Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Porovnání přístupu pracovníků Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín k dětem se zdravotním postižením a dětem bez zdravotního postižení
ZHORNÁ, Michaela
Cílem této práce bylo zmapovat aktivity pracovníků dětského domova v péči o děti se zdravotním postižením a děti bez zdravotního postižení. Výzkumný soubor tvořilo šest pracovníků Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín, z nichž jedna byla sociální pracovnice, která je neodmyslitelnou složkou při péči o děti. Výzkum byl realizován kvalitativním výzkumem. Pro zodpovězení výzkumných otázek byla použita metoda dotazování a technikou byl polostrukturovaný rozhovor. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena otevřeným kódováním a následným rozdělením kódů do kategorií. Na základě provedeného výzkumu vyplynulo, že vzdělávání dětí v dětském domově se velice liší, z důvodu návštěvy dvou druhů škol, kdy děti přichází s různou náročností úkolů. Je třeba odlišnost přístupu ve vzdělání k dětem se zdravotním postižením a dětem bez zdravotního postižení. Tím se dostávám k odpovědi na druhou výzkumnou otázku, kdy pracovníci při vzdělávání s dětmi se zdravotním postižením musí používat určité specifické pomůcky, které dětem usnadní práci. Pracovníci se se specifickými pomůckami nesetkávají jen při vzdělávání s dětmi se zdravotním postižením, ale také při rozvoji motoriky a dovedností u chlapce s dětskou mozkovou obrnou. Práce přináší poznatky v oblasti vzdělávání dětí se zdravotním postižením a užívání speciálních pomůcek při práci s těmito dětmi. Těmi pomůckami mohou být edukační karty, které slouží jako pomocník pro rozvoj komunikačních schopností, či pomocná tabulka pro násobení. Z výzkumu je zřejmé, že asistent pedagoga je nepostradatelnou složkou při práci s dětmi se zdravotním postižením, poněvadž tyto děti potřebují individuální péči.
Role sociálního pracovníka v dětském domově
BĚLOCHOVÁ, Lucie
V bakalářské práci se zabývám rolí sociálního pracovníka v dětském domově, přičemž hlavním cílem této práce je zmapování aktivit sociálního pracovníka v tomto zařízení. V rámci výzkumu se věnuji otázkám participace sociálního pracovníka při obnově vztahů s rodinou, jakými aktivitami se podílí sociální pracovník na přípravě odchodu dítěte z dětského domova, jaká je jeho role při mimoškolním vzdělávání dítěte nebo jak vypadá práce s dítětem, které má poruchu chování. Pro dosažení těchto cílů bylo zvoleno výzkumného šetření formou kvalitativního výzkumu. Pro kvalitativní výzkum a dosažení stanoveného cíle byla stanovena metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor je tvořen šesti sociálními pracovnicemi, které pracují v dětském domově v Plzeňském a Jihočeském kraji. Výzkumné šetření probíhalo v březnu roku 2019. Analýza získaných rozhovorů byla zpracována pomocí kódování dat s následnou kategorizací. Tato analýza prokázala, že činnost sociálního pracovníka v dětském domově je velice různorodá, jelikož musí aktivně spolupracovat s různými orgány, aktivně vyhledávat neziskové organizace, které poskytují mimoškolní vzdělávání dětem, spolupracuje s rodinou dítěte a tvoří jakýsi článek v předávání informací mezi dětským domovem a dalšími zařízeními. Bylo zjištěno, že sociální pracovník účelně rodinu nekontaktuje. Na odchod dítěte z DD je dítě poměrně dobře připravováno. Dětský domov mu poskytne jednorázový finanční prostředek tzv. odchodné nebo startovací balíček, který poskytují různé neziskové organizace, nikoli DD. Z výzkumu vyplývá, že dítě je individuálně vzděláváno z pozice vychovatele, kterou doplňují výše zmíněné neziskové organizace. V dětských domovech se také vyskytuje problém ohledně poruchy chování dítěte. Sociální pracovnice uvedly, že děti především porušují sociální normy a nevhodně se projevují ve škole. Specifické přístupy nejsou aplikovány v žádném zkoumaném zařízení a přístup k dětem je velice individuální.
