|
|
Úloha dětské sestry ve školním stravování
MÁGROVÁ, Milena
Postoje ke stravování a výživové zvyklosti se formují od raného dětství, pod vlivem životního stylu rodiny společně a postupně s působením školy a společenství, ve kterém dítě vyrůstá. Zdravý životní styl by měl systematicky oslovovat všechny děti v průběhu celé školní docházky přiměřené jejich věku a potřebám. Komplexní propojení teoretického a praktického působení na žáky při výuce ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, Výchovy ke zdraví s možností propojení se školní jídelnou. Pokud bude snažení školních jídelen podpořeno působením učitelů, kteří vhodně využijí forem a metod výuky, aby zpřístupnili svým žákům nejen odborný pohled na problematiku výživy, ale oslovili žáky natolik, aby byli ochotni korigovat své dosavadní návyky z rodinného prostředí a dále je měnit ve prospěch svého zdraví. Pak budeme na dobré cestě společné spolupráce všech zúčastněných - rodičů, zdravotníků, učitelů a školních jídelen vedoucí ke společnému cíli a to je ZDRAVÍ. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit úlohu dětské sestry ve školním prostředí, konkrétně školním stravování. Výzkumné šetření mělo analyzovat stravovací normy pro žáky ZŠ a zjistit zkušenosti a spokojenost rodičů se školním stravováním a zmapovat postoje dětí na nižším a vyšším stupni ke stravování ve školní jídelně. V diplomové práci bylo použito kvantitativní a kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat probíhal prostřednictvím dotazníkového šetření určené rodičům a dětem od 3. až do 9. třídy a Focus group dětí 1. a 2. třídy ZŠ v Jindřichově Hradci. Dotazníky byly zpracovány a statisticky vyhodnoceny programem SPSS. Využili jsme Pearsonova chi kvadrát testu, dvou-výběrového t -testu pro výstupy grafů a tabulek. Focus group bylo provedeno ve třídách a ve školní jídelně mezi dětmi během přestávky a oběda za přítomnosti učitele a zástupkyně ředitele školy. Výzkumný soubor byl tvořen rodiči dětí navštěvující ZŠ v Jindřichově Hradci a žáky 1. až 9. třídy téže školy. Školní stravování, které je velmi diskutovaným tématem jak odbornou, tak laickou veřejností v celé České republice a naše výsledky výzkumného šetření jsou zřejmě výjimkou. analýzy stravovacích norem vyplynulo, že spolupodílení se rodičů na vytváření jídelníčku se mohou podílet jen částečně, protože se i částečně spolupodílejí na financování školního oběda. Z pozorování dětí 1. a 2 třídy jsme zjistili, že děti v tomto období jsou ovlivňovány sociálním prostředím, ve kterém se během dne vyskytují. Přebírají zvyklosti, dovednosti, ale i zlozvyky od rodičů, učitelů a vzorů a jsou v tomto věku snadno ovlivnitelní, proto je nezbytné začít včas s výchovou ke zdraví a prevencí. Zjistili jsme, že děti byli téměř všechna se školním stravováním spokojeny. Další skupinou se stali žáci 3. až 9 třídy, kteří se vyjadřovali a hodnotili stravu ve školní jídelně, kde jak podle celorepublikových výzkumů se náš vzorek od ostatních lišil. Spokojenost dětí se školním stravováním se výrazně nelišila, jak jsme předpokládali, dle věku dětí na nižším a vyšším stupni ZŠ. Výzkumné šetření spokojenosti rodičů dětí se školním stravováním ukázalo, že rodiče dětí na nižším stupni jsou spokojenější, než rodiče dětí na vyšším stupni a spokojenost rodičů se liší. Výzkum poukazuje na propojení školního a zdravotnického systému, kde by v této komunitě měla místo právě dětská sestra, která ve školní zdravotní službě fungovala až do privatizace primární zdravotní péče a jinde v zahraničí úspěšně působí dodnes. Je nezbytné, aby komunitní sestry péči realizovaly, vedly, koordinovaly, a aby jejich péče byla ve všech oblastech vnímána jako legitimní a zásadní. Výsledky výzkumného šetření byly předem vyžádány zástupkyní ředitele školy v Jindřichově Hradci pro případnou korekci stravování dětí ve školní jídelně a dále mohou být prezentovány na seminářích nebo konferencích, které jsou zaměřené na výživu a na zdravý životní styl dětí.
