|
|
Ošetřovatelská péče na standardní covidové jednotce z pohledu pacienta
BLAŽKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce popisuje ošetřovatelskou péči na standardní covidové jednotce z pohledu pacienta. S ohledem na téma práce byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1. Jak vnímají ošetřovatelskou péči pacienti na standardním covidové jednotce? 2. Jaké potřeby popisují pacienti, kteří byli hospitalizování na standardní covidové jednotce? 3. Jaké informace pacienti postrádají od sester v souvislosti s onemocněním Covid-19 během hospitalizace na standardní covidové jednotce? V teoretické části se zabýváme onemocněním Covid-19, popisem ošetřovatelské péče na standardní covidové jednotce, zjišťováním změn v potřebách pacientů na tomto oddělení a informovanosti pacientů o onemocnění Covid-19. Praktická část přednáší výzkum z covidových jednotek z nemocnic okresního nebo krajského typu. Pro výzkumnou část byla vybrána kvalitativní metoda formou polostrukturovaných rozhovorů, při kterých byli dotazováni pacienti po prodělaném onemocnění Covid-19. Získaná data byla zpracována metodou otevřeného kódování technikou "tužka-papír". Výsledky jsou rozděleny do 3 kategorií. První kategorie se zabývá zmapováním ošetřovatelské péče z pohledu pacienta. Mapuje režim na covidové jednotce, ošetřovatelské intervence a také hodnocení pobytu pacientem. Druhá kategorie popisuje uspokojování potřeb pacientů. Nastiňuje pohled na pacientovo prožívání nutnosti být v izolaci a na potřeby popsané pacienty během hospitalizace. Třetí kategorie mapuje informovanost pacientů o onemocnění a poskytuje pohled na informace, které v souvislosti s tímto onemocněním postrádali. Na základě získaných informací je možné zjistit, jak probíhá ošetřovatelská péče u pacientů na covidových jednotkách, ale také kde jsou mezery a prostor pro zlepšení. Výsledky je možné aplikovat do praxe za účelem zkvalitnění péče či mohou sloužit jako zdroj informací pro studenty ošetřovatelství.
|
|
|
Laboratorní diagnostika SARS-CoV-2 v Nemocnici Strakonice, a.s. v roce 2020/21
SOKOLOVÁ, Eliška
V prosinci 2019 byl v Číně objevený nový druh beta-koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19. Zlatým standardem laboratorní diagnostiky je RT-PCR v reálném čase. Další alternativu přímého průkazu SARS-CoV-2 představují antigenní testy. V období leden-únor 2021 byla metodou real-time RT-PCR ověřována spolehlivost antigenních testů od firmy Abbott. U 48 vzorků, které měly pozitivní antigenní test, bylo následně prováděno referenční PCR vyšetření. Pouze 1 osoba vykazovala falešně pozitivní reakci antigenního testu. Současně bylo PCR metodou vyšetřováno i 80 konsekutivních vzorků od symptomatických pacientů Nemocnice Strakonice, a.s., kteří měli negativní antigenní test. Celkem 16 osob vykazovalo falešně negativní reakci. Dále byl zpracován statistický přehled PCR testů provedených v Centrálních laboratořích Nemocnice Strakonice, a.s. v roce 2020/21. V tomto období bylo vyšetřeno celkem 78 222 vzorků, z toho 17 622 osob s pozitivním výsledkem. Za nejvíce kritické pandemické období je považováno jaro 2021, kdy procento pozitivity všech vyšetřených osob dosáhlo 45,8 %. Zajímavým zjištěním byla vysoká míra pozitivity v kategorii 60+. Naopak v podzimní vlně 2021 bylo zaznamenáno vysoké procento pozitivity u dětí do 15 let, které se do té doby testovaly minimálně. Real-time RT-PCR je časově i finančně náročná metoda a vyžaduje kvalifikovaný personál pro její provedení. Naopak antigenní testy představují rychlou a jednoduchou variantu možné detekce SARS-CoV-2. V POCT režimu jsou kvalitní antigenní testy spolehlivou alternativou testování, a to převážně u symptomatických jedinců. V důsledku výskytu falešně negativních reakcí, je i přesto doporučováno ověřovat negativní antigenní výsledky pomocí PCR.
