|
|
Analýza užitkových parametrů prasat ve vybraném chovu
Klváček, Pavel
Diplomová práce se zaměřuje na analyzování produkčních a reprodukčních parametrů v chovu prasat v Ochozi u Konice. V teoretické části práce je zpracována rešerše na téma reprodukčních ukazatelů prasat, jako jsou plodnost, mléčnost a následně na produkční ukazatele, do kterých patří růst, výkrmnost a jateční hodnota. Dále je popsána problematika odchovu prasniček a jejich zařazení do chovu. V diplomové práci je i stručně popsaný reprodukční cyklus prasnic, a to od zapuštění až po odchov selat. Následně je popsána metodika kontroly užitkovosti prasat v České republice. Poslední část literárního přehledu charakterizuje jednotlivé genotypy prasat společnosti Topigs Norsvin. V praktické části diplomové práce je uveden materiál a metodika testování. Testována byla reprodukční a produkční užitkovost mezi genotypy prasat Topigs Norsvin. V diplomové práci byl zkoumán genotyp A-linie, AxZ a TN60. Zároveň byl pozorován vliv parity na reprodukční užitkovost a vliv pohlaví na produkční užitkovost. Do sledovaných reprodukčních parametrů byl zařazen počet všech, živě a dochovaných selat ve vrhu, dále byl stanoven počet mrtvě narozených a uhynulých selat a vypočítán procentuální podíl mrtvě narozených a uhynulých selat ve vrhu. Z produkční užitkovosti byl zjišťován průměrný denní přírůstek do odstavu, v předvýkrmu a ve výkrmu prasat. Z výsledků reprodukce vyplynulo, že nejvyšší počet všech, živě a dochovaných selat byl u prasnic TN60 a nejnižší u prasnic A-linie. V případě výsledků parity bylo zjištěno, že počet všech, živě a dochovaných selat se zvyšoval s narůstající paritou prasnic, kdy u prasnic na 1. paritě byl počet nejnižší a u prasnic na 5. paritě nejvyšší. Z výsledků produkce vyplynulo, že nejvyšší průměrný denní přírůstek byl u prasat TN60 a nejnižší u prasat A-linie. Z hlediska pohlaví bylo zjištěno, že vepříci dosahovali vyššího průměrného denního přírůstku než prasničky, a to u všech testovaných genotypů. Prasata genotypu TN60 dosahovaly lepších výsledků jak v reprodukční, tak i v produkční užitkovosti než prasata A-linie, což potvrzuje pozitivní vliv hybridizace.
|
|
|
Ekonomické zhodnocení intenzivního výkrmu býků masných plemen skotu
Kosová, Michaela
Diplomová práce se zabývá problematikou výkrmu jatečných býků plemen aberdeen angus, charolais a limousine od kategorie zástavu do jatečné hmotnosti. Hlavním cílem této práce bylo ekonomicky zhodnotit efektivitu intenzivního výkrmu masných býků. Sledováno bylo celkem 366 zvířat na dvou výkrmnách. V praktické části byla zvířata vážena v různých fázích výkrmu, ve věku 8 a 14 měsíců, a na základě těchto údajů byla provedena analýza vlivu plemene a následně zhodnocena ekonomika výkrmu. Růst byl hodnocen průměrnými přírůstky pro jednotlivá plemena a farmy. Z výsledků je patrné, že plemeno má průkazný vliv na intenzitu růstu. Výsledky byly statisticky průkazně nejvyšší u plemene aberdeen angus v předodstavovém období (1,12 kg/den), avšak po přesunu do stáje s intenzivním výkrmem bylo dosahováno statisticky průkazně nejvyšší intenzity růstu u plemene charolais (1,61 kg/den). Hmotnost se u všech býčků lineárně zvyšovala s věkem, nejvyšší rozdíly byly pozorovány u plemene aberdeen angus a limousine. Po 1. i 2. vážení dosahovali nejvyšších hmotností zástupci plemenné příslušnosti aberdeen angus (330,02 kg, resp. 579,57 kg), naopak nejnižších zástupci limousine (302,24 kg, resp. 555,27 kg). Absolutně nejvyšších průměrných denních přírůstků dosahovali býčci plemene charolais, za 160 dní intenzivního výkrmu byl absolutní přírůstek 255,3 kg. I přes nejnižší věk měli býčci na konci výkrmu nejvyšší hmotnosti, a to díky vysoké intenzitě růstu. Nejvyššího kalkulovaného zisku bylo na Farmě A dosaženo u plemene charolais (8 712,5 Kč) a na Farmě B u plemene limousine (2 624,0 Kč). Náklady na krmný den se pohybovaly v rozmezí 89 až 91 Kč.
