|
|
Crush syndrom z pohledu zdravotnického záchranáře
TARAS, Ivan
Tématem bakalářské práce je Crush syndrom z pohledu zdravotnického záchranáře. V teoretické části práce se čtenáři mohou dozvědět co je to crush syndrom, kdy a za jakých situacích vzniká, jaké pochody se v těle postiženého odehrávají, jak se poté projevuje a jaká je jeho terapie. V praktické části byl zvolen jeden cíl. Zmapovat úroveň povědomí nelékařského zdravotnického personálu o problematice crush syndromu. Pro zpracování výzkumného souboru byla použita kvalitativní metoda sběru dat ve formě polostrukturovaných rozhovorů, kde bylo 7 hlavních otázek, na základě kterých se pak rozhovory dále rozvíjely. Výzkumný vzorek tvořilo 12 respondentů. 6 zdravotnických záchranářů vykonávající svojí službu v přednemocniční neodkladné péči a 6 nelékařských zdravotnických pracovníků vykonávající svou profesi v akutním lůžkovém zařízení. Výstupem bakalářské práce je přehled, který ukazuje informovanost daných respondentů o problematice crush syndromu. Upozorňuje na drobné nedostatky jak v teoretických, tak praktických vědomostech ohledně dané problematiky. Práce by mohla sloužit jako podklad k lepšímu porozumění crush syndromu při výuce zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta s kompartment syndromem
KRČMOVÁ, Tereza
Bakalářská práce "Ošetřovatelská péče u pacienta s kompartment syndromem" mapuje zvláštnosti ošetřovatelské péče o pacienta s tímto syndromem. Péče o takového pacienta je velmi specifická, a proto by sestra měla mít o této problematice dostatek informací. V teoretické části se zabýváme především preventivními opatřeními, příznaky, diagnostikou, léčbou, perioperačním obdobím, komplikacemi a následně i péčí po propuštění do domácího prostředí. Empirická část práce byla zpracována kvalitativním výzkumným šetřením. Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů. Cílem práce bylo: 1. Zjistit, jaké jsou zvláštnosti v péči o pacienta s touto problematikou. 2. Zjistit, jaké se objevují komplikace u pacienta s kompartment syndromem. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že i přes malé nedostatky poskytují dotazované sestry pacientům kvalitní ošetřovatelskou péči. Bylo zjištěno, že sestry považují za velice důležité preventivní opatření, kterým se snaží zabránit rozvoji kompartment syndromu. Podle získaných informací sestry ihned kontaktují lékaře, pokud zaznamenají alarmující příznaky, a ten určí diagnostické a následně léčebné kroky. Bylo zjištěno, že poskytovaná péče je v tomto případě velice rozmanitá, protože sestra pečuje o pacienta před operačním výkonem a následně i po výkonu. Dále jsme také zjistili, že péče o pacienta po fasciotomii se nijak zvlášť neodlišuje od běžné péče, kterou sestry poskytují i ostatním pacientům.
