Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv vrozených hyperkoagulačních stavů na hladinu D-d se zaměřením na gravidní ženy
ŠTÍCHOVÁ, Zuzana
The thesis analyses the female patients' data from Clinical hematology department in České Budějovice hospital from year 2014 to 2015 and tries to statistically confirm connection between D-dimer level and hypercoagulable states described in previous bachelor thesis. D-dimer assay is due to negative predictive value and high sensitivity an initial laboratory test to rule out tromboembolic disease. However, it has low specificity. The elevated level of D-dimer is observed in conditions like infection, trauma, acute cancer, recent surgery or pregnancy and last studies showed increased D-dimer level even in combination with inherited hypercoagulable states. Thus, it is necessary to analyse the level of D-dimer in pregnant women related to specific hypercoagulable states. Moreover, the thesis analyses the influence of other factors like anticoagulation therapy on D-dimer level and tries to find connection between D-dimer level and pregnancy associated complication, birth weight or a type of delivery.
D-dimery v graviditě. Vliv Leidenské mutace a antikoagulační léčby.
FELIXOVÁ, Veronika
V mé bakalářské práci na téma D-dimery v graviditě, vliv Leidenské mutace a antikoagulační léčby se zabývám sledováním koncentrace D-dimerů u gravidních žen s Leidenskou mutací a případným vlivem antikoagulační léčby. V první části se věnuji teorii. Popisuji zde proces fibrinolýzy, včetně jejích aktivátorů a inhibitorů, jež proces fibrinolýzy ovlivňují, a v němž právě D-dimery vznikají. Věnuji se zde rovněž rozdělení trombofilních stavů, a to na stavy vrozené, získané a smíšené. Mezi vrozené trombofilní stavy patří rezistence k aktivovanému proteinu C, která je ve většině případů způsobena mutací faktoru V Leiden. Popisuji zde vznik této mutace, výskyt a také rizika, se kterými je tato mutace spjata. Nejvíce diskutovaným rizikovým faktorem pro mě bylo těhotenství, o němž se v práci také zmiňuji. Další část teoretické části se zabývá antikoagulační léčbou. V metodické části popisuji kvantitativní stanovení hladiny D-dimerů imunoturbidimetrickým testem v Laboratoři hematologie Nemocnici České Budějovice. Celý proces jsem rozdělila na část preanalytickou, analytickou a postanalytickou. Principem analýzy je přidání polystyrénových částic kovalentně potažených monoklonálními protilátkami, kdy dochází k provázání D-dimerů s částicemi, k jejich shlukování a zvýšení zákalu. Intenzita zákalu je měřena pomocí optické hustoty a je přímo úměrná koncentraci D-dimerů. Ve čtvrté části své práce jsem zpracovávala poskytnutá data z Hematologické ambulance Nemocnice České Budějovice. Jedná se o vyšetřené hladiny D-dimerů u žen s Leidenskou mutací a u žen bez Leidenské mutace. Leidenská mutace je trombofilní stav s negativní osobní anamnézou trombózy a tromboembolie. Při této mutaci dochází k poruše koagulačního systému, která se projevuje častými trombofilními komplikacemi. Riziko tromboembolie je u těchto pacientů vyšší než v běžné populaci. V graviditě jsou nutné kontroly hematologem. V uvedených grafech a tabulkách jsem se snažila potvrdit cíl práce, že D-dimery u těhotných žen s Leidenskou mutací jsou vyšší než u těhotných žen bez Leidenské mutace. Rovněž jsem se zabývala antikoagulační léčbou, která je pacientkám doporučována k prevenci i léčbě tromboembolické nemoci. Cíl práce, že hladina D-dimerů u těhotných žen s Leidenskou mutací je vyšší, oproti ženám bez Leidenské mutace se mi potvrdil. Rovněž i vliv antikoagulační léčby na hladinu D-dimerů, a to, že těhotné ženy bez antikoagulační léčby dosahují vyšších hodnot D-dimerů dříve než těhotné pacientky s antikoagulační léčbou.
