|
|
Základní mikrobiologické vyšetření hemokultur v automatickém hemokultivačním systému
ŽÁKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce je zaměřena na téma vyšetření hemokultur v automatickém hemokultivačním systému. V teoretické části se věnuje zejména obecným pojmům přítomnosti bakterií v krvi a rozvoji sepse, dále popsání nejčastějších infekčních agens v hemokulturách u odlišných skupin pacientů a také různým typům hemokultivačních systému od starších po nejnovější. Jsou popsány manuální systémy, jako např. Septi-Chek a Oxoid Signal systém, a automatizované systémy BACTEC a Bact/Alert, které pracují na odlišných principech. Rozebráno je také následné zpracování vzorků k identifikaci mikrobiálních původců a zjištění jejich citlivosti na antibiotika. Cílem je osvojit si praktické zpracování hemokultur v automatickém hemokultivačním systému BACTEC. Metodická část je věnována přípravě a zpracování vzorků pro hemokultivaci, následnému postupu inokulace na kultivační půdy a zhotovení mikroskopického preparátu barveného dle Grama. Dále se práce zabývá statistickým zpracováním dat poskytnutých na mikrobiologickém oddělení Nemocnice Písek, a.s., kde probíhalo také osvojení zpracování hemokultur. Statistické šetření bylo prováděno za účelem zjištění mikrobiálního spektra v hemokulturách a procenta pozitivit k celkovému počtu odebraných hemokultur v letech 2014-2018. Za zkoumané období bylo vyšetřeno celkem 9136 hemokultur od 3027 pacientů. Z celkového počtu hemokultur bylo pozitivních 1663, tzn. 18 %. 82 % hemokultur bylo negativních, nevykazovaly růst mikroorganismů. Mikrobiální spektrum je velmi široké, k nejčastějším nálezům patří, Escherichia coli, Staphylococcus aureus a Klebsiella species.
|
|
|
Základní mikrobiologické vyšetření hemokultur v automatickém hemokultivačním systému
ŽÁKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce je zaměřena na téma vyšetření hemokultur v automatickém hemokultivačním systému. V teoretické části se věnuje zejména obecným pojmům přítomnosti bakterií v krvi a rozvoji sepse, dále popsání nejčastějších infekčních agens v hemokulturách u odlišných skupin pacientů a také různým typům hemokultivačních systému od starších po nejnovější. Jsou popsány manuální systémy, jako např. Septi-Chek a Oxoid Signal systém, a automatizované systémy BACTEC a Bact/Alert, které pracují na odlišných principech. Rozebráno je také následné zpracování vzorků k identifikaci mikrobiálních původců a zjištění jejich citlivosti na antibiotika. Cílem bylo osvojit si praktické zpracování hemokultur v automatickém hemokultivačním systému BACTEC. Metodická část je věnována přípravě a zpracování vzorků pro hemokultivaci, následnému postupu inokulace na kultivační půdy a zhotovení mikroskopického preparátu barveného dle Grama. Dále se práce zabývá statistickým zpracováním dat poskytnutých na mikrobiologickém oddělení Nemocnice Písek, a.s., kde probíhalo také osvojení zpracování hemokultur. Statistické šetření bylo prováděno za účelem zjištění mikrobiálního spektra v hemokulturách a procenta pozitivit k celkovému počtu odebraných hemokultur v letech 2014-2018. Za zkoumané období bylo vyšetřeno celkem 9838 hemokultur. Z celkového počtu bylo pozitivních 2338, tzn. 24 %. 76 % hemokultur bylo negativních, nevykazovaly růst mikroorganismů. Mikrobiální spektrum je velmi široké, k nejčastějším nálezům patří Staphylococcus plasmakoagulasa negativní, Escherichia coli, Staphylococcus aureus subsp. aureus, Staphylococcus epidermidis a Klebsiella species.
|
|
|
Mikrobiologické vyšetření hemokultur automatizovaným systémem BACTEC
VANIŠOVÁ, Petra
Cíl: Cílem práce bylo popsat výskyt patogenních mikroorganismů v krevním řečišti, které ohrožovaly zdraví a život pacienta. Pomocí automatického hemokultivačního systému BACTEC byly zjištěny bakterie či kvasinky podílející se na rozvoji sepse v dané oblasti a výsledky byly porovnány s odbornou literaturou. Bylo zhodnoceno procentuální zastoupení kontaminovaných vzorků s cílem poukázat na důležitost správného odběru materiálu a edukace zdravotnického personálu. Pro porovnání nálezů v kultivačních médiích byly využity kontrolní stěry kůže. Rovněž byla zaznamenána doba, po kterou kultivace probíhala, jelikož hraje důležitou roli v uzdravení pacienta a snižuje náklady na jeho případnou léčbu. Metoda: Praktická část práce se na rozdíl od teoretického úseku soustřeďuje na přípravu vzorků v laboratoři a vlastní analýzu, včetně identifikace mikroorganismů pomocí mikroskopických, kultivačních a biochemických technik. Pro detekci infekčních agens v hemokulturách byl využit automatizovaný hemokultivační systém BACTEC 9050, který používá fluorescenční senzor k zaznamenání tvorby CO2. Oxid uhličitý reaguje s vodou za vzniku kyseliny. Tento chemický děj je doprovázen poklesem pH. Obsah pozitivní aerobní lahvičky se vyočkuje na vhodnou kultivační půdu. Mikrobiální nárůst se hodnotí po uplynutí 17 až 24 hodin v termostatu, následně se provede testování citlivosti na antibiotika a určí se léčba. Výsledky: Bylo odebráno 1643 vzorků, u 1359 se neprokázal výskyt žádných patogenních druhů. Práce se zabývá nálezy 284 hemokultivačních lahviček označených přístrojem jako pozitivní. Escherichia coli byla zjištěna nejčastěji. Klebsiella pneumoniae se v počtu nálezů řadila na druhé místo. Majoritní zastoupení měly gramnegativní bakterie (72 %). Kontaminace byla spojena s 4,7 % z celkového množství vyšetření a souvisela s chybami při odběru. Závěr: Každoročně přibývá počtu infekcí krevního řečiště a jsou i v současné době spojeny s vysokým procentem úmrtí. Hemokultivační vyšetření prostřednictvím automatických systémů je stěžením bodem rychlé a přesné detekce mikroorganismů.
|
host ::
RSS.