|
|
|
Ukazatele výkrmnosti u kachen ve vybraném podniku
FULÍN, Ondřej
Cílem bakalářské práce bylo praktické sledování produkčních ukazatelů brojlerového hybrida Cherry Valley SM3 v podniku Smilkov a.s. Sledování bylo provedeno ve dvou stájích s odlišnou technologií výkrmu kachen po dobu 1 roku. Do vážení bylo vždy zahrnuto 1 % z celkového počtu kachen sledovaného turnusu, tj. 32 ks. Výsledky byly analyzovány ze 14 turnusů (7 turnusů z každé stáje) Vyšší živá hmotnost byla dosahována v chovu Smilkov, průměrně 3,52 kg/ks, v chovu Kouty dosahovala průměrná živá hmotnost 3,45 kg/ks. Ve stáji Smilkov byl dosažen také lepší průměrný přírůstek, který byl 83,3 g/ks/den, stáj Kouty měla průměrný přírůstek nižší 81,5 g/ks/den. Stáj Kouty, která má řízené mikroklima, vykázala lepší výsledky v procentu úhynu a spotřebě krmiva. Průměrný úhyn byl 1,64 % a během sledovaného období se zkrmilo 153,3 t KKS. Průměrný úhyn v chovu Smilkov činil 2,87 % a spotřebovalo se zde 165,1 t KKS, rozdíl mezi chovy je tedy 11,8 t krmiva. Konverze krmiva (množství krmiva potřebného na 1 kg přírůstku) v chovu Kouty byla 2,2 kg/1 kg přírůstku, v chovu Smilkov byla zjištěna konverze krmiva 2,3 kg/1 kg přírůstku.
|
|
|
Analýza reprodukčních a produkčních vlastností ve dvou vybraných chovech prasat
BEDNÁŘOVÁ, Kristýna
Cílem diplomové práce byla analýza reprodukčních a produkčních užitkových vlastností ve dvou zvolených chovech prasat. V chovu A bylo vyhodnoceno celkem 432 vrhů, v chovu B 321 vrhů. V roce 2019 byl rozdíl mezi průměrným počtem všech narozených selat v chovu A (16,3 ks) a v chovu B (14,0 ks) 2,3 ks (p < 0,05). Průměrný počet živě narozených selat byl v roce 2019 v chovu A 14,7 ks, v chovu B 12,2 ks (p < 0,05) a rozdíl počtu dochovaných selat za rok 2019 činil 1,8 ks (p < 0,05). Rok 2020 přinesl podobné výsledky. Rozdíl průměrného počtu všech narozených selat mezi chovy činil 2,6 ks (p < 0,05), živě narozených také 2,6 ks (p < 0,05) a dochovaných selat 2,2 ks (p < 0,05). Byl sledován také vliv parity. V chovu A byl nárůst mezi 1. a 2. vrhem počtu všech narozených selat 2,4 ks (p < 0,05), počtu živě narozených 2,2 ks (p < 0,05) a počtu dochovaných 1,5 ks (p < 0,05). Mezidobí dosahovalo v chovu A 149,3 (+/- 0,78) dní v roce 2019 a 151,2 (+/- 0,79 dní) v roce 2020. Chov B 161,8 (+/- 0,85) dní v roce 2019 a 159,4 (+/- 0,93) dní v roce 2020. Počet struků byl sledován celkem u 6584 ks prasniček v chovu A a u 4210 ks prasniček v chovu B. CPS 16 dosáhlo 12,8 % prasniček v chovu A a 18,2 % prasniček v chovu B. Produkční vlastnosti byly hodnoceny na 304 prasničkách (chov A) a 394 prasničkách (chov B). V roce 2019 byl přírůstek od narození v chovu A vyšší o 23,1 g (p < 0,05) a přírůstek v testu byl v chovu A vyšší o 36,5 g než v chovu B. V roce 2020 byl přírůstek od narození 616,3 g v chovu A a 597,8 g v chovu B (p < 0,05), přírůstek v testu byl v chovu A 985,7 g a v chovu B 939,2 g (p < 0,05). V roce 2019 byla v chovu B průměrná výška hřbetního tuku 6,5 mm, oproti průměrné VHT 6,9 mm v roce 2020 (p < 0,05). V chovu B byl průměrný podíl svaloviny 59,4 % v roce 2019 a 58,5 % v roce 2020 (p < 0,05).
