav ; Pohnán, Radek (vedoucí práce) ; Kala, Zdeněk (oponent) ; Klos, Dušan (oponent)
Primárním cílem projektu bylo zhodnotit efektivitu minimálně invazivních technik (transanální minimálně invazivní chirurgický přístup - TAMIS a endoskopický uzávěr) ošetření dehiscence střevní anastomózy na experimentálním modelu. Sekundárním cílem bylo zhodnotit 2 nové metody (mikrodialýza, konfokální laserová endomikroskopie - CLE) pooperační monitorace kolorektální anastomózy. V první fázi projektu byl vytvořen model dehiscentní kolorektální anastomózy na velkém laboratorním zvířeti. Následně byly v randomizované studii srovnány výše uvedené techniky ošetření dehiscence s přímou chirurgickou suturou a standardním ošetřením v podobě laparotomie s rozpojením anastomózy a vyvedením stomie. Celkem se tedy jednalo o 4 intervenční skupiny a skupinu kontrolní, ve které byla dehiscence ponechána bez léčby. V rámci sekundárního cíle byl vytvořen model kolorektální anastomózy s možností vyvolání ischemie. Na tomto modelu byla následně zhodnocena účinnost monitorace změn v anastomóze pomocí mikrodializačních čidel umístěných intramurálně a na seróze střeva a pomocí endomikroskopie prováděné v pravidelných intervalech. V experimentální randomizované studii bylo prokázáno, že transanální ošetření dehiscence pomocí TAMIS a endoskopického uzávěru jsou technicky proveditelné a zaručují vysokou šanci na zhojení....
|
|
|
Kardiochirurgický pacient s dehiscencí operační rány
BENDULOVÁ, Adriana
Dehiscence neboli rozestup operační rány se vyznačuje poruchou hojení operační rány a je velice závažnou pooperační komplikací, která se nejčastěji vyskytuje u pacientů, kteří mají přidružené onemocnění. Většinou se projeví mezi 5 až 9 dnem pooperačním. Příčinou dehiscence je infekce v ráně, která je způsobena pomnožením bakteriálních kmenů. Diplomová práce na téma {\clqq}Kardiochirurgický pacient s dehiscencí operační rány`` je zaměřena na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zabývá vývojem kardiochirurgie a významnými osobnostmi, zdravotními indikacemi kardiochirurgické operace, kardiochirurgickou operací, hojením operační rány, komplikacemi v operační ráně a ošetřovatelskou péčí o pacienta s dehiscencí. Praktická část se zabývala kvalitativně - kvantitativním šetřením. Výzkumný soubor ke kvalitativnímu výzkumu, který byl veden technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami, byl tvořen čtyřmi kardiochirurgickými pacienty s dehiscencí operační rány. Výzkumný soubor ke kvantitativnímu výzkumu, který představoval anonymní dotazníky, byl tvořen 100 sestrami, pracujících na kardiochirurgických centrech ČR, a 30 kardiochirurgickými pacienty s dehiscencí operační rány. Výsledky jsou zpracovány do tabulek, grafů a schémat. Tato práce může sloužit jako studijní materiál pro výklad látky nebo jako zdroj informací pro kardiochirurgická centra ke zlepšení uspokojování potřeb pacientů s dehiscencí operační rány.
|
host ::
RSS.