|
|
|
Kompartment syndrom v přednemocniční neodkladné péči
BENEŠOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku stavů spojených se vznikem kompartment syndromu v přednemocniční péči. Tento stav se vyznačuje nárůstem tlaku v uzavřeném anatomickém prostoru, který vede k poruše cirkulace a nervového čití v daném okrsku. V přednemocniční péči se můžeme s kompartment syndromem setkat při frakturách, popáleninách, alergických reakcích, traumatech způsobených úrazem, elektrotraumatem. Dále pak u crush syndromu, dopravních nehod, kraniocerebrálních poraněních a dalších stavů, jejichž průvodním znakem jsou otoky. Tato práce se orientuje především na popáleniny, fraktury, elektrotraumata, nitrobřišní hypertenzi a stavy způsobené hadím uštknutím. Nešetrná, či nevhodná manipulace s takto postiženým pacientem, může zhoršit jeho následný stav, který může vést k poškození pacienta až k fatálním důsledkům. Záměrem práce bylo zmapování teoretických a praktických dovedností nelékařských zdravotních pracovníků, pracujících v přednemocniční péči, v ošetření stavů, jejichž péče může rozvoj kompartment syndromu oddálit, či naopak urychlit. Sběr dat do výzkumu byl uskutečněn pomocí dotazníků a polostandardizovaných rozhovorů. Na vyplnění dotazníků se podílelo dvacet náhodně vybraných respondentů. Rozhovory byly uskutečněny s dvanácti respondenty. Vyhodnocení správných odpovědí je uvedeno v tabulkách v praktické části této práce. Přepis rozhovorů je též součástí praktické části, kde jsou barevně zvýrazněné správné a nesprávné informace, jež byly řečeny dotazovanými zdravotnickými záchranáři. Vzorový test a soupis kladených otázek i s jejich podotázkami jsou k nalezení v příloze 1 a 2. Obě složky výzkumu byly zrealizovány se zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami pracujícími na zdravotnických záchranných službách Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Výzkumem bylo zjištěno, že pojem kompartment syndrom zdravotničtí záchranáři a všeobecné sestry pracující na zdravotnických záchranných službách znají, ale neuvědomují si jeho souvislost s přednemocniční péčí. Odpovědi respondentů se v problematice ošetření akutních stavů souvisejících s tímto jevem v některých případech silně lišily od doporučených postupů v použité literatuře. Dále se výzkum zabýval typem a množstvím používaných roztoků v přednemocniční péči. I tato otázka odhalila zajímavá zjištění. V poslední řadě byl výzkum orientován na možnost výkonu akutní fasciotomie při cirkulárních popáleninách krku v přednemocniční péči. Tento výkon byl respondentům interpretován jako život zachraňující, neboť při tomto stavu je pacient vysoce ohrožen na životě a rychlý transport bez provedení uvolňujících nářezů je pro něj vysoce rizikovým. Jedná se tedy o výkon, který by zdravotničtí záchranáři měli znát alespoň po teoretické stránce a vnímat ho jako život zachraňující výkon, i když k němuž nemají prozatím dostatečné kompetence. Respondenti během výzkumu projevili zájem o tuto problematiku a snahu o prohloubení svých znalostí o tomto výkonu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři a všeobecné sestry pracující na zdravotnických záchranných službách mají celkové nedostatky ve znalostech týkajících se této problematiky. Podle výzkumu a současně i jejich vyjádření při rozhovorech, je důvodem jejich neúplných znalostí nedostatečná informovanost v jednotlivých klinických oborech. Sami záchranáři poukázali na nedostatečné znalosti Zlepšením této situace by mohlo být dostatečné proškolování v oborech traumatologie, chirurgie a intenzivní péče nejenom zdravotnických záchranářů pracujících na zdravotnických záchranných službách, ale i studentů tohoto oboru. Tato práce by mohla sloužit jako námět pro hlubší prozkoumání tohoto prozatím dostatečně neznámého tématu. Dále pak pro rozvoj odborných znalostí zdravotnických záchranářů v ošetřování edematózních stavů a zkvalitnění péče o pacienty jakož to i jejich následné uzdravování.