|
|
|
Možnosti dalšího vzdělávání sester v agenturách domácí péče
PEČLOVÁ, Kateřina
Tématem této diplomové práce jsou možnosti dalšího vzdělávání sester v agenturách domácí péče. Je to téma pro tuto dobu velmi aktuální. Jako každé jiné povolání i ošetřovatelská profese vyžaduje určité vzdělání. Rozvoj nových postupů v léčbě a ošetřování nemocných v domácím prostředí klade stále vyšší nároky na přípravu sester, které v agenturách domácí péče pracují. Cílem práce bylo zjistit současný stav vzdělávání sester v agenturách domácí péče, odborné zaměření sester, možnosti vzdělávání, zda sestry pociťují potřebu dalšího vzdělávání a zjistit, zda zaměstnavatel umožňuje sestrám v agenturách domácí péče další vzdělávání v oboru. Cíle výzkumné práce se podařilo splnit.
|
|
|
Pohled zdravotníků na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR
NAGYOVÁ, Věra
Komunitní ošetřovatelství se podílí na péči o zdraví populace v komunitě, mimo zdravotnické zařízení. Je zaměřena jak na péči o nemocného člověka v jeho domácím prostředí, tak zejména na prevenci, na upevnění a podporu zdraví. Cílem komunitního ošetřovatelství je zlepšení zdraví celé komunity, kterým bezprostředně hrozí riziko onemocnění, zdravotního postižení nebo smrti a poskytování jim specifické péče. V úvodní teoretické části této práce jsou zahrnuty základní prvky a typy systému zdravotní péče ČR, dále funkce struktura a činnosti Světové zdravotnické organizace či jaké jsou cíle a činnosti primární zdravotní péče. Jsou zde uvedeny i cíle Evropské Unie a Ministerstva Vnitra pro rozvoj zdravotnické péče v ČR. Ve druhé teoretické části této práce je vysvětlen pojem komunitní ošetřovatelská péče a s tím související její vznik, historie a současnost v ČR. Jsou zde i zmíněny jednotlivé náplně práce sester. V rámci kvantitativního šetření byla zvolena technika dotazníku na základě stratifikovaného výběru, tvořeného otázkami zaměřenými pro sestry. V rámci kvalitativního šetření jsem zvolila metodu dotazování pro zaměstnance zdravotnických pojišťoven, kdy byl pro ně vytvořen strukturovaný rozhovor. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotníci spatřují deficit v oblastech poskytování zdravotnické péče a jaký je pohled zdravotníků na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR. Cíle práce byly splněny. Výzkumnou otázkou bylo zjistit pohled zástupců zdravotnických pojišťoven na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR. Z rozhovorů bylo zjištěno, že zástupci zdravotnických pojišťoven mají na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství kladný pohled. Ze stanovených hypotéz jsem hypotézu 1 nepotvrdila, sestry pracující mimo nemocniční zařízení nespatřují nejzávažnější deficit v oblastech poskytování zdravotnické péče v chybění zajištění v návaznosti poskytované péče. Hypotézu 2 jsem potvrdila, sestry pracující v nemocničním zařízení nejzávažnější deficit v oblastech poskytování zdravotnické péče spatřují v nezájmu veřejnosti pečovat o své zdraví. Hypotézu 3 jsem také potvrdila, pohled zdravotníků na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR je kladný.
