|
| |
|
|
Volný čas dětí
JELEČKOVÁ, Monika
V teoretické části své bakalářské práce jsem vymezila pojmy týkající se volného času a zařízení, která se volnočasovými aktivitami zabývají. V praktické části jsem díky dotazníkům porovnala Moravské a České Budějovice, z hlediska nabídek kroužků pro volný čas. Cílem bylo posoudit, jestli je nabídka lepší v maloměstě nebo ve velkoměstě.
|
|
|
Kouzelný svět. Prostor, čas a postavy příběhu dětství v rodině prince Johanna Schönburg-Hartensteina
POLÁČEK, Vít
Italský šlechtic a spisovatel Giuseppe di Lampedusa příznačně ve svých pamětech napsal, že se pokusí psát o prostředí svého dětství a osobách, které je obklopovaly. Jak by vypadal prostor, čas a postavy v příbězích dětství osmi dětí posledního velvyslance Rakousko-Uherska u Svatého stolce, prince Johanna Schönburg-Hartensteina? Jaká místa formovala jejich pohled na svět? Jak plynul jejich čas? Jaké osoby je ovlivňovaly a jaké byly výchovné mechanismy ve šlechtické rodině na přelomu 19. století a v první polovině 20. století? Tato diplomová práce se pokouší pohlédnout na dějiny dětství šlechty netradičně optikou dětí samotných za použití především jejich pamětí, korespondence, ale i za použití dětských kreseb a vzpomínek nejmladší dcery Johanna Schönburg-Hartensteina Sophie Carillo. Pro výchovu šlechtických dětí byl typický život v příběhu, péče vychovatelů a guvernantek, výchova k povinnosti, ctění tradic i časté cestování. Zároveň ale diplomová práce využívá poznatků psychologie a snaží se rekonstruovat nejen jednotlivé motivace, vztahy mezi sourozenci, ale i přímo jednotlivé členy rodiny, jejich snové světy a hry? ?
|
|
|
Obraz dětství a mládí sv. Václava a sv. Vojtěcha v českých legendách
ZÁVODSKÁ, Dana
Bakalářská práce pojednává o obrazu dětství a mládí svatého Václava a svatého Vojtěcha v českých legendách. O tom, jak jsou vnímány v staroslověnské a latinské hagiografii. Práce si všímá kontinuity, ale také odlišností motivů v jednotlivých dílech. Součástí práce je seznámení se s historickou dobou, ve které oba světci žili, s jejich činy a osudy. Důraz je kladen na přelomová období během jejich dospívání a s ním spojenou datací. V průběhu celé práce jsou legendy konfrontovány s poznatky literárních historiků a antropologů, které se snaží potvrdit či vyvrátit pravdivost václavské a vojtěšské hagiografie.
|
|
|
Pohled na různé podoby současného dětství
PROCHÁZKOVÁ, Petra
Práce se zabývá současnými podobami dětství a tím, co je nejvíce ovlivňuje pozitivním i negativním směrem. Práce se zejména věnuje činitelům, kteří se nejvíce podílí na konečné podobě dětství. Patří k nim dítě samotné, jeho vývoj, rodina, do které patří, konkrétní rodinné prostředí, výchova. Podstatnou roli také hraje socializace dítěte neboli jeho začlenění do společnosti. Mezi faktory, které působí negativně, řadíme rozvod rodičů, násilí v rodině, syndrom CAN, alkohol a drogy.
|
|
|
Dětské vikariátní poutě v českobudějovické diecézi z pohledu katechetiky a náboženské pedagogiky
PECHEROVÁ, Jana
Práce se zabývá dětskými vikariátními poutěmi v českobudějovické diecézi. Cílem práce je vytvořit teoretickou část a definovat základní pojmy, co je to dětství, diecéze, vikariát, farnost, pouť, katechetika, náboženská pedagogika, projektová výuka. Dále vytvořit praktickou část, jejíž součástí je projekt dětské vikariátní poutě, a příklad, jak by měla dětská vikariátní pouť po stránce didaktické vypadat.
|
|
|
Zajištění zdravotní péče na akcích pro děti
MATOUŠEK, Jakub
Bakalářská práce zkoumá zajištění zdravotní péče na akcích pro děti. Práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá nejprve definicí dětského věku. Dětský věk je zde uveden až od předškolního věku a ke každému dětskému období jsou uvedeny i nejčastější onemocnění. Dále se pak zabývá problematikou úrazů a specifikací vybraných druhů úrazů. Nakonec jsou v této části definovány a vysvětleny pojmy akce pro děti a zdravotník zotavovacích akcí. Je zde také vysvětlena legislativa, která se ke konání těchto akcí vztahuje. Praktická část bakalářské práce prezentuje výzkumnou část. Pro výzkumnou část byla využita kvantitativní forma výzkumu, technika dotazování, metoda anonymních dotazníků. Dotazníky byly rozdány na 30 akcí pro děti v rámci Jindřichohradeckého okresu. Výsledky byly pro přehlednost zpracovány do grafů. Cílem výzkumu bylo zmapovat zdravotní péči na akcích pro děti a zjistit schopnost a úroveň zdravotnického dozoru. Z dosažených výsledků vyplynulo, že stanovené cíle byly splněny. Pro účely výzkumu byly také vytvořené hypotézy, které tvrdily, že poskytovaná péče je pro nezávažné stavy a zdravotnický dozor na akcích pro děti je v rámci svých kompetencí schopen poskytnout kvalitní zdravotní péči. Vytvořené hypotézy se po zpracování dat z dotazníků potvrdily. V práci bylo tedy zjištěno, že na akcích se vyskytují převážně zdravotní stavy nezávažného charakteru a tyto stavy jsou řešeny adekvátním způsobem zdravotníky zotavovacích akcí. Informace z této práce by mohly posloužit organizátorům zotavovacích akcí. Mohly by pomoci při výběru zdravotníků. Navíc je zde i poukázáno na nedostatky v zákoně upravující zotavovací akce.
