|
|
Chalkedonský sněm z pohledu křesťanské Orthodoxie a monofyzitské Koptské ortodoxní církve.
David, Miloš ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním postojů dvou východokřesťanských tradic - orthodoxní a koptské - ke IV. ekumenickému sněmu, který se sešel v roce 451 v Chalkedonu. Zatímco Pravoslavná církev tento sněm považuje v souladu s pravověrným učením, monofyzitská, resp. nechalkedonská Koptská ortodoxní církev, jej považuje za návrat k heterodoxnímu učení zvaném nestoriánství. Obě křesťanské tradice se ale považují za orthodoxní. Pro pravoslavné křesťany představuje Chalkedon zásadní průlom ve vytříbení christologické nauky, konkrétně učení o dvou přirozenostech - božské a lidské - v jedné osobě Krista, ve kterém Koptové vidí návrat k nestoriánské herezi, která narušovala integritu Kristovy osoby svým dualismem. Práce předkládá pohled na Chalkedonský sněm z obou perspektiv objektivním pohledem. V práci jsem vyšel z autorů z pravoslavného i koptského prostředí, ale také z autorů, kteří se tímto tématem zabývali z čistě historicko-teologického hlediska. Jsou v ní mj. uvedeny všechny teologické i neteologické důvody, proč Koptové dodnes odmítají přijmout závěry tohoto ekumenického sněmu. Snažil jsem se poukázat na to, že monofyzitismus, resp. miafyzitismus - jehož cestou se Koptové vydali - nepředstavuje z teologického orthodoxní pohledu pouze heretickou nauku, ale také v sobě skrývá prvky nacionalismu,...
|
|
|
Dějiny křesťanského mnišství v Egyptě: od prapočátků po Šenúteho Velikého
David, Miloš ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Vopatrný, Gorazd Josef (oponent)
Diplomová práce je předně zaměřena na egyptské mnišství v jeho je období ve 4. a 5. století. Jak z názvu práce vyplývá, je v ní také pojednáno o prvopočátcích mnišského hnutí na území dnešního Egypta, koncový bod práce pak představuje postava Šenútého Velikého stojícího na pomezí Orthodoxie a koptského křesťanství, osoby, která je v Koptské ortodoxní církvi honorována, zatímco mimo ni je jeho jméno spojeno s autoritářstvím. V práci je rovněž věnována pozornost předchůdcům mnišského ideálu na území Egypta, a to jak v rámci antické filosofie a judaismu, tak v křesťanské tradici, konkrétně alexandrijské škole. Kromě toho, je v práci pojednáno o pouštní literatuře, významných mnišských centrem této periody na území Egypta i o ženských mnišských komunitách, o kterých je známo opravdu málo. Hlavní částí práce představuje kapitola jednotlivých významných představitelů egyptského mnišství, konkrétně o svatých Pavlu Thébském, Antonínu Velikém, Amúnovi, Pachómiovi, Makariovi Egyptském a Marie Egyptské, a nakonec o Šenútovi Velikém, který je uctíván jako svatý pouze v Koptské ortodoxní církvi. V jednotlivých podkapitolách, z nichž každá se věnuje jedné osobnosti, jsou zmíněni i jejich žáci, pokud tedy nějaké měli. Uvědomuji si, že tento výběr představitelů asketického způsobu životaje omezený, ale každé...
|
|
|
Chalkedonský sněm z pohledu křesťanské Orthodoxie a monofyzitské Koptské ortodoxní církve.
David, Miloš ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním postojů dvou východokřesťanských tradic - orthodoxní a koptské - ke IV. ekumenickému sněmu, který se sešel v roce 451 v Chalkedonu. Zatímco Pravoslavná církev tento sněm považuje v souladu s pravověrným učením, monofyzitská, resp. nechalkedonská Koptská ortodoxní církev, jej považuje za návrat k heterodoxnímu učení zvaném nestoriánství. Obě křesťanské tradice se ale považují za orthodoxní. Pro pravoslavné křesťany představuje Chalkedon zásadní průlom ve vytříbení christologické nauky, konkrétně učení o dvou přirozenostech - božské a lidské - v jedné osobě Krista, ve kterém Koptové vidí návrat k nestoriánské herezi, která narušovala integritu Kristovy osoby svým dualismem. Práce předkládá pohled na Chalkedonský sněm z obou perspektiv objektivním pohledem. V práci jsem vyšel z autorů z pravoslavného i koptského prostředí, ale také z autorů, kteří se tímto tématem zabývali z čistě historicko-teologického hlediska. Jsou v ní mj. uvedeny všechny teologické i neteologické důvody, proč Koptové dodnes odmítají přijmout závěry tohoto ekumenického sněmu. Snažil jsem se poukázat na to, že monofyzitismus, resp. miafyzitismus - jehož cestou se Koptové vydali - nepředstavuje z teologického orthodoxní pohledu pouze heretickou nauku, ale také v sobě skrývá prvky nacionalismu,...
|
host ::
RSS.