|
|
Komunikace sestry se sluchově znevýhodněným pacientem na covidových jednotkách
RAUŠOVÁ, Ilona
Úvod: Pro sestry je komunikace základním nástrojem v ošetřovatelském procesu. V době pandemie Covid - 19 měly sestry povinnost nosit ochranné pomůcky, aby se zabránilo šíření této nemoci. Ochranné pomůcky, zejména roušky, mají negativní dopad na komunikaci. Tlumí hlasitost mluvené řeči, zabraňují odezírání a rozpoznání výrazu tváře. Sestry se musely vyrovnat s těmito komunikačními bariérami a zároveň zachovat standardy ošetřovatelské péče. Cíle práce: Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika při komunikaci sester se sluchově znevýhodněným pacientem. Metodologie: Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat byl použit hloubkový rozhovor se sestrami, které v období pandemie Covid - 19 pracovaly na covidové jednotce. Rozhovory probíhaly v období březen až květen roku 2023. Rozhovory byly se souhlasem nahrány na mobilní telefon do aplikace Záznamník. Poté byly rozhovory přepsány do písemné formy v programu Microsoft Word. Sepsaná data byla analyzována metodou otevřeného kódování, technikou "tužka papír". Získaná data byla rozdělena do tří kategorií, které byly následně rozděleny na podkategorie. Pro větší názornost byly jednotlivé kategorie a podkategorie zpracovány do přehledných schémat a podrobně popsány. Výsledky: Výsledky práce byly rozčleněny na tři hlavní kategorie, kterými jsou sluchově znevýhodněný pacient, bariérová ošetřovatelská péče a komunikace sester se sluchově znevýhodněným pacientem. Obě kategorie jsou členěny na období před pandemií v době pandemie a po ukončení pandemie Covid - 19. Z výzkumného šetření vyplývá, že pandemie Covid - 19 změnila postoj sester k bariérové ošetřovatelské péči, sestry získaly neocenitelné zkušenosti v oblasti komunikace se sluchově znevýhodněným pacientem. Naučily se improvizovat a využívat všechny dostupné komunikační nástroje. Vzájemně si sdělovaly informace, rady a psychickou podporu. Závěr: Práce dokumentuje pohled sester na bariérovou ošetřovatelskou péči a její vliv na komunikaci se sluchově znevýhodněným pacientem. Výzkum ukázal, že sestry překonaly komunikační bariéry a dokázaly udržet standardy ošetřovatelské péče. Přizpůsobily se náročným podmínkám, naučily se používat jednoduché nástroje, které jim usnadnily komunikaci se sluchově znevýhodněným pacientem. Prohloubily vzájemnou spolupráci. Zároveň odhalila, že většina sester se s problémy vyrovnávala na základě intuice. U sester tato zkušenost vyvolala potřebu odborného vzdělávání v oblasti komunikace se sluchově znevýhodněným pacientem. Práce přináší celkový pohled na problematiku komunikace v ošetřovatelském procesu při používání ochranných pomůcek. Předkládá pomůcky, které pomáhají překonat komunikační bariéru. Výsledky mohou pomoci ostatním sestrám v praxi.
