|
|
Zhodnocení zařazených plemenných hřebců v chovu českého teplokrevníka po roce 2000
Kotková, Simona
Cílem práce bylo vypracování literární rešerše plemene český teplokrevník (ČT), významných plemen podílejících se na jeho šlechtění a následná analýza plemenných hřebců schválených pro plemenitbu českého teplokrevníka od roku 2000 do současnosti. Základní databázi tvořilo 530 hřebců s plemennou příslušností 14 různých plemen. Z celkového počtu plemeníků bylo za celé období 22 let nejvíce zastoupeno plemeno ČT a to 31,13 %. Ze zahraničních sportovních plemen bylo nejvíce zastoupeno plemeno holštýnský kůň 15,28 %. Průměrný plemeník byl do plemenitby zařazen ve věku 7 let a v plemenitbě působil po dobu 11 let, přičemž za dobu své plemenitby v průměru zplodil 26,08 potomků. Z celkového počtu 530 koní tvořili 26,23 % plemeníci zemských hřebčinců a 73,77 % soukromí plemeníci (S). Z celkového počtu potomků (13 825) všech plemeníků tvořili potomci ZH 38,68 % a potomci S 61,32 %. Největší zastoupení vlastní skokové a drezurní výkonnosti byla ve skocích výkonnost S-ST** 26,98 % a v drezuře L 4,72 %.
|
|
|
Zkoušky výkonnosti teplokrevných hřebců a jejich hodnocení
BÚDOVÁ, Alena
Bakalářská práce se věnuje výkonnostním zkouškám teplokrevných hřebců a jejich hodnocení. V práci je analyzován průběh a výsledek zkoušek výkonnosti teplokrevných hřebců v České republice. V textu jsou popsány metody testování hřebců. Hřebci jsou hodnoceni pod klisnou. Mohou být umístěni do testační odchovny. Musí splnit požadavky pro udělení předvýběru hřebců do plemenitby. Následně úspěšně absolvovat 70- ti denní test a zkoušku výkonnosti. Jsou hodnoceni při soutěžích Kritéria mladých koní a na základě vlastní sportovní výkonnosti. Testuje se jejich potomstvo. V práci je vyjádřen podíl jednotlivých zahraničních plemen působících v České republice. Dále je popsána jejich testace v okolních státech u vybraných svazů. Data byla čerpána z evidence Svazu chovatelů českého teplokrevníka, Ústřední evidence koní a České jezdecké federace. Byla zpracována do tabulek, grafů a následně hodnocena v programu Statistica. V závěru práce bylo zjištěno, že se v České republice snižuje počet zapuštěných klisen průměrně o 245 ročně a narozených hříbat průměrně o 139 ročně. V testačních odchovnách bylo v období 2009 - 2013 umístěno 354 hřebců. Z tohoto počtu pouze 6 hřebců úspěšně splnilo 70- ti denní test. Plemeno český teplokrevník má stále největší zastoupení na předvýběru i zkouškách výkonnosti po 70- ti denním testu. Každý rok se zvyšují počty startujících koní i počty startů na parkurových a drezurních závodech v České republice.
|
|
|
Analýza systému zkoušek výkonnosti teplokrevných hřebců
OSTRÝ, Václav
Diplomová práce se zabývá analýzou systému zkoušek výkonnosti teplokrevných hřebců. Byla zanalyzována data ze základních zkoušek výkonnosti hřebců českého teplokrevníka. Data zahrnovala údaje o 302 hřebcích z 9 testačních odchoven z let 2007 - 2010. U každého hřebce byly vypočítány základní statistické charakteristiky pro 12 hodnocených ukazatelů. Ukazatele byly následně porovnány podle let, podle odchoven a především podle nejvýznamnějších otců. Na základě vyhodnocených statistických údajů bylo určeno, že z vybraných otců je pro plemenitbu nejlepší hřebec Le Patron (x? = 7,84 b; variabilita = 2,5 %). Nadprůměrných výsledků dosahují hřebci Porter (x? = 7,73 b; variabilita = 3,0 %), Catango Z (x? = 7,86 b; variabilita = 4,4 %) a Przedswit XVI - 12 (x? = 7,85 b; variabilita = 4,7 %). V plemenitbě českého teplokrevníka převládá využívání hřebců cizích plemen, proto je v práci zahrnut stručný přehled systémů zkoušek výkonnosti evropských teplokrevných plemen. Na základě zhodnocení jednotlivých ukazatelů a jejich vztahu k celkovému výstupu byla navržena doporučení pro zvýšení objektivity a přehlednosti zkušebního systému českého teplokrevníka.
