|
|
Reflexe církevního rozkolu 1054 ve sňatkové politice Rurikovců
Mareš, Petr ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Smrž, Pavel (oponent)
Roku 1054 došlo k definitivnímu církevnímu rozkolu, v jehož důsledku bylo dokončeno rozdělení středověkého křesťanského světa na latinský katolický Západ a řecký ortodoxní Východ a s konečnou platností se etablovaly dva civilizační okruhy, mezi nimiž se dále prohlubovalo vzájemné neporozumění a odcizení. Lze proto předpokládat, že tento proces musel narušit nebo zcela eliminovat kontakty, které mezi sebou dosud navazovaly formující se státy středověké Evropy, respektive jejich panovníci, kteří se nyní ocitli na opačných stranách bariéry rozdělující latinskou a pravoslavnou sféru. Současně se musela proměnit sňatková politika, která tvořila významnou komponentu těchto vztahů. Předložená práce se zabývá sňatkovou politikou Rurikovců a jejími proměnami v desetiletích následujících po propuknutí církevního rozkolu. Před rokem 1054 uzavírali Rurikovci sňatky s příslušníky panovnických rodů ze Skandinávie, střední, západní i jihovýchodní Evropy. Velký úspěch v tomto ohledu zaznamenal především kníže Jaroslav I. Moudrý, který byl sám ženatý se švédskou princeznou a pro své děti sjednal sňatky s příslušníky panovnických domů v Polsku, v Uhrách nebo ve Francii. Všechny tyto země připadly po církevním rozkolu do civilizační sféry latinského Západu. Naskýtá se proto základní badatelská otázka, jakým způsobem...
|
host ::
RSS.