|
|
|
Přístup sester k bariérové ošetřovatelské péči na infekčním oddělení a ostatních odděleních interního typu
MOTLOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá přístupem sester k bariérové ošetřovatelské péči na infekčním oddělení a ostatních odděleních interního typu. Ošetřovatelská bariérová péče je systém pracovních a organizačních opatření, který zabraňuje vzniku nozokomiálních nákaz a přenosu patogenních mikroorganismů v nemocničním či sociálním zařízení. Nozokomiální nákaza je infekce, která vznikla v přímé souvislosti s pobytem pacienta v daném zařízení. Bariérová ošetřovatelská technika je preventivní opatření, které chrání vnímavé jedince před vznikem nozokomiální nákazy. Tuto metodu musí dodržovat každý zdravotnický pracovník, bez ohledu na typ oddělení. Nejčastěji vyskytujícím se onemocněním, které vzniká v souvislosti s pobytem v nemocničním zařízení je onemocnění MRSA, neboli multirezistentní stafylokokus aureus. Bariérová péče je souborem mnoha metod, jimiž jsou sterilizace, izolace infekčních pacientů, osobní úprava personálu, léčení onemocnění zdravotnického personálu, hygienické mytí rukou a jejich následná dezinfekce. Na oddělení interního typu jsou hospitalizováni pacienti trpící chorobou vnitřních orgánů. Tento typ oddělení patří mezi nejzákladnější oddělení nemocničního zařízení. Infekční oddělení je velmi specifické, neboť zde jsou hospitalizováni pacienti, kteří trpí infekční chorobou nebo je na takovou chorobu důvodné podezření. Z toho vyplývá, že na infekčním oddělení musí být bariérová péče dodržována striktněji. Ve výzkumné části práce byly stanoveny dva cíle: Zjistit přístup sester k bariérové ošetřovatelské péči na infekčním oddělení a ostatních odděleních interního typu. Zmapovat znalosti a dovednosti sester v oblasti bariérové péče na infekčním oddělení a ostatních odděleních interního typu. Na základě uvedených cílů práce jsme stanovili výzkumné otázky: Jaký je přístup sester k ošetřovatelské bariérové péči na infekčním oddělení a oddělení interního typu? Existují rozdíly mezi znalostmi sester na infekčním oddělení a ostatních odděleních interního typu? Existují rozdíly mezi dovednostmi sester na infekčním oddělení a ostatních odděleních interního typu? Z výzkumného šetření vyplývá, že znalosti a dovednosti sester na oddělení infekčním a ostatních odděleních interního typu nejsou zcela totožné. Z výzkumu vyplynulo, že přístup sester k bariérové ošetřovatelské péči je efektivněji uplatňován na infekčním oddělení. Dále bylo zjištěno, že odpovědi části respondentů se zcela neshodují s daty, které byly zjištěny pomocí zúčastněného skrytého pozorování. Zatímco odpovědi sester interního oddělení téměř odpovídaly žádoucímu poskytování bariérové péče, Při pozorování bylo zjištěno, že se teoretické znalosti neshodují s reálnou praxí v podobě praktických dovedností. Výsledky práce mohou posloužit jako podklad pro výuku ošetřovatelských předmětů nebo jako příspěvek na odborné kurzy, semináře či konference zabývající se touto problematikou. Dále budou výsledky nabídnuty do odborných periodik, kde bychom chtěli čtenáře z řad odborné i laické veřejnosti upozornit na důležitost poskytování efektivní bariérové ošetřovatelské péče a přispět alespoň malým dílem k tomu, aby bylo této problematice věnováno více pozornosti na všech odděleních zdravotnického zařízení
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s infekčními komplikacemi po totálních endoprotézách kyčelního a kolenního kloubu
BREJŠKOVÁ, Soňa
Infekční komplikace TEP patří k nejzávažnějším komplikacím po implantaci endoprotézy. Řešení je velmi náročné pro své chirurgické i psychologické aspekty vzhledem ke svým devastujícím účinkům a nejisté prognóze. V současné době se procento infekčních komplikací pohybuje mezi 0,5 % 2 %. Z pohledu sestry je ošetřovatelská péče o tyto pacienty velice náročná a má svá přesně stanovená specifika.Cílem práce bylo 1. Zmapovat znalosti sester o příčinách vzniku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu. 2. Zmapovat znalosti sester o ošetřovatelské péči u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu. 3. Zjistit dodržování aseptických postupů při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaká je míra vědomostí sester o příčinách vzniku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 2. Jaká je znalost sester o specifikách ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 3. Jaká je míra znalostí sester o specifických potřebách pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 4. Do jaké míry dodržují sestry aseptické postupy při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno na infekčním oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Šetření bylo anonymní, rozhovory a pozorování probíhalo v časové etapě od 1. 2. 2013 do 25. 2. 