|
|
|
VLIV DOVOZU ZAHRANIČNÍCH HŘEBCŮ NA KVALITU CHOVU ČESKÉHO TEPLOKREVNÍKA
HAVLOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat přehled o využití zahraničních hřebců a dále zjistit jejich vliv ve šlechtění českého teplokrevníka. Zároveň bylo sledováno zastoupení hřebců plemene český teplokrevník a jejich uplatnění v chovu. Parametrem hodnocení byly výsledky skokových soutěží. Podkladovým materiálem pro zpracování bakalářské práce byly údaje získané z Přehledů o sportovních koních . Žebříček nejlepších plemeníků dle ASH (S) ve skokových soutěžích v letech 2000-2010. Z výsledků vyplynulo, že nejvýznamnějšími plemeny v chovu českého teplokrevníka jsou anglický plnokrevník, holštýnský kůň, hannoverský kůň a trakénský kůň. V současné době se zvyšuje využití holštýnského a hannoverského koně. Český teplokrevník se z všestranného koně stává plemenem převážně využívaným ve sportu, a proto roste snaha chovatelů zvýšit jeho sportovní výkonnost importem chovného materiálu sportovních plemen.
|
|
|
VÝZNAMNÉ RODINY ČESKÉHO TEPLOKREVNÍKA NETOLICKÉHO CHOVU
KONVALINKOVÁ, Veronika
Diplomová práce se zabývá analýzou významných rodin českého teplokrevníka netolického chovu. Cílem práce bylo najít netolické rodiny v populaci českého teplokrevníka, analyzovat plemennou strukturu populace klisen, zpracovat přehled o exteriérových vlastnostech, o sportovní výkonnosti a zhodnotit plodnost chovných klisen. Podkladové údaje byly získány z chovatelské evidence Svazu chovatelů českého teplokrevníka a z dochovaných plemenářských záznamů hřebčína Netolice. Data a výsledky byly zpracovány v programu MS Excel. Celkem byly sledovány ukazatele u 799 klisen, které byly zařazeny do třiceti netolických rodin. Z celkového počtu klisen zařazených do statistického souboru jich je 401 stále žijících. Z výsledků vyplynulo, že netolické rodiny i nadále působí v chovu českého teplokrevníka a jsou jeho nezanedbatelnou součástí. Mezi klisnami narozenými v Netolicích a klisnami narozenými mimo hřebčín byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly v utváření exteriéru, a to především u indexu mohutnosti ( F-test 103,87***) a kostnatosti.
|
|
|
Růst teplokrevných hřebců v průběhu odchovu
HRDINOVÁ, Lenka
Smyslem této diplomové práce bylo prověřit růst a růstové křivky hřebců českého teplokrevníka v průběhu odchovu. Podkladové materiály byly získány na základě vlastního šetření na testační odchovně českého teplokrevníka v Nových Dvorech (součást Zemského hřebčince v Písku, s.p.). Hřebci byli měřeni v průběhu let 2009 ? 2010 a to ve věku 7 - 32 měsíců. V průběhu této doby bylo měřeno 13 tělesným rozměrů, včetně čtyř základních ? kohoutkové výšky hůlkové (KVH) a páskové (KVP), obvodu hrudníku (OH) a obvodu holeně (Ohol). Z jednotlivých měr byly zpracovány růstové křivky a průběh růstu, který byl následně porovnán s literaturou. Ve výsledcích práce byly zjištěny největší odlišnosti oproti růstovému standardu u kohoutkové výšky hůlkové. Bylo zjištěno, že většina měřených hřebců je zařazena do růstového pásma + 1 (90,6% případů). Zbývající 9,4% případů bylo zařazeno do pásma + 2. Problém je také ve způsobu formulace současného standardu, kdy současný standard je určen jedním konkrétním číslem (průměrnou hodnotou) a ne rozptylem v určitém rozsahu. V přímé závislosti s KVH se zvýšila i kohoutková výška pásková. Na základě výsledků můžeme konstatovat, že růstová křivka hřebců českého teplokrevníka se změnila a je vhodné uvažovat o její aktualizaci a úpravě vyjádření standardu na rozptylové pásmo.
