Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hmyzí škůdci ovocných dřevin v sadech postižených tornádem
Mančíková, Radka
Pozorování výskytu hmyzích škůdců probíhalo v letech 2022 a 2023 na jabloni domácí ve dvou sadech na Hodonínsku, v Lužicích, v sadu zasaženém tornádem, a v Prušánkách. Při pozorování přezimujících stadií škůdců bylo v roce 2022 zaznamenáno celkem 6 159 jedinců ze dvou řádů, 4 čeledí. Nejpočetněji zastoupenou čeledí byli Diaspididae (5 922 jedinců), dále Tetranychidae (151 jedinců), Psyllidae (63 jedinců) a Aphididae (22 jedinců). V roce 2023 byl zaznamenán významný pokles početnosti zástupců všech čeledí. Průměrně byl vyšší výskyt škůdců na experimentální ploše v Prušánkách. Při pozorování mšic během vegetace byly zaznamenány dva druhy – Aphis pomi a Eriosoma lanigerum. Celkem bylo zjištěno 733 kolonií, druhové rozložení bylo zhruba stejné na obou plochách. Na jabloních poškozených tornádem bylo zjištěno nejméně jedinců mšic. Pomocí feromonového lapače na Cydia pomonella byl jeho výskyt potvrzen na obou experimentálních plochách. Pozorování probíhalo od 1.5. do 31.8., a během jeho průběhu byla zaznamenána dvě maxima výskytu. Sklepáváním od 22.8. do 25.9. bylo zaregistrováno celkem 331 jedinců, 7 druhů hmyzu z 5 čeledí. Nejpočetnějším druhem byla pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea) (80 jedinců).
Škodlivost obalečů na ovocných dřevinách ve vybraných sadech na jižní Moravě
Fröhlich, Pavel
V průběhu sezóny 2018 byl sledován výskyt pěti druhů obalečů, kteří škodí na ovocných dřevinách (Cydia pomonella, C. funebrana, C. molesta, Enarmonia formosana a Pandemis heparana). Sledování probíhalo pomocí feromonových lapačů v ovocných sadech na jižní Moravě (Lednice, Starý Lískovec, Nosislav a Velké Bílovice) s různou intenzitou ochrany dřevin. V nejvyšší početnosti byl zjištěn C. molesta, v průměru bylo v 1 lapači 241 jedinců, který byl zaregistrován na všech třech studijních plochách, v nejvyšší početnosti v Lednici (235 jedinců), První imago bylo zachyceno 27. 4., poslední 16. 9. Na feromon naletoval jeden necílový druh, obaleč Epiblema scutulana. Druhým nejpočetnějším byl C. funebrana, zjištěný na obou studijních plochách, v průměru bylo v 1 lapači 148 jedinců, v nejvyšší početnosti v Lednici (224). První imago bylo zjištěno 7. 5., poslední imago 26. 8. Na feromon bylo uloveno pět necílových druhů motýlů, Gypsonoma sociana, G. nitidulana, G. aceriana, Eucosma fervidana a E. lacteana. Vysoké početnosti dosáhl Enarmonia formosana, zjištěný na obou studijních plochách, v průměru bylo v 1 lapači 140 jedinců, v nejvyšší početnosti ve Starém Lískovci 199 jedinců. Z necílových druhů motýlů naletoval především Cnephasia stephensiana, ojediněle Eucosma cumulana. Cydia pomonella byl zjištěn na všech třech studijních plochách, v průměru bylo v 1 lapači 84 jedinců, v nejvyšší početnosti ve Starém Lískovci 150 jedinců. První imago bylo zachyceno 26. 4. V lapači nebyly zjištěny necílové druhy motýlů. Pandemis heparana byl zaregistrován na dvou studijních plochách, v průměru bylo v 1 lapači 15 jedinců, nejvíce ve Starém Lískovci 19 jedinců. V Nosislavi nebyl zaregistrován. První imago bylo zachyceno 13. 5., poslední 16. 9. Z necílových druhů byly zachyceny Noctua fimbriata a N. interjecta.