|
|
|
Činnost dobrovolníků v domovech pro seniory při pandemii COVID-19
POSLUŠNÁ, Věra
Dobrovolnictví je nedílnou součástí lidského života. Dobrovolnickou činnost můžeme chápat jako činnost, která má smysl, pomáhá potřebným, je konaná ze svobodné vůle a bez nároku na finanční odměnu. Sociální oblast je jedna z nejvíce potřebných oblastí, ve které svoji činnost dobrovolníci mohou vykonávat. Tato bakalářská práce se zabývá činnostmi dobrovolníků v domovech pro seniory při pandemii COVID-19. Hlavním cílem je zanalyzovat výkon dobrovolnické činnosti v domovech pro seniory během pandemie COVID-19. Dílčím cílem je následné porovnání zkušeností jednotlivých domovů pro seniory s dobrovolnickou činností během pandemie a uvést příklady dobré praxe. Pro samotný výzkum této bakalářské práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána metodou dotazování, které probíhalo technikou polořízeného rozhovoru. Poté byla vyhodnocována procesem otevřeného kódování, způsobem tužka - papír. Po procesu otevřeného kódování byli vytvořené kategorie, které byli následně rozdělené do tří oblastí. Z každé kategorie bylo pro větší přehlednost vytvořeno schéma, které danou kategorie prezentuje. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že klasická dobrovolnická činnost, díky nařízení Vlády České republiky a mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví, vůbec neprobíhala. Pouze v obdobích rozvolnění dříve zmíněných opatření a nařízení, kterých ovšem bylo málo, se některé domovy pro seniory vraceli ke klasickým dobrovolnickým činnostem. Z výzkumu je ale naopak zřejmé, že i během pandemie COVID-19 se dobrovolníci aktivně zapojovali a byli prospěšní pro uživatele i pro domovy pro seniory.
|
|
|
Epidemie koronaviru SARS-CoV-2 a její vliv na sociální služby v Jihočeském kraji
BOUŠKOVÁ, Naděžda
Předkládaná bakalářská práce se zabývá tématem pandemie SARS-CoV-2 v užším smyslu a zaměřuje se na zásahy a změny, které s sebou pandemie přinesla do prostředí sociálních služeb a kterým museli pracovníci v přímé péči čelit. Cílem práce je podrobná analýza těchto změn a jejich dopadů. K uskutečnění této analýzy byla použita kvalitativní metoda výzkumu za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Data z jednotlivých rozhovorů byla poté vyhodnocena a formou otevřeného kódování seskupena do devíti kategorií. Výzkum uskutečnění v rámci předkládané bakalářské práce potvrdil, že pandemie SARS-CoV-2 měla zásadní dopad na profesní i osobní život pracovníků v přímé péči. Pracovníci se museli vypořádat s fyzicky náročnou situací, ale zejména pak s konstantním stresem a neustálou obavou o zdraví své, svých blízkých, ale i uživatelů. Stěžejní význam bakalářské práce představuje především skutečnost, že analyzována byla skupina obyvatel, která v bezprecedentní situaci pečovala o nejvíce zranitelné osoby, a byla tak vystavena většímu tlaku. Výsledky bakalářské práce mohou být použity pro další výzkum, a to především v oblasti dopadů stresové zátěže na psychiku pracovníků, zejména z toho důvodu, že vysoké pracovní zatížení a dlouhotrvající stres si může začít vybírat svou daň v následujících týdnech a měsících. Výsledky předkládané práce mohou být zároveň stimulem a motivací pro zaměstnavatele v oboru sociálních služeb připravit pro pracovníky v přímé péči patřičné programy, které by jim pomohly s fyzickou i psychickou regenerací.