|
|
|
Masná užitkovost u plemene Salers
BÍNOVÁ, Hana
Cílem diplomové práce bylo posouzení masné užitkovosti u plemene Salers chovaného na dvou farmách v odlišných klimatických podmínkách (nadmořská výška). Jedna farma byla v nadmořské výšce 450 m n. m., druhá farma byla v nadmořské výšce 750 850 m n. m. Zhodnoceno bylo 36 čistokrevných plemenic a 87 telat plemene Salers z první farmy a 38 čistokrevných plemenic a 64 telat z farmy druhé. Sledování probíhalo v letech 2014 2016. Průměrný věk plemenic chovaných na farmě v nižší nadmořské výšce činil 8,5 roku a plemenic z druhé farmy 6,3 roku. Průměrná délka mezidobí u plemenic z první farmy dosáhla 392,10 dní, u plemenic z farmy v horské oblasti 492,60 dní. Na obou farmách dosahovaly plemenice při prvním otelení věku tří let (2,8 roku, resp. 2,9 roku). Telata narozená na farmě ve vyšší nadmořské výšce dosáhla vyšších živých hmotností i průměrných denních přírůstků do 210 dní věku. U průměrné živé hmotnosti při narození činil rozdíl mezi skupinami 5,70 kg, ve 120 dnech věku 10,94 kg a ve 210 dnech věku 25,63 kg. Při porovnání živých hmotností měla lepší výsledky telata po přirozené plemenitbě oproti telatům po inseminaci. Byla prokázána vynikající mléčnost plemenic salerského skotu a tím i růstová schopnost telat chovaných i v horských podmínkách Šumavy.
|
|
|
ANALÝZA MASNÉHO STÁDA SKOTU V PODMÍNKÁCH EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
ŠEBELKA, Štěpán
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit výsledky chovu masného stáda skotu plemene Abrdeen Angus chovaného v ekologickém zemědělství ve vztahu k welfare zvířat a zároveň porovnat změnu úrovně užitkovosti po změně systému hospodaření na farmě Angus farma Rančice chovatele pana Milana Šebelky. Sledované období zahrnovalo roky 2005 až 2012. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 80 kusů čistokrevných plemenic a 266 kusů telat plemene Aberdeen Angus narozených ve sledovaném období. U plemenic byl zaznamenán počet porodů a délka mezidobí. U telat byla zjišťována živá hmotnost a průměrné denní přírůstky v průběhu růstu. Soubor telat byl následně vytříděn podle roku narození telete, podle pohlaví a roku narození a podle způsobu hospodaření. Data byla statisticky zpracována v programu MICROSOFT EXCEL a vyhodnocena v programu STATISTICA. U plemenic byla délka mezidobí ve sledovaném období nejčastěji od 351 až 380 dní. Ve stádě se nejvíce vyskytovaly krávy na 3. teleti. U sledovaných telat bez ohledu na pohlaví byla zjištěna nejnižší živá hmotnost při narození v přechodném období (37,97 kg). Skupina telat narozených v ekologickém zemědělství dosahovala nejvyšší průměrné hmotnosti při narození, ve 120 dnech tak i ve 210 dnech (38,88 kg, 190,91 kg, 307,81 kg). Nejnižší průměrnou hmotnost ve 120 dnech měla telata narozená v přechodném období (176,93 kg) a ve 210 dnech telata narozená opět v přechodném období (271,56 kg). Nejlepší růstová schopnost od narození do 120 dnů se projevila u skupiny telat narozených v ekologickém zemědělství (jalovice - 1,177 kg, býci - 1,353 kg ), oproti nejnižšímu průměrnému přírůstku zaznamenaného v přechodném období (jalovice - 1,091 kg, býci - 1,215 kg). Průměrný denní přírůstek od 120 do 210 dnů byl nejslabší v přechodném období (jalovice - 1,082 kg, býci ? 1,233 kg) a nejsilnější v ekologickém zemědělství (jalovice - 1,253 kg, býci ? 1,343 kg). Intenzita růstu od narození do 210 dnů byla nejslabší v přechodném období (jalovice - 1,074 kg, býci ? 1,154 kg) a nejsilnější v ekologickém zemědělství (jalovice - 1,209 kg, býci ? 1,347 kg). V systému ekologického zemědělství bylo dosaženo statisticky lepších výsledků užitkovosti (živá hmotnost, intenzita růstu) oproti konvenčnímu systému hospodaření.
