Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Blast syndrom z pohledu zdravotnického záchranáře
JAVORSKÁ, Andrea
Tématem bakalářské práce je: "Blast syndrom z pohledu zdravotnického záchranáře". Skládá se z části teoretické a výzkumné. V teoretické části se věnuji vysvětlení pojmu blast syndrom a okolnostem vzniku. Dále také popisuji postupu u blast syndromu jak v přednemocniční péči, tak v péči nemocniční. Jelikož si myslím, že i první pomoc je důležitá, zmiňuji v teoretické části i nejdůležitější úkony první pomoci. V teoretické části je také popsáno, jak souvisí prostředí se šířením tlakové vlny a jaký dopad má tlaková vlna na jednotlivé orgány těla. Cílem této bakalářské práce je zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o blast syndromu. Pro dosažení tohoto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumná část byla provedena kvalitativním výzkumem na základě polostrukturovaných rozhovorů, které se skládaly z patnácti otázek. Výzkumným souborem bylo dvanáct zdravotnických záchranářů. Výsledkem výzkumného šetření je, že zdravotničtí záchranáři mají základní povědomí o blast syndromu. Dotazovaní zdravotničtí záchranáři dokázali vysvětlit pojem blast syndrom a kdy vzniká. Dále zdravotničtí záchranáři ví, jaká poranění mohou u pacienta s blast syndromem očekávat, a jaké úkony provést. Dále z analýzy dat vyšla nedostatečná teoretická a praktická příprava zdravotnických záchranářů ze strany zaměstnavatele v problematice blast syndromu. Tato bakalářská práce by mohla sloužit jako učební materiál pro studenty oboru Zdravotnický záchranář, ale i zdravotnickým záchranářům jako zdroj informací o blast syndromu.
Multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem
KOPULETÁ, Martina
Blast syndrom je velmi vážné poranění způsobené tlakovou vlnou, která vzniká při výbuchu. Další sekundární poranění mohou vzniknout při zasypání jedince sutinami, úlomky střepin z obalu výbušniny, při hoření, jedovatými plyny, které se vytvořily chemickými pochody během detonace. Poranění jsou to často fatální a procento přeživších lidí se odvíjí od toho, jak daleko se nacházeli od epicentra výbuchu. Pokud je jedinec velmi blízko, nemá takřka šanci na přežití, pakliže je od jádra výbuchu dál, několik desítek metrů, je jeho šance vyšší. Nejčastěji je s explozí spjatý větší počet raněných, takzvané hromadné neštěstí. Proto je zapotřebí, aby sestry, ale i další nemocniční personál věděl, jak při takové mimořádné události postupovat a jak se odvíjí lékařská a ošetřovatelská péče o větší počet pacientů s blast syndromem. Samotná péče o pacienty s blast syndromem je velmi náročná, jelikož ranění jsou často v kritickém stavu. Cílem této diplomové práce na téma multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem bylo zjistit informace na základě prostudování nejnovější české a zahraniční literatury a vytvořit ucelený přehled znalostí o této problematice, jelikož dané poznatky jsou nezbytné pro vykonávání ošetřovatelské péče o pacienty s touto problematikou. Druhým cílem diplomové práce bylo podrobné zmapování role sestry v péči o pacienta s blast syndromem. Tento cíl byl stanoven z důvodů náročnosti a komplexnosti ošetřovatelské péče na urgentním příjmu a na anesteziologicko-resuscitační jednotce, neboť právě na těchto odděleních jsou na sestry kladeny vysoké kvalifikační a dovednostní nároky. Tato diplomová práce byla zpracována ryze jako teoretická, čerpající z českých a zahraničích pramenů. Dané informace pro jednotlivé kapitoly práce byly získány z mnoha odborných a vědeckých publikací, monografií, odborných časopisů a internetových zdrojů. První část práce byla věnována popisu dané problematiky, přednemocniční péči a třídících algoritmů, které jsou využívány při hromadných ztrátách zdraví, tak aby zasažené osoby měly větší šanci na přežití. V další části je rozpracován krizový management nemocnic a příjem raněných do nemocnice, práce na urgentním příjmu a následná péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Dále se teoretická práce zabývá ošetřovatelskou péčí na oddělení kritických stavů, kde je popsána ošetřovatelská péče o pacienta s blast syndromem a povinnosti sestry. V této kapitole byly definované potřebné kompetence sestry pracující na urgentním příjmu a na anesteziologicko-resuscitační jednotce. Dle platné české legislativy by o klienty s blast syndromem měly pečovat sestry se specializačním vzděláváním pro intenzivní péči, protože rozsah kompetencí sester pro intenzivní péči je mnohonásobně vyšší než u všeobecných sester. V poslední kapitole se věnuji týmové a mutlidisciplinární spolupráci, jelikož aktivní a kvalitní komunikace ať už v přednemocniční péči mezi složkami IZS na místě mimořádné události, tak komunikace mezi lékaři a ostatním nemocničním personálem je klíčová pro dobře a kvalitně odvedenou práci s co nejnižšími následky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.