|
| |
|
|
Studium prevalence a subtypové diverzity střevního prvoka rodu Blastocystis sp. ve zdravé lidské populaci v České republice
BROŽOVÁ, Kristýna
Blastocystis sp. je běžný střevní prvok kolonizující lidské střevo. Jeho role v ekosystému lidského střeva zůstává nejasná. Zde jsme se zaměřili na rozšíření znalostí o epidemiologii Blastocystis sp. ve střevě zdravých lidí v České republice, včetně distribuce jeho podtypů, korelace mezi jeho výskytem a několika faktory, jako je životní styl, kontakt se zvířaty, věk a pohlaví. Celkem bylo získáno 288 vzorků stolice od asymptomatických dobrovolníků a 136 vzorků od zvířat, se kterými byli lidé v častém kontaktu. Všechny vzorky byly vyšetřeny paralelně pomocí PCR a xenické in vitro kultury.
|
|
|
Diverzita rodu Blastocystis (Stramenopiles) v plazech a členovcích
Lorencová, Markéta ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Jirků, Kateřina (oponent)
Rod Blastocystis si v současnosti získává pozornost mnoha vědců, zejména parazitologů. Zástupci tohoto rodu ztratili bičíky, ale, obdobně jako zástupci příbuzných skupin Opalinidae a Proteromonadidae, jsou anaerobní a žijí endobioticky ve střevním traktu mnoha živočichů. Vzhledem k snadnému přenosu se s tímto prvokem můžeme setkat i u lidí, u kterých bývá spojován se syndromem dráždivého tračníku. Předpokládá se, že tento organismus má u lidí vysoký patogenní potenciál. Ten je dnes stále předmětem diskuse. Rod Blastocystis je pozoruhodný svou extrémně bohatou genetickou diverzitou, která mnohdy komplikuje výzkum. Navíc pojetí této genetické bohatosti je dnes nejednotné a problematické. Genetická diverzita bývá studována zejména u zástupců parazitujících u homoiotermních obratlovců. Ty dnes můžeme rozdělit do celkem 17 odlišných genetických forem, tzv. subtypů. Zástupci tohoto rodu jsou schopni parazitovat i ve střevech studenokrevných obratlovců a bezobratlých živočichů. Tyto blastocysty stojí při studiu genetické diverzity rodu Blastocystis samostatně, některé z nich jako samostatné druhy. Celkově je jejich genetická diverzita velmi málo prozkoumaná. Tato práce si klade za cíl objasnit genetickou diverzitu rodu Blastocystis. Celkem bylo studováno 38 izolátů ze studenokrevných obratlovců a...
|
|
|
Diverzita rodu Blastocystis (Stramenopiles) v plazech a členovcích
Lorencová, Markéta ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Jirků, Kateřina (oponent)
Rod Blastocystis si v současnosti získává pozornost mnoha vědců, zejména parazitologů. Zástupci tohoto rodu ztratili bičíky, ale, obdobně jako zástupci příbuzných skupin Opalinidae a Proteromonadidae, jsou anaerobní a žijí endobioticky ve střevním traktu mnoha živočichů. Vzhledem k snadnému přenosu se s tímto prvokem můžeme setkat i u lidí, u kterých bývá spojován se syndromem dráždivého tračníku. Předpokládá se, že tento organismus má u lidí vysoký patogenní potenciál. Ten je dnes stále předmětem diskuse. Rod Blastocystis je pozoruhodný svou extrémně bohatou genetickou diverzitou, která mnohdy komplikuje výzkum. Navíc pojetí této genetické bohatosti je dnes nejednotné a problematické. Genetická diverzita bývá studována zejména u zástupců parazitujících u homoiotermních obratlovců. Ty dnes můžeme rozdělit do celkem 17 odlišných genetických forem, tzv. subtypů. Zástupci tohoto rodu jsou schopni parazitovat i ve střevech studenokrevných obratlovců a bezobratlých živočichů. Tyto blastocysty stojí při studiu genetické diverzity rodu Blastocystis samostatně, některé z nich jako samostatné druhy. Celkově je jejich genetická diverzita velmi málo prozkoumaná. Tato práce si klade za cíl objasnit genetickou diverzitu rodu Blastocystis. Celkem bylo studováno 38 izolátů ze studenokrevných obratlovců a...
|
|
|
Diverzita rodu Blastocystis (Stramenopiles)
Lorencová, Markéta ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Kostka, Martin (oponent)
Ačkoli je rod Blastocystis málo známý, získává si v současné době pozornost mnoha protistologů a parazitologů. Zástupci tohoto rodu zcela ztratili bičíky, ale obdobně jako zástupci příbuzných skupin Opalinidae a Proteromonadidae, jsou anaerobní a žijí endobioticky ve střevním traktu mnoha živočichů. Vzhledem k těmto vlastnostem byla fylogenetická pozice rodu Blastocystis dlouhou dobu záhadou. B. hominis je jedním z nejběžnějších střevních parazitů lidí a celé škály živočichů. Jeho prevalence dosahuje poměrně vysokých hodnot, a to nejen v zemích třetího světa, ale i v rozvinutých státech. Díky jeho obrovské genetické diverzitě, patogennímu a zoonotickému potenciálu (B. hominis bývá často spojován se syndromem dráždivého tračníku) vzrůstá význam tohoto rodu.