|
|
|
Analýza stáda masného skotu
BRŮHA, Karel
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň užitkovosti u plemenic masného skotu plemene Aberdeen Angus chovaného v LFA oblasti v jižních Čechách. Hodnocení bylo provedeno na farmě pana Lepši v období let 2010 a 2011. Do hodnocení bylo vybráno 74 plemenic základního stáda a 108 čistokrevných telat narozených v tomto období. U plemenic byl zjišťován datum narození, počet porodů, věk při prvním otelení a průměrná délka mezidobí a u telat datum narození, živá hmotnost při narození a hmotnost ve 120 a 210 dnech věku. Dále byly vypočítány průměrné denní přírůstky v období od narození do 120 dní věku, od 120 do 210 dnů a od narození do 210 dnů. Soubor telat byl následně rozdělen podle několika kritérií. Nejprve podle roku narození, dále podle pohlaví a roku narození, měsíce narození a podle pořadí otelení matky. U těchto souborů bylo provedeno statistické zpracování dat pomocí programu Microsoft Excel. U sledovaných ukazatelů byly vypočteny základní statistické charakteristiky a rozdíly mezi jednotlivými skupinami byly ověřeny jednofaktorovou analýzou rozptylu (F?test) a párovými t?testy na odpovídajících hladinách významnosti. Základní stádo plemenic bylo hodnoceno podle věku a podle počtu porodů. Ve stádě, ve kterém se nachází krávy i s 15 porody jsou v největším počtu zastoupeny krávy s jedním (23 %) nebo dvěma (17,6 %) porody. Plemenice dosahovaly při prvním otelení průměrného věku 813 dnů a průměrná délka mezidobí činila 393 dnů. Průměrné živé hmotnosti telat bez rozdílu pohlaví dosahovaly při narození hodnot 33,72 kg v r. 2010, 33,31 kg v r. 2011, ve 120 dnech věku činila průměrná živá hmotnost 207, 95 kg v r. 2010, 202,94 kg v r. 2011 a ve 210 dnech vážila telata průměrně 309,61 kg v r. 2010 a v r. 2011 306,09 kg. Od narození do 120 dnů dosáhla telata průměrných denních přírůstků 1451 g v r. 2010, v r. 2011 1413 g, v rozmezí 120 až 210 dní byl průměrný denní přírůstek 1413g v r. 2010, v r. 2011 1169 g a v období od narození do 210 dnů věku to bylo 1314 g v r. 2010 a 1299 g v r. 2011. Při ekonomickém zhodnocení chovu, kdy byly porovnány příjmy (včetně dotací) a výdaje v jednotlivých letech, bylo zjištěno, že chov je mírně ziskový a z toho vyplývá, že bez dotací, které tvoří významnou část příjmů, by byl tento chov těžko realizovatelný.