Škůdci jabloně v okrajové části Drahanské vrchoviny
Popelková, Eliška
Bakalářská práce byla zaměřena na škůdce vyskytující se na jabloních v okrajové části Drahanské vrchoviny. Výzkum škůdců jabloně probíhal v sezóně v roce 2018 v obci Dzbel na Drahanské vrchovině pomocí feromonových lapačů. Ve své práci jsem se zabývala čtyřmi druhy, obalečem jablečným (Cydia pomonella Linnaeus, 1758), obalečem ovocným (Pandemis heparana Denis & Schiffermüller, 1775), bekyní velkohlavou (Lymantria dispar Linnaeus, 1758) a bekyní zlatořitnou (Euproctis chrysorrhoea Linnaeus, 1758). Ze sledovaných druhů byl nejhojněji zastoupen obaleč jablečný s 86 odchycenými jedinci do feromonového lapače pro něj určeného a 117 odchycenými jedinci do lapače na bekyni zlatořitnou. Samečků bekyně velkohlavé se za sezónu chytilo 11 a sameček bekyně zlatořitné se za sezónu chytil pouze jeden. Obaleč ovocný se v zahradě nevyskytoval vůbec. Kromě cílových druhů se do lapačů chytily i druhy necílové, z nichž byla nejhojněji zastoupená osenice zemáková (Noctua fimbriata Schreber, 1759) se 7 jedinci, odchycenými do lapače na obaleče ovocného. Další tři druhy, šedavka kroužkovaná (Oligia strigilis Linnaeus, 1758) chycená do lapače na bekyni zlatořitnou, bekyně mniška (Lymantria monacha Linnaeus, 1758) nalezená v lapači na bekyni velkohlavou a píďalička jabloňová (Pasiphila rectangulata Linnaeus, 1758) přilepená v lapači na obaleče jablečného, byly zastoupeny pouze jedním jedincem.
CpSAT-1, a transcribed satellite sequence from the codling moth,\kur{Cydia pomonella\kur{}}
DALÍKOVÁ, Martina
Satellite DNA represents one of the major components of repetitive genome components. Recent research is bringing more and more evidence about importance of this type of DNA, which can play both structural and functional roles in eukaryotic genomes. In this study, we described newly discovered satellite DNA in Cydia pomonella, CpSAT-1. Although this satDNA can be found in all chromosomes, it is surprisingly underrepresented on the W chromosome, the only heterochromatin block in Cydia pomonella genome. The CpSAT-1 is transcribed in all tested developmental stages and tissues. However, the potentially functional motives were found predominantly in non-conserved parts of monomer sequence. Thus the function of this new satellite DNA remains unknown.
Zhodnocení atraktivity syntetických feromonů od různých výrobců pro vybrané druhy obalečů (Tortricidae)
Jakubíková, Klára
Během let 2013 až 2015 v katastrálním území Zlámanec (Zlínský kraj) probíhal monitoring obalečů Cydia pomonella, Grapholita molesta, G. funebrana, G. janthinana, G. lobarzewskii a Pandemis heparana v ovocných sadech, křovinatých biotopech a okrajích lesa. Zároveň byly hodnoceny feromony od různých výrobců. U známých škůdců byla zjištěna letová aktivita a početnost nevybočující ze známých údajů, nálet G. molesta se v průběhu let snižoval a nejvyšší výskyt byl zaznamenán v sadu, G. janthinana byl zaznamenán zejména z křovinatých biotopů a byl zjištěn vyšší nálet G. lobarzewskii v sadu, P. heparana se nepodařilo zaznamenat. Bylo odchyceno 20 necílových druhů obalečů, přičemž Cacoecimorpha pronubana byl v České republice zaznamenán poprvé z externího biotopu, Oegoconia novimundi byla odchycena v neobvykle vysokých počtech jedinců. Při srovnání feromonů se pro G. funebrana ukázal jako efektivnější atraktant společnosti Pherobank, pro G. molesta atraktant společnosti Propher s.r.o.
Charakterizace molekulárního složení genomu obaleče jablečného, \kur{Cydia pomonella}, s využitím reasociační kinetiky
BLAŽKOVÁ, Barbora
In this study, the reassociation kinetics of codling moth (Cydia pomonella) was performed in order to characterize the molecular composition of the codling moth (Cydia pomonella) genome and to isolate highly repetitive and unique DNA components. The effectivity of distinct repetitive DNA fractions as a specific competitor in fluerescence in situ hybridization was tested.
Isolation and characterization of highly repetitive fraction of codling moth, \kur{Cydia pomonella}
VĚCHTOVÁ, Pavlína
Repetitive DNA comprises substantial part of the eukaryotic genome. ?Junk DNA?, as it was originally understood at the beginning of its discovery has attracted a lot of attention lately due to many studies proving its functional perspectives. Analysis of its dynamics, characteristics and distribution has been widely studied in organisms with monocentric chromosomes. Holokinetic system, however, was left behind in these efforts and whole image of repetitive DNA distribution and dynamics in this system remains to be elucidated. In this thesis various approaches were used to isolate and characterise repetitive DNA in the genome of the codling moth, Cydia pomonella. Satellite DNA CPSAT-1 was successfully isolated, characterised with Dot blot and Southern blot and mapped with FISH in the genome of C. pomonella. 17 microsatellite probes were used to localize microsatellite arrays in the genome of C. pomonella. Method of microsatellite FISH revealed distribution of all tested microsatellites in C. pomonella complement.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.