Výchova dítěte partnery stejného pohlaví
PĚTNÍKOVÁ, Alena
Práce se zabývá výchovou dítěte partnery stejného pohlaví a pohledem společnosti na tuto problematiku. Teoretická část charakterizuje homosexualitu obecně, homosexualitu z pohledu křesťanství a zákon o registrovaném partnerství. Dále popisuje rodinu a výchovu dítěte v ní. Zabývá se také vývojem pohlavní identity a rodovými rolemi, zejména jaký vliv má na tento vývoj složení rodičovského páru. Teoretickou část uzavírá kapitola o výchově dítěte partnery stejného pohlaví, ve které jsou také popsány některé možnosti složení rodin s homosexuálními rodiči. Praktická část obsahuje dotazník, který se zabývá pohledem společnosti na homosexualitu a výchovu dítěte homosexuálními páry. Mezi přílohami je zařazen rozhovor s osobou, která je vychovávána párem stejného pohlaví.
PROHLOUBENÍ VZTAHU K RITUÁLU A TRADICI SKRZE VÝTVARNOU HRU (MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK) VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE WALDORFSKÉ A MATEŘSKÉ ŠKOLE ČESKÉ BUDĚJOVICE O.P.S.
MARKOVÁ, Dana
Práce je zaměřená na rozvoj vztahu k rituálům a tradicím skrze výtvarnou hru pro děti mladšího školního věku ve školní družině. První kapitola pojednává o dítěti a jeho vstupu do školy, dále se zabývá otázkou výchovy včera a dnes, jaký vliv má na dítě vstup do školy, a mladším školním věkem a jeho některými specifiky. Další součástí první kapitoly je téma volného času a obsahu výuky mimo vyučování. V závěru první kapitoly je celkové shrnutí o tom, jak je důležité se dětem náležitě věnovat a nezanedbávat jejich výchovu. Druhá kapitola popisuje waldorfské školy všeobecně, jak vlastně waldorfské školy vznikly, kdo je jejich zakladatelem a jaká mají svá specifika. Je také zaměřena na popis Základní školy waldorfské a mateřské školy České Budějovice o.p.s. Třetí kapitola pojednává o školní družině při ZŠW a MŠ ČB, o jejím harmonogramu a denním programu a zda naplňuje podmínky pro správné trávení volného času dětí. Čtvrtá kapitola popisuje motivaci jako takovou, dále vnější a vnitřní motivaci a vzájemně je spolu porovnává a dále se zabývá podmínkami pro udržení vnitřní motivace. Tématem páté kapitoly je výtvarná hra a nastínění vývoje dětské kresby především u dětí mladšího školního věku. Šestá kapitola je o pojmech tradice a rituály. Jaké tradice a rituály provázely lidstvo dříve a jaké dnes. Kdy je ten nejvhodnější věk dítěte pro první seznámení s tradicemi a rituály. Pojednává též o tradicích a rituálech, která jsou součástí ZŠW a MŠ ČB. Tyto tradice a rituály jsou shrnuty v tabulce, která obsahuje období, kdy se jednotlivé tradice konají, jejich název, stručný popis a také to, jaké jsou možnosti tvořivých činností a her k jednotlivým slavnostem. V sedmé kapitole je popsán adventní čas a s ním spojené zvyky a pranostiky. Jak lze s dětmi vytvořit zajímavou adventní výzdobu místo kupovaných dekorací. Jak vznikl adventní kalendář, proč je vhodné jej dětem pořídit a ještě lépe ho vyrobit. A jaké se k adventnímu období váží pranostiky. Dále následuje praktická část. Osmá kapitola je o popisu způsobu práce se svěřenými dětmi a o motivaci dětí k požadované činnosti, jaký způsob motivace je pro ně nejvhodnější. V deváté kapitole je tématem popisem adventních jarmarků na waldorfských školách a proč se vlastně tyto jarmarky konají. Desátá kapitola se věnuje praktickým příkladům výrobků na adventní jarmark, které prohlubují skrze výtvarnou hru vztah k této tradici. Tyto výrobky vyráběly dětmi společně s vychovatelkami ve školní družině při ZŠW a MŠ ČB. V poslední jedenácté kapitole je zhodnocení průběhu osmého adventního jarmarku ZŠW a MŠ ČB.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.