|
|
Kraniocerebrální poranění u motorkářů
HEJNOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku kraniocerebrálního poranění u motorkářů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána anatomie lebky a mozku. Dále je v této části rozebrán mechanismus vzniku poranění jezdce na jednostopém vozidle a souhrn nejběžnějších typů kraniocerebrálního poranění, na které se tato práce zaměřuje. V poslední kapitole je popsána přednemocniční neodkladná péče o pacienta s kraniotraumatem. Praktická část obsahuje výstup z rozhovorů u náhodně vybraných zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. V této části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků o kraniocerebrálním poranění motorkářů. Druhým cílem bylo zmapování postupů zdravotnických záchranářů u motorkářů s kraniotraumatem. Touto výzkumnou částí došlo ke zmapování znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků o kraniocerebrálním poranění a správnosti postupů zdravotnických záchranářů u pacienta s kraniocerebrálním poraněním. K dosažení cílů byl použit kvalitativní výzkum, kdy bylo osloveno 10 informantů. Vyhodnocení probíhalo na základě dotazování informantů formou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky práce poukazují na to, že zdravotničtí záchranáři mají teoretické znalosti o definici kraniocerebrálního poranění, dále také vyjmenovali příznaky a komplikace tohoto poranění. Avšak někteří dotazovaní tyto pojmy zaměňovali. Specifická poranění dokázali vyjmenovat bez větších problémů. Naopak velké problémy měli při vyjmenování jednotlivých druhů přileb, kdy většina uvedla, že nemá přehled. Zkušenosti se sejmutím přilby potvrdily znalost o postupu při jejím sejmutí. Dobře si vedli také u popisu nasazení krčního límce. U otázky terapie byly výpovědi často chaotické.
|
|
|
Monitoring nervového systému u pacientů s kraniocerebrálním poraněním - role sestry
VANIŠOVÁ, Štěpánka
Tato teoretická diplomová práce je zaměřena na monitoring nervového systému u pacientů s kraniocerebrálním poraněním a na roli sestry v této problematice. Jejím cílem bylo poskytnout všeobecný a komplexní přehled o kraniocerebrálním poranění a možnostech monitoringu nervového systému u pacientů s tímto poraněním a zmapovat roli sestry při monitoringu nervového systému u pacientů s kraniocerebrálním poraněním. K dosažení cílů bylo použito metody review a syntézy dat. Zdroje pro zpracování diplomové práce byly vyhledávány prostřednictvím odborných zahraničních databází, vyhledávačů na internetu a prostřednictvím katalogů a databází knihoven. Čerpáno bylo z odborné tuzemské i zahraniční literatury, v elektronické i tištěné podobě. Vývojem technologií se v klinické praxi objevují nové monitorovací techniky nervového systému, které už někde považují za standard, jinde je teprve zavádějí anebo nemají doposud s těmito technikami zkušenosti žádné. Sestry pracující s pacienty s kraniocerebrálním poraněním by měly mít k dispozici dostatek informací k této problematice. Bohužel literatura s touto problematikou určená pro sestry se v tuzemských zdrojích moc často nevyskytuje. Tato diplomová práce by mohla alespoň částečně posloužit jako studijní materiál pro sestry i studenty. V diplomové práci je zpřehlednění patofyziologie kraniocerebrálního onemocnění, současné nejčastěji využívané metody monitoringu nervového systému u pacientů s kraniocerebrálním poraněním v zahraničí i u nás. V další části práce jsou jednotlivé metody monitoringu doplněny o informace, které uplatní obzvláště sestry pracující na jednotkách intenzivní péče s pacienty s kraniocerebrálním poraněním.
|
|
|
Management pacienta s kraniotraumatem v přednemocniční péči
BAXA, Radim
Téma bakalářské práce se nazývá: "Management pacienta s kraniotraumatem v přednemocniční péči". Teoretická část práce se zabývá charakteristikou kraniocerebrálního poranění a jeho managementu v přednemocniční neodkladné péči. Nachází se zde přehled anatomie a fyziologie hlavy s důrazem na perfusi a cévní zásobení mozku. Dále způsoby vzniku, typy, příznaky a hodnocení závažnosti kraniocerebrálních poranění. V rámci managementu v přednemocniční péči se teoretická část zabývá jednotlivými kroky při vyšetření a zajišťování pacienta a jeho směřování do cílového zdravotnického zařízení k definitivnímu ošetření. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat na základě odborné literatury problematiku kraniotraumatu a managementu pacienta s kraniotraumatem v přednemocniční péči. Druhým cílem bylo zhodnotit praktický postup u šesti případů na kolik se skutečně shoduje s postupem doporučeným. Ke zpracování výzkumné části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Data byla sebrána formou zpráv z výjezdů, která byla následně kategorizována do devíti zkoumaných kategorií. Podle výsledků bylo zjištěno, že dotčení zdravotnicí částečně znají a ovládají postupy k vyšetření pacienta, jeho monitoraci a kritéria pro jeho směřování do cílového zdravotnického zařízení. Problémem managementu může být dle výsledků nejednotné použití fixačních pomůcek a nejednota v podávání farmakoterapie a volumoterapie. Výstup této bakalářské práce by mohl posloužit jako podklad pro výuku zdravotnických záchranářů, zabývající se problematikou kraniocerebrálního poranění a managementu v přednemocniční péči. Dále by práce mohla být využita ke zvýšení či doplnění informovanosti zdravotnických záchranářů při setkání s pacientem s kraniocerebrálním poraněním.