Hladina D-dimerů v graviditě
ŠTÍCHOVÁ, Zuzana
D-dimery patří k fibrin degradačním produktům (FDP), které se v organismu objevují při fibrinolýze, tedy v procesu, kdy dochází k rozpuštění krevní sraženiny. Vyšší hladiny D-dimerů nalezneme u všech stavů, souvisejících se zvýšenou aktivací koagulace jakými je například hluboká žilní trombóza, plicní embolie, či diseminovanná intravaskulární koagulace. Negativní výsledek měření, kdy je koncentrace D-dimerů nižší než zavedené hraniční hodnoty, umožňuje vyloučit výše uvedená tromboembolická onemocnění. Problém při měření koncentrace D dimerů se objevuje u stavů, které nesouvisejí se zvýšenou aktivací koagulace, ale u nichž dochází ke zvýšení hladiny D-dimerů. Mezi takové stavy patří infekce, trauma, nedávný chirurgický zákrok, rakovina v aktivním stádiu či těhotenství, kterému se věnuje tato práce. Cílem práce je potvrdit, že hladina D-dimerů v těhotenství narůstá a v souvislosti s tím se pokusit stanovit koncentrace D-dimerů pro jednotlivé trimestry těhotenství. Koncentrace D-dimerů gravidních žen byly měřeny dvěma odlišnými testy, které byly v hematologické laboratoři nemocnice v Českých Budějovicích používány v rozdílném období k vyšetření D-dimerůa v souvislosti s tím je vedlejším cílem práce analýza výsledů těchto dvou nezávislých testů a možnost jejich porovnání.
Diagnostika hyperkoagulačních stavů pomocí měření koncentrace D-dimerů
STIEBLEROVÁ, Romana
Trombofílií lze obecně nazvat stav, kdy je v cévním systému arteriálním, žilním nebo v mikrocirkulaci zvýšena dispozice k tvorbě trombů, ke které však ještě nedošlo. Předchází tedy vlastnímu procesu trombotizace. Trombofílie se označuje jako hyperkoagulační stav. Dnes se pojem trombofílie používá i pro označení dědičných nebo získaných protrombotických stavů v arteriálním systému nebo v mikrocirkulaci. Pokroky dosažené v trombolytické a antikoagulační léčbě i intenzivní klinický výzkum v oblasti patogeneze se navzájem potencují a umožňují radikální pokrok v moderním chápání patofyziologických pochodů v klinické diagnostice a především v zavedení velmi účinných léčebných postupů. Výsledky rozsáhlých multicentrálních studií prokazují v řadě případů, že přesná fibrinolytická a koagulační vyšetření a léčba zlepšuje dlouhodobé přežívání vybraných skupin nemocných s cévními trombotickými projevy. Rešeršní část práce předkládá souhrn posledních poznatků z patofyziologie i současných možností laboratorního hodnocení a jeho interpretaci, především pak je zaměřena na klinické projevy i diagnostiku plicní embolie a trombózy v cévním řečišti. Inspirací k porovnávání naměřených výsledků této práce byly použity studie vydané v odborných časopisech Haematologica-The Hematology Journal 2012 a Jurnal Thrombo Hemost 2012. Je zde také vyjádřena důležitost správných preanalytických podmínek odběru a transportu krevních vzorků, určených ke koagulačnímu a fibrinolytickému vyšetření. V praktické části práce jsou z laboratorních vyšetření určených k potvrzení diagnózy nebo v rámci preventivního vyšetření měřeny koncentrace D-dimerů v plazmě pacientů rozdělených do specifických souborů. D-dimery jsou specifické štěpné produkty fibrinu a jejich přítomnost v plazmě svědčí o aktivaci krevního srážení a také fibrinolýzy. Vyšetření koncentrace D-dimerů byly prováděny na automatickém koagulačním analyzátoru ACL Elite Pro. Pro stanovení D-dimerů využívá analyzátor imunologickou metodu, která je založena na reakci protilátky s antigenem. Analyzátor ACL Elite PRO používá k detekci krevních sraženin nefelometrii a měří intenzitu světla rozptýleného ve vzorku v úhlu 90°. Výsledky sonografického vyšetření byly získány z uložených dat nemocničního informačního systému FONS Akord STAPRO Nemocnice Jindřichův Hradec a.s. Výsledky naměřených hodnot D-dimerů a sonografického vyšetření jsou zapsány do několika datových souborů.
