|
|
Olfaction-mediated behavioural defence mechanisms in humans
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Croy, Ilona (oponent) ; Polák, Jakub (oponent)
Předkládaná disertační práce se skládá ze dvou částí. První část představuje behaviorální obranné mechanismy u člověka, zejména behaviorální imunitní systém. V této části také shrnuji poznatky o behaviorální obraně zprostředkované čichovými vodítky. Přestože jsou zmíněné obranné mechanismy důležité pro všechny jedince žijící v sociálních skupinách, disertační práce na toto téma nahlíží v kontextu výběru partnera, neboť je tento kontext nejvíce studovaným. V další kapitole pak poukazuji na důležitost čichové sebe-inspekce, a jak toto dosud jen velmi málo studované chování může být propojeno s behaviorálním imunitním systémem. Závěr první části práce je věnován vztahu mezi čichem a dalšími modalitami, které přispívají k rozpoznání zdravého a imunokompetentního partnera. V druhé části disertační práce představuji celkem devět článků, z čehož jsou tři přehledové články a šest empirických studií. Přehledové články shrnují fungování behaviorálního imunitního systému, čichem zprostředkovaného vyhýbání se patogenům a jak jsou vztahy mezi hodnoceními atraktivity z různých modalit asociovány jen slabě. První empirický článek se poté zabývá tím, zdali hrozba vyvolaná koronavirovou pandemií vede ke zvýšení vnímaného znechucení, jakožto hlavní proměnné asociované s behaviorálním imunitním systémem. Zjistili...
|
|
|
Souvislost tělesného pachu a zdravotního stavu u člověka
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zhodnocení souvislostí změn tělesného pachu se zdravotním stavem člověka. Cílem práce je vytvořit teoretický přehled dostupných studií tykajících se člověka, které jsou srovnávány se studiemi prováděnými na savcích. Alterace tělesného pachu v důsledku probíhajícího onemocnění může negativně ovlivňovat nejen atraktivitu potenciálního partnera, ale také může způsobit změnu v behaviorální odpovědi na chemický podnět u ostatních členů druhu. Předpokládá se vznik percepčních adaptací na vyšší citlivost k markerům zdravotního stavu při pohlavním výběru u obou pohlaví. Rozpoznání nemocného jedince může být klíčové při sociálních interakcích, aby nedocházelo k přenosu patogenů, ale při výběru partnera je zdravotní stav i důležitým indikátorem odolnosti proti infekci, která se může uplatnit u budoucích potomků. Hlavní přínos této práce je sumarizace poznatků a vhled do problematiky změn tělesného pachu v závislosti na zdravotním stavu jedince. Klíčová slova tělesný pach, zdraví, pohlavní výběr, atraktivita, čichová percepce
|
|
|
Mechanizmy vzniku tělesného pachu u člověka
Hrubová, Noemi ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Kožní žlázy produkují sekret, který bezprostředně po vzniku nenese pach. Produkované látky jsou metabolizovány kožními bakteriemi vyskytujícími se na těle a teprve poté se uvolní charakteristická tělesná vůně. Cílem práce je objasnit mechanizmy, které provázejí sekret kožních žláz až k těkavým složkám charakteristické tělesné vůně u člověka. Tu tvoří volné mastné kyseliny, které se hydrolyzovaly z glutaminových prekurzorů, strukturně neobvyklých mastných kyselin s dlouhým řetězcem či lipidů. Další složkou jsou sirné sloučeniny, při sekreci navázány hlavně na Cys-Gly-(S) konjugáty, a látky steroidní, na jejichž přeměnách se podílí nejvíce druhy korynebakterií, které jsou asociovány s výrazným tělesným pachem. Složení rezidentní mikroflóry se liší v souvislosti s věkem či pohlavím. Z hlediska chemické komunikace se považuje za nejdůležitější oblast axily s velkým zastoupením apokrinních žláz oproti zbytku těla, apokrinní sekrece se spouští v průběhu puberty a u žen po menopauze klesá. Pohlavní rozdíly sekretu jsou dány spíše kvantitativními vlastnostmi. Intenzitu vůně snižuje recesivní homozygotnost v genu ABCC11, která je častá u asijské populace. Vliv na pach mají MHC proteiny, které zřejmě hrají roli při partnerském výběru. Do jisté míry ovlivňují tělesný pach také environmentální faktory, např....
