|
|
Sociální mobilita příslušníků elitních vrstev ve 2. polovině 19. století
Vlasák, Filip ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Klečacký, Martin (oponent)
Sociální mobilita příslušníků elitních vrstev ve 2. polovině 19. století Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá sociální mobilitou vyšších státních úředníků ve velmi dynamickém období z hlediska vývoje politické správy v zemích Koruny české, a to ve druhé polovině 19. a počátku 20. století. Cílem práce bylo analyzovat a popsat proměnu struktury úředníků dle jejich sociálního původu, statisticky určit významné faktory, které měly vliv na věk úředníka při prvním nástupu do funkce okresního hejtmana a určit, zda během studovaného období dochází k prodlužování tohoto věku. Analýza probíhala na základě dat výzkumné databáze projektu EXPRO 2020. Výsledky ukazují, že úředníci s vlivným sociálním původem měli téměř dvakrát takovou pravděpodobnost, že se stanou okresními hejtmany v mladším věku než úředníci pocházející z nižší sociální třídy. V závěru jsou formulovány hlavní výsledky práce, které vedle výše uvedeného diskutují, jaký měl na sociální mobilitu úředníka vliv sňatek s manželkou z vlivného prostředí nebo jak dlouho trvalo úředníkovi po úspěšném absolvování univerzity vyšplhat se po kariérním žebříčku až do funkce okresního hejtmana a jaké faktory mohly tuto cestu mezi univerzitou a úřadem významně urychlit. Klíčová slova: elitní osoby, vyšší státní úředníci, okresní hejtman, sociální mobilita, analýza...
|
|
|
Obyvatelstvo na středočeském panství Škvorec od poloviny 18. do konce 19. století. Poznatky získané propojením tradičních a pokročilých metod historické demografie a metod historické sociologie.
Janáková Kuprová, Barbora
Obyvatelstvo na středočeském panství Škvorec od poloviny 18. do konce 19. století. Abstrakt Cílem práce je analyzovat reprodukční chování (sňatečnost, porodnost, ženskou i mužskou plodnost, úmrtnost) a sociální strukturu vybraných skupin obyvatelstva panství Škvorec v 18. a 19. století. Panství Škvorec nacházející se na území dnešního Středočeského kraje bylo ve studovaném období významnou zemědělskou oblastí. Ke zjištění počtu narozených, oddaných a zemřelých byla použita úplná jmenná excerpce církevních matrik. Kromě klasických historicko-demografických metod (především metody rekonstrukce rodin a následného výpočtu demografických ukazatelů z rodinných listů) byly k analýze dat využity i pokročilé statistické metody (analýza přežívání, Coxův regresní model). Tyto přístupy jsou v české historické demografii nové a přinášejí badatelům mnoho výhod, které jsou v práci představeny. Vývoj přirozené měny na panství je komparován se situací v úhrnu českých zemí a podrobněji pak s vývojem ve vybraných venkovských a městských lokalitách. Výsledná zjištění z velké části odpovídají vývoji pozorovanému v českých zemích. Pomocí vybraných redukčních koeficientů je pro období let 1760-1859 odhadnut také počet obyvatel panství. V neposlední řadě je v práci na základě studia soupisů duší věnována pozornost domácnostem ve...
|
|
|
Obyvatelstvo na středočeském panství Škvorec od poloviny 18. do konce 19. století. Poznatky získané propojením tradičních a pokročilých metod historické demografie a metod historické sociologie.
Janáková Kuprová, Barbora ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Velková, Alice (oponent)
Obyvatelstvo na středočeském panství Škvorec od poloviny 18. do konce 19. století. Abstrakt Cílem práce je analyzovat reprodukční chování (sňatečnost, porodnost, ženskou i mužskou plodnost, úmrtnost) a sociální strukturu vybraných skupin obyvatelstva panství Škvorec v 18. a 19. století. Panství Škvorec nacházející se na území dnešního Středočeského kraje bylo ve studovaném období významnou zemědělskou oblastí. Ke zjištění počtu narozených, oddaných a zemřelých byla použita úplná jmenná excerpce církevních matrik. Kromě klasických historicko-demografických metod (především metody rekonstrukce rodin a následného výpočtu demografických ukazatelů z rodinných listů) byly k analýze dat využity i pokročilé statistické metody (analýza přežívání, Coxův regresní model). Tyto přístupy jsou v české historické demografii nové a přinášejí badatelům mnoho výhod, které jsou v práci představeny. Vývoj přirozené měny na panství je komparován se situací v úhrnu českých zemí a podrobněji pak s vývojem ve vybraných venkovských a městských lokalitách. Výsledná zjištění z velké části odpovídají vývoji pozorovanému v českých zemích. Pomocí vybraných redukčních koeficientů je pro období let 1760-1859 odhadnut také počet obyvatel panství. V neposlední řadě je v práci na základě studia soupisů duší věnována pozornost domácnostem ve...
|
host ::
RSS.