|
|
Vliv zvýšené fyzické aktivity (sportu) na těhotenství a porod
VÍTOVCOVÁ, Natálie
Bakalářská práce se zabývá vlivem zvýšené fyzické aktivity (sportu) na těhotenství a porod. Ze začátku se v bakalářské práci věnuji samostatnému porodu a jeho fázemi neboli porodními dobami. Ve své práci jsem se zaměřila na fyzické změny v těhotenství, od metabolických změn a změny tělesné hmotnosti až po změnu pohybového systému a možných změn na kůži. V bakalářské práci jsou zmíněny také psychické změny, kterými si žena může projít. Následně se teoretická část zabývá životosprávou v těhotenství, kde je popisován vhodný pitný režim a vhodná výživa. Druhá polovina teoretické části je obecně zaměřena na fyzickou aktivitu a na fyzickou aktivitu v těhotenství. Jsou zde popisovány vhodné i nevhodné aktivity v těhotenství. Závěr teoretické práce zahrnuje vrcholové sporty v těhotenství a také relaxaci, která je velmi důležitou součástí u žen, které provozují sport na vrcholové úrovni. Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má zvýšená fyzická aktivita (sport) na těhotenství a porod. Byly položeny dvě výzkumné otázky: Jakým způsobem ovlivnila zvýšená fyzická aktivita těhotenství? Jakým způsobem ovlivnila zvýšená fyzická aktivita porod? Pro účely výzkumného šetření byla použita kvalitativní metoda, která byla provedena pomocí individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Ty byly vedeny s respondentkami, které vykonávaly vrcholový sport se zvýšenou fyzickou aktivitou před těhotenstvím a některé také v těhotenství. Všechny respondentky byly před rozhovorem seznámeny s tématem a byl jim objasněn účel rozhovoru. Respondentky byly ujištěny o zachování anonymity a o nakládání s informacemi dle etických práv a norem. V průběhu rozhovoru byly informace zapisovány a poté anonymizovány. Kategorie a podkategorie byly vytvořeny pomocí analýzy dat metodou barvení textu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že zvýšená fyzická aktivita má dobrý vliv především na psychickou stránku a fyzickou kondici. V těhotenství ženy neměly úzkostné stavy, deprese či jiné poruchy. Pouze jedna z respondentek měla obavy o plod, protože měla rizikové těhotenství, ale to nemuselo být způsobené vrcholovým sportem, který před otěhotněním vykonávala. Ženy byly po celou dobu těhotenství v dobré fyzické kondici, která se poté u některých respondentek projevila i u samostatného porodu. Ženy lépe zvládaly zátěž při porodu a věděly, jak správně dýchat. V období šestinedělí se všechny ženy zotavovaly velmi rychle a všechny se vrátily ke svému vrcholovému sportu. Výzkumná práce poukazuje na to, že lze vykonávat zvýšenou fyzickou aktivitu i v těhotenství, neboť má dobrý vliv na celkový stav ženy. Ženy by měly být o těchto faktech informovány od porodní asistentky. Důležité je podotknout, aby se ženy v těhotenství nepřepínaly na úkor těhotenství, a pokud se necítí dobře, raději sport omezit nebo úplně vynechat. Bakalářská práce může být využita pro zlepšení informovanosti žen, které se věnují zvýšené fyzické aktivitě (sportu).
