|
|
Vývoj osídlení ve zvolených lokalitách v příhraničním regionu
ŘEZNÍČKOVÁ, Tereza
Tématem diplomové práce je vývoj osídlení v příhraničním regionu, konkrétně na Prachaticku. Diplomová práce je rozdělena na literární a praktickou část. Literární část je členěna do pěti kapitol. V prvních dvou kapitolách se čtenář nejprve seznámí s pojmem pohraničí, dále pak s pojmem Sudety. Dále literární část pojednává o historii osídlení na našem území počínaje pravěkem, přes příchod Slovanů, velkou kolonizaci, husitské války, třicetiletou válku, zrušení nevolnictví a v neposlední řadě události 20. století. Dále se historie osídlení zaměřuje na osídlení na Šumavě, kde se čtenář především dozví informace z období okupace a poválečných událostí. Na konci literární části je přehled faktorů, které ovlivňují vývoj venkova i v dnešní době. Stěžejní částí diplomové práce je především část praktická. Je založena na rodokmenu autorčiny rodiny a zaměřena na vesnice, ve kterých rodina žila nebo doteď žije. Některé vesnice zůstaly zachovány, některé po odsunu Němců zanikly docela. Praktická část mapuje každou z těchto obcí, popisuje jejich vývoj a zaznamenává, jak vesnice vypadaly na mapách stabilního katastru a jak se v průběhu historie změnily do dnešní podoby.
|
|
| |
|
|
Změny obyvatelstva a majetkových poměrů v česko-německém pohraničí mezi léty 1945 až 1953 - konfiskace, příděly a odchody přídělců na příkladu katastrálního území Cudrovice
ČADOVÁ, Aneta
Bakalářská práce s názvem "Změny obyvatelstva a majetkových poměrů v česko-německém pohraničí mezi léty 1945 až 1953 - konfiskace, příděly a odchody přídělců na příkladu katastrálního území Cudrovice" si klade za cíl zdokumentovat na základě dostupných archivních materiálů zlomový okamžik v poválečném vývoji obce Cudrovice a osady Plešivec, který postupně vedl k jejich úplnému konci. Jedná se tedy o zachycení existenčních podmínek původního německého obyvatelstva po skončení druhé světové války, jejich prohlášení za "státně nespolehlivé osoby" a samotná konfiskace jejich majetku. Jedinou výjimkou byla rodina Šrajerových, která zde žila jak před válkou, tak i po ní, a byla tak jediným pojítkem mezi osudy místních starousedlíků a novými osídlenci. Právě noví přídělci tyto místa alespoň na chvíli znovu vzkřísili. Jejich životní osudy pojící se právě s těmito místy jsou stěžejní částí práce. Na pozadí politických situací byli noví přídělci zkoušeni i nepříznivými hospodářskými podmínkami Šumavského podhůří. Jedno s druhým nakonec zapříčinilo jejich odchod a následný zánik obce Cudrovice a osady Plešivec. Práci doplňuje neméně důležitá část obecných historických událostí a charakteristiky důležitých dobových normativních pramenů, vztahujících se k obsahu práce. Katastrální mapy a jednotlivé dobové fotografie pak mají za úkol dodat amorfním místům, událostem a jménům konkrétní podobu. Novodobé fotografie poté dokládají skutečnost zániku Cudrovic a částečného zániku Plešivce.
|
host ::
RSS.