|
|
|
Hodnocení exteriéru ve vztahu k výkonnosti teplokrevných klisen
VEJVODOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi exteriérem a výkonností tříletých teplokrevných klisen. Je vyhodnocen vliv jednotlivých částí exteriéru na výkonnost prověřovaných koní. U celkového souboru klisen jsou sledované průměrné hodnoty celkových známek za jednotlivé znaky. Za exteriér je celkový soubor ohodnocen průměrnou celkovou známkou 7,46 bodů, za výkonnost získal celkový soubor klisen ohodnocení 7,33 bodů. Z celkového souboru klisen je vybrán soubor klisen po nejfrekventovanějších hřebcích, u kterých jsou vyhodnoceny sledovené údaje podle hřebců. Bylo zjištěno, ţe není výrazný rozdíl mezi klisnami po 10 nejfrekventovanějších hřebcích a klisnami po ostatních hřebcích. Nejlépe ohodnoceny byly klisny za skok ve volnosti ( x = 7,798 bodů), pracovní ochotu a charakter ( x = 7,750 bodů) a vrozené schopnosti ( x = 7,725 bodů). Nejniţší známky byly uděleny za krok ( x = 7,602 bodů), kavaletovou řadu ( x = 7,610 bodů) a klus ( x =7,617 bodů).
|
|
|
Hodnocení systému zkoušek výkonnosti teplokrevných klisen
CIVIŠOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá hodnocením systému zkoušek výkonnosti klisen českého teplokrevníka. Výkonnostní zkoušky se staly významným měřítkem chovu českého teplokrevníka a většina klisen zapsaných do plemenné knihy je jimi testována. Výkonnostní zkoušky neindikují pouze vlastní výkonnost klisny, ale jsou velmi cenným zdrojem informací o hřebcích, jejichž samičí potomstvo je hodnoceno. Hlavním důvodem pro testaci klisen ve zkouškách výkonnosti je zajistit chovatelskou informaci, která bude pomáhat v rozhodování při výběru genetického spojení. V rámci výsledků jsou vyhodnoceni otcové klisen s nejlepšími výsledky ve zkouškách výkonnosti. V této práci je zkoumán systém hodnocení zkoušek výkonnosti a porovnáván se systémem pořádání a hodnocení zkoušek výkonnosti v jiných evropských chovatelských svazech. Na závěr jsou všechny výše uvedené skutečnosti zhodnoceny a diskutovány.
|
|
|
Analýza využití a plodnosti teplokrevných hřebců
STRAPKOVÁ, Jaroslava
Cílem práce bylo zpracovat přehled o rozsahu použití a plodnosti hřebců využívaných v chovu českého teplokrevníka. Podkladové údaje byly získány z chovatelské evidence Svazu chovatelů českého teplokrevníka, Asociace svazů chovatelů koní ČR a České jezdecké federace za období 2002 {--} 2008. Byla vyhodnocena četnost využití hřebců v plemenitbě v jednotlivých letech, počet zapouštěných klisen a počet narozených hříbat po jednotlivých hřebcích. Frekvence využití hřebců byla porovnána z dosaženou úrovní jejich sportovní výkonnosti. Počet hříbat narozených v jednotlivých letech v rámci plemenné knihy českého teplokrevníka se pochyboval v rozmezí 917 až 1360 a postupně klesá. V průměru se narodilo 6 hříbat po jednom hřebci. Natalita ve sledovaných letech se pochybovala na úrovni 32,3 % až 74,4 % a průměrná hodnota za sledovaná období je 52%. Frekvence využití hřebců v plemenitbě je velmi nízká, v průměru 11 zapuštěných klisen jedním hřebcem. Z celkového počtu hřebců využívaných v plemenitbě je 13% až 21% plemeníků, po kterých se nenarodilo žádné potomstvo. Byl zjištěn nárůst využití hřebců s vyšší výkonností z 11,4% na 21,1% u stupně výkonnosti T a z 3 % na 7,1 % u stupně výkonnosti TT. Zjištěné hodnoty z analýzy využití hřebců v plemenitbě vedou k závěru, že by současný počet těchto hřebců měl být podstatně nižší a naopak frekvence využití vyšší.
|
host ::
RSS.