|
|
|
Kompartment syndrom u poranění bérce a problematika ošetřování z pohledu pacienta
BÁRTOVÁ, Marcela
Soubor klinických příznaků, které vznikají při zvýšení tlaku v uzavřeném anatomickém prostoru, je nazýván kompartment syndromem. Musíme věnovat velkou pozornost této diagnostice, protože při rozvoji kompartment syndromu dochází k lokální ischemii a v některých případech je indikována fasciotomie. Pro pacienty to znamená náročnou a dlouhodobou léčbu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda mají pacienti informace o způsobu operačního řešení kompartment syndromu, jakými informacemi disponují o následném ošetřování fasciotomie a jak velké má pacient obavy z eventuelní amputace dolní končetiny při stanovení diagnózy kompartment syndrom. Posledním cílem bylo zjistit, jak velké má pacient obavy o následující funkčnost dolní končetiny. Rozhovory byly vedeny se čtyřmi pacienty hospitalizovanými na Traumatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s., a s třemi sestrami, které pracují též na tomto oddělení. Šetření bylo provedeno metodou nestandardizovaného rozhovoru. Z šetření vyšlo, že informace o způsobu operačního řešení kompartment syndromu a o následném ošetřování fasciotomie jsou podávány, ovšem někdy s časovou prodlevou, a to v situacích, kdy se pacient tyto informace dozví až po provedení operačního zákroku. Pacienti se zaměřovali na svou poraněnou končetinu, sestry péči o fasciotomii vnímají komplexně a informují pacienta o veškerých ošetřovatelských postupech, které se pacienta týkají. Dále z výzkumného šetření byla potvrzena obava pacientů nejen z eventuelní amputace postižené dolní končetiny, ale i o následující funkčnost dolní končetiny. To má vliv na psychiku pacienta, která je pro kvalitní ošetřovatelský průběh velmi důležitá. Tato bakalářská práce nastiňuje problém v časném podávání informací pacientům o možných komplikacích a následných řešeních těchto komplikací. Tím se mohou zvětšovat celkové obavy pacienta o jeho zdravotní stav či, jako v našem případě, o poraněnou končetinu. Výsledky šetření budou publikovány v odborných časopisech, mohou probíhat přednášky na toto téma na vzdělávacích akcích a bude vytvořena brožura pro pacienty: Kompartment syndrom a jeho ošetřování.
|
|
|
Problematika ošetřování nemocných s kompartment syndromem při poranění bérce
WICHTOVÁ, Zdeňka
Kompartment syndrom je syndrom klinických příznaků, které vznikají zvýšením tlaku v uzavřeném anatomickém prostoru. Po určitou dobu je toto zvýšení tlaku vyrovnáváno poddajností fascie. Když se tento mechanismus vyčerpá, dochází k rozvoji lokální ischemie a nastává kompartment syndrom. Léčba směřuje k záchraně končetiny a nemocného. Role sestry je pečlivě sledovat jeho celkový stav, klinické příznaky kompartment syndromu, provádět pomocná vyšetření, asistovat při měření intrafasciálního tlaku v postižené části těla a účastnit se náročného léčení vzniklé komplikace. Sestra je s nemocným ve stálém kontaktu, edukuje ho a dodává mu psychické podpory a o všech změnách informuje lékaře. Cílem bakalářské práce bylo zjistit znalosti sester o příčinách, které způsobují kompartment syndrom při poranění bérce. Dalším vytyčeným cílem bylo, zda sestry mají znalosti o specifikách ošetřovatelské péče u nemocných s kompartment syndromem při poranění bérce. Byly stanoveny tři hypotézy. H1: Sestry mají znalosti o příčinách způsobující kompartment syndrom při poranění bérce. Tato hypotéza byla potvrzena. H2: Sestry neumí včas rozpoznat nástup kompartment syndromu při poranění bérce. Hypotéza byla vyvrácena. H3: Sestry mají znalosti o specificích ošetřovatelské péče u nemocných s kompartment syndromem při poranění bérce. Hypotéza byla potvrzena. Provedený výzkum byl zpracován kvantitativním způsobem. Údaje, které byly nezbytné k dosažení cílů a hypotéz, byly získány metodou dotazování a sběr dat byl proveden technikou dotazníku, který byl anonymní a jeho vyplnění bylo dobrovolné. Byl prováděn v Nemocnici České Budějovice na Oddělení úrazové a plastické chirurgie a Ortopedickém oddělení. Výsledky výzkumu mohou sloužit ke zprostředkování zjištěných informací zdravotnickým pracovníkům v praxi nebo na odborných seminářích.
|
host ::
RSS.