|
|
|
Reflexe dětství v obrazech 19. století
MIČKOVÁ, Sabina
Diplomová práce s názvem {\clqq}Reflexe dětství v obrazech 19. století`` se věnuje problematice dětství a dítěte v historickém kontextu v oblasti dětského portrétu. Jedná se o materiálovou studii, která se snaží osvětlit význam ikonografických pramenů pro zkoumání daného tématu. Základní pramenný korpus tvoří dosud nepublikované dětské portréty 19. století z jihočeských hradů a zámků, jež jsou zprostředkované v podobě katalogu. Tento korpus je doplněn o některá díla významných portrétistů té doby, ta jsou reprodukovaná v obrazové příloze. Cílem práce je pokus o interpretaci předložených obrazů a objasnění změn v přístupu vnímání dětství 19. století, odrážející se v portrétním umění.
|
|
|
VLIV SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ NA VZNIK STRACHŮ A ÚZKOSTÍ V DĚTSTVÍ, PSYCHOSOCIÁLNÍ PODPORA A EDUKACE
HLAVATÁ, Šárka
Abstrakt O úzkosti a strachu víme, že jsou biologicky pestré a podílejí se na přežití jedince a tím i lidského druhu. Umožňují nám adaptaci, stejně tak jako přispívají k formování osobnosti člověka. Jejich konkrétní projev je dán biologickými dispozicemi, zkušenostmi získanými během života a tím i vlivem prostředí a učením. S jistotou nemůžeme říci, jak velký vliv má na dané emoce vrozenost včetně dědičnosti a v jaké míře se na nich podílí prostředí. Výchova a individuální zkušenost překrývají vrozené dispozice a určují obsah i formu jednotlivých strachů.Úzkost a různé formy strachu znepříjemňují dítěti přítomné chvíle a často mu brání podávat ve škole výkon, který by odpovídal jeho schopnostem. Mohou také natrvalo poznamenat jeho osobnostní vývoj. Zejména meziosobní vztahy a zvláště pak vztahy rodičů mezi nimi samými se promítají do jednání s dítětem. Což umožňuje hlubší porozumění příčinám a mechanismům, jež přispívají k rozvoji projevů strachu a úzkostnosti u dětí. Dětské zkušenosti jsou pro pozdější vývoj osobnosti člověka nepostradatelné. Zvolenou metodikou je technika sekundární obsahové analýzy dat adekvátních dokumentů týkajících se strachů a úzkostí a technika dotazníku s dětmi ve školských zařízeních prvého a druhého stupně.Pro sběr dat byl vytvořen dotazník skládající se ze dvou částí. A to z části čtrnácti otázek, které se týkaly sociálního prostředí dítěte a povědomí strachů a úzkostí u dotazované skupiny dětí. Dále pak dotazník obsahuje část jedenácti obrázků. Tato část je původní jihočeskou metodou MUDr. Václava Moravy, mající dlouholetou tradici. Která se odvíjí ze zkušeností a odborných znalostí tohoto lékaře v dětské psychiatrii. Obrázková část je sestavena na principech psychologické projektivní diagnostické metody, testu TAT (tematicko-apercepční test). Respondenty dotazníků byly děti, základní školy Emy Destinové v Českých Budějovicích. Navštěvující první a druhý stupeň. Přesněji třetí a čtvrtou třídu a třídu osmou a devátou. Pro vyhodnocení obou částí dotazníku byly použity tabulky a grafy a výsledky jsou uvedeny v procentech či v průměru, graficky. V práci jsem se zaměřila na základní vymezení strachu a úzkosti v dětství a dále na vznik těchto emocí a jejich předcházení. Cílem práce byl monitoring se zaměřením na výskyt dětských strachů a úzkostí vlivem sociokulturního prostředí, ve kterém se pohybují (a to rodiny, školy, media, volnočasové aktivity apod.). Výsledky této bakalářské práce mohou přispět k odkrytí rizik a faktorů, které spoluúčinkují při vzniku strachů a úzkostí v dětství. A tím může sloužit i jako podklad pro učitele a rodiče k lepšímu pochopení dětí. Na základě zhodnocení primárních dat byla stanovena hypotéza. Hypotéza se potvrdila. U dětí mladšího školního věku se častěji objevuje strach či úzkost.
|
|
| |
host ::
RSS.