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženy po ukončení těhotenství ve II.trimestru z genetické indikace
FAJMANOVÁ, Dita
Zjištění vrozené vývojové vady či chromozomální aberace u plodu staví ženu před velký zdravotní, etický, ale i sociální problém, kdy je nucena se rozhodnout, zda těhotenství ukončit, nebo v něm pokračovat. Vyhledáváním nepravidelností a patologií v těhotenství se zabývá prenatální diagnostika. Zahrnuje spolupráci více lékařských oborů, jako jsou porodnictví, ultrasonografie, specializované laboratoře a klinická genetika. Prenatální diagnostika má za úkol odhalit odchylky ve vývoji plodu a umožnit ukončení těhotenství, poskytovat možnost informací o dalším postupu, možnost výběru, zmírnit úzkost a obavy, umožnit prenatální léčbu postiženého plodu. Umělé ukončení těhotenství je zákrok, kterým se zabraňuje dalšímu vývoji plodového vejce. Přináší mnoho komplikovaných situací, které je potřeba řešit individuálně a v souladu s platnou legislativou. Dle zákona lze těhotenství po 12. týdnu ukončit pouze v případě, je-li ohrožen život ženy, nebo je prokázáno těžké poškození plodu, nebo je plod neschopen života. Svědčí-li pro ukončení těhotenství genetické důvody, lze jej ukončit nejpozději do dosažení 24 týdnů a tato možnost je rozšířena o případy, kdy riziko poškození plodu je vyšší než 10 % na základě genetického vyšetření. Pro umělý potrat ve 2. trimestru je nutné zvolit vhodnou metodu ukončení těhotenství a zajistit ženě správné poskytnutí ošetřovatelské péče, aby traumatizace ženy byla minimální. Zde má nezastupitelnou úlohu porodní asistentka.Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku umělého ukončení těhotenství ve 2. trimestru z genetické indikace, a to již od rozhodování ženy o ukončení či pokračování těhotenství až po ošetřovatelskou péči během celé hospitalizace. Cílem práce bylo zjistit faktory, které ovlivnily ženy při rozhodování o umělém ukončení těhotenství ve 2. trimestru, a zjistit jejich spokojenost s ošetřovatelskou péčí a přístupem porodních asistentek během hospitalizace.V teoretické části práce byly zobecněny poznatky získané z bibliografických zdrojů. V praktické části práce bylo provedeno a vyhodnoceno výzkumné šetření, ke kterému byla použita kvalitativní metoda formou dotazování. Pro techniku sběru dat byl vybrán hloubkový strukturovaný rozhovor. Rozhovory byly vedeny na oddělení konzervativní gynekologie Gynekologicko-porodnické kliniky FN Plzeň v lednu, únoru a březnu 2013. Výzkumný soubor byl tvořen pěti ženami, které zde byly v uvedený čas hospitalizovány s diagnózou umělé ukončení těhotenství ve 2. trimestru z genetické indikace. Získaná data byla následně kategorizována, pro jejich interpretaci byla použita i citace respondentek.Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že při rozhodování o ukončení těhotenství ženy ovlivňují v prvé řadě výsledky prenatálního vyšetření, neméně rozhodující je pro ně názor partnera i rodiny a řídí se též doporučením svého gynekologa. Nepřímo jsou ovlivňovány svými morálními zásadami a svědomím a též osobní zkušeností s postižením dítěte. Spokojenost s ošetřovatelskou péčí a přístupem porodních asistentek vyjádřily všechny dotazované ženy. Jejich připomínky se týkaly organizačních možností zdravotnického zařízení, kde bylo výzkumné šetření prováděno. 2 z 5 respondentek vyjádřily přání většího soukromí, aby mohly být samy na pokoji. V jejich případě to nebylo umožněno kvůli obsazení jednolůžkových pokojů. Pro 3 z dotazovaných žen bylo nepříjemné potrácení na porodním sále, což je zvyklostí tohoto zdravotnického zařízení. Výzkumné šetření zároveň odhalilo nedostatek v uspokojování psychických potřeb žen. Možnost intervence psychologa byla nabídnuta pouze dvěma respondentkám a všechny dotazované ženy by uvítaly intervenci psychologa již v době rozhodování o osudu jejich těhotenství.
|
|
|
Současná skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v nemocnici i v terénu
KREZLOVÁ, Lucie
Mateřské mléko je jedním z nejcennějších darů, kterým může matka své dítě obdařit. Proto je nejlepší volbou matky, své dítě kojit. Je ovšem velmi důležité, aby byly matky řádně poučeny a věděly o všech výhodách a správné technice kojení. Takto ucelené informace mohou dostat pouze při úzkostlivém dodržování metodických doporučení v péči o matky, v období od prenatálního až po postnatální. Porodní asistentka v této oblasti hraje významnou roli, neboť je s matkami ve velmi blízkém kontaktu. Věnuje se potřebám matky a dítěte, péči realizuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Práce je zaměřena na metodická doporučení, která by měla vést k podpoře kojení donošených novorozenců. Prvním cílem práce bylo zmapovat, zda je v nemocnici realizováno 10 kroků k úspěšnému kojení. Druhým cílem bylo zjistit, zda je matkám po porodu umožněno přiložit dítě k prsu do hodiny po porodu. Třetím cílem bylo zmapovat, zda je v terénu realizováno 10 kroků k úspěšnému kojení. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jakým způsobem je v terénu zajištěna edukace matek, týkající se realizace 10 kroků k úspěšnému kojení. Byly stanoveny hypotézy, které zněly takto: H1 ? Skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v nemocnici odpovídá metodickému doporučení dle WHO/UNICEF. H2 ? Matkám je umožněno přiložit své dítě k prsu do hodiny po porodu. Obě hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Dále byly položeny výzkumné otázky, které zněly takto: VO1 ? Odpovídá skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v terénu metodickému doporučení dle WHO/UNICEF? VO2 ? Jaký je názor matek na realizaci 10 kroků k úspěšnému kojení v terénu? Obě dvě výzkumné otázky byly zodpovězeny. Kvantitativní výzkumná část práce byla zpracována formou dotazníkového šetření zaměřeného na matky po porodu, po dobu jejich pobytu na Gynekologicko-porodnické klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni. Pro kvalitativní výzkumnou část práce byly zvoleny strukturované rozhovory, vedené v terénu s matkami, které byly šest měsíců po porodu. Z výsledků výzkumu vyplívá, že v nemocnici i v terénu je 10 kroků k úspěšnému kojení skutečně realizováno. Matkám je po porodu umožněno přiložení dítěte k prsu do hodiny po porodu. Pokud nedošlo do jedné hodiny po porodu k přiložení dítěte k prsu, dostaly matky adekvátní informace, jakým způsobem stimulovat a udržet laktaci. V terénu respondentky uváděly, že byly edukovány sestrou a pediatrem. Všechny dotazované respondentky v terénu se shodují v názoru, že realizace 10 kroků k úspěšnému kojení, je na dobré úrovni. Výsledky výzkumného šetření mohou být přínosem a motivací pro práci ošetřovatelského personálu na oddělení šestinedělí a roomingu. Výsledky tak mohou přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o kojící matky a novorozence. V terénu mohou být výsledky výzkumu použity pro zkvalitnění edukace matek o kojení, jak v těhotenských poradnách, tak i v předporodních kurzech. Výsledky práce by mohly sloužit k vypracování jednoduchého a uceleného manuálu, letáku či internetové stránky pro matky, které budou mít k dispozici u svého ošetřujícího gynekologa, v porodnici na ambulanci, na oddělení šestinedělí, nebo ve chvíli kdy budou již v domácí péči a budou mít přístup k internetu.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u žen s abortem
KOUTNÍKOVÁ, Radka
Porodní asistentka by měla zvládat při ošetřování žen několik rolí {--} musí umět komunikovat, být dobrá ošetřovatelka, měla by k ženám přistupovat emfaticky a přinášet změny a poznatky ve své práci a radit se o nich spolu s kolegyněmi, měla by umět obhájit svoje jednání a podílet se na zdokonalování ošetřovatelské péče. V práci bylo použito kvantitativní výzkumné šetření technikou sběru dat dotazníkem v kombinaci s výzkumným šetřením kvalitativním, kde byla použita metoda rozhovoru k dokreslení výzkumných otázek. Výzkumné šetření bylo prováděno v termínu od října do prosince 2008. Výzkumnými soubory byly porodní asistentky a pacientky hospitalizované na gynekologicko {--} porodnickém oddělení. Dotazníky pro porodní asistentky byly rozdány v 5 nemocnicích České republiky (Ústí nad Labem, Jindřichův Hradec, České Budějovice, Třebíč a Brno). Bylo rozdáno 150 dotazníků pro porodní asistentky, návratnost 105 (70 %). 15 dotazníků bylo vyřazeno z důvodu chybného vyplnění a k výzkumu bylo použito celkem 90 (100 %) dotazníků. Rozhovory s hospitalizovanými pacientkami byly prováděny v nemocnici v Ústí nad Labem. Rozhovory byly provedeny s 8 klientkami, kdy klientky byly seznámeny se strukturou rozhovoru. S jejich souhlasem byl záznam rozhovoru proveden pomocí diktafonu, následně byly rozhovory přepsány a vyhodnoceny v grafech a tabulkách. V bakalářské práci byli stanoveny čtyři cíle a čtyři hypotézy. Během výzkumného šetření bylo zjištěno, že cíle i hypotézy byly potvrzeny. Bakalářská práce se týká žen po abortu a je zaměřená na ošetřovatelskou péči, informovanost klientek, zajištění intimity klientek a na péči podle standardů. Při sběru dat se nebylo setkáno s neochotou a nevolí ze strany porodních asistentek, ani ze strany hospitalizovaných žen. Přístup obou skupin byl pozitivní a spolupráce byla 70 % ze strany porodních asistentek a ze strany žen 100 %. Obě strany se zajímali o výsledky výzkumu. Výsledky a teoretická část bakalářské práce budou sloužit jako zdroj informací pro porodní asistentky a ženy s abortem. Porodní asistentky přislíbily, že se výsledky práce nechají inspirovat k zlepšení péče o ženy s abortem. Bakalářská práce může také sloužit, jako informační brožura pro ženy s abortem a pro veřejnost. Podklad pro vyrobení letáků na gynekologicko-porodnickém oddělení či přednášek.
|
host ::
RSS.