|
|
Victimization in Margaret Atwood's The Blind Assassin
Tomanová, Michaela ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Bakalářská práce zkoumá téma viktimizace v díle kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové, The Blind Assassin. Teoretická část se věnuje dvěma teoriím, které více osvětlují toto téma. Jedna pochází z pera samotné Margaret Atwoodové a je vyložena v její knize o kanadské literatuře, Survival. Druhá teorie je prezentována v knize Trauma and Recovery od Judith Hermanové, lékařky, která se celý svůj život věnuje práci s obětmi post-traumatické stresové poruchy. Tato je často výsledkem násilí páchaném na obětech v raných fázích jejich života. V praktické části práce využívá románu The Blind Assassin pro ilustraci a interpretaci pojmů a myšlenek předložených v předchozí části.
|
|
|
Neo-Pagan Features in Boyden's "Three Day Road"
Bohal, Vít ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Teze mé nadcházející bakalářské práce se bude zabývat tématem náboženství v románu kanadského spisovatele Josepha Boydena Three Day Road (2005). Konkrétně budu hájit hypotézu, že ve vzájemném dialogu animismu a křesťanství, který tvoří jeden ze základních pilířů celé výpravy, jsou přítomny velmi silné ideály a prvky novo-pohanství. Hlavní argument bude postaven na kulturním fenoménu tabu, a jeho vztahu k hlavním postavám, a i k celému příběhu. Na rozdíl od Freudova pohledu, kteý vidí tabu jako životu neprospívající a neurotický psychologický fenomén (použity budou Freudovy spisy Totem a Tabu a Budoucnost jedné iluze), jediní dva vypravěči vidí tabu jako pozitivní jev, a jeho nároky se náležitě řídí, zatímco Elijah Whiskeyjack tabu programově překračuje, a je za to potrestán. Tento morální aspekt příběhu je nejpatrnější ve vztahu dvou hlavních postav, zmíněného Elijahy Whiskeyjacka a Xaviera Birda, a je založen právě na jejich rozdílném vztahu ke kulturním tabu. Hlavní tabu, mající naprosto centrální roli, je tabu spojeno s kanibalismem, jak doslovným, tak metaforickým. Celý příběh hojně využívá odkazy na tradiční Algonkvínské monstrum zvané windigo, které je častou součástí metafor, a anylýza této postavy bude pro účely této práce velmi produktivní. Odmítnutí Feudova názory, že tabu je fenomén neproduktivní...
|
|
|
Prejudice, Cultural Clash, Female Role, Nation and Nationaly in the Novels of Ying Chen
Navrátilová, Leona ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Kanadská spisovatelka čínského původu, Ying Chen, se proslavila jako autorka francouzsky psaných románů, ve kterých zkoumá imigraci, která je úzce spjata s vykořeněností z původního prostředí a ztrátou původní identity. Svou literární tvorbou se primárně zaměřuje na severoamerické čtenáře, proto ve svých dílech detailně vykresluje historické události a sociální fakta Číny. Ying Chen je představitelkou autorů, kteří patří do skupiny tzv. spisovatelů-imigrantů. Páteř její literární tvorby tvoří opakující se téma nacionalismu, feminismu, imaginace a imigrace, která může vést ke ztrátě původní identity. Ying Chen zkoumá, zda je možné, aby člověk zaměnil svou původní identitu, která mu byla vtisknuta jeho rodiči, za zcela novou. Ve svém druhém publikovaném románu, L'Ingratitude (Nevděčná), Ying Chen promlouvá skrze ústa dominantní matky a říká: "Člověk, který nemá rodiče, je nešťastný jako národ, který nemá svou historii." Těmito slovy svým čtenářům naznačuje, že nelze zaměnit svou národnost, národní historii a identitu. Je třeba, abychom přijali sami sebe, tak jak to zdůrazňuje ve svém románu, Immobile, "Já jsem já".
|
|
|
Bullying and its impacts in Margaret Atwood's Cat's Eye
Hemžalová, Simona ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá způsobem ztvárnění šikany v díle Cat's Eye (1988) od kanadské spisovatelky Margaret Atwood. Cílem práce je přiblížit problematiku šikany převážně ve skupině dívek včetně jejích dopadů na účastníky v pozdějších stádiích života a porovnat ji s jejím vyobrazením v díle Cat's Eye. Kromě typických znaků šikany a jejích příčin teoretická část práce popisuje způsoby zvládnutí situace pomocí ego-obranných mechanismů, jež byly navrženy Sigmundem Freudem, a arteterapie, která se soustřeďuje na podstatu problému a zároveň pomáhá klientovi vyjádřit své pocity skrze kreativní aktivitu. Praktická část práce pak zkoumá, jakým způsobem vyobrazení šikany v románu Cat's Eye odpovídá jeho teoretickému uchopení v odborné literatuře. Konkrétněji se zaměřuje na hlavní postavy, které jsou obětí šikany a analyzuje jejich vypořádání se s celkovou situací právě skrze zmíněné terapeutické prostředky. Dále práce sleduje, jakým způsobem šikana celkově zapadá do tvorby Margaret Atwood, a zda se dá považovat za typické téma, nebo jeho variaci, kterými se autorka ve svých dílech zabývá.
