|
|
Pacient jako partner v programu hygienické dezinfekce rukou
FRISCHOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá problematikou hygienické dezinfekce rukou, tedy jejím vývojem, významem ve zdravotnictví, předepsanými zásadami a technikou. Součástí teoretické části jsou také poznatky o předepsaných dezinfekčních prostředcích, jejich druzích, vlastnostech, požadavcích na ně a umístění v zařízeních poskytujících zdravotní péči. Druhá část pojednává o zlepšení kvality ošetřovatelské péče s pomocí zapojení především pacientů do programu hygienické dezinfekce rukou. Informace obsaženy v této práci byly získány výhradně z domácí či zahraniční literatury. Empirická část bakalářské práce je kvantitativní výzkum, který se též skládá ze dvou částí. V první části bylo jako technika sběru dat využito šetření pomocí nestandardizovaného dotazníku. Ve druhé části bylo využito ke sběru dat strukturované pozorování. Cílem výzkumu byla analýza aktuální situace v oblasti hygienické dezinfekce rukou u pacientů ve vybrané nemocnici. Zkoumány byly teoretické znalosti a praktické dovednosti. Výzkum probíhal na chirurgickém oddělení a rehabilitačním oddělení v nemocnici krajského typu. Výsledky výzkumu ukázaly, že úspěšnost dotazníkového šetření i pozorování je v obou případech pod 50 %. Bylo zjištěno, že 44,0 % respondentů je dostatečně informováno o problematice hygienické dezinfekce rukou a proces hygienické dezinfekce rukou provedlo adekvátně 33,0 % respondentů.
|
|
|
Využití technik bariérové ošetřovatelské péče v ambulantním provozu
ŠAFÁŘOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce se věnuje problematice využívání technik bariérové ošetřovatelské péče v ambulantním provozu. V první části je popsán současný stav, kde jsou zahrnuty jednotlivé techniky bariérové ošetřovatelské péče, a to mechanické mytí rukou, používání osobních ochranných pracovních pomůcek, dezinfekce, sterilizace a manipulace s použitým zdravotnickým materiálem. Dále se práce zabývá platnými právními normami, které se vztahují k dané problematice. V práci je též uvedena role sestry v ambulantním provozu a ošetřovatelský proces. Samostatná kapitola se věnuje také nozokomiálním infekcím. Ve druhé části jsou definovány tři cíle. Prvním je zjistit, jaké ochranné pracovní pomůcky používají sestry v odborných ambulancích. Druhým cílem je zjistit, jaké je využití technik hygieny rukou u sester v odborných ambulancích a třetí cíl je zjistit, jakým způsobem sestry manipulují s použitým zdravotnickým materiálem. Ve třetí části je popsána metodika zkoumání. Pro kvalitativní výzkumné šetření bylo záměrným výběrem vybráno sedm odborných ambulantních provozů na území hlavního města Prahy. Technikou sběru dat je polostrukturovaný rozhovor a zúčastněné pozorování sestry pracující v odborné ambulanci. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na používání ochranných pracovních pomůcek, hygienu rukou u sester a manipulaci s použitým zdravotnickým materiálem. Čtvrtá část obsahuje výsledky výzkumného šetření, které jsou rozebrány v následné diskuzi, kde je uvedena komparace platné legislativy, odborné literatury a zjištěných výsledků z praxe. Závěrem práce je, že některé techniky bariérové ošetřovatelské péče, a to správná hygiena rukou, používání ochranných pracovních pomůcek a dodržování některých legislativních norem v oblasti prevence rizika přenosu infekcí, ještě nejsou tolik zakotvené v automatismu sester pracujících v ambulantních provozech. Výstupem této práce je návrh semináře na téma hygieny rukou a prevence přenosu infekcí.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o covid pozitivního pacienta
MARKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o covid pozitivního pacienta. Onemocnění covid-19 je vysoce infekční respirační onemocnění, které je způsobeno koronavirem SARS-CoV-2 šířícím se vzduchem z člověka na člověka. První příznaky se mohou jevit jako obyčejné nachlazení ve formě kašle a rýmy. Při dušnosti a obtížném dýchání je nutná hospitalizace v nemocničním zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat problémy v péči o covid-19 pozitivního pacienta. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo sedm sester, které pečují či pečovaly o pacienty s onemocněním covid-19. Data byla sbírána pomocí vytvořeného polostrukturovaného rozhovoru. Pro sestry byly vytvořeny otázky, které byly zaměřeny na překážky, které sestry vnímaly v oblasti biologických, psychologických a sociálních potřeb covid pozitivních pacientů. Na základě zrealizovaných rozhovorů a sesbíraných dat byly výsledky zpracovány otevřeným kódováním do sedmi kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že v péči o covid pozitivního pacienta je v oblasti psychologických potřeb největší překážkou nedostatečná komunikace personálu s pacienty. V oblasti sociálních potřeb je nejvíce neuspokojena potřeba sociálního kontaktu pozitivních pacientů se svými blízkými. Samotná ošetřovatelská péče je velice specifická. U covid pozitivních pacientů je nutné dodržovat přísné zásady bariérové ošetřovatelské péče. Z oblasti biologických potřeb je dle zjištěných výsledků nejvíce nutná péče o dýchání a péče o dýchací cesty pacienta. Dle informantek je možné využít polohování, kdy pacient v pravidelných intervalech mění svou polohu a ulevuje si tak od dušnosti. Na základě těchto zjištěných výsledků je vytvořen podklad semináře pro zdravotnický personál pečující o pacienty s onemocněním covid-19. Seminář je zaměřen na péči o potřeby covid pozitivních pacientů.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o žilní vstupy
CHMELÍČKOVÁ, Anna
Cílem naší bakalářské práce, která je na téma "Problematika ošetřovatelské péče o žilní vstupy", je tuto problematiku zmapovat a vytvořit informační nebo studijní materiál týkající se ošetřovatelské péče o žilní vstupy. V první řadě jsme se zaměřili na žilní vstupy jako takové. Porovnali jsme centrální vstupy s těmi, které se zavádějí do periferního řečiště, z obou jsme vybrali zástupce a ty následně popsali. Podrobněji pak byla sepsána ošetřovatelská péče o žilní vstupy a poté i jednotlivá specifika péče u konkrétních katétrů. Za zmínku stojí především předání informací o novinkách venózních vstupů, jimiž jsou periferně zavedený centrální žilní katétr (PICC) a intravenózní port, oba zaváděné do centrální žíly a Midline katétr, jenž patří do skupiny periferně zaváděných. Ve zbývající části práce jsme se zabývali samotnou problematikou ošetřovatelské péče o žilní vstupy. Zde jsme nastínili největší problémy, jimiž jsou katétrová infekce, včetně infekční flebitidy a infekce krevního řečiště. Tyto komplikace jsme popsali podrobně i s jejich dopady jak na pacienta, tak na poskytovatele zdravotních služeb. Katétrová infekce je komplikace, které zdravotníci mohou dobře předcházet, neboť prevencí tohoto problému je dodržování bariérové ošetřovatelské péče, dodržování přísných aseptických pravidel a/nebo informovanost zdravotnických pracovníků i pacientů o celé této problematice. Riziko vzniku infekce je při zavedeném žilním katétru vždy. Proto chceme, aby hlavním přínosem bakalářské práce bylo uvědomění si rizik a potenciálních komplikací při nedodržování zmíněných preventivních opatření a zamyšlení se nad důležitostí prevence v souvislosti s ošetřovatelskou péčí o žilní vstupy. Informace o žilních vstupech, o jejich ošetřování a o problematice ošetřovatelské péče o intravenózní katétry byly nalezeny ve vědeckých publikacích, v databázi PUBMED, v odborných časopisech, ve Věštnících Ministerstva zdravotnictví, v ošetřovatelských standardech, v klinicky doporučených postupech nebo na webové stránce Společnost pro porty a permanentní katétry.