|
|
|
Přístup zdravotnického záchranáře ke kraniocerebrálnímu poranění
SCHWARTZ, Ondřej
V teoretické části mé bakalářské práce se věnuji samotnému poranění neurokrania, anatomii, diagnostice, třídění a možným komplikacím poranění a to hlavně ve vztahu ke zdravotnickému záchranáři a přednemocniční péči. Okrajově se věnuji i samotnému zdravotnickému záchranáři, konkrétně jeho povinnostem a kompetencím.V praktické části mé práce pracuji s výsledky mého výzkumu, pro který byla použita převážně metoda kvantitativní.Zejména s výsledky mého dotazníku, který byl směřován k záchranářům, studentům ale i dalším pracovníkům, kterých se problematika týká. Byla stanovena hypotéza: ?Zdravotnický záchranář nemá dostatek znalostí a dovedností při přístupu ke kraniocerebrálnímu poranění.? Z výzkumu vyplynulo, že respondenti znalosti mají, ale nejsou uspokojivé. A to ani pro ně samotné, ocenili by možnost rozšíření, popřípadě ucelení svých znalostí. Hypotéza byla z větší části potvrzena. Proto jsem se rozhodl, na základě doposud známých informací, které jsem získal v průběhu psaní mé práce, vypracovat souhrn informací - algoritmus, řekněme, který poslouží zájemcům v dané problematice k rozšíření a ucelení doposud získaných informací.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů s organickým psychosyndromem při kraniocerebrálním poranění, onemocnění
GONDÁŠOVÁ, Jitka
Organický psychosyndrom, tento termín dříve používaný jako samostatný, je v současné době aktuálně zahrnut dle Mezinárodní klasifikace nemocí do skupiny duševních poruch, seskupených na podkladě průkazné etiologie u poranění mozku, mozkového onemocnění nebo jiného poškození mozku, které vede k mozkové dysfunkci. Organickým psychosyndromem je označován stav změněného fungování mozku v období po úrazu, při mozkových příhodách nebo nádorech mozku nebo z jiné příčiny. Činnost mozku je v tom období změněna, je snížen výkon kognitivních funkcí, je různě intenzivně přítomna změna prožívání a projevů osobnosti. Bývá přítomen celkový neklid, někdy poruchy vnímání. Organický psychosyndrom má různý průběh a odeznívá různě rychle v čase. Nikdy neznamená definitivní změnu fungování mozku. Po odeznění organického psychosyndromu může zůstat kognitivní deficit nebo změna osobnosti, která je způsobena poraněním mozku. Ošetřovatelská péče je pro sestry jak po fyzické, tak po psychické stránce velmi náročná. Účelem kvantitativního výzkumu bylo zjistit, jaká je připravenost sester komunikovat s pacienty organickým psychosyndromem, zda má vliv vyšší vzdělání na poskytování ošetřovatelské péče, zda sestra spolupracuje s rodinou pacienta a jakým způsobem sestra rodinu edukuje. Kvantitativní šetření probíhalo dotazníkovou formou na vybraných pracovištích nemocnice České Budějovice a.s. Šetření probíhalo v březnu roku2010 a byli osloveni respondenti z Traumatologie, Neurochirurgie, Neurologie a Psychiatrie. Bylo zpracováno 82 dotazníků. Hypotéza číslo 1, sestry nemají informace, týkající se specifické komunikace s pacienty s organickým psychosyndromem byla vyvrácena. Ostatní hypotézy byly potvrzeny. Sestra s vyšším vzděláním má více informací o formě poskytování oš. péče o pacienta s psychosyndromem, edukuje rodinu pacienta průběžně během jeho hospitalizace, zapojuje rodinné příslušníky do nácviku soběstačnosti pacienta, nejčastěji edukuje rodinu rozhovorem a nemá k dispozici tištěný edukační materiál.
|
|
| |
host ::
RSS.