|
| |
|
|
Dodržování ženevských úmluv a Dodatkových protokolů v ozbrojených konfliktech od roku 1990.
ČERMÁKOVÁ, Irena
S ozbrojenými konflikty se lidstvo potýká celá staletí. Téměř vždy je důvodem ozbrojeného konfliktu nadvláda nad určitým územím. Pokud se zaměříme na ozbrojené konflikty nám nejbližší historie, je jasné, že mezi ně patří první a druhá světová válka. Tyto dvě války zapříčinily tisíce mrtvých na všech stranách a velké strádání civilního obyvatelstva. Po druhé světové válce se mohlo zdát, že je ozbrojeným konfliktům konec. Přesto následovala válka v Korey či ve Vietnamu, kde opět umírali nevinní civilisté. To je ale více než padesát let stará historie. Bohužel se ozbrojené konflikty stále opakují a od roku 1990 jich bylo více než sto dvacet. Nejsou to sice války takového rozsahu, kdy je zapojený celý svět, ale na svědomí mají také statisíce mrtvých. Trendem konfliktů po studené válce je nepochybně zabíjení civilního obyvatelstva. Bohužel se poměr ztrát na ozbrojených silách a civilistech rapidně změnil. Zejména v Africe jsou poměrně malé ztráty na bojujících jednotkách. Civilisté ale umírají po statisících. Důvody ozbrojených konfliktů po studené válce jsou různé. Ve většině případů, se ale jedná o území a s ním spojené etnické čistky, nebo o bohatství, kterým jsou např. v Africe diamanty. Úkolem mé diplomové práce bylo upozornit na stálé ohrožování základních lidských práv, která jsou v ozbrojených konfliktech naprosto ignorována. V teoretické části diplomové práce je popsáno Mezinárodní humanitární právo, které by mělo být základem pro ozbrojené konflikty. Jsou zde popsány základní zásady Mezinárodního humanitárního práva a typy ozbrojených konfliktů podle Mezinárodního humanitárního práva. V Teoretické části jsou dále popsány některé z článků Ženevských úmluv a Dodatkových protokolů, které v ozbrojených konfliktech od roku 1990 bývají nejčastěji používané a které jsou velmi závažné. Vzhledem k množství ozbrojených konfliktů od roku 1990, kterých bylo více než 120, je v práci uvedeno deset vybraných ozbrojených konfliktů. Ve vybraných konfliktech jsou popsány jednotlivé válečné zločiny, které byly na civilním obyvatelstvu páchány. Tyto zločiny jsou podobné v zemích, které jsou společné kulturou či mentalitou. V afrických státech dochází ke stejným zločinům. Rozdíl je většinou v měřítku páchání těchto válečných zločinů. Stejně tak je tomu i v konfliktech na území bývalé Jugoslávie. V diplomové práci byly požity rozhovory s účastníky některých ozbrojených konfliktů, které značně pomáhají k bližšímu pochopení válečných zločinů, které byly během ozbrojených konfliktů páchané. Zpracování a vyhodnocení získaných výsledků bylo provedeno v programu MS Word a MS Excel.
|
|
|
Efektivnost a limity ochrany civilistů v kontextu humanitární krize: případová studie Haiti
Svobodová, Valérie ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Hlavní oblastí, kterou bude tato práce zkoumat, je lepší pochopení ochrany civilistů v kontextu humanitární krize. V první části práce bude teoreticky vymezena ochrana civilistů a její právní podchycení v kontextu humanitární krize. Dále se práce bude věnovat identifikaci aktérů a jejich rolí -- státu a státních orgánů, mírových misí OSN, systému clusterů, nevládních organizací i samotné občanské společnosti. Poté se zaměří na prevenci v rámci humanitárních krizí, blíže na principy peacekeepingu, lidské bezpečnosti a genderu. Druhá část práce se věnuje případové studii na Haiti v kontextu ničivého zemětřesení z roku 2010 a nastalé humanitární krize. Nejprve rozebírá důsledky zemětřesení -- v oblastech infrastruktury, životního prostředí, vlády, ekonomiky, školství i dopad na samotné civilisty. Zároveň také porovnáme dopady s prioritami státu, tak jak je vidí po zemětřesení. Reakce na zemětřesení je rozdělena na národní a mezinárodní, každá má svá vlastní specifika a vychází z jiných podmínek před i po katastrofě. Práce se dále zaměří na specifické skupiny civilistů -- nezletilé civilisty a na genderové násilí, oblasti, jež vyžadují zvláštní pozornost při humanitárních krizích. Bude se ale věnovat také ochraně civilistů v rámci specifických témat - konkrétně při cyklónu Thomas, v provizorních kempech a při choleře. Práce vyúsťuje ve výzkum v terénu, který se sestává ze třech částí -- dotazníku pro nevládní organizace, civilisty a státní úředníky.
|
host ::
RSS.