|
|
|
Podtypy Blastocystis u prasat
LAKATOSOVÁ, Lucie
Blastocystis je jednobuněčný anaerobní prvok, který se běžně vyskytuje ve střevním traktu zvířat i lidí. Jedná se o geneticky velmi variabilní organismus. Blastocystis lze nalézt jak u zdravých jedinců, tak u pacientů s gastrointestinálními poruchami. V roce 2011/2012 jsem v laboratoři parazitologického ústavu AV ČR prováděla vyšetřování již vyizolovaných vzorků DNA od prasat domácích a divokých molekulárními metodami. Celkem bylo vyšetřeno 110 vzorků. U domácích prasat byl pozitivní výsledek v 91 % (51/56) a u divokých prasat v 67 % (36/54). Celková prevalence byla u domácích prasat vyšší o 24 %. Několik získaných sekvencí genu pro SSU rRNA naznačuje, že u prasat se mohou vyskytovat i netypické podtypy Blastocystis.
|
|
|
Blastocystis u domácího ptactva
HRDLIČKOVÁ, Jaroslava
V jednom anonymním domácím chovu jsme v roce 2010 odebírali vzorky trusu pro parazitologické vyšetření na přítomnost prvoků rodu Blastocystis. Celkem bylo vyšetřeno 55 vzorků (z toho po 10 vzorcích trusu od slepic, kachen a hus a 25 od holubů). Vzorky byly kultivovány v médiu dle Dobell-Leidlaw a následně mikroskopovány. Tento postup však vedl k nízké záchytnosti, pouze dva vzorky byly pozitivní na Blastocystis (od slepice a holuba), proto byla následně použita PCR a nested-PCR se specifickými primery pro spolehlivější detekci Blastocystis. Vzorky pro tyto reakce již nebyly odebírány z výše zmíněného chovu, ale byla využita sbírka vzorků z Parazitologického ústavu AV ČR, kde byla již DNA ze vzorků trusu slepic, kachen a holubů vyizolovaná. Výsledky klasické i nested-PCR byly ověřeny elektroforézou a sekvenací. Získané sekvence ptačích kmenů byly analyzovány fylogenetickými metodami a zařazeny do podtypu 7.
|
|
|
Blastocystis u prasat
HORSKÁ, Ivana
Blastocystis je obligátně anaerobní prvok, který se běžně vyskytuje ve střevním traktu mnoha zvířat i lidí a je celosvětově rozšířen. Jedná se o geneticky velmi variabilní a rozporuplný organismus, u kterého je třeba prozkoumat a objasnit mnoho aspektů jeho biologie. Ve vybraném zemědělském družstvu byly v průběhu roku 2010 odebrány pro parazitologické vyšetření vzorky výkalů prasat. Celkem bylo odebráno a vyšetřeno kultivační metodou dle Dobell-Leidlaw (1926) 40 vzorků, z toho pozitivních na Blastocystis bylo 19 vzorků. Další vzorky byly vyšetřeny pomocí molekulárních metod (PCR). Jejich pomocí bylo získáno celkem 5 sekvencí Blastocystis, které bylo možné dobře zařadit do podtypů 1 a 5.
|
|
|
Blastocystis u prasat
LAKATOSOVÁ, Lucie
Rod Blastocystis patří mezi anaerobní jednobuněčné, polymorfní organismy osidlující nižší trávicí trakt mnoha druhů bezobratlých i obratlovců včetně člověka. Rozsáhlá genetická a hostitelská rozmanitost tohoto prvoka je obrovská. Existují různé podtypy, které jsou schopny osidlovat trávicí trak jen některých hostitelů Například podtyp č. 3 je zřejmě jediným podtypem lidského původu a je zřejmě proto nejčastěji izolovaným podtypem u lidí. Není celkem jasné, kolik druhů rodu Blastocystis existuje. Každopádně nejlépe prozkoumaným druhem je B. hominis, vyskytující se u člověka. Existuje možnost, že Blastocystis mohou zapříčiňovat různé choroby či se podílejí na průběhu nemoci. A lze je nalézt jak u zdravých jedinců tak u pacientů s gastrointestinální poruchou. Nakažení se blastocystami je poměrné snadné vzhledem k tomu, že tento prvok se přenáší pomocí orání cesty ve formě cyst. To je také důvod proč se Blastocystis v epidemiologických průzkumech vyskytují v poměrně hojném počtu. V roce 2009/2010 jsem ve šlechtitelském a produkčním chovu prasat odebírala vzorky od různých kategorií (chovné neboli aukční prasnice a kanci, samice jalové, březí, kojící, běhouni a od jednoho kance tzv. prubíře). Celkem jsem odebrala 46 vzorků u kterých jsem provedla vyšetření kultivační metodou podle Dobell-Leidlaw.Ve většině vzorků jsem nalezla Blastocystis a v menší míře trichomonády.
|
host ::
RSS.