|
|
|
Analýza masného stáda skotu chovaného v ekologickém systému hospodaření
TOMKOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit výsledky chovu masného stáda skotu plemene Abrdeen Angus chovaného v ekologickém zemědělství ve vztahu k welfare zvířat a zároveň porovnat změnu úrovně užitkovosti po změně systému hospodaření na farmě Angus farma Rančice chovatele pana Šebelky. Sledované období zahrnovalo roky 2006 až 2011. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 65 kusů čistokrevných plemenic a 204 kusů telat plemene Aberdeen Angus narozených ve sledovaném období. U plemenic byl zaznamenán počet a průběh porodů, věk plemenic při vyřazování a důvody vyřazování plemenic. U telat byla zjišťována živá hmotnost a průměrné denní přírůstky v průběhu růstu. Soubor telat byl následně vytříděn podle roku narození telete, podle pohlaví a roku narození, podle pořadí narození, podle otců a podle způsobu hospodaření. Data byla statisticky zpracována v programu MICROSOFT EXCEL a vyhodnocena v programu STATISTICA 7 CZ. U plemenic bylo ve sledovaném období 94,12% spontánních porodů bez asistence ošetřovatele. Porod s pomocí proběhl pouze u, 4,41% porodů. U sledovaných telat bez ohledu na pohlaví byla zjištěna nejnižší a nejvyšší živá hmotnost při narození v roce 2007 (36,81 kg, 38,77 kg). Skupina telat narozených v roce 2010 dosahovala nejvyšší průměrné hmotnosti jak ve 120 dnech tak i ve 210 dnech (192,27 kg, 309,04 kg). Nejnižší průměrnou hmotnost ve 120 dnech měla telata narozená v roce 2009 (168,96 kg) a ve 210 dnech telata narozená v roce 2008 (262,31 kg). Nejlepší růstová schopnost od narození do 120 dnů se projevila u skupiny telat narozených v roce 2010 (1,409 kg) oproti nejnižšímu průměrnému přírůstku zaznamenaného v roce 2009 (1,099 kg). Průměrný denní přírůstek od 120 do 210 dnů byl nejslabší v roce 2009 (1,171 kg) a nejsilnější v roce 2010 (1,412 kg). Intenzita růstu od narození do 210 dnů se pohybovala v rozmezí 1,071 kg (2008) až 1,377 kg (2010). V systému ekologického zemědělství bylo dosaženo statisticky lepších výsledků užitkovosti (živá hmotnost, intenzita růstu) oproti konvenčnímu systému hospodaření.
|
|
|
Analýza užitkových vlastností základního stáda prasnic
LESKOVSKÁ, Kateřina
Diplomová práce je zaměřena na rozbor produkčních a reprodukčních ukazatelů základního stáda prasnic v družstvu Agra Březnice u Bechyně za roky 2010 a 2011. Práce sleduje úroveň jednotlivých ukazatelů v plemenném jádře nukleového chovu, jakožto i v nukleovém chovu jako celku a v rozmnožovacím chovu. U plemene bílé ušlechtilé otcovská linie byla zaměřena pozornost na reprodukční znaky, výsledky vlastní užitkovosti a výsledky unifikované testace. U prasnic z rozmnožovacího chovu byla zaměřena pozornost na reprodukční znaky při produkci kříženek české bílé ušlechtilé otcovská linie x česká landrase.
|
|
|
Vyhodnocení výsledků odchovu plemenných býků masných plemen skotu
STRNADOVÁ, Eva
V práci byly sledovány výsledky býků deseti masných plemen v OPB Cunkov s.r.o. Za roky 2004 až 2007 bylo vyhodnoceno 590 kusů zvířat. Nejvyšší počet hodnocených býků byl u plemene charolais (211ks), kteří měli průměrný denní přírůstek v testu 1883g, což byl nejvyšší dosažený průměrný denní přírůstek ze všech plemen. Z celkového počtu všech zařazených býků bylo 81,7% zařazeno do plemenitby a 18,3% býků bylo vyřazeno. Odchovna plemenných býků je důležitým prostředkem pro zajištění dalšího rozvoje při šlechtění plemen masného skotu.
|
host ::
RSS.