|
|
Vliv délky a způsobu transportu jiker na jejich líhnivost u hlavatky obecné (Hucho hucho)
BERÁNEK, Lukáš
Byla testována úspěšnost transportu neoplozených a oplozených uměle vytřených jiker hlavatky obecné z faremního chovu v délce až 5 dnů. Směs jiker od 8 jikernaček byla rozdělena na dvě části. První část byla na místě (1 h po provedeném výtěru) osemeněna uměle vytřeným spermatem (směs od několika mlíčáků) a po promytí oplozených jiker vodou, vložena do vody v plastové uzavíratelné nádobě. Druhá část jiker, spolu s ovariální tekutinou, nebyla osemeněna spermatem a umístěna do další identické nádoby. Obě nádoby byly po dobu následujících 5 dnů, včetně transportu z místa umělého výtěru do místa inkubace uloženy v termoizolačním boxu. Směs odebraného spermatu od 5 mlíčáků byla přechovávána v injekčních stříkačkách, uložených v samostatném izotermickém boxu při teplotě +4 °C. Oba termoizolační boxy byly po dobu 5 dnů umístěny v zavazadlovém prostoru osobního automobilu. U jiker transportovaných ve vodě byla voda dvakrát denně vyměňována. V průběhu prvního dne byly jak jikry, tak sperma, transportovány z místa umělého výtěru na vzdálenost 350 km, do místa inkubace. V následujících dnech bylo s automobilem 3x denně vždy mininimálně 0,5 h popojížděno, s cílem simulovat otřesy vznikající v průběhu transportu. Teplota prostředí u jiker v průběhu transportu byla udržována na 10°C. V jednodenních intervalech od umělého výtěru byly odebírány vzorky, jak oplozených, tak neoplozených jiker. Po jejich napočítání a oplození jiker přivezeným spermatem následovalo jejich promytí a nasazení do malých inkubačních misek se samostatnými přítoky vody a perforací umožňující odtok vody a zabraňující úniku následně vykulených embryí. Nasazováno bylo vždy 30 jiker, ve všech variantách ve 3 opakováních. Inkubační misky byly vloženy na dno mělkého průtočného žlabu napájeného vodou z recirkulačního systému s chovem studenomilných ryb. Průměrná teplota vody v průběhu inkubace byla 12,8 °C. V průběhu inkubace byla sledována mortalita jiker, odstraňovány bílé neoplozené či odumřelé jikry a zaznamenáván líhnutí embryí. U první varianty, po výtěru oplozených jiker transportovaných ve vodě jeden, dva, resp. tři dny, bylo dosaženo líhnivosti 32,2 ? 21,1 %, 27,8 ? 10,3 %, resp. 33,3 ? 32,1 %. Po simulovaném transportu v délce čtyři a pět dnů došlo ke snížení výše líhnivosti na 21,1 ? 1,57 %, resp. 15,6 ? 8,3 %. Rozdíly mezi všemi výše uvedenými parametry nejsou statisticky průkazné. U druhé varianty, neoplozených jiker transportovaných v ovariální tekutině, bylo při délce transportu jeden den dosaženo srovnatelné výše líhnivosti (34,4 ? 11 %), jako u oplozených jiker transportovaných ve vodě po dobu jeden až tři dny. Jikry transportované v neoplozeném stavu v ovariální tekutině po delší dobu (dva a tři dny) vykázaly statisticky významné snížení líhnivosti na 7,8 ? 8,8 %, resp. 2,2 ? 1,6 %. U jiker transportovaných v neoplozeném stavu v ovariální tekutině po dobu čtyři a pět dnů byla zjištěna 100% mortalita. Nebyly zjištěny rozdíly při různém způsobu či délce transportu jiker na délku inkubační doby. Experiment prokázal reálnost použití transportu oplozených jiker ve vodě po dobu několika dnů, za výhodnější lze označit transport oplozených jiker ve vodním prostředí.