|
|
|
Školní sestra její zařazení do zdravotnického systému ČR
KUDLÁČOVÁ, Simona
Nový trend v poskytování zdravotnické péče se přesouvá z nemocničních zařízení do přirozeného prostředí pacienta. Stále více si uvědomujeme nákladnost, někdy i neúčinnost pozdní nemocniční léčby, a proto sílí snaha o včasnou diagnostiku, prevenci a výchovu ke zdraví od útlého věku. Je nutné, abychom budoucí generaci vedli k zájmu o své zdraví a zdraví svých nejbližších žijících ve společné komunitě. Podnět musí vycházet nejen z rodiny, ale i ze školního prostředí, ve kterém se děti téměř denně pohybují. Školní sestra je odborník v oblasti komunitní péče pracující v prostředí školy. Cílem práce školní sestry je udržení a zlepšení fyzického a duševního zdraví. Školní sestra podporuje žáky v odpovědnosti za své zdraví a vytváří systém formalizovaných školních aktivit, připravuje a realizuje edukační program školy se zaměřením na prevenci. Data ve výzkumné části diplomové práce byla získána kvantitativním a kvalitativním výzkumným šetřením. Kvantitativní výzkumné šetření bylo provedeno technikou anonymního dotazníku. Dotazník byl určený praktickým lékařům pro děti a dorost a sestrám pracujícím u praktických lékařů pro děti a dorost. Data kvalitativního výzkumného šetření byla sbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s řediteli základních a středních škol, na jejichž základě byly vytvořeny kasuistiky, ze kterých vycházejí kategorizované tabulky. Cílem této diplomové práce bylo zjistit postoj praktických lékařů pro děti a dorost a dětských sester pracujících u praktických lékařů pro děti a dorost k zavedení funkce školní sestry do systému zdravotnictví ČR. Zjistit názor ředitelů škol na využití pozice školní sestry na jejich školách. Navrhnout zařazení školní sestry do systému zdravotnictví ČR. Výzkum v této diplomové práci ukázal malou míru informovanosti o pozici školní sestry. Jako hlavní sporné body zavedení školní sestry lze označit: způsob financování, otázku kompetencí této sestry a způsob přípravy na toto povolání. Hlavní pozitivum školní sestry respondenti vidí v ucelené péči o žáky, v prevenci a lepší osvětě. Ředitelé škol, lékaři a sestry se domnívají, že školní sestra by měla být ve škole umístěna dle počtu žáků školy a ředitelé škol předpokládají vyšší uplatnění školní sestry na základních než na středních školách. Způsob financování školní sestry by měl být dle respondentů z více zdrojů. Tato práce může být použita jako podklad pro další výzkumné šetření zaměřené na pozici školní sestry, dále jako návrh pro vytvoření pozice školní sestry v systému zdravotnictví v České republice, anebo jako informační materiál pro odbornou i laickou veřejnost.
|
|
|
Přínos práce dětské sestry v komunitním ošetřovatelství v podmínkách České republiky a v zahraničí
PĚTIVLASOVÁ, Alena
Ve své diplomové práci se zabývám: systémem péče o dítě a organizací systému poskytování zdravotní péče v České republice, kompetencemi a způsobilostí v péči o dítě, dokumentem Zdraví pro všechny v 21. století, komunitním ošetřovatelstvím, intervencemi sestry v jednotlivých věkových obdobích a vlastním výzkumným šetřením. Ve výzkumné části práce bylo využíváno kvantitativní i kvalitativní formy šetření. Technikou sběru dat byl dotazník a polostrukturovaný rozhovor. Zkoumaný soubor kvalitativního šetření tvořilo 9 respondentek - 5 sester a 4 praktické lékařky pro děti a dorost. Pro sběr kvantitativních dat jsem využila metodu dotazování. Dotazníky byly určeny pro laickou veřejnost - rodiče dětí do 18 let. Zkoumaný soubor dotazníkového šetření tvořilo 73 respondentů (100%). Výzkumné šetření probíhalo od půlky června 2008 do konce července 2008. Výsledky byly zpracovány do kategorizačních tabulek a grafů v programu Microsoft Office Excel 2007. Snažila jsem se zjistit především názory dětských sester a dětských lékařů na vznik komunitní dětské sestry v ČR a stanovit úlohy, které by mohla komunitní dětská sestra zastávat v České republice při práci s dětskou komunitou. Také jsem se snažila zjistit místa, kde by komunitní dětská sestra mohla pracovat a jaké jsou překážky pro ustanovení této nové funkce v ČR. V neposlední řadě mě zajímal i zájem veřejnosti o působení sestry v oblasti ochrany a péče o zdraví dětí. V České republice zatím komunitní sestra v oblasti péče o děti a mládež jako samostatný a nezávislý komunitní odborník nefunguje. V jiných zemích ale komunitní sestry pracují ve státním zájmu jako součást veřejného zdravotnictví a jsou za svou práci, která je společností velmi ceněna, odměňovány z veřejných prostředků. Rozvoj komunitního ošetřovatelství je prioritou Světové zdravotnické organizace a v České koncepci ošetřovatelství má již také své stálé místo. Hlavní přínos vzniku komunitní sestry bych viděla v tom, že by děti a rodiče měli možnost využívat širšího spektra zdravotnické pomoci, ať už ve škole, v domácnosti nebo v ordinaci. Činnost komunitních sester by mohla napomoci zvýšit informovanost rodin a celospolečensky zlepšit úroveň zdravotnické osvěty. Také by mohla pomoci rodinám, které potřebují zvýšenou zdravotně-sociální péči. Díky samostatné práci komunitní sestry by se zvýšil zájem o profesi sestry a zlepšilo by se i její společenské postavení.
|
host ::
RSS.