|
|
|
Výběr partnera na základě čichového imprinting-like efektu
Kuncová, Lucie ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Předchozí studie ukázaly, že si ženy vybírají partnera podobného svému otci v různých charakteristikách. Nicméně žádná ze studií se doposud nezaměřila na podobnost mezi tělesnou vůní otce a partnera ženy, přestože tělesná vůně hraje při výběru partnera žen významnou roli. Cílem naší studie bylo zjistit, zda se tělesná vůně otce a partnera ženy podobá a jestli je hodnocení vnímané podobnosti tělesné vůně ovlivněno intenzitou a příjemností vzorků. Dále jsme testovali, jak kvalita vztahu s otcem v době dětství do 12 let ovlivňuje vnímanou podobnost. V neposlední řadě jsme zkoumali vliv podobnosti tělesné vůně otce a partnera ženy na partnerskou a sexuální spokojenost. Studie se zúčastnilo 25 žen se svým otcem a partnerem. Každý z respondentů vyplnil sadu dotazníků, otcové a partneři navíc poskytli vzorky tělesné vůně. Podobnost tělesné vůně byla následně hodnocena nezávislými hodnotitelkami (N=128). Výsledky naší studie ukázaly, že se tělesná vůně partnera a otce ženy signifikantně podobá. Zároveň se ukázalo, že se tělesná vůně otce a partnera ženy podobá také v intenzitě a příjemnosti. Kvalita vztahu s otcem neměla na vnímanou podobnost tělesné vůně otce a partnera ženy významný vliv. Také bylo zjištěno, že podobnost tělesné vůně partnera a otce ženy pozitivně ovlivňuje partnerskou, avšak nikoli...
|
|
|
Souvislost mezi reaktivitou imunitního systému a kvalitou tělesného pachu u člověka
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Míra rozvoje sekundárních pohlavních znaků by mohla být vodítkem k imunokompetenci jedince. Tělesný pach by mohl částečně sloužit jako jeden z těchto znaků, který poskytuje důležité informace o potenciálním partnerovi i u člověka. Hlavním cílem diplomové práce bylo testovat vztah mezi reaktivitou imunitního systému a kvalitou tělesného pachu u člověka. Empirická část studie sestávala ze sběru vzorků tělesného pachu od 21 mužů ve věku 18-40 let před a 14 dní po vakcinaci proti hepatitidě A a B (Twinrix) a meningokoku (Menveo). Krevní vzorky participantů byly odebrány třikrát pro stanovení hladin IgG a IgM protilátek (jako markerů reaktivity imunitního systému), testosteronu, kortizolu a CRP. V druhé části studie proběhlo hodnocení vzorků tělesného pachu 88 ženami ve věku 18-40 let z hlediska atraktivity, intenzity a zdraví. V kontrastu s naším očekáváním nebyl nalezen žádný statisticky významný vztah mezi hladinami protilátek po vakcinaci a hodnocenou atraktivitou a zdravím tělesného pachu. Zároveň nebyla nalezena žádná signifikantní změna v hodnocení tělesného pachu a v hladinách testosteronu a kortizolu před a po očkování. Byl však zjištěn negativní vztah mezi CRP a hodnocenou atraktivitou a zdravím tělesného pachu. Výsledky této studie naznačují, že tělesný pach nemusí odrážet adaptivní složku...
