|
|
Prognóza pacientů po úspěšné kardiopulmonální resuscitaci pro mimonemocniční zástavou oběhu v závislosti na místě přijetí do nemocnice
Jánský, Pavel ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Hutyra, Martin (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
SOUHRN Úvod Aterotrombotická příhoda, která je hlavním mechanizmem akutních koronárních syndromů (ACS), je nejčastější příčinou Out of Hospital Cardiac Arrest (OHCA) zatížené velmi nepříznivou prognózou postižených pacientů. Časná diagnóza a léčba ACS u pacientů po OHCA je možnou cestou ke zlepšení jejich outcome (prognosis). Cílem projektu je analyzovat vliv místa přijetí v nemocnici na adherenci k doporučením pro léčbu OHCA kardiální etiologie. Metodika Jedná se o Single centre study. Do retrospektivně - prospektivního registru bylo za období od 25.9. 2013 do 3.10.2017 zařazeno 102 konsekutivních pacientů (muži GICU 95%, CCU 87%, CAG-GICU 79%, p 0.281; age years GICU 72±11, CCU 62±13, CAG_GICU 61±14, p 0.005 ), kteří byli propuštěni nebo zemřeli s diagnózou ACS jako příčiny OHCA. V rámci jedné nemocnice byli pacienti přijati buď na specializovaném kardiologickém pracovišti- Coronary care unit (CCU) - 52, nebo na general intensie care unit (GICU) - 21, nebo na GICU po iniciálním ošetření na cathlab (CAG-GICU) - 29. Pro rozdělování pacientů mezi CCU a GICU bylo rozhodující posouzení každého případu lékařem záchranné služby, který z místa zásahu komunikoval s nemocničním dispečerem. Skupina pacientů CAG-GICU pak vznikala na základě komunikace mezi lékaři CCU a GICU. Práce porovnává rozdíly v dodržení...
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u klientů/pacientů s komplikacemi po selektivní koronarografii/PTCA
BLÁHOVÁ, Ilona
Abstrakt V současné době není pochyb o tom, že v České republice dochází k postupnému prodlužování střední délky života, což významně ovlivňuje i fakt, že se snižuje mortalita kardiovaskulárních onemocnění, zvláště pak u onemocnění akutními koronárními syndromy. Vedle prokazatelného efektu zdravého životního stylu, diety a samozřejmě i kvalitní a účinné farmakoterapie se na tomto úspěchu podílí i významný rozvoj na poli intervenční kardiologie. Počty koronarogrfií, koronárních angioplastik a implantací stentů se několikanásobně zvýšily a v dnešní době patří invazivní koronarografická diagnostika a perkutánní revaskularizace myokardu mezi nejčastější diagnostické a terapeutické metody v léčbě akutních forem ischemických chorob srdečních. Samozřejmým a nezbytným předpokladem takového rozmachu na poli intervenční koronarografie bylo i vytvoření dostatečně husté sítě katetrizačních laboratoří a specializovaných pracovišť, kde by byla zajištěna vysoce odborná a intenzivní péče o pacienty. Tato diplomová práce se zaměřilo na tři základní cíle: ? Zmapovat a charakterizovat odlišnosti ošetřovatelské péče v rámci různých komplikací u pacientů po SKG/PCI ? Zmapovat bio/psycho/sociální dopady komplikací po SKG/PCI na pacienta ? Zjistit a sumarizovat personální a materiální předpoklady a potřeby pro kvalitní zajištění ošetřovatelské péče u těchto komplikovaných stavů V rámci této práce probíhal výzkum s využitím kvalitativní metodologie. Využity byly metody pozorování, nestandardizovaných rozhovorů a analýzy lékařské a ošetřovatelské dokumentace. Výzkumnými vzorky na které bylo šetření zaměřeno byly pacienti s akutním koronárním syndromem hospitalizovaní na koronární jednotce Kardiocentra v Českých Budějovicích, dále jejich rodinní příslušníci a v neposlední řadě i ošetřovatelský tým zajišťující komplexní ošetřovatelskou péči. Výsledkem této studie bylo jedenáct popisných kazuistik charakterizující výskyt nejčastějších komplikací u pacientů s ACS po SKG/PCI. Pro větší přehlednost je každá kazuistika doplněna o myšlenkovou mapu s výčtem nejdůležitějších ošetřovatelských intervencí v rámci zvládnutí specifického akutního stavu. Studie obsahuje dále rámcovou analýzu bio/psycho/sociálních dopadů komplikovaných stavů na pacienty. Zajímavé je srovnání této problematiky z pohledu sester a pacientů, jež zachycují srovnávací grafy. Oblast věnovaná organizačně personálnímu zajištění obsahuje nejprve charakteristiku chodu a je doplněna o přehledy personálního osazení ošetřovatelským týmem a jejich kvalifikací a zmapováním délky praxe v oboru na Koronární jednotce v Českých Budějovicích. Zpracování sumarizace materiálně přístrojového vybavení vychází rovněž z analýzy předchozích případů a je doplněna fotografiemi přístrojového vybavení, typického a nezbytného pro péči o nemocné na KJ a v rámci práce má především informační a doplňující charakter k ucelení pohledu na provoz koronární jednotky a práci ošetřovatelského personálu.
|
host ::
RSS.