2013 Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry znají základní příčiny vzniku infekčních komplikací po TEP. Dále je z výsledků patrné, že sestry mají přehled o specifikách ošetřovatelské péče u těchto pacientů a rovněž mají teoretické znalosti v oblasti potřeb. Na základě analýzy odpovědí bylo ale zjištěno, že sestrám provádění některých ošetřovatelských výkonů činí potíže, a to z důvodu částečné neznalosti, nejistoty a nemožnosti si některé výkony vyzkoušet. Z výsledků také vyplývá, že se všechny sestry snaží u pacientů saturovat fyzické potřeby, ale ne všechny sestry saturují psychické potřeby tak, jak uváděly ve svých odpovědích, což jsme zjistili pozorováním. Jedná se především o nedostatky v komunikaci s pacientem v oblasti motivace, psychické podpory a podpory sebepéče. Dále jsme zjistili, že většina sester dodržuje aseptické postupy při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP, ale výsledky odhalily i slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru neprovádí hygienickou dezinfekci dle standardizované techniky a jedna třetina sester si nedezinfikuje ruce ani před výkonem. Další nedostatky jsme zjistili zejména v manipulaci se sterilním a biologickým materiálem. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry i přes nedostatek informací a zkušeností svými odpověďmi rámcově prokázaly své znalosti týkající se péče o tyto pacienty. V každé oblasti však zůstává prostor pro další rozšíření vědomostí sester jak po stránce teoretické, tak i po stránce praktické. Tato bakalářská práce byla psána tak, aby přinesla základní přehled o problematice infekčních komplikací po TEP a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry, které se při své práci setkávají s pacienty s infekční komplikací po TEP. Praktickým výstupem bakalářské práce je návrh na mezioborový seminář zaměřený na problematiku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu, který přikládám jako přílohu.(Příloha 12)
|
|
|
Ošetřovatelská péče u klienta s multiresistentními kmeny
ZAJÍCOVÁ, Lucie
Vznik bakteriální rezistence se objevil již pět let po uvedení antibiotik do praxe. V současné době má výskyt rezistentních či multirezistentních kmenů stoupající charakter. Z tohoto důvodu je velmi důležité dodržování bariérové ošetřovatelské techniky u klientů kolonizovaných či infikovaných multirezistentními kmeny. Minimalizuje se tak riziko přenosu nákazy mezi pacienty, ale také mezi zdravotnickým personálem. Význam dodržování bariérové péče si mnohé z řad sester plně neuvědomují. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum pomocí anonymních dotazníků. Výzkumné šetření probíhalo na specializovaných odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. Zjišťovány byly identifikační údaje, informovanost sester o bariérové péči a možnosti sester tuto péči dodržovat v praxi u klientů s multirezistetními kmeny. Bylo rozdáno 139 dotazníků, z toho 110 (100 %) bylo do výzkumu zařazeno. V bakalářské práci byla zjišťována informovanost sester o bariérové ošetřovatelské péči a možnost efektivně tuto péči dodržovat při ošetřovatelské péči u klientů s multirezistentními kmeny, což bylo také stanoveno v cílech práce ( byly tři ), které se výsledky výzkumného šetření splnily. Stanoveny byly tři hypotézy. První měla potvrdit, že sestry dodržují bariérovou péči u pacientů s mutlirezistentními kmeny. To bylo potvrzeno. Druhá hypotéza měla potvrdit, že sestry mají dostatek pomůcek k zajištění bariérové péče u pacientů s multirezistentními kmeny. Ta byla také potvrzena. Třetí hypotéza měla potvrdit, že sestry jsou seznámeny se zásadami bariérové ošetřovací techniky jako prevence přenosu multirezistentních kmenů, byla taktéž potvrzena. Obecně lze říci, že ačkoli sestry jsou ve své práci mnohdy fyzicky i psychicky přetěžovány, je zjevný nedostatek sester na všech odděleních, uvědomělost a dodržování bariérové ošetřovatelské péče a tím minimalizovaní rizika přenosu rezistentních či multirezistentních kmenů je zjevná. Z šetření vyplynulo, že i přes problémy, se kterými se sestry potýkají v každodenní praxi, je pro ně dodržování bariérové ošetřovatelské péče důležité. Informovanost v této oblasti je na velmi uspokojující úrovni, stejně tak i materiální vybavení a pomůcky potřebné k dodržování bariérové péče. Viditelná je i snaha ze strany nadřízených informovat o aktualitách v problematice ošetřovatelské péče u klientů s multirezistentními kmeny na pravidelných seminářích pořádaných v rámci nemocnice. Dodržování bariérové ošetřovatelské péče je nedílnou součástí péče u klientů s multirezistentními kmeny. Výsledky práce budou použity k seznámení zdravotníků s touto problematikou, aby pozitivně ovlivňovaly názory zdravotnických pracovníků na dodržování ošetřovatelské bariérové péče v rámci prevence přenosu multirezistentních kmenů.