Vyšetření D-dimeru u pacientů z okresu Jindřichův Hradec
PROCHÁZKOVÁ, Veronika
Vyšetření hladiny (koncentrace) d-dimeru v plazmě slouží k zachycení několika patologických stavů. Mezi nejčastější patří venózní trombóza a plicní embolie. Jenom trombóza je diagnostikovaná u 71 pacientů ze 100 000 obyvatel ročně, u plicní embolie je to na stejný počet obyvatel 69 osob. Díky zjištění hladiny d-dimeru můžeme i určit riziko trombofilie, tedy náchylnosti ke vzniku trombóz. Trombózy jsou třetím nejčastějším patologickým stavem po infarktu myokardu a mozkové mrtvici. Dalším diagnostikovatelným stavem jsou nepochybně diseminovaná intravaskulární koagulace, malignita, akutní koronární syndromy, zánětlivá onemocnění. Zvýšenou hladinu nacházíme i v období těhotenství. Mými cíly bylo: 1. Osvojení si metody pro vyšetření d-dimeru, kterou používají v Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. na oddělení Hematologie a krevní transfúze, během 1 měsíce. 2. Zpracování alespoň 30 vzorků. D-dimer patří mezi štěpné produkty fibrinu. Vzniká při fibrinolýze, které předcházel sled reakcí koagulační kaskády. Jeho přítomnost v krvi tedy svědčí o určité fibrinolytické aktivitě v cévním systému. Jeho hladina se zvyšuje i po traumatech nebo operacích. Zvýšenou koagulací a následně vyvolanou fibrinolýzou mohou trpět lidé, kteří užívají hormonální léčbu. V teoretické části mé bakalářské práce jsem se zabývala tím, co je d-dimer, kdy vzniká. Zmínila jsem i koagulační kaskádu, která předchází samotné fibrinolýze. Zaměřila jsem se na hlavní trombotické stavy, při kterých je hladina d-dimeru zvýšená, z jakých příčin tyto stavy vznikají, jakým způsobem se dají diagnostikovat. Zabývala jsem se tím, která onemocnění mohou kvůli trombotickým stavům a trombofilii vzniknout, jaké jsou symptomy. V této části se nachází i druhy léčby trombotických stavů, materiál a podmínky práce se s ním, druhy hematologických vyšetření, možnosti stanovení d-dimeru a příprava protilátek. V praktické části je popsán příjem materiálu, jeho příprava k analýze, analýza, popis přístroje, potřebné reagencie, princip práce. Pracovala jsem na oddělení Hematologie a krevní transfúze v nemocnici v Jindřichově Hradci. Bylo mi umožněno vyšetřit 100 vzorků, ve většině od pacientů z ambulantních oddělení nemocnice. Pracovala jsem na automatickém koagulometru ACL Elite Pro a vyšetřila jsem hladinu d-dimeru. Ke stanovení d-dimeru v Jindřichově Hradci v rutinní praxi používají latex-aglutinační metodu. D-dimer obsažený v plazmě vytváří komplex s monoklonální protilátkou, která je navázaná na latexové částici. Samotný princip měření je imunoturbidimetrie, při 405 nm. Světelný paprsek se absorbuje na vzniklých imunokomplexech a měří se úbytek intenzity světla, které prošlo přes reakční kyvetu s analyzovaným vzorkem. Naměřené hodnoty d-dimeru jsem zpracovala do tabulek a grafů pomocí počítačového programu do samostatné části bakalářské práce. Výsledky jsem si rozdělila podle pohlaví, cut-off hodnoty d-dimeru užívané v Jindřichohradecké nemocnici, podle rizikového věku 45 let. Vytvořila jsem grafy a tabulky, podle kterých jsem hodnotila výzkum. Zvýšenou hladinu d-dimeru se mi podařilo prokázat u 56 pacientů, přičemž podíl mužů a žen byl stejný. Závislost zvýšené koncentrace na zvyšujícím se věku jsem nezpozorovala. Nepotvrzení dvou hypotéz může být zapříčiněno tím, že jsem vyšetřovala vzorky od malé skupiny pacientů, kteří měli diagnostikovaný nějaký patologický stav. Zvýšená koncentrace d-dimeru je nejčastěji způsobená životním stylem, dědičností. Při práci v laboratoři jsem si osvojila latex-aglutinační stanovení d-dimeru v plazmě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.