|
|
|
Možnosti intenzivního chovu hlavatky podunajské (\kur{Hucho hucho}) v RAS
MAREŠ, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi intenzivního chovu hlavatky podunajské v RAS, a také se zabývá kombinací chovu hlavatky podunajské se pstruhem duhový. Ryby byly rozděleny do třech skupin, kdy každá skupina byla odchovávána ve třech nádržích. První skupina byla monokultura hlavatky podunajské, kde bylo do každé nádrže nasazeno 160 ks hlavatky o průměrné hmotnosti 432,37 ? 116,01 g. Druhá skupina byla monokultura pstruha duhového, kde bylo do každé nádrže nasazeno 160 ks pstruha duhového o průměrné hmotnosti 253,27 ? 61,77 g. Třetí skupina byla bikultura hlavatky podunajské se pstruhem duhovým, kde do každé nádrže bylo nasazeno 80 ks pstruha, o průměrné hmotnosti 250,74 ? 61,91 g, a 80 ks hlavatky, o průměrné hmotnosti 435,04 ? 119,29 g. Experiment probíhal 84 dní při průměrné teplotě 17,43 ? 0,51°C (7:00) a 17,16 ? 0,56 °C (15:00), kontrolní přelovení a převážení se dělalo vždy po 28 dnech. Na začátku a na konci experimentu byla provedena pitva deseti kusů ryb od každého druhu a z každé skupiny, pro výpočet organosomatických indexů, a bylo provedeno biometrické měření, kdy se zjišťovala celková délka ryb (TL), standardní délka těla ryb (SL) a hmotnost ryb (BW). Po skončení experimentu došlo na vyhodnocení produkčních ukazatelů (TL, SL, BW, FC, SGR, FCR, CVBW, WG, FE a SR) a vyhodnocení organosomatických indexů (SSI, HSI, IPF a GSI). Ve všech produkčních ukazatelích dosahoval pstruh duhový v obou způsobech chovu výrazně lepších hodnot než hlavatka podunajská. Pstruh duhový v bikultuře dominoval, efektivněji využíval předkládané krmivo na úkor hlavatky podunajské, protože byl agresivnější a aktivnější při krmení. Dle výsledků organosomatických indexů opět nejlépe prosperoval pstruh duhový v obou způsobech chovu. U indexu intraperitoneálního tuku (IPF) byl markantní rozdíl mezi hlavatkou a pstruhem duhovým v bikultuře. Hlavatka podunajská v bikultuře dosáhla lepšího výsledku než pstruh duhový pouze u gonadosomatického indexu. U obou druhů byl rozdíl u slezinosomatického indexu (SSI). Hodnota SSI byla nejvyšší u hlavatky podunajské v monokultuře, což poukazuje na to, že hlavatka podunajská v bikultuře byla více omezena na zdroj potravy.
|
|
|
Citlivost plůdku hlavatky obecné (Hucho hucho) k anestetikům Eugenol, MS-222 a 2-fenoxyetanol.
KAREŠ, Martin
Diplomová práce v úvodu shrnuje dosavadní známé informace o anestezii s fyziologickým působením anestetik na ryby, včetně popisu jednotlivých fází anestezie. Dále jsou uvedeny podrobné charakteristiky použitých anestetik (Eugenol, MS 222, 2-fenoxyethanol a Propiscin), popis biologie a chovu studovaného druhu ryby - hlavatky obecné (Hucho hucho) a příbuzných druhů. V experimentální části se práce zabývá posouzením vlivu jednotlivých anestetik (Eugenol, MS 222, 2-fenoxyethanol a Propiscin) na nástup jednotlivých fází anestezie (2, 3a, 3b, 4) a fází odeznění (3b, 3a, 2,). Není-li uvedeno jinak, průměrná kusová hmotnost použitých experimentálních jedinců se pohybovala v různém rozpětí. V případě anestetika Eugenol byl posuzován vliv teploty (v rozpětí 5-15°C) a koncentrace anestetické lázně (v rozpětí 0,02-0,04 ml.l-1) a vliv různé velikosti ryb (u 3 skupin v rozpětí průměrné kusové hmotnosti 4-353g, při teplotě 10°C a koncentraci anestetika 0,03 ml.l-1). Účinnost anestetik MS 222, 2-fenoxyethanol a Propiscin byla sledována pouze při teplotě 10°C, vždy při 5 různých koncentracích (MS 222 při koncentraci 60-140 mg.l-1, 2-fenoxyethanol při koncentraci 0,40-0,60 ml.l-1a Propiscin při koncentraci 0,5-1,5 ml.l-1). Před vlastními experimenty byly ryby několik dnů adaptovány na teploty, při nichž bylo sledování prováděno, den předcházející vlastním experimentům nebyly ryby krmeny. Délka pobytu experimentálních ryb v anestetické koupeli byla vždy 10 minut, poté byly ryby bezprostředně přeneseny do nádoby s čistou vodou o identické teplotě a pokračováno v jejich pozorování. Dosažené výsledky nástupu jednotlivých fází anestezie a jejího odeznívání u jednotlivých variant experimentu je charakterizován průměrnou délkou času v sekundách a směrodatnou odchylkou. Nejdelší časy nástupu anestezie vykazovala ve většině případů teplota 5°C a 7,5°C. Nejnižší časy nástupů anestezie vykazovala teplota 12,5°C. Průměrné hodnoty odeznění anestezie se s vyšší teplotou ve většině případů snižovaly, avšak s vyšší koncentrací se nástupy fází odeznění prodlužovaly. Nástupy jednotlivých fází anestezie a odeznění byly ovlivněny koncentrací, teplotou a hmotností. Orientační zkouška anestetik MS-222, 2-fenoxyethanolu a Propiscinu při teplotě 10°C. Zmíněná anestetika vykazovala stejný trend, postupné snižování nástupu fází anestezie se vzrůstající koncentrací. V případě MS-222 byla sledována 20% mortalita u koncentrace 140 mg.l-1. Propiscin vykazuje výrazně delší čas odeznění anestezie při koncentraci 1 ml.l-1. U sledovaných velikostních kategorií při teplotě 10°C a koncentraci 0,03 ml.l-1 Eugenolu nebyl prokázán jednoznačný trend závislosti nástupu jednotlivých fází anestezie na velikosti ryb.
|
host ::
RSS.