|
|
|
Dodržování protiepidemického režimu ošetřovatelským personálem na neonatologickém oddělení
CEAOIOVÁ, Jana
Na neonatologickém oddělení je protiepidemický režim z ošetřovatelského hlediska zaměřen především na blokádu možných cest přenosu infekce a zabránění vzniku nozokomiální nákazy u novorozence, který má během novorozeneckého období sníženou imunitu, a je tudíž zvýšeně vnímavý a ohrožený vznikem infekce. Jednotlivé složky protiepidemického režimu tvoří bariérový systém ošetřování novorozence, který je třeba z pozice ošetřovatelského personálu považovat za komplex opatření, tvořících jeden celek, a také je jako celek dodržovat, protože jedině za této podmínky poskytuje bariérový systém novorozenci během jeho pobytu na neonatologickém oddělení bezpečnou ochranu proti nozokomiální infekci. Bakalářská práce s názvem Dodržování protiepidemického režimu ošetřovatelským personálem na neonatologickém oddělení je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou rozepsány jednotlivé složky bariérového systému ošetřování, bránící přenosu infekce, se zaměřením na složky dezinfekce a sterilizace, hygiena a dezinfekce rukou a manipulace se zdravotnickým prádlem. Ve výzkumné části práce jsou zpracovány výsledky ošetřovatelského výzkumu. Výzkumné šetření bylo provedeno na základě kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byl použit nestandardizovaný rozhovor a zúčastněné, skryté pozorování. Výzkumným souborem bylo pět dětských sester a jedna porodní asistentka pracující na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s.. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle a s nimi související výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit, zda ošetřovatelský personál zná a dodržuje dezinfekční a sterilizační opatření, druhým cílem bylo zjistit, zda ošetřovatelský personál zná a dodržuje standardní postupy pro mytí a dezinfekci rukou a třetím cílem bylo zjistit, zda ošetřovatelský personál zná a dodržuje správnou manipulaci se zdravotnickým prádlem. V souvislosti s prvním cílem byla stanovena výzkumná otázka jak zná a dodržuje ošetřovatelský personál dezinfekční a sterilizační opatření, v souvislosti s druhým cílem byla stanovena výzkumná otázka jak zná a dodržuje ošetřovatelský personál standardní postupy pro mytí a dezinfekci rukou a v souvislosti s třetím cílem byla stanovena výzkumná otázka jak zná a dodržuje ošetřovatelský personál manipulaci se zdravotnickým prádlem. Autorka se snažila zjistit, zda ošetřovatelský personál pracující na neonatologickém oddělení zná a dodržuje některé výkony z vybraných okruhů bariérového systému ošetřování, týkající se dezinfekce a sterilizace, mytí a dezinfekce rukou a manipulace se zdravotnickým prádlem. V závěru bakalářské práce bylo na základě poskytnutých rozhovorů a pozorování zjištěno, že ošetřovatelský personál, pracující na neonatologickém oddělení, zná a zároveň dodržuje zásady vybraných složek bariérového systému ošetřování novorozenců. Autorka se domnívá, že výsledky výzkumného šetření bakalářské práce by bylo možné použít jako informační materiál pro seminář, týkající se dodržování protiepidemického režimu, určený porodním asistentkám a dětským sestrám, pracujícím na neonatologických odděleních.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s meningitidou
JEDLIČKOVÁ, Eva
ABSTRAKT Cílem bakalářské práce je zjistit, zda zdravotní sestry dodržují zásady bariérového ošetřovatelského režimu při péči o pacienty s meningitis a zjistit specifika ošetřovatelské péče při ošetřování těchto pacientů. Hypotéza, která byla stanovená, měla potvrdit, zda sestry dodržují při ošetřovatelské péči zásady bariérového režimu. Na upřesnění údajů byla stanovena výzkumná otázka, která měla zjistit jaká specifika ošetřovatelské péče vyžadují pacienti s meningitidou.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s leukémií
KAFKOVÁ, Zuzana
Onkohematologiecké oddělení poskytuje komplexní péči o nemocné s nádorovými chorobami krvetvorného systému. Zásadou na těchto odděleních je důležitost dodržování standardů ošetřovatelských postupů.V teoretické části je popsána anatomie a fyziologie krvetvorného systému, popisuje základní dělení leukémii, diagnostikou a léčbou. Je zde popsán přehled ošetřovatelských postupů včetně psychologického přístupu k pacientům. Praktická část je zaměřena na metodiku výzkumu, výsledky rozhovoru a zúčastněného pozorování na interním oddělení intermediální péče v nemocnici České Budějovice, a.s.
|
host ::
RSS.