|
|
|
Sociální fungování v domově pro seniory během pandemie Covid-19
KREJČOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce řeší sociální fungování v domově pro seniory během pandemie Covid-19. V teoretické části jsou vymezeny pojmy stáří a stárnutí. Dále je zde definováno sociální fungování, onemocnění Covid-19 a omezení, která byla s pandemií Covid-19 spojena. Praktická část bakalářské práce obsahuje zpracování a vyhodnocení výsledků, které byly získány díky výzkumnému šetření. Bakalářská práce si kladla ambice charakterizovat sociální fungování klientů a klientek konkrétního domova pro seniory během pandemie Covid-19. Pro naplnění tohoto cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie prostřednictvím metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Hlavní výzkumná otázka je: Jak se změnilo sociální fungování klientek a klientů v konkrétním domově pro seniory vlivem pandemie Covid-19? Komunikační partneři byli vybráni na základě předem stanovených kritériích. Z důvodu vyšší plauzibility výzkumu byl uskutečněn doplňkový rozhovor s vrchní sestrou, která zhodnotila sociální fungování klientů domova pro seniory. Při vyhodnocování získaných dat byla využita metoda otevřeného kódování. Z provedeného výzkumu vyplývá, že každý klient domova pro seniory byl nějakým způsobem pandemií Covid-19 ovlivněn. Na to, jak moc pandemie ovlivnila sociální fungování klientů, měla vliv jejich osobnost a to, jak dokázali zvládat náročné životní situace. Bakalářská práce může přispět jako metodická pomůcka pro sociální pracovníky v práci se seniory či může být použita jako informační materiál pro veřejnost. Také přinese zpětnou vazbu pro vedení domova pro seniory, ve kterém byl výzkum uskutečněn.
|
|
|
Stravování chlapců 7.-9. ročníku základní školy při pandemii Covid-19 během distanční výuky a po jejím ukončení
KVĚTOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou stravování dětí a vlivem distanční výuky na jejich výživu. Cílem bylo zmapovat somatický vývoj chlapců 7.-9. ročníku, zhodnotit dodržování správných výživových doporučení a porovnat stravování při pandemii Covid-19 se stravováním po ukončení distanční výuky. Teoretická část se zabývá energetickou potřebou dětí a jejími komponenty, významem a potřebou makronutrientů a pro dětskou skupinu nejvýznamnějšími mikronutrienty. Dále se také věnuje doporučením pro dětskou výživu, pitný režim a fyzickou aktivitu, problematice stravování dětí, hodnocení somatického vývoje a v neposlední řadě vztahu pandemie covid-19 k tématu. Do výzkumné části práce se zapojilo celkem 10 chlapců, kdy každý z nich poskytnul sedmidenní jídelní záznam. Ke sběru dat byla zvolena kvalitativní metoda s využitím semistrukturovaného rozhovoru. Samotné rozhovory byly následně zpracovány do kazuistik spolu s naměřenými antropometrickými údaji a ve výsledcích jídelníčků byly zhodnoceny informace z týdenního záznamu, včetně průměrného denního propočtu nutrientů uskutečněného pomocí programu Nutriservis Professional a Kalorických tabulek. Z výsledků vyplynulo, že většina chlapců se nachází s naměřenými údaji BMI a hmotnosti na vyšších percentilových hodnotách. Během období distanční výuky došlo u informantů k souběžnému navýšení percentilu BMI i hmotnosti, přičemž u poloviny z nich zůstal výškový percentil nepozměněn. Hodnocením jednotlivých okruhů výživových doporučení bylo zjištěno, že informanti celkově nedodržují žádná ze zmíněných doporučení. Pozitivní z výsledků byla nižší konzumace sladkých a slaných lahůdek, která se však u poloviny informantů vykompenzovala slazenými nápoji. Během distanční výuky došlo u chlapců ke změně negativního rázu ve skupinách ovoce a zeleniny, mléka a mléčných výrobků, sladkých a slaných lahůdek a také ke změně pitného režimu.
