|
|
Konvent dominikánek na Starém Městě pražském v raném novověku. Ženská řeholní komunita a její vztahy k diecézním, řádovým a světským autoritám.
Walter, Pavel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Černušák, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se snaží o přiblížení vývoje dominikánského konventu u sv. Anny a sv. Vavřince na Starém Městě pražském v období raného novověku (zejména v 17. a 18. století), a to jak z hlediska vnitřního života, tak i z pohledu kontaktů kláštera s vnějším světem. Vzhledem k útržkovitému pramennému dochování se podařilo uceleně v těchto oblastech zmapovat pouze tři témata. Úvod a první tři kapitoly podávají přehled pramenů a literatury a chronologicky nastiňují historii kazatelského řádu a samotného konventu, čtvrtá kapitola se zabývá vztahem mezi mniškami a jejími poddanými v obci Radlice. Především popisuje systém odvodů poddanských dávek konventu, vizitaci klášterních statků, a rovněž zachycuje jeden konkrétní spor mezi poddanou Barborou Wlaškou a konventem v 16. století. Pátá kapitola se věnuje rozboru barokních kázání, která v konventu zaznívala při slavnostním přijetí žadatelky mezi ostatní řeholnice. Samotný rozbor jsem provedl na základě obsahové a duchovní stránky homilií například pro Ludmilu Markvartovou z Hrádku a Johanu Agnes Minetti. Poslední kapitola se zabývá uplatněním arcibiskupské autority nad konventem v 18. století a společenskými vztahy mezi dominikánkami a členy šlechtických i měšťanských rodin Českého království. Tyto vztahy jsou nejlépe popsány na zadluženosti, a zároveň...
|
|
|
Konvent dominikánek na Starém Městě pražském v raném novověku. Ženská řeholní komunita a její vztahy k diecézním, řádovým a světským autoritám.
Walter, Pavel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Černušák, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se snaží o přiblížení vývoje dominikánského konventu u sv. Anny a sv. Vavřince na Starém Městě pražském v období raného novověku (zejména v 17. a 18. století), a to jak z hlediska vnitřního života, tak i z pohledu kontaktů kláštera s vnějším světem. Vzhledem k útržkovitému pramennému dochování se podařilo uceleně v těchto oblastech zmapovat pouze tři témata. Úvod a první tři kapitoly podávají přehled pramenů a literatury a chronologicky nastiňují historii kazatelského řádu a samotného konventu, čtvrtá kapitola se zabývá vztahem mezi mniškami a jejími poddanými v obci Radlice. Především popisuje systém odvodů poddanských dávek konventu, vizitaci klášterních statků, a rovněž zachycuje jeden konkrétní spor mezi poddanou Barborou Wlaškou a konventem v 16. století. Pátá kapitola se věnuje rozboru barokních kázání, která v konventu zaznívala při slavnostním přijetí žadatelky mezi ostatní řeholnice. Samotný rozbor jsem provedl na základě obsahové a duchovní stránky homilií například pro Ludmilu Markvartovou z Hrádku a Johanu Agnes Minetti. Poslední kapitola se zabývá uplatněním arcibiskupské autority nad konventem v 18. století a společenskými vztahy mezi dominikánkami a členy šlechtických i měšťanských rodin Českého království. Tyto vztahy jsou nejlépe popsány na zadluženosti, a zároveň...
|
|
|
Obrazné prostředky v barokních kázáních
MĚŠŤANOVÁ, Květa
Tématem diplomové práce jsou obrazné prostředky v barokních kázáních a jejich stylistické využití. Materiálovým zdrojem jsou kázání směřující k jednomu tématu, tj. k oslavě sv. Jana Nepomuckého. Práce je zaměřena na koncept jednotlivých kazatelů tvořících v poslední fázi českého baroka. Kázání pocházejí z let 17271734. V úvodní části jsou shrnuty základní rysy historického i slovesného baroka se zaměřením na homiletiku. Pozornost je dále soustředěna na obrazné prostředky jednotlivých kázání. Cílem práce je charakteristika uměleckých prostředků obrazných (přirovnání, metafora, metonymie, synekdocha, perifráze, personifikace, oxymóron, alegorie, symbol, aluze aj.). Práce chce ukázat jejich význam a funkci v barokních textech, a tím přispět k hlubšímu poznání řečnického umění barokních kazatelů.
|
|
|
Jazyk barokních kazatelů Bílovského a de Waldta
BUTULOVÁ, Klára
Tématem diplomové práce jsou kázání věnovaná svaté Anně od dvou barokních kazatelů, kteří pocházejí z různého jazykového prostředí. Práce je rozdělena do dvou základních částí. První část obsahuje obecné informace o významných barokních kazatelích {--} se zaměřením na Bílovského a de Waldta. Podává také informace o dobových gramatikách. První, teoretický, oddíl práce je tedy založen zejména na prostudované odborné literatuře. Druhá část diplomové práce zahrnuje praktický rozbor tří konkrétních kázání v rovině fonologické a morfologické. Předchází mu analýza tematické, stylistické a lexikální stránky textů a konfrontace jejich výrazových prostředků. Cílem práce je komparace jazykového projevu obou kazatelů po stránce fonologické, morfologické a posouzení míry pronikání prvků mluvené řeči do jejich jazyka.
|
host ::
RSS.