Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Optimalizace světelných podmínek v budovách
Vajkay, František ; Mohelníková, Jitka (vedoucí práce)
Stavební fyzika je jedna z oblastí stavebnictví, která si klade za hlavní cíl zajistit co nejlepší pohodu uživatelů pobývajících ve vnitřních prostorech objektů. Konkrétně tato část fyziky zahrnuje vědní obory jako je stavební akustika, tepelná technika ale také denní a umělé osvětlení. Právě na poslední zmiňovanou skupinu je pak zaměřena pozornost v předkládané disertační práci. Obecně světlo představuje paprsek nebo elektromagnetické kmitání, které je pro lidský organismus v mnohých směrech přínosné. Základní význam má samozřejmě z hlediska vidění, ovlivňuje však také kůži a její funkci, vliv má dále na kosti a obecně na biorytmy organismu. Z výše uvedených důvodů je nezbytná možnost provedení přesného výpočtu hodnot osvětlenosti a jasů v interiéru budov. Předložená práce se zabývá právě výše uvedenou problematikou, konkrétně pak hodnocením různých metod výpočtu potřebných parametrů. Jednotlivé metody jsou dále v rámci práce porovnány s referenčními hodnotami uvedenými v mezinárodní normě CIE 171/2006. Další srovnání je pak provedeno mezi hodnotami vypočítanými a změřenými v laboratorních podmínkách v referenčních laboratořích umístěných v podkroví budovy D Ústavu pozemního stavitelství, Fakulty stavební, VUT v Brně. Konkrétně byly v rámci disertační práce ověřeny následující metodiky: počítačové programy RADIANCE, WDLS v3.1 a WDLS v4.1, dále numerická varianta Daniljukovi úhlové sítě. Dále byly vytvořeny programy jako “RADIANCE Script”, “RADIANCE Data Evaluation Script” nebo “MuuLUX“. Poslední výše jmenovaný byl sestaven jako nástroj pro řízení měřící aparatury luxmetru KONICA-MINOLTA T10 počítačem. Řešení dále vyžadovalo doplnění o měřící jednotky pro určení odrazivostí základních povrchů využívaných ve stavebnictví. Závěry disertační práce jsou pak úzce zaměřeny na konkrétní porovnání jednotlivých metod a obecně na jejich vhodnost pro stanovení hodnot činitele denní osvětlenosti na pracovní rovině umístěné v prostoru místnosti.
Optimalizace světelných podmínek v budovách
Vajkay, František ; Mohelníková, Jitka (vedoucí práce)
Stavební fyzika je jedna z oblastí stavebnictví, která si klade za hlavní cíl zajistit co nejlepší pohodu uživatelů pobývajících ve vnitřních prostorech objektů. Konkrétně tato část fyziky zahrnuje vědní obory jako je stavební akustika, tepelná technika ale také denní a umělé osvětlení. Právě na poslední zmiňovanou skupinu je pak zaměřena pozornost v předkládané disertační práci. Obecně světlo představuje paprsek nebo elektromagnetické kmitání, které je pro lidský organismus v mnohých směrech přínosné. Základní význam má samozřejmě z hlediska vidění, ovlivňuje však také kůži a její funkci, vliv má dále na kosti a obecně na biorytmy organismu. Z výše uvedených důvodů je nezbytná možnost provedení přesného výpočtu hodnot osvětlenosti a jasů v interiéru budov. Předložená práce se zabývá právě výše uvedenou problematikou, konkrétně pak hodnocením různých metod výpočtu potřebných parametrů. Jednotlivé metody jsou dále v rámci práce porovnány s referenčními hodnotami uvedenými v mezinárodní normě CIE 171/2006. Další srovnání je pak provedeno mezi hodnotami vypočítanými a změřenými v laboratorních podmínkách v referenčních laboratořích umístěných v podkroví budovy D Ústavu pozemního stavitelství, Fakulty stavební, VUT v Brně. Konkrétně byly v rámci disertační práce ověřeny následující metodiky: počítačové programy RADIANCE, WDLS v3.1 a WDLS v4.1, dále numerická varianta Daniljukovi úhlové sítě. Dále byly vytvořeny programy jako “RADIANCE Script”, “RADIANCE Data Evaluation Script” nebo “MuuLUX“. Poslední výše jmenovaný byl sestaven jako nástroj pro řízení měřící aparatury luxmetru KONICA-MINOLTA T10 počítačem. Řešení dále vyžadovalo doplnění o měřící jednotky pro určení odrazivostí základních povrchů využívaných ve stavebnictví. Závěry disertační práce jsou pak úzce zaměřeny na konkrétní porovnání jednotlivých metod a obecně na jejich vhodnost pro stanovení hodnot činitele denní osvětlenosti na pracovní rovině umístěné v prostoru místnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.