|
|
|
Metody diagnostiky viru SARS-CoV-2
HELMICHOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá studiem diagnostiky viru SARS-CoV-2. Jedná se o RNA koronavirus, který způsobuje onemocnění COVID-19. Bylo objeveno koncem roku 2019 v Číně a poté se onemocnění rozšířilo po celém světě. Toto onemocnění se projevuje těžkým kašlem, ztrátou chuti a čichu. V horších případech se projevuje zápalem plic. Diagnostika viru SARS-CoV-2 se provádí pomocí PCR testu, antigenních testů a testů na protilátky. Vyšetření antigenními testy je určeno pro rychlý screening přítomnosti viru. Test na průkaz protilátek je vhodný pro ověření prodělání nemoci, popř. jim zjistíme účinnost očkování a odolnost proti němu. Tyto vzorky se získají stěrem z nosohltanu, úst ze slin nebo krve. Odběr by měl být správný a důkladný pro analýzu viru SARS-CoV-2. Metoda PCR je pokládána za nejspolehlivější metodu pro diagnostiku viru SARS-CoV-2. Metoda nám umožňuje detekci viru na základě známých sekvencí a při použití vhodných primerů dojde k rozlišení jednotlivých variant virů. V práci je popsána morfologie, diagnostika viru SARS-CoV-2 a metodika PCR s přesným navržením primerů pro detekci SARS-CoV-2. Pomocí softwaru je provedeno srovnání genomů SARS-CoV-2 v dané mutované oblasti a vytipovaná místa, ve kterých se vzájemně liší.
|
|
|
Vliv pandemie Covidu-19 na pohybové aktivity u pacientů s roztroušenou sklerózou
BŘEZÍKOVÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce je vliv pandemie Covidu-19 na pohybové aktivity u pacientů s roztroušenou sklerózou. Cílem této práce bylo popsat, jak ovlivnil nouzový stav způsobený pandemií Covidu-19 pacienty s roztroušenou sklerózou pomocí dotazníku, který byl poskytnut pacientům s roztroušenou sklerózou skrze sociální sítě, konkrétně Facebook, a přes emailovou komunikaci. Z výsledků této bakalářské práce vyplývá, že 52% respondentů neovlivnila pohybové aktivity pandemie Covidu-19. U většiny pacientů se jejich fyzická zdatnost během pandemie Covidu-19 zhoršila, nebo nezměnila a pouze u 8% došlo ke zlepšení v jejich fyzické zdatnosti. Také vyšlo najevo, že s každou další vlnou pandemie Covidu-19 se snižoval počet respondentů, kteří se věnovali pravidelné fyzické aktivitě nebo cvičení více, než před pandemii Covidu-19. Skoro půlka respondentů (48%) uvedla, že nechodí na pravidelné terapie k fyzioterapeutovi, takže zde nemohli zaznamenat žádnou změnu. Ti, kteří na pravidelné terapie dochází, tak v 98% uvedli, že nezaznamenali žádnou změnu ve fyzioterapeutické léčbě. Pouze u 2% byla terapie přerušena. Tato bakalářská práce může být využita k obeznámení veřejnosti s onemocněním roztroušená skleróza. Také k obeznámení veřejnosti se související aktuální situací pandemie Covidu-19 a jejím dopadu na pohybové aktivity pacientů s roztroušenou sklerózou.
