Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Reakce sýkory koňadry \kur{(Parus major)} a sýkory modřinky \kur{(Cyanistes caeruleus)} na konspecifické a heterospecifické varovné hlasy v hnízdním kontextu
DAVÍDKOVÁ, Marika
Tato práce se zabývá behaviorálními reakcemi sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus) a sýkory koňadry (Parus major) na heterospecifické a konspecifické varovné hlasy sýkory modřinky, sýkory koňadry a alopatrické sýkory černohlavé (Poecile atricapillus) a sýkory proměnlivé (Sittiparus varius) a jejich analýzou. Jako kontrola byl použit zpěv pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla). Nahrávala jsem a zaznamenávala následující typy chování: přítomnost poblíž budky, varování, zpěv a jiné volání (označené jako "call").
Mezidruhové srovnání sociálního učení potravních averzí u sýkor
Mitlenerová, Barbora ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Sociální učení u zvířat je často zkoumanou problematikou, u ptáků nevyjímaje. Mezi podrobně studované druhy pěvců patří sýkory koňadry. Pro tento experiment byly zvoleny jako modeloví ptáci další druhy sýkor - dospělci a mláďata modřinek (Cyanistes caeruleus) a uhelníčků (Periparus ater). Byl zjišťován vliv sociálního učení u těchto druhů na vznik averze vůči varovně zbarvené (aposematické) kořisti. Ptákům byly předkládány papírové siluety ploštic v červené a zelené barevné variantě s nalepenou larvou potemníka moučného zespodu. Jedna varianta byla vždy jedlá a druhá nejedlá, namočená v hořké látce. Část sýkor měla možnost pozorovat poučeného tutora téhož druhu, jak volí jedlou variantu kořisti a nejedlou odmítá. Následně proběhlo individuální diskriminační učení pokusných jedinců, při kterém měli na výběr obě barevné alternativy. Druhá část ptáků tutora nemohla sledovat a učila se pouze individuálně. Poté všichni prošli paměťovým testem. Testovali jsme, jestli má sociální informace stejný vliv na dospělé i mladé ptáky a zda se dají nalézt rozdíly mezi zkoumanými druhy. Zjistili jsme, že oba dva druhy sýkor vyřešily správně při diskriminačním učení stejný počet kol a nebyl též prokázán rozdíl v úspěšnosti u dospělých ptáků a mláďat. Diskriminační učení bylo přítomností tutora ovlivněno pouze u...
Reakce ptáků na invazní blánatku lipovou (Oxycarenus lavaterae)
MEJDA, Tomáš
Blánatka lipová (Oxycarenus lavaterae) je druh ploštice, jejíž vzhled zahrnuje růžové skvrny na coriu a výrazně blýskající se blanitá křídla. Tento vzhled by mohl odpovídat definici výstražného zbarvení a zároveň je částečně podobný některým, u nás se vyskytujícím coreoidním plošticím. Blánatka lipová je nicméně nově se šířící druh původem ze Středomoří a predátoři s ní tedy mají na území ČR jen malou zkušenost. O chemické ochraně blánatky však není příliš informací. Velmi charakteristickým prvkem chování tohoto druhu je vytváření velkých agregací, především v době hibernace, kdy se několik tisíc jedinců shromáždí ve štěrbinách kůry stromů. Taková agregace může výrazně umocňovat výstražný vzhled tohoto druhu. Cílem této studie bylo otestovat reakce ptačích predátorů na dospělce blánatky lipové.. Jako predátoři byly vybrány tři druhy hmyzožravých ptáků lišících se mírou potravní specializovanosti, sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus) a pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla). Těmto predátorům byli předkládáni nemodifikovaní jednotlivci blánatek. V případě sýkory koňadry byla předkládána také agregace blánatek (cca 100 kusů) abychom otestovali vliv gregarického chování na výstražnost jejich signálu. Tato studie prokázala, že sýkora koňadra a pěnice černohlavá blánatku napadaly častěji než zdrženlivá sýkora modřinka. V pokusech s agregací sýkory koňadry napadaly blánatku prokazatelně méně než solitérní blánatky, nicméně po pozření většího množství blánatek vykazovaly sýkory koňadry projevy nechutenství.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.