|
|
Porovnání dvou alternativ zajištění hluboké stavební jámy
Krejzar, Vojtěch ; Miča, Lumír (oponent) ; Chalmovský, Juraj (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na numerické modelování pažení 30 m hluboké stavební jámy metodou MKP. Jáma je umístěna v lokalitě Luzern, Švýcarsko. V geologickém podloží se zde nachází vzhledem ke konstrukci nepříznivě ukloněné vrstvy pískovců a nekvalitních siltovců a prachovců, z nichž jedna tvoří potenciální nebezpečnou smykovou plochu. V rámci práce jsou srovnány 2 alternativy řešení: Alternativa A - kombinace kotvené pilotové stěny a stříkaného betonu, provedeného ve spodní úrovni jámy, Alternativa B - kotvená pilotová stěna provedená průběžně v celé výšce jámy. Obsahem je popis řešení matematického modelu, volba vstupních parametrů materiálového modelu zeminy a strukturních prvků, definování etap výstavby a predikce deformací konstrukce. Matematický model je vytvořen za použití softwaru PLAXIS 2D.
|
|
|
Mechanické vlastnosti mořských sedimentů v okolí přístavu Koper a numerické modelování hluboké základové jámy
Tůma, Pavel ; Mašín, David (vedoucí práce) ; Miča, Lumír (oponent)
Mechanické vlastnosti mořských sedimentů v okolí přístavu Koper a numerické modelování hluboké stavební jámy Inženýrskogeologické poměry v okolí koperského přístavu na jihozápadě Slovinska nutí geotechnické odborníky a stavební inženýry řešit problémy se zakládáním objektů různého typu a účelu prakticky již od padesátých let minulého století, kdy začal intenzivní rozvoj infrastruktury přístavu. Z výsledků řady geologických a geotechnických průzkumů, monitoringu a dlouhodobých zkušeností se zakládáním v místních geologických poměrech vyplývá, že se prakticky vždy jedná o 3. geotechnickou kategorii, čili zakládání náročných stavebních konstrukcí ve složitých geologických podmínkách pod hladinou podzemní vody. Celá oblast spadá do Alpsko-Dinárského tektonického prostoru. Horninový fundament je zde tvořen komplexy flyšových sedimentů eocenního stáří, na které nasedají soubory recentních mořských sedimentů a v prostoru široce zařínutého říčního údolí fluviální štěrky a písky. Z inženýrskogeologického hlediska je to zajímavá lokalita, kde je většina staveb založena ve vrstvě měkkých mořských sedimentů, případně je pomocí speciálních metod zakládání realizováno zakládání hlubinné na úroveň únosnějších vrstev štěrků a písků řeky Rižany nebo na úroveň podložního flyše. Soubor mořských sedimentů v okolí...
|
|
|
Porovnání dvou alternativ zajištění hluboké stavební jámy
Krejzar, Vojtěch ; Miča, Lumír (oponent) ; Chalmovský, Juraj (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na numerické modelování pažení 30 m hluboké stavební jámy metodou MKP. Jáma je umístěna v lokalitě Luzern, Švýcarsko. V geologickém podloží se zde nachází vzhledem ke konstrukci nepříznivě ukloněné vrstvy pískovců a nekvalitních siltovců a prachovců, z nichž jedna tvoří potenciální nebezpečnou smykovou plochu. V rámci práce jsou srovnány 2 alternativy řešení: Alternativa A - kombinace kotvené pilotové stěny a stříkaného betonu, provedeného ve spodní úrovni jámy, Alternativa B - kotvená pilotová stěna provedená průběžně v celé výšce jámy. Obsahem je popis řešení matematického modelu, volba vstupních parametrů materiálového modelu zeminy a strukturních prvků, definování etap výstavby a predikce deformací konstrukce. Matematický model je vytvořen za použití softwaru PLAXIS 2D.
|
|
|
Mechanické vlastnosti mořských sedimentů v okolí přístavu Koper a numerické modelování hluboké základové jámy
Tůma, Pavel ; Mašín, David (vedoucí práce) ; Miča, Lumír (oponent)
Mechanické vlastnosti mořských sedimentů v okolí přístavu Koper a numerické modelování hluboké stavební jámy Inženýrskogeologické poměry v okolí koperského přístavu na jihozápadě Slovinska nutí geotechnické odborníky a stavební inženýry řešit problémy se zakládáním objektů různého typu a účelu prakticky již od padesátých let minulého století, kdy začal intenzivní rozvoj infrastruktury přístavu. Z výsledků řady geologických a geotechnických průzkumů, monitoringu a dlouhodobých zkušeností se zakládáním v místních geologických poměrech vyplývá, že se prakticky vždy jedná o 3. geotechnickou kategorii, čili zakládání náročných stavebních konstrukcí ve složitých geologických podmínkách pod hladinou podzemní vody. Celá oblast spadá do Alpsko-Dinárského tektonického prostoru. Horninový fundament je zde tvořen komplexy flyšových sedimentů eocenního stáří, na které nasedají soubory recentních mořských sedimentů a v prostoru široce zařínutého říčního údolí fluviální štěrky a písky. Z inženýrskogeologického hlediska je to zajímavá lokalita, kde je většina staveb založena ve vrstvě měkkých mořských sedimentů, případně je pomocí speciálních metod zakládání realizováno zakládání hlubinné na úroveň únosnějších vrstev štěrků a písků řeky Rižany nebo na úroveň podložního flyše. Soubor mořských sedimentů v okolí...
|
host ::
RSS.