|
|
|
Činnost Policie České republiky v době nouzového stavu
FOUROVÁ, Miluše
Bakalářská práce řeší problematiku Policie České republiky, jejího postavení v rámci Integrovaného záchranného systému a jejího plnění úkolů za běžného stavu a následně v případě vyhlášení nouzového stavu, který byl vyhlášen v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19. Práce se dělí na dvě části, první část je teoretická a druhá je praktická. Teoretická část práce je rozdělena na několik kapitol a podkapitol, přičemž teoretická část bakalářské práce charakterizuje Integrovaný záchranný systém, popisuje jeho činnost při vzniku mimořádné události a vyjmenovává a popisuje jeho základní složky, kdy nejvíce je tato část věnována Policii České republiky. Ohledně Policie České republiky jsou v teoretické části popsány důležité aspekty, týkající se například charakteristiky této složky, její skladby nebo plnění základních úkolů. V souvislosti pak s těmito úkoly, obsahuje poslední část teoretické části problematiku vyhlášených nejvýznamnějších nouzových stavů v České republice, kdy jsou jmenovány všechny vyhlášené nouzové stavy v souvislosti s pandemií Covid-19 a s nimi související zavedená opatření v rámci Policie České republiky. V praktické části byl proveden výzkum pomocí dotazníkového šetření, kdy tento dotazník byl určen pro příslušníky Policie České republiky. Cílem dotazníku bylo zjistit, zda policie České republiky zvládla situaci, která přišla v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19 a zda tato situace měla vliv na výkon služby a na službu vykonávající policisty. Dotazníkové šetření bylo rozpracováno do grafů a obrázků a získané informace byly interpretovány a podrobněji rozepsány v diskusi. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že Policie České republiky díky policistům, kteří jsou pevnou základnou této složky a k nastalé krizové situaci v souvislosti s pandemií Covid-19 přistupovali s velkým respektem, zvládla čelit pandemii Covid-19 ať už na úrovni interní a personální, tak i vůči napjaté atmosféře, která panovala mezi veřejností. Byť policisté vnímali jistou obavu, zejména ozdraví svých blízkých a chyběl po přijetí režimových opatření kontakt s ostatními kolegy, díky svým osobnostním předpokladům, na základě kterých byli přijati do služebního poměru, na sobě psychický dopad nepociťovali a nově příchozí situace byla zvládnutá s naprostou profesionalitou.
|
|
|
Vybrané aspekty pandemie COVID-19 u zdravotnických pracovníků
POLAN, Martin
Diplomová práce se zaměřila na otázku, jaký dopad měla a má pandemie onemocnění COVID-19 na pracovníky ve zdravotnictví. Teoretická část porovnává dostupnou literaturu a uvádí potřebné informace o původci tohoto virového onemocnění. Dále je popsán stres, jeho příčiny, rizikové faktory, projevy a metody jeho zvládání. Největší prostor je zde věnován syndromu vyhoření. Cílem výzkumné části bylo zjistit, v jaké míře se syndrom vyhoření u zdravotníků vyskytuje a jaké faktory ho ovlivňují. Výzkum byl proveden na vybraných odděleních v Nemocnici České Budějovice, a.s., konkrétně na Interním oddělení, Anesteziologicko-resuscitačním oddělení, Oddělení urgentního příjmu, Infekčním oddělení a Oddělení nemocniční hygieny a epidemiologie. Potřebná data byla získána formou kvantitativního výzkumu, a to prostřednictvím standardizovaného dotazníku "Inventář syndromu vyhoření." Tyto výsledky byly vyhodnoceny a statisticky ověřeny za účelem potvrzení či vyvrácení hypotéz. Výsledkem bylo zjištění, že o dost více než 50 % zdravotnických pracovníků na sobě po dobu pandemie pocítilo zhoršování příznaků syndromu vyhoření. Spojitost mezi určitým faktorem a přítomností syndromu vyhoření se podařilo statisticky prokázat pouze u faktoru velikosti obce, kdy zdravotničtí pracovníci z obcí s počtem do 3 000 obyvatel prokazovali nižší míru vyhoření než zdravotníci z obcí s vyšším počtem obyvatel.
|
host ::
RSS.