|
|
Porovnání výsledků testu spiroergometrie na běhátku a bicyklovém ergometru u elitních regionálních triatlonistů
VÁŇA, Jan
Cílem naší práce bylo porovnat elitní adolescentní a dospělé triatlonisty z Jihočeského kraje na základě výsledků ze spiroergometru na běhátku a bicyklu. Veškerá měření proběhla v Laboratoři funkční zátěžové diagnostiky na KTVS PF JU. Mezi zkoumané parametry patřila hodnoty VO2max, dechový objem, minutová ventilace, dechová frekvence, tělesné procento tuku. Zátěžové testy byly uskutečněny za pomocí běžeckého ergometru Cortex metacontrol 3 000 a bicyklového ergometru LODE Excalibrum Sport. Další využitým přístrojem pro zjištění informací o tělesném složení bylo využito bioimpedančního přístroje Tanita BC 481 MA. Jedním ze sledovaných parametrů byla hodnota VO2max, která byla u adolescentů větší než u dospělých. U adolescentů byla 67,8 ? 6,3 ml.min-1.kg-1 na bicyklu a 69,2 ? 4,9 ml.min-1.kg-1 na běhátku. U dospělých tato hodnota 67,8 ? 7,2 ml.min-1kg-1 na bicyklu a 65,8 ? 8,61 ml.min-1.kg-1 na běhátku. V ostatních námi sledovaných ventilačních parametrech, kromě dechového objemu na bicyklu jsme zaznamenali větší hodnoty u dospělých. Hodnota VO2max byla pak vyšší u obou souborů na běhátku z tohoto důvodu se domníváme, že triatlonisté jsou spíše běžci než cyklisté. Dále jsme zjistili, že rozdíl hodnoty VO2max je u triatlonistů menší, než u běžců a cyklistů. I přes nedokončený vývoj mají adolescentní triatlonisté Jihočeského kraje vyšší hodnotu VO2max než dospělí.
|
|
|
Projevy a determinanty podpory populistických radikálně pravicových stran v odlišném socio-kulturním prostředí: komparace Česka a Dánska
Koníček, Michal ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vhodnost generalizace stran populistické radikální pravice (PRRP). Ta se v posledních letech úspěšně prosazuje na politické scény států Evropy. Na příkladu "nového" hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a již etablované Dánské lidové strany (DF) jsou pozorovány rozdíly v předvolební rétorice a programech stran, které jsou zapříčiněny stářím stran, a také odlišným historickým vývojem zemí, kde strany působí. Historický kontext se podepsal na jejich politickém prostředí, a proto existují důvodné pochybnosti o generalizování PRRP. Především v případě postkomunistických států, které po letech útlaku musely projít procesem transformace, který se netýkal pouze ekonomických otázek. Práce vychází z Lipsetovy a Rokkanovy teorie konfliktních linií, přičemž se pokouší potvrdit jejich existenci v daných státech, a to konfliktní linii ekonomickou, náboženskou, centrum - periferie a město - venkov. K tomu v analýze pomáhá zahrnutí šesti faktorů. Vícenásobná lineární regresní analýza testovala, jaké z nich (socio-kulturní, socioekonomické, demografické) měly statisticky významnou souvislost s volbou PRRP, čímž měla přispět ke zpřesnění definice voliče stran populistické radikální pravice, s důrazem na rozdíly mezi Českem a Dánskem. Někteří autoři přisuzují zvýšenou pravděpodobnost...
|
host ::
RSS.