|
|
Úloha orgánu ochrany zdraví v systému krizového řízení
MALÍNKOVÁ, Monika
Cílem diplomové práce bylo prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit, zda lidé vědí, jaká jsou hygienická a protiepidemická opatření při různých krizových situacích. Zmapovat, z jakých informačních zdrojů získávají lidé validní informace, a zjistit, jakou roli v informovanosti mají obce. K dotazníkovému šetření byli vybráni obyvatelé z Kraje Vysočina. Zúčastnilo se celkem 177 respondentů ve věku od 18 let a více. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na legislativu týkající se systému krizového řízení, dále na problematiku členění a práci krajských hygienických stanic. Co dělat, když nastane epidemie nebo povodeň z hygienického hlediska. V neposlední řadě pojednává o pandemii SARS-CoV-2 neboli COVID-19, jejím časovém průběhu ve světě i u nás v České republice. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření týkající se činností krajských hygienických stanic a pandemií SARS-CoV-2. Pro vyhodnocení byla použita data od 177 obyvatel Kraje Vysočina od 18 let věku a více. Autorka diplomové práce prezentuje výsledky svého dotazníkového šetření, které poukazují na skutečnost, že pro 56 % dotazovaných obyvatel Kraje Vysočina byla nejvíce prospěšnou informace o aktuálním nouzovém stavu z televize. Je vidět, že obec není pro své občany hlavním informátorem o nouzovém stavu. Obyvatelé si často pletou, co je karanténa a co je izolace. Naproti tomu 100 % dotazovaných ví, jaké hlavní příznaky má onemocnění SARS-CoV-2. V neposlední řadě z výsledků vyplývá, že 69 % dotazovaných obyvatel Kraje Vysočina zná hygienická pravidla a protiepidemická opatření při onemocnění SARS-CoV-2. Je dobré, že lidé se snaží všechna vládní nařízení pro zabránění šíření infekčního onemocnění SARS-CoV-2 dodržovat. To dokazují i výsledky z dotazníkového šetření, kdy 80 % dotazovaných obyvatel Kraje Vysočina dodržuje vládní nařízení, která byla sdělena ve sdělovacích prostředcích.
|
|
|
Způsob plnění regulačních opatření vybraného územního samosprávného celku jako jeden ze systémů hospodářských opatření pro krizové stavy
KUČEROVÁ, Aneta
Regulační opatření jsou součástí systému hospodářských opatření pro krizové stavy, přijímají se v případě, kdy je potřeba snížit spotřebu nedostatkových surovin, výrobků či služeb a to pouze po vyhlášení jednoho z krizových stavů, kdy situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou dostatečně účinné. Tato diplomová práce se zabývá problematikou regulačních opatření, zejména v podmínkách územních samosprávných celků. Pro účely této práce jsou vybrány dvě obce s rozšířenou působností, konkrétně se jedná o obec s rozšířenou působností Uherské Hradiště a obec s rozšířenou působností Písek, u nichž je zjišťováno, jakým způsobem jsou v jejich správním obvodu regulační opatření plněna. Cílem diplomové práce je navrhnout způsob plnění regulačních opatření vybraného územního samosprávného celku nad rámec zpracovaných metodik Správy státních hmotných rezerv. Přičemž by měla být nalezena odpověď na výzkumnou otázku "Jakým způsobem by byla zabezpečena regulační opatření ve vybraném územním samosprávném celku?" Rovněž si diplomová práce dává za cíl, provést komparaci plnění regulačních opatření mezi těmito dvěma obcemi s rozšířenou působností. Ke splnění cíle je využíván metodický pokyn, který je zpracován Správou státních hmotných rezerv, jakožto ústředního správního úřadu v oblasti hospodářských opatřeních pro krizové stavy, při získávání relevantních informací, i při samotném porovnání zpracovaných dokumentů v oblasti této problematiky jednotlivými obcemi s rozšířenou působností, metodiky zpracované vybranými obcemi s rozšířenou působností a informace získány při rozhovorech s kompetentními pracovníky. Na základě takto získaných informací je provedena komparace zvolených obcí s rozšířenou působností i s Metodikou navrženou Správou státních hmotných rezerv a následně vyhodnocení výsledků.
|
|
|
Plánování a řešení opatření k ochraně obyvatelstva pro mimořádné události a krizové stavy.