|
|
|
Canadian Literary Regionalism: Rural Ontario and Manitoba Pariries In the Works of Alice Munro and Margaret Laurence
Ondová, Zuzana ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá využitím regiónov v diele dvoch uznávaných kanadských autoriek 20. storočia, Margaret Laurencovej a Alice Munroovej. Na bližšiu analýzu som si vybrala Laurencovej román The Diviners (1974) (Hledači pramenů), ktorý uzatvára jej Manawaka cyklus piatich románov, a Munroovej prvú zbierku poviedok Dance of the Happy Shades (1968). Kanadské romány Laurencovej sa odohrávajú v malom fiktívnom mestečku Manawaka v manitobskej prérii, ktoré je podobné jej rodisku. Munroová, ktorá je spájaná s tzv. juhoontárijskou gotikou, nás zavedie do niekoľkých malých miest v južnom Ontáriu. Keďže obe autorky uspeli so svojou literatúrou aj mimo Kanady, je na mieste zvážiť či ich diela môžeme považovať nejakým spôsobom za zreteľne kanadské. V súčasnosti kanadské štúdia považujú regionalizmus za jeden z charakteristických znakov Kanady. Úvod tejto práce hovorí o tom, že v tak etnicky a geograficky rôznorodej krajine ako je Kanada prirodzene neexistuje jednotná národná kanadská identita alebo záujmy. Prvé, čo nám napadá pri téme kanadských regiónov je geografické rozdelenie na provincie a teritóriá, avšak to nie je jediný možný prístup - ak by sme chceli skúmať jazyk alebo podnebie Kanady, vznikli by nám odlišné regióny. Kritička Beverly Rasporichová tvrdí, že umelci často interpretujú svoje...
|
|
|
Victimization in Margaret Atwood's The Blind Assassin
Tomanová, Michaela ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Bakalářská práce zkoumá téma viktimizace v díle kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové, The Blind Assassin. Teoretická část se věnuje dvěma teoriím, které více osvětlují toto téma. Jedna pochází z pera samotné Margaret Atwoodové a je vyložena v její knize o kanadské literatuře, Survival. Druhá teorie je prezentována v knize Trauma and Recovery od Judith Hermanové, lékařky, která se celý svůj život věnuje práci s obětmi post-traumatické stresové poruchy. Tato je často výsledkem násilí páchaném na obětech v raných fázích jejich života. V praktické části práce využívá románu The Blind Assassin pro ilustraci a interpretaci pojmů a myšlenek předložených v předchozí části.
|
|
|
Neo-Pagan Features in Boyden's "Three Day Road"
Bohal, Vít ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Teze mé nadcházející bakalářské práce se bude zabývat tématem náboženství v románu kanadského spisovatele Josepha Boydena Three Day Road (2005). Konkrétně budu hájit hypotézu, že ve vzájemném dialogu animismu a křesťanství, který tvoří jeden ze základních pilířů celé výpravy, jsou přítomny velmi silné ideály a prvky novo-pohanství. Hlavní argument bude postaven na kulturním fenoménu tabu, a jeho vztahu k hlavním postavám, a i k celému příběhu. Na rozdíl od Freudova pohledu, kteý vidí tabu jako životu neprospívající a neurotický psychologický fenomén (použity budou Freudovy spisy Totem a Tabu a Budoucnost jedné iluze), jediní dva vypravěči vidí tabu jako pozitivní jev, a jeho nároky se náležitě řídí, zatímco Elijah Whiskeyjack tabu programově překračuje, a je za to potrestán. Tento morální aspekt příběhu je nejpatrnější ve vztahu dvou hlavních postav, zmíněného Elijahy Whiskeyjacka a Xaviera Birda, a je založen právě na jejich rozdílném vztahu ke kulturním tabu. Hlavní tabu, mající naprosto centrální roli, je tabu spojeno s kanibalismem, jak doslovným, tak metaforickým. Celý příběh hojně využívá odkazy na tradiční Algonkvínské monstrum zvané windigo, které je častou součástí metafor, a anylýza této postavy bude pro účely této práce velmi produktivní. Odmítnutí Feudova názory, že tabu je fenomén neproduktivní...
|
|
|
Prejudice, Cultural Clash, Female Role, Nation and Nationaly in the Novels of Ying Chen
Navrátilová, Leona ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Kanadská spisovatelka čínského původu, Ying Chen, se proslavila jako autorka francouzsky psaných románů, ve kterých zkoumá imigraci, která je úzce spjata s vykořeněností z původního prostředí a ztrátou původní identity. Svou literární tvorbou se primárně zaměřuje na severoamerické čtenáře, proto ve svých dílech detailně vykresluje historické události a sociální fakta Číny. Ying Chen je představitelkou autorů, kteří patří do skupiny tzv. spisovatelů-imigrantů. Páteř její literární tvorby tvoří opakující se téma nacionalismu, feminismu, imaginace a imigrace, která může vést ke ztrátě původní identity. Ying Chen zkoumá, zda je možné, aby člověk zaměnil svou původní identitu, která mu byla vtisknuta jeho rodiči, za zcela novou. Ve svém druhém publikovaném románu, L'Ingratitude (Nevděčná), Ying Chen promlouvá skrze ústa dominantní matky a říká: "Člověk, který nemá rodiče, je nešťastný jako národ, který nemá svou historii." Těmito slovy svým čtenářům naznačuje, že nelze zaměnit svou národnost, národní historii a identitu. Je třeba, abychom přijali sami sebe, tak jak to zdůrazňuje ve svém románu, Immobile, "Já jsem já".
|
host ::
RSS.