|
|
|
Souvislost tělesného pachu a zdravotního stavu u člověka
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zhodnocení souvislostí změn tělesného pachu se zdravotním stavem člověka. Cílem práce je vytvořit teoretický přehled dostupných studií tykajících se člověka, které jsou srovnávány se studiemi prováděnými na savcích. Alterace tělesného pachu v důsledku probíhajícího onemocnění může negativně ovlivňovat nejen atraktivitu potenciálního partnera, ale také může způsobit změnu v behaviorální odpovědi na chemický podnět u ostatních členů druhu. Předpokládá se vznik percepčních adaptací na vyšší citlivost k markerům zdravotního stavu při pohlavním výběru u obou pohlaví. Rozpoznání nemocného jedince může být klíčové při sociálních interakcích, aby nedocházelo k přenosu patogenů, ale při výběru partnera je zdravotní stav i důležitým indikátorem odolnosti proti infekci, která se může uplatnit u budoucích potomků. Hlavní přínos této práce je sumarizace poznatků a vhled do problematiky změn tělesného pachu v závislosti na zdravotním stavu jedince. Klíčová slova tělesný pach, zdraví, pohlavní výběr, atraktivita, čichová percepce
|
|
|
Rozpoznávání příbuzných u člověka
Kapicová, Lucie ; Štěrbová, Zuzana (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Předložená práce poskytuje přehled dosavadních studií zaměřených na problematiku rozpoznávání příbuzných u člověka. Nejdříve jsou stručně pojednány evoluční důvody k rozpoznávání příbuzných, následně se práce zabývá vymezením pojmu rozpoznávání příbuzných a s ním spjatými komplikacemi, v další části představuje mechanismy rozpoznávání (mechanismus porovnávání fenotypové podobnosti, rozpoznávání alel, mechanismus založený na prostorové lokalizaci a asociativní učení) a následně modality rozpoznávání (vizuální, olfaktorické, akustické a taktilní). Tato práce má navíc za cíl poukázat na kulturní aspekty, které jsou autory mnohdy opomíjeny, ačkoli mají na rozpoznávání příbuzných u člověka zásadní dopad. V předložené práci jsou kulturní aspekty dány do souvislosti s rozpoznáváním příbuzných z biologického pohledu.
|
|
|
Výběr parfémů a jejich interakce s tělesnou vůní
Gwužďová, Markéta ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Martinec Nováková, Lenka (oponent)
Výsledky nedávných výzkumů zpochybnily tradiční předpoklad, že parfémy slouží k pouhému překrytí tělesného pachu. Ten má totiž i u člověka důležitou biologickou funkci a ukazuje se, že parfémy s ním nemusí být v konfliktu, ale mohou ho spíše vhodně doplnit. Jedinci by si tedy mohli vybírat takový parfém, který se bude k jejich individuálnímu tělesnému pachu hodit, spíše než ho zakrývat. V teoretické části práce popisuji koncepci podvojné dědičnosti (dual inheritance theory), která je stěžejní pro náš výzkum, a zabývám se tím, jak by spolu mohly biologické účinky tělesného pachu a sociální účinky parfémů interagovat. Dále jsme v naší studii vycházeli z předpokladu, že příbuzní jedinci mají podobný tělesný pach, a v experimentální části jsme zjišťovali, zda si díky tomu vzájemně dokáží vybrat příbuzní jedinci vhodný parfém lépe než nepříbuzní jedinci, v tomto případě partneři. "Vhodnost" parfému je zde přitom odvozena z toho, jak se líbí výsledná směs parfému a tělesné vůně jedinci opačného pohlaví, protože jedním z hlavních účelů chemické signalizace je přilákání potenciálního partnera. Výsledky poměrně nečekaně ukázaly, že v případě párů byla tendence k lepšímu hodnocení vzorků s parfémy, které vybrala partnerka, než které si vybral muž sám, v případě sourozenců byl už tento rozdíl v hodnocení...
|
|
|
Efekt kalorického příjmu a aromatických látek na kvalitu lidské tělesné vůně
Fialová, Jitka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Martinec Nováková, Lenka (oponent)
Předchozí práce ukázaly, že výběr partnera z části závisí na vodítkách poukazujících na kvalitu a kondici potencionálního partnera. Taková vodítka mohou být nejen vizuální povahy, ale v poslední době se ukazuje, že i pachová. Čím dál více studií naznačuje, že právě tělesná vůně hraje při výběru partnera poměrně zásadní roli. Navíc je tělesná vůně ovlivňována konzumovanou stravou. Proto jsme se zaměřili na to, jak axilární vůni ovlivní omezení kalorického příjmu a konzumace česneku. Z našich výsledků vyplývá, že obnovení kalorického příjmu zvyšuje příjemnost a atraktivitu tělesné vůně (pravděpodobně v důsledku doporučené specifické stravy), v porovnání s tímto je během jeho omezení mnohem nižší. Dále tělesná vůně lidí, kteří konzumovali česnek, byla lépe hedonicky hodnocena, což by mohlo být připisováno jeho pozitivním účinkům na zdraví. Tato zjištění potvrzují předpoklad, že tělesná vůně je ovlivňována konzumovanou stravou a díky změně její atraktivity může sloužit při výběru partnera jako vodítko ke kondici a kvalitě jedince.
|
host ::
RSS.