ŽIŽKOVÁ, Jana
Ve své bakalářské práci jsem se nejprve věnovala historii ochrany obyvatelstva, základním pojmům v krizovém řízení, krizovým managementem a rozdělením orgánů krizového řízení. Dále jsem zabývala vznikem možných mimořádných událostí a krizových stavů na území měst Prachatice a České Budějovice. V druhé části práce jsem vypracovala podkladový materiál se zaměřením na plánování {--} všeobecné informace o plánování, havarijní a krizové plánování.
|
|
|
Připravenost a úloha Městské policie hl. m. Prahy při vyhlášení některých krizových stavů
KRČAL, Jan
Hlavním cílem diplomové práce "Připravenost a úloha Městské policie hl. m. Prahy při vyhlášení některých krizových stavů" bylo zjistit úlohu a faktickou připravenost této organizace k nasazení jejích strážníků v oblastech, kde došlo k vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu, se zaměřením na poskytnutí pražských strážníků jiné obci. Úvodní část seznamuje čtenáře s vývojem zákona o obecní policii a s historickým vývojem této organizace od jejího vzniku po současnou podobu. Dále obsahuje přehled povinností a oprávnění, kterými strážníci disponují - především se zaměřením na jejich využití při krizových stavech mimo území zřizující obce. V další části této práce jsou graficky a statisticky zpracovány a vyhodnoceny výsledky provedeného dotazníkového šetření ve středním a vrcholném managementu této organizace. Následně jsou uvedeny výsledky provedených volných rozhovorů, především s vedoucími pracovníky specializovaných oddělení této organizace, na které navazuje analýza zákona o obecní policii a související legislativy. Připravenost Městské policie hl. m. Prahy byla posuzována na základě provedené dotazníkové akce, na základě volných rozhovorů a vlastního sběru dat, a také analýzy interních dokumentů této organizace. Výsledky provedených šetření ukázaly, že připravenost je z pohledu organizačního, personálního, materiálního, tak i technického na vysoké úrovni - v rámci České republiky, mezi obecními policiemi, zcela nevídaná. Úloha této organizace pak byla posuzována na základě analýzy zákona o obecní policii, primárně se zaměřením na případy poskytnutí pražských strážníků jiné obci při vyhlášení krizového stavu. Bylo zjištěno, že zákon o obecní policii sice umožňuje využití strážníků při krizových stavech i mimo území zřizující obce, avšak paradoxně neumožňuje využít všech oprávnění, kterými strážníci disponují za běžných situací, resp. neumožňuje dokončení některých úkonů a zákroků. V tomto případě je jediným řešením novelizace zákona o obecní policii. Úloha Městské policie hl. m. Prahy je v rámci hl. m. Prahy jasně vymezena a je zcela nezastupitelná a nezpochybnitelná, v případě poskytnutí pražských strážníků jiné obci je, i přes zmíněné legislativní nedostatky, významná. Pro starosty obcí v České republice byl vypracován ucelený dokument, na jehož základě lze rozhodnout, zda je pomoc pražských strážníků v dané situaci využitelná.
|
|
|
Plánování a řešení opatření k ochraně obyvatelstva pro mimořádné události a krizové stavy.
ŽIŽKOVÁ, Jana
V první části své bakalářské práce se zabývám historickým vývojem ochrany obyvatelstva, základními pojmy v krizovém řízení, ochranou obyvatelstva, integrovaným záchranným systémem, krizovým managementem, orgány krizového řízení, řešením mimořádných událostí a krizových stavů a seznamem vzniku možných mimořádných událostí a krizových stavů v Českých Budějovicích a Prachaticích. Na základě prostudování legislativy, odborné literatury, z osobních pohovorů a vykonávané praxe jsem vytvořila podkladový materiál, ve kterém se zabývám krizovým plánováním, protože je první manažerskou funkcí a pro řešení mimořádných událostí a krizových stavů je nezbytné. V dalších dvou kapitolách píši o obecném postupu řešení mimořádných událostí a krizových situací (před vznikem, při vzniku, při řešení a po odeznění těchto situací) a krizové legislativě.
|
|
|
Vybrané úkoly orgánů státní správy v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy, ve prospěch obyvatelstva.
VANĚK, Josef
V každé vyrovnaně fungující společnosti není možné, aby každý dělal vše, ale jednotlivé činnosti je nutné rozdělit mezi jednotlivce tak, aby se vzájemně doplňovaly a tvořily tak funkční celek. Obdobně je tomu i v oblasti rozdělení úkolů orgánů státní správy a samosprávy na úseku hospodářských opatření pro krizové stavy. Pouze krizové stavy dokonale prověří fungování uvedeného systému a to s takovým výsledkem, který potvrdí správnost dobrých postupů a upozorní na případné nedostatky. V první části mé bakalářské práce si kladu za cíl poskytnout základní přehled o legislativních nástrojích orgánů státní správy a samosprávy v oblasti hospodářských opatření, které by v případě potřeby byly využity k řešení krizových stavů. Další části jsou zaměřeny na bilanci účinnosti uvedených legislativních nástrojů prověřených krizovými stavy. K tomu byl použit výzkum prostřednictvím anonymního dotazníku, jehož úkolem bylo zjistit úroveň informovanosti obyvatel v dané oblasti a jejich zkušenosti s řešením krizových stavů. Výzkum byl prováděn převážně v obcích do 2000 obyvatel, v územní působnosti Obce s rozšířenou působností České Budějovice. Dotazník obsahoval tři části. V první části byla analyzována osoba respondenta, druhá část zjišťovala jeho povědomí v dané oblasti a v třetí byly zařazeny otázky na osobní zkušenosti respondenta s řešením krizových stavů. Výsledky výzkumu byly graficky zpracovány a následně využity v diskusi a závěru.
|
host ::
RSS.