Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mapování kvality vody v pražských potocích s využitím GIS
Thompsonová, Tereza ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Práce je zaměřena na využití Geografických informačních systémů (GIS) při mapování kvality vody v pražských potocích. Teoretická část práce se zabývá charakteristikou GIS a vybraných projektů GIS (SWAT, ZABAGED), ve kterém je zahrnut i popis využívání GIS v zahraničí. V práci jsou vysvětleny pracovní postupy chemických analýz, potřebných ke zjištění kvality vody a zdroje znečištění v okolí urbanizovaných povodí. Praktická část je zaměřená na zpracování získaných dat, a to zejména mapování vybraných potoků a odběrových profilů pomocí GIS. Získaná data jsou zpracovaná v přehledných tabulkách a grafech a jsou využita v korelační analýze. Účelem bylo ukázat možnosti GIS při využívání modelování povodí a jeho parametrů.
Kláštery Řádu služebníků Panny Marie v Praze
Šinorová, Anna ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou klášterů Řádu služebníků Panny Marie v Praze, a to zejména v období mezi lety 1360-1786. Těžištěm práce jsou pak dějiny tří servitských klášterů v Praze. Práce se věnuje, jak obecné charakteristice řádu, tak konkrétním událostem, které určovaly osudy řádu. Cílem je vypozorovat vývoj řádu v pražském prostředí až do jeho zrušení za Josefa II. Okrajově se pak zabývá i osudy klášterních staveb, které do dnes zůstaly pomníkem působení řádu.
Vliv katastofické povodně na druhovou a velikostní skladbu potravy ledňáčka říčního (Alcedo atthis)
Hadravová, Alena ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Porkert, Jiří (oponent)
A B S T R A K T Tato studie se zabývá vlivem katastrofické povodně na druhové a veli- kostní složení ryb v potravě ledňáčka říčního (Alcedo atthis) hnízdícího na pražském toku Botiče v roce 2013. Povodně v červnu 2013 zasáhly zejména Čechy a částečně Moravu. Rozvodněny byly vodní toky v celém povodí Vltavy, části povodí Labe a okrajově povodí Dyje. Vliv povodně na Botiči byl ještě umocněn živelným odpouštěním vody z Hostivařské přehrady. Stočtyřicetiletá voda na tomto toku napáchala značné škody na majetku a je pravděpodobné, že pozměnila i charakter a velikostní skladbu bioty, především ryb. Tato změna by se měla přirozeně odrazit i v potravě rybožravého ledňáčka říčního, který zde hnízdí a loví. Analýzou vývržkových sedimentů odebraných z hnízdních nor před a po katastrofické povodni bylo zjištěno druhové a velikostní složení po- travy ledňáčka říčního. V hnízdním sedimentu před povodní na Botiči v červnu 2013 byly nalezeny diagnostické kosti (kosti požerákové - ossa pharyngea a předskřelové - praeoperculare) 689 ryb 10 druhů a 3 čeledí (kaprovití - Cyprinidae, okounovití - Percidae, mřenkovití - Balitoridae). Průměrná délka ryb byla 6,5 cm, průměrná hmotnost 2,6 g a index di- verzity potravy 1,58. Po povodni byly v hnízdním sedimentu nalezeny...
Proměny Zahradního Města - Záběhlic očima starousedlíků
Kolářová, Dana ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tématem diplomové práce je pohled starousedlíků na vývoj Zahradního Města a tzv. starých Záběhlic a jejich zkušenost s proměnou této oblasti. Práce využívá metody orální historie, analyzuje a interpretuje rozhovory s lidmi, kteří se zde narodili nebo v této oblasti prožili většinu aktivního života. Na tomto základě pak ukazuje změny, kterými oblast Zahradního Města a tzv. starých Záběhlic prošla především v průběhu posledních přibližně padesáti let, a v zásadě prochází dodnes. Ukazuje přerod periferie v širší centrum hlavního města Prahy, které dnes čelí typickým civilizačním problémům současnosti. Zahradní Město je jeho obyvateli vnímáno jako samostatný celek, nicméně katastrálně se jedná "pouze" o část pražské čtvrti Záběhlice. Vzájemný vztah obyvatel Zahradního Města a starých Záběhlic je dalším tématem, kterého se tato diplomová práce dotýká, pokouší se jej zmapovat a ukázat možné faktory, které tento vztah formují. Součástí práce je také historický úvod, který přináší základní informace o vývoji Záběhlic, popisuje formování a správní členění Velké Prahy, v metodické části je pak prostor věnován popisu plánování, přípravy a realizace samotného projektu, kde jsou ukázány jednotlivé postupy a také problémy, které se v průběhu práce objevily.
Kláštery Řádu služebníků Panny Marie v Praze
Šinorová, Anna ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou klášterů Řádu služebníků Panny Marie v Praze, a to zejména v období mezi lety 1360-1786. Těžištěm práce jsou pak dějiny tří servitských klášterů v Praze. Práce se věnuje, jak obecné charakteristice řádu, tak konkrétním událostem, které určovaly osudy řádu. Cílem je vypozorovat vývoj řádu v pražském prostředí až do jeho zrušení za Josefa II. Okrajově se pak zabývá i osudy klášterních staveb, které do dnes zůstaly pomníkem působení řádu.
Mapování kvality vody v pražských potocích s využitím GIS
Thompsonová, Tereza ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Práce je zaměřena na využití Geografických informačních systémů (GIS) při mapování kvality vody v pražských potocích. Teoretická část práce se zabývá charakteristikou GIS a vybraných projektů GIS (SWAT, ZABAGED), ve kterém je zahrnut i popis využívání GIS v zahraničí. V práci jsou vysvětleny pracovní postupy chemických analýz, potřebných ke zjištění kvality vody a zdroje znečištění v okolí urbanizovaných povodí. Praktická část je zaměřená na zpracování získaných dat, a to zejména mapování vybraných potoků a odběrových profilů pomocí GIS. Získaná data jsou zpracovaná v přehledných tabulkách a grafech a jsou využita v korelační analýze. Účelem bylo ukázat možnosti GIS při využívání modelování povodí a jeho parametrů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.