|
|
|
Vybrané infekční nemoci - postupy zdravotnické záchranné služby
SVOBODOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se věnuje problematice vybraných infekčních nemocí a postupech zdravotnické záchranné služby při jednání s infekčními pacienty. Chceme docílit souhrnného přehledu o problematice vybraných infekčních nemocí v kontextu s postupy platnými v České republice. Důležitou součástí této práce bude i zmapovat možnosti prevence infekčních onemocnění v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Práce je zaměřena na skupinu biologických agens 4. stupně biologické bezpečnosti, proti kterým dosud nejsou vyvinuta žádná účinná léčba. Jedná se o virové hemoragické horečky, variolu a equine morbilli. Výběr této skupiny nebezpečných biologických agens byl zvolen na základě jejich rozdělení dle platné vyhlášky České republiky, která právě tyto nemoci řadí mezi nejnebezpečnější. První část práce je věnována obecně komplexnímu šíření a přenosu infekčních nemocí, která souží k lepšímu uvedení do této problematiky a zorientování se v následujících kapitolách. Další kapitoly se věnují výše zmiňovaným vybraným infekčním nemocem a bariérovému přístupu, se zaměřením na podmínky zdravotnické záchranné služby. Jsou zde popsány také základní ochranné pomůcky zdravotnického záchranáře a role Biohazard týmu Jihočeského kraje, který představuje důležitou součást při řešení problematiky infekčních chorob. Výstupem práce je tzv. Desatero opatření proti infekčním nemocem. Součástí práce jsou i doplňující fotografie, získané během návštěv na ZZS a příslušných oddělení. Přílohy tvoří doporučení vydané Krajskou hygienickou stanicí, které v současné době mají chránit zdravotnické pracovníky a usnadňovat práci s infekčními pacienty.
|
|
|
Kvalita ošetřovatelské péče na vybraném oddělení následné péče
KRATOCHVÍLOVÁ, Eva
Současný stav: Cílem ošetřovatelství je kvalitní ošetřovatelská péče. Každé oddělení má svá specifika, proto má stanoven i svůj indikátor kvality. Tato práce se ve své výzkumné části zaměřuje na dva indikátory kvality spojené se zdravotní péčí, konkrétně na pacienty s infekcí MRSA a pády. Cíl práce: Vyhodnotit kvalitu ošetřovatelské péče na 1. Oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s. dle výše uvedených indikátorů kvality. Na základě předmětu výzkumného šetření je hlavní cíl konkretizovaný do pěti dílčích cílů. Metodika: Ve výzkumném šetření byly uplatněny tři metody sběru dat: 1) statistická data z nemocničního systému; 2) záměrné strukturované pozorování; 3) strukturované rozhovory. Výzkumný soubor: Pro vyhodnocení incidence pádů a příčiny pádů tvořilo výzkumný soubor celkem 85 pacientů, pro vyhodnocení dekolonizovaných pacientů s MRSA infekcí, celkem 98 pacientů. Zkoumaným vzorkem pro pozorování a hloubkové rozhovory byly sestry stanice ONP 6. patro Nemocnice České Budějovice a.s. Výsledky: Nepotvrdila se hypotéza, že nejčastější příčinou pádu je opuštění lůžka bez doprovodu a že výskyt pádů u pacientů ve sledovaném období roku 2015 statisticky významně poklesne ve srovnání s rokem 2014. Nejčastějším zdrojem infekce MRSA byla rána. Taktéž se nepotvrdila hypotéza, že počet dekolonizovaných pacientů s MRSA infekcí bude ve sledovaném období roku 2015 statisticky vyšší než v roce 2014. Většina sester zná podstatu MRSA infekce, ale problémy jim dělají přesné definice. Pozorováním praktických činností a dovedností sester při ošetřování pacientů s MRSA infekcí odhalilo určité nedostatky a to především nesprávné používání ochranných pomůcek a provedení správné dezinfekce pomůcek po jejich použití. Závěr: Výsledky výzkumného šetření ukazují na nutnost důkladnějšího vzdělávání sester v této oblasti. Nežádoucí události jsou závažnou komplikací ošetřovatelského procesu. Počet pádů, tak i počet dekolonizovaných pacientů s MRSA infekcí se nedaří v meziročním srovnání výrazněji snižovat. Výzkumem byla zjištěna i nepříliš dostatečná teoretická připravenost sester v oblasti infekčních onemocnění a určitá diskrepance mezi verbálně prezentovanými zkušenostmi a výsledky pozorování reálné činnosti.
|
|
| |
|
|
Bariérová ošetřovatelská péče na chirurgických operačních sálech
BOŠKOVÁ, Marie
Tato práce je zaměřena na zásady a provádění ošetřovatelské bariérové péče na operačních sálech. V teoretické části práce jsou popsány principy hygienického režimu a aseptické zásady v průběhu perioperační péče, dále organizace a koordinace provozu operačních sálů, legislativa, řízení, kontrola kvality poskytované perioperační péče a jednotlivé bariérové postupy, ve kterých může docházet k nejčastějším pochybením ze strany sester. Ve druhé, empirické části práce, bylo cílem ověřit dodržování zásad hygienického režimu na chirurgických operačních sálech perioperačními sestrami, zjistit jejich znalosti o zásadách bariérové ošetřovatelské péče a hledat nejčastější příčiny jejich porušování. Pro výzkumnou část práce byly stanoveny tyto cíle: 1. Zjistit znalosti a informovanost perioperačních sester o zásadách bariérové ošetřovatelské péče na operačních sálech. 2. Na vybraných pracovištích ověřit dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče perioperačními sestrami. 3. Zjistit případnou problematiku v dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče z pohledu perioperačních sester. Jaké vytvářejí zdravotnická zařízení podmínky perioperačním sestrám pro dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče a jaký mají vliv sociologická data jednotlivých sester, především délka praxe, kvalifikační a specializační vzdělání na vznik chyb při dodržování hygienického režimu, jsme zjišťovali pomocí kvalitativního výzkumu s využitím zúčastněného, skrytého pozorování a polostandardizovaných rozhovorů se sestrami, které zároveň tvořily výzkumný soubor pro skryté pozorování. Pomocí rozhovorů jsme se od jednotlivých sester dozvěděli, jak vnímají problematiku dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče, a do jaké míry ji ony samy mohou ovlivnit. Výsledky výzkumného šetření poukazují na vznik a nejčastější příčiny chyb při dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče perioperačními sestrami. Kombinace obou výzkumných metod nám umožnila srovnání mezi teoretickými znalostmi, tvrzeními jednotlivých sester a jejich skutečným chováním při dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče při práci na operačním sále.
|
|
|
Dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče jako prevence infekčních onemocnění přenosných krví na vybraných odděleních
CANDROVÁ, Eliška
Tématem této bakalářské práce je "Dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče jako prevence infekčních onemocnění přenosných krví na vybraných odděleních". Důležitou součástí práce sestry je dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče. Dodržováním těchto zásad předcházíme jak přenosu nozokomiálních nákaz, tak i profesionálních infekcí, které jsou přenášená krví. Teoretická část práce charakterizuje infekční onemocnění přenosná krví, zejména virovou hepatitidu typu B, virovou hepatitidu typu C a onemocnění AIDS (syndrom získané poruchy imunity). Další velkou kapitolou je bariérová ošetřovatelská péče. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče v souvislosti s prevencí infekčních onemocnění přenosných krví u sester na vybraných odděleních. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativně, technikou zúčastněného, skrytého, přímého pozorování. Pozorování probíhalo od listopadu roku 2013 do března roku 2015 a bylo průběžně zaznamenáváno do předem vytvořeného záznamového archu. Výzkumné šetření bylo realizováno ve vybrané nemocnici, kde bylo pozorováno celkem 121 sester na dvanácti odděleních. Z výsledků práce je patrné, že sestry v plné míře nedodržují zásady bariérové ošetřovatelské péče ve všech zkoumaných oblastech. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty hlavní sestře nemocnice, ve které bylo pozorování provedeno a budou sloužit jako podklad pro odhalení slabých míst v dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče v souvislosti s prevencí infekčních onemocnění přenosných krví.
|
|
|
Srovnání ošetřovatelské péče o klienty s MRSA na ARO, JIP a standardním oddělení
AMBROŽOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá jednou z nejvýznamnějších multirezistentních infekcí- MRSA. Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus je nozokomiální patogen, který má schopnost rychle se šířit. Infekce způsobené MRSA jsou vždy spojené s vysokou mortalitou. Antibiotická rezistence je příčinou dvojnásobně zvýšené morbidity, prodlužuje hospitalizaci pacienta a tím i významně zvyšuje náklady vynaložené na zdravotní péči (Evropský antibiotický den, 2012). Přitom náklady vynaložené na prevenci multirezistentních infekcí představují méně než 20 % nákladů potřebných k léčbě nemocných s touto infekcí. Mezi rizikové faktory, které souvisí se vznikem MRSA infekce či jejím nosičstvím patří dlouhodobý pobyt v nemocnici, zejména na JIP či ARO, invazivní výkony, léčba antibiotiky, diabetes mellitus, chronické ledvinové selhání spojené s dialýzou, kožní choroby. Přenos se děje nejčastěji rukama ošetřujícího personálu, nedá se vyloučit ani přenos vzduchem (Maďar a kol., 2006).Pro práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly v dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče u pacientů s MRSA při hygieně, stravování, vyprazdňování a při převazech na odděleních ARO, JIP a standardní oddělení. Druhým cílem bylo zmapovat dostupnost ochranných pomůcek pro personál na jednotlivých odděleních. Třetím cílem bylo zjistit rozdíly ve znalostech ošetřujícího personálu o problematice MRSA na jednotlivých odděleních. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jak na jednotlivých odděleních zapojují do ošetřovatelského procesu rodinu pacienta s MRSA.Závěry práce ukazují, že nejlépe poskytovaná ošetřovatelská bariérová péče je na oddělení ARO a to ve všech oblastech. Výzkumem bylo zjištěno, že možnost izolovat pacienta s MRSA na samostatném boxe nebo pokoji mají všechna oddělení . Nedostatky v bariérové ošetřovatelské péči se týkaly oddělení JIP i standard. Z výzkumu vyplynulo, že existují standardní oddělení a JIP, na kterých se nepoužívají dekolonizační prostředky jak při hygienické péči, tak při převazech pacienta s MRSA. V případě specifik výživy u pacienta s MRSA na těchto odděleních správně neindividualizují a nedezinfikují použité pomůcky. U specifik vyprazdňování pacienta s MRSA respondenti z JIP a standardních oddělení chybují v postupu zacházení s infekčním biologickým odpadem. Pozitivním výsledkem je neomezená dostupnost ochranných pomůcek na jednotlivých odděleních. Ovšem jsou standardní oddělení, kde z ochranných pomůcek využívají jen rukavice. Zarážejícím zjištěním je, že ruce si před vstupem na pokoj a po jeho opuštění myjí dezinfekčním prostředkem jen respondenti z ARO. Znalosti respondentů o problematice MRSA byly kromě jednoho respondenta ze standardního oddělení na velmi dobré úrovni. Zapojit rodinu do ošetřovatelského procesu mají snahu respondenti na všech odděleních.
|
host ::
RSS.