|
|
Teorie mluvních aktů v teologii se zvláštním ohledem na prosebnou modlitbu a vyznání Ježíše Krista jako Syna Božího v Markově evangeliu
FAJMON, Blahoslav
Disertace se zabývá aplikací teorie mluvních aktů na poli teologie. První, filosofická část představuje výrazné podněty filosofie jazyka, které nacházíme u Wittgensteina, Austina a Searla. Hlavní důraz tohoto shrnutí je položen na Searlovu kategorizaci mluvních aktů. Nahlížíme-li na Searlovu kategorizaci z Wittgensteinovy perspektivy, je možné chápat vymezení kategorií mluvních aktů nikoliv ontologicky, ale funkčně, což umožňuje úpravu kategorizace s ohledem na zkoumaný fenomén. V teologické části ukazujeme na případu vyznání víry meze Searlovy kategorizace a poté ustavujeme vlastní kategorizaci mluvních aktů řeči víry, která zohledňuje její komunikační a transformativní dimenzi. Dále se zaměřujeme na jeden z hlavních typů řeči víry, kterým je prosebná modlitba. Při zkoumání prosebné modlitby ve Starém a Novém zákoně postupně představujeme významné postřehy teologů, kteří ve své práci užívali Austinových a Searlových konceptů a doplňujeme je vlastním pozorováním. Druhý oddíl teologické části práce se věnuje aplikaci teorie mluvních aktů na výklad několika pasáží Markova evangelia, které mluví o Ježíši Kristu jako Synu Božím. Teorie mluvních aktů sice zjevně není schopná vyřešit exegetické rozpory tak, že bychom s její pomocí mohli vždy jednoznačně určit ilokuční záměr všech mluvních aktů, ale přesto napomáhá v konceptuální orientaci a přináší směrodatné podněty.
|
host ::
RSS.