|
|
Imunologický profil u pacientů s roztroušenou sklerózou
Šubjak, David ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Imunologický profil u pacientů s roztroušenou sklerózou Abstrakt Roztroušená skleróza je autoimunitní neurodegenerativní onemocnění, které postihuje převážně bílou hmotu mozkovou a míchu. Mechanizmus progrese onemocnění není dosud zcela objasněn. V této studii jsme se zaměřili na srovnání zastoupení imunitních subpopulací a vybraných imunologických znaků mezi pacienty s roztroušenou sklerózou, kteří byli nově diagnostikováni a následně léčeni přípravkem Avonex (IFNβ1a), a zdravými dárci. T buňky se podílejí na patogenezi roztroušené sklerózy a to zejména cytotoxické CD8+ T buňky, které způsobují demyelinizaci axonů. Subpopulace CD161+ Th buněk má potenciál hrát velmi významnou roli v tomto procesu. V naší studii jsme se zaměřili na roli NK buněk jejich fenotyp a funkci v autoimunitní reakci u nově diagnostikovaných pacientů a po následné terapii. Pomocí průtokové cytometrie jsme analyzovali zastoupení NK, NKT, T lymfocytů a monocytů, kde jsme se zaměřili na expresi molekul CD161 a NKG2D na jejich povrchu. Pozorovali jsme zvýšené počty CD161+ buněk v subpopulacích NK CD56bright , NK CD56dim , Th, Tc CD8bright , Tc CD8dim a snížené počty buněk nesoucí znak NKG2D u subpopulací NK CD56bright , NK CD56dim , Th, NKT, Tc CD8bright , Tc CD8dim a monocytů. Snížená cytotoxická aktivita NK buněk u neléčených pacientů...
|
|
|
Vliv mutace S159A na oligomerní stav NKR-P1A receptoru lidských NK buněk
Hausleitner, Filip ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Kožíšek, Milan (oponent)
Přirozeně zabíječské buňky (NK buňky) jsou lymfocyty schopné ničit nádorové a viry infikované buňky bez předešlé antigenní senzitizace. Využívají k tomu svoje aktivační a inhibiční povrchové receptory, které interagují s povrchovými molekulami cílových buněk. Imunitní odpověď NK buněk závisí na celkovém součtu signálů z obou typů receptorů. Receptor NKR-P1A lidských NK buněk patří do strukturní rodiny receptorů podobných lektinům C-typu. Tento receptor interaguje s jeho ligandem LLT1 ze stejné proteinové rodiny, přičemž tato interakce je charakterizována nízkou afinitou a vysokou specifitou. Vytvoření komplexu NKR-P1A:LLT1 mezi NK buňkou a cílovou buňkou inhibuje cytotoxicitu NK buňky, a tak je součástí regulace imunitní odpovědi. V této práci byl studován vliv mutace S159A na oligomerní stav rozpustné ektodomény lidského NKR-P1A v roztoku. Pro tento účel byla úspěšně rekombinantně připravená mutantní forma rozpustné ektodomény lidského NKR-P1A G90-S225 S159A ve stabilně transfekovaných lidských embryonálních ledvinných buňkách 293 (HEK293S GnTI" ). Připravený konstrukt byl purifikován pomocí afinitní a gelové permeační chromatografie a následně analyzován pomocí SDS-PAGE a sedimentační analýzy. Výsledky potvrzují, že absence N-vázané glykosylace v pozici 157 podporuje dimerizaci ektodomény v...
|
|
|
NK cell involvement in the pathogenesis of autoimmune arthritis
Richter, Jan ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Hromadníková, Ilona (oponent) ; Turánek, Jaroslav (oponent)
Revmatoidní artritida, jakožto jedno z nejčetnějších autoimunitních onemocně- ní vůbec, představuje celosvětový problém. Navzdory častému výskytu této choroby nebyla její patogeneze dosud zcela objasněna. Revmatického procesu se účastní řada imunitních buněk od antigen-prezentujících buněk po T, B a NK buňky. V této práci jsme se zaměřili na NK buňky exprimující repertoár aktivačních a inhibičních recepto- rů, které ovlivňují jejich funkci ve zdraví i nemoci. Zaměřili jsme se na analýzu funkce NK buněk a popsali možnosti její modulace revmatickými autoantigeny a multivalent- ními glykodendrimery nesoucími 4 (GN4C) nebo 8 (GN8P) N-acetyl-glukosaminových skupin. Jejich efekt na NK buňky a glykosylační dráhy byl studován in vitro. In vivo stu- die provedená na kolagenem-indukované artritidě (CIA) - myším modelu RA - byla provedena ke zjištění efektu těchto látek na rozvoj klinických příznaků choroby a vy- brané imunitní parametry. Srovnání NK-buněčné cytotoxicity u pacientů s RA, dalšími zánětlivými one- mocněními a u zdravých dárců prokázalo její poškození především právě u pacientů s RA. NK buňky periferní krve reagovaly na glykokonjugát GN8P inhibicí své efektoro- vé funkce u vzorků s vysokou expresí CD161. Exprese mRNA pro glykosyltransferázu MGAT5 byla zvýšena v synoviocytech pacientů, ale ne v...
|
|
|
Imunologický profil u pacientů s roztroušenou sklerózou
Šubjak, David ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Imunologický profil u pacientů s roztroušenou sklerózou Abstrakt Roztroušená skleróza je autoimunitní neurodegenerativní onemocnění, které postihuje převážně bílou hmotu mozkovou a míchu. Mechanizmus progrese onemocnění není dosud zcela objasněn. V této studii jsme se zaměřili na srovnání zastoupení imunitních subpopulací a vybraných imunologických znaků mezi pacienty s roztroušenou sklerózou, kteří byli nově diagnostikováni a následně léčeni přípravkem Avonex (IFNβ1a), a zdravými dárci. T buňky se podílejí na patogenezi roztroušené sklerózy a to zejména cytotoxické CD8+ T buňky, které způsobují demyelinizaci axonů. Subpopulace CD161+ Th buněk má potenciál hrát velmi významnou roli v tomto procesu. V naší studii jsme se zaměřili na roli NK buněk jejich fenotyp a funkci v autoimunitní reakci u nově diagnostikovaných pacientů a po následné terapii. Pomocí průtokové cytometrie jsme analyzovali zastoupení NK, NKT, T lymfocytů a monocytů, kde jsme se zaměřili na expresi molekul CD161 a NKG2D na jejich povrchu. Pozorovali jsme zvýšené počty CD161+ buněk v subpopulacích NK CD56bright , NK CD56dim , Th, Tc CD8bright , Tc CD8dim a snížené počty buněk nesoucí znak NKG2D u subpopulací NK CD56bright , NK CD56dim , Th, NKT, Tc CD8bright , Tc CD8dim a monocytů. Snížená cytotoxická aktivita NK buněk